Jedna menší a poměrně jednoduchá hádanka - Jaké jsou rekordně nejniší a nejvyšší hodnoty trvání Slunečního svitu v ČR za jeden den, kalendářní měsíc a kalendářní rok. Zkuste tipnout, jaké hodnoty trvání Slunečního svitu byly v ČR dosaženy.

To si nikdo netipnul ?

Na téma nejvyšších a nejnižších hodnot Slunečního svitu jsem se bavil před lety na infomet.cz s uživatelem Pavel Jůza, který na infometu i psal články. A pomohl mi extrémy Slunečního svitu v ČR najít.

V databázi ČHMÚ jsou nejvyšši i nejnižši hodnoty v obdobi 1926 až 1935 a nektere údaje z tohoto obdobi vypadaji dost nedůvěryhodně, ať už extrémě nízké hodnoty, nebo nereálně vysoké hodnotu.

Podle infoviz.cz je v ČR rekordní úhrn Slunečního svitu za měsíc Štítary (okr. Znojmo) v červnu 1927 396.0 hodin. Otázkou je, jestli je to důvěryhodná hodnota. Teoreticky to urřitě možné je.

Zdroj:
https://infoviz.cz/graphic.php?ID=358

Nejvyšší a nejnižší trvání Slunečního svitu v ČR od roku 1951:
Nejvyšší roční úhrny Slunečního svitu v ČR V roce 2003 Mokošin 2487 hodin, Klatovy v roce 2003 2319 hodin, dále v roce 2003 Kuchařovice 2267 hodin a Velke Pavlovice a Poděbrady 2251 hodin a další stanice pres 2200 hodin. Mimo rok 2003 je uvedeno v roce 1953 Lednice 2244 hodin, Velke Pavlovice nejspíše taky v roce 1953 2224 hodin, v roce 2018 na stanici Doksany 2155 hodin.

Nejnižší roční úhrn Slunečního svitu v ČR je těžke zjistit, v databázi jsou podezřele nízké hodnoty pravděpodobně kvůli neúplným datům v roce. Mimo podezřelé hodnoty nám vycházi nejnižší roční úhrny Slunečního svitu v datech od roku 1951 v roce 1984 Deštne 804 hodin, v roce 1977 Dečin 828 hodin, v roce 1954 Kromeřiž 857 hodin, opět Dečín v roce 1978 860 hodin a v roce 1984 Rokytnice v Orlických horach 919 hodin. Tyto údaje nejnižšího ročního Slunečního svitu nemusí být správné vždy, nicméne v ČR jsou nejnižší roční úhrny Slunečního svitu okolo 800-900 hodin. Ale samozrejme, tady rovněž jako u mrazových kotlin rozhoduje orografie. V místě s permanentním stínem je úhrn Slunečního svitu permanentně 0.0 hodin, taková místa by se v ČR našla.

Nejvyšší a nejnižší Sluneční svit v ČR od roku 1951:
Nejnižší měsíční úhrny Slunečního svitu jsou v listopadu, prosinci a lednu uvedeny méně něž hodina za měsíc. Přesně 0.0 hodin Slunečního svitu je zaznamenáno v lednu 2022 na stanici Slaměnka a v lednu 1957 na stanici Svetla Hora. Dále se vyskytovaly i jiné případy s kompletně nulovým Slunečním svitem po dobu více než 30 dní, ale nepokrývaly jeden celý kalendářní měsíc.

Nejvyšší měsíční úhrn Slunečního svitu v ČR od roku 1951 byl dosažen v červenci 2006 v Karviné 379 (379.1) hodin, Dubicko 374 (373.7) hodin, Olomouc 365 (364.8) hodin, Opava 360 (359.9) hodin, Poděbrady 359 (358.9) hodin. V červnu je delší den, ale o den méně (30 vs. 31 dní). Nejvyšší úhrn Slunečního svitu v červnu v ČR je v roce 2003 na stanici Poděbrady 358 (358.1) hodin. V srpnu je už den kratší, nejvyšší srpnové úhrny Slunečníiho svitu se vyskytly v roce 2003 méně nez 340 hodin.

Hodnoty nejvyššího měsičního Slunečního svitu byly nalezeny také v archivu na in-pocasi.cz, s přesností na desetiny. Ale uvedené rekordy nejnižšího Slunečního svitu v archivu na in-počasí nalezeny nebyly.

Nejvyšší denní úhrn Slunečního svitu je limitován délkou dne, denní rekord tedy by měl být dosažen v době letního Slunovratu, co nejseverněji v ČR, na kopci v místě s dobrým výhledem a samozřejmě za jasné oblohy a také za dobré viditelnosti, aby Slunce nebylo ztlumeno nízko nad obzorem. V datech ČHMÚ je uveden nejdelší denní Sluneční svit od roku 1950 dne 19.06.2005 Přimda 16.6 hodin a 20.06.2005 letiště Karlovy Vary (Olšová Vrata) 16.6 hodin. Dá se to i najít v archívu na in-počasí.cz. Více než 16 hodin za den bylo zaznamenáno ve více dalších případech. Ve 30. letech 20. století na uzemí dnešní ČR byly zaznamenány hodnoty trvání Slunečního svitu i 19 hodin za den, coz je nesmysl. Nejsme ve Skandinavii, i když máme Norské ceny nemovitostí. Minimální denní hodnota Slunečního svitu v ČR je samozřejmě 0 sekund, tedy 0.00 hodin.

Za tyto invormace patří velké dík Pavlu Jůzovi a infomet.cz

Na Slovensku nejvyšší a nejnižší roční normál Slunečního svitu je: Nejvyšší ve středu Poddunajské nížiny Hurbanovo 2190 hodin za rok, astronomicky mozný Sluneční svit je 4447 hodin, rok má 8766.24 hodin (365.26 dne), kalendářní rok 365 dní - 8760 hodin nebo v případě 366 dní 8784 hodin). A nejnižší roční normál Slunečního svitu na Slovensku je Orava (Trstene - Ustie nad Prehradou) 1052 hodin za rok. O jaký normál jde ? Jedná se o normál (1991-2020) ?

Na Slovensku velmi slunečný a s minimem oblačnosti byl červen 2021. U nás bylo v červnu 2021 hodně bouřek a také ničivé tornádo. Červen má jen 30 dní, ale den je o něco delší, než v červenci. V červnu 2021 na Slovensku padl rekord nejvyššího úhrnu Slunečního svitu az kalendářní měsíc na stanici Nitra 395 hodin a na stanici 11858 Hurbanovo 395 hodin podle shmu.sk. V 11858 Hurbanovo podle Ogimet SYNOP v červnu 2021 dokonce 398.5 hodin (nejméne 12.06.2021 10.3 hodin a 05.06.2021 10.4 hodin, nejvíce 19.06.2021 15.2 hodin a 26.06.2021 15.0 hodin, pruměr 13.28 hodin za den). Hurbanovo a Nitra je jižněji, než nejjižnější bod ČR a je tam o trochu kratší den než v ČR.

Pod článkem v dizkuzi meteomodel.pl je uvedeno, že v červenci 1994 bylo ve měste - na stanici 12195 Suwalki na severo-východe Polska dosaženo 411 hodin a ma to byt absolutni rekord mesicniho Slunečního svitu v Polsku. Dale v červenci 1994 na stanici 12205 Stetin (severo-západ) 376 hodin, dále v červenci 2006 v Polsku na stanicich 350-380 hodin. Průměr pro Polsko jako celek snad měl být v červenci 1994 364.9 hodin a v červenci 2006 368.8 hodin. Staniice 12135 Hel dokonce v jednom z techto červencu měla dosáhnout 436.4 hodin, to je 14.08 hodin denně průměrně. Město Hel je severneji, tedy s delším dnem v červenci, navíc je kolem je volný obzor, je to na konci poloostrova.

Zdroj (SYNOP čísla ke stanicím doplněny podle ogimet.com):
https://blog.meteomodel.pl/watek-otwarty-64/#comme...

Podle Ogimetu vychází zeměpisná šířka - 11858 Hurbanovo 47.87 severně, 12135 Hel 54.60 severně a 12195 Suwalki 54.13 severně. Hurbanovo a Suwalki jsou v nížině, kde je rovina. Hel je navíc pri pobřeží Baltu na opravdu zajimavém umísteni - výběžek z pevniny do moře. Rozdíl červen-červenec v délce dne (vychod-zapad Slunce) i rozdíl délky dne sever Polska vs. jih Slovenska je patrný.


Hel v Polsku:
https://en.wikipedia.org/wiki/Hel%2C_Poland

Hel v Polsku počasí červenec 2006 a červenec 1994 (hodnota Slunečního svitu patři k předchozimu dni v připade datumu u SYNOP dat, u GSOD dat není k dizpozici):

https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...
https://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mod...

Pro zvýšení extrémů Slunečního svitu musíme na sever nebo na jih za polární kruh.
Podle Ogimet SYNOP na severu Evropy je v SYNOP datech Sluneční svit jen z Finska. Nejsevernější Ogimetová stanice s daty o Slunečním svitu je 02805 Kevo 69.75 severně 27.03 východne 107 m nad mořem. Stanice bude spíše v údolí. Na této stanici je v zimě pravidelně v prosinci čistá nula. V červnu Slunce vůbec nezapadne, úhrn Slunečního svitu záleží na oblačnosti. V Arktide nad oceánem je však v létě hodně oblačnosti, v Laponsku o něco méně.

Stanice Vostok na Antarktidě má prosincový normál Slunečního svitu 708.8 hodin podle Wikipedie (za jaké obdobi ?). To je 22.86 hodin denně průměrně. A jedná se o normál, ne o konkretní mesic. Astronomicky mozný Slunečni svitna stanici Vostok v prosinci je 744.00 hodin, což je 24.0000 hodin denně. Denní rekord Sunečního svitu je na stanici Vostok 0.00 hodin i 24.00 hodin, mesíční rekord minimum 0.0 hodin a maximum nevím.

Na jižním polu v prosinci a na severném polu v červnu ne jen že Slunce vůbec nevyjde, ale celý měsíc trvá astronomická polární noc.

V Arizoně při hranicích Mexika, stále v USA v poušti stanice a město Yuma - roční normál Slunečního svitu je uveden 4015 hodin. Ale těžko říct za jaké období. Normál Slunečního svitu pro město Yuma je nejvyšší v době trvání i v procentech možného Slunečního svitu v červnu 96.8 % možného trvání a 13.85 hodin denně, což je 415.5 hodin za červen. Nejnižší normál Slunečního svitu v Yuma je v procentech možného Slunečního svitu i v době trvání v prosinci 81.5 % možného, 8.15 hodin denně, což je 252.7 hodin za prosinec.

Zdroj:
https://infoviz.cz/graphic.php?ID=262

Na Wikipedii je pro Yuma doplněno podle normálu 1981-2010 Sluneční svit za rok 4015.3 hodin, v červnu 415.4 hodin a v prosinci 252.7 hodin. Jedná se o normál, extrémy nejdelšího Slunečního svitu budou vyšší.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Yuma,_Arizona#Climat...

POJEDNÁNÍ K NEOBVYKLÉ SITUACI (NEJEN) V TOMTO VLÁKNĚ:

Tahle dizkuze měla podstatně více příspěvků (přes 350) a najednou se počet příspěvků v tomto vlákně propadl pod 300 a ubyl i počet stran. To je samozřejmě hodně divné, ale celkem rychle bylo zjištěno proč. Ze začátku (v tomto tématu) bylo více diskutujících, ale poslední roky jsem byl hlavním diskutujícím já a uživatel Ondráš*. Uživatel Ondráš* zde v průběhu let napsal mnoho kvalitních příspěvků (v tomto vlákně), ale občas zde psal nesmysly vč. hádanek nějakých písniček. To s počasím vůbec nesouvisí.

Ondráš* tu měl hodně příspěvků a dlouhou dobu v tomto vlákně diskutoval téměř jen se mnou. Náhle ale včechny svoje příspěvky smazal. Tím pádem poklesl v tomto vlákně počet příspěvků i stran a dizkuze trvající mnoho let na sebe nenavazovala, přestalo to dávat smysl. Uživalel Ondráš* však v dalších tématech a vláknech postoval příspěvky, které s počasím vůbec nesouvisely (písničky, sport), mazal po sobě příspěvky a rozbíjel tak vlákno. Až byl nakonec zabanován.

To že někdo píše na jednu stranu kvalitní příspěvky, které po chvíli smaže a rozbije tak vlákno pochopitelně, nad tím zůstává rozum stát. A že ten současný uživatel pak postuje nesmysly nebo příspěkvky vůbec s meteorologií a klimatologií nesouvisející, to je věc druhá. A dělá to tu více uživatelů. Tito uživatelé by měli nad svým jednáním zapřemýjšlet.

Nicméně bylo zde ve vláknu postnuto mnoho zajímavostí z meteorologie a klimatologie.

Nyní se vracíme k stále probíhající hádance, která pochopitelně zatím nebyla uhodnuta, A to jaká byla vůbec nejvyšší (maximální) teplota naměřená na Zemi ?

To vypadá na poměrně jednoduchou otázku, opak je ale pravdou. Co se týče klasického měření teploty a denního maxima na meteorologických stanicích, tak světový věruhodný rekord nejvyššího maxima Txx klasicky na na meteorologické stanici je z Mrtvého udolí (stanice Furnace Creek) 09.07.2021 Tmax 54.4 °C (+130.0 °F) a na stejné stanici 16.08.2020 +54.4 °C (+129.9 °F). V USA se často udává teplota i Tmax a Tmin s přesností na celé Farenheity a přitom velikost stupně °F je 0.556 °F resp. 0.556 K. A navíc stanice v Death Valley (Mrtvé údolí), kterých je tam více, nejsou v SYNOP a GSOD databázi, tedy nejsou např. na Ogimetu. Jsou ale v globální klimatoloické síti GHCN (Globál Historical Climate Network), kde je v ČR stanice Praha Klementinum a Milešovka.

Hodnot Txx nad +55 °C resp. nad +130 °F ale i hodnot Txx nad +60 °C (+140 °F) máme z první poloviny 20. století nebo z 19. století více. Ale příčina těchto hodnot nebyla v extrémí vlně veder, nýbrž v spatném umístění a stavu měřidel. A nebo jednoduše špatného zápisu při manuálním odečtu teploty a extrémů. Více zde:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Tzv Heat Burst - prudký pokles vlhkosti a vzestup teploty poblíž rozpadajícího se bouřkového systému v minulosti měl způobit dosažení maximálních teplot na hodnotách 55-70 a navíc v průbehu noci. Tyto jevy se vyskytují a něco na tom pravdy bude, ale takto vysoké hodnoty teploty jsou výrazně nepravděpodobné. Vůbec nejvyšší zmíněná teplota v jakémkoliv zpravodajství je v červenci 1967 Abadan v Iránu +188 °F resp. +86.7 °C, Heat Burst. Tenkrát digitální teploměry nebyly a klasické staničáky a okeňáky ani nemají stupnici tak vysoko. Je to samozřejmě totální dezinformace.

Pokud ale nebudeme zjišťovat teplotu na meteorologické stanici, ale teplotu povrchu venku a nebo teoplotu vzduchu těsně nad povrchem, hodnoty budou razantně vyšší. Teplota povrchu černé střechy v průběhu odpoledne ve směřu kolmo ke Slunci, nebo asfalt, to i u nás v ČR může překročit 70-80 °C, ve světě pak může být překročeno i 100 °C. Ale množstvé těchto měření je poměrné malé, jak na mál místech, tak jde měření nepravidelně a velmi řídce rozmístěné v čase. U satelitních měření je navíc rolišení pixelu od stovek m až po více než 1 km.

Na počátku 21. století podle satelitních měření byla zjištěna teplota povrchu na pousti Lůt v Irínu v roce 2005 +70.7 °C (+159.3 °F) Na poušti Lůt v Íránu byla zjištěna nejvyšší teplota povrchu př satelitním měření (celo-roční globální Txx povrchu) v letech 2004, 2005, 2006, 2007, 2009. V letech 2003 a 2008 bylo maximum nejspíše jinde. Data jsou za období 2003-2009.

Nový článek z roku 2021 opět pojednává o teplotě povrchu ze satelitních měření. Opět byla zjištěna nejvyšší teplota povrchu na na poušti Lůt v Íránu, dále z pouště Sonoran v Kalifornii a v Danakilské poláklině - v Djibouti. Data jsou z let 2002-2019. Bylo zjistěno ještě vyšších hodnot.

Txx povrchu poušť Lut v Íránu:
2018 +80.8 °C
2010 +80.7 °C
2014 +80.6 °C
2005 +80.4 °C
2006 +79.4 °C
2008 +79.4 °C
2007 +79.0 °C
2015 +78.8 °C
2004 +78.8 °C
2013 +78.7 °C
2012 +77.7 °C

Txx povrchu poušť Sonoran v Kalifornii:
2019 +80.8 °C
2009 +79.1 °C
2016 +78.9 °C
2011 +78.7 °C
2003 +78.6 °C

Mimo tyto dvě místa bylo zjištěno nejvyšší teploty povrchu v roce 2017 v Djobouti Txx +80.7 °C a dále na jiho-západě Afriky - Gariep Karoo poušť v roce 2002 +74.8 °C (Txx na jižní polokouli). Jde o satelitní měření povrchu, rozlišení časové i prostorové není tak velké.

Více v předchozím příspěvku:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Kromě klasické teploty vzduchu padl v roce 2024 ještě jeden světový rekord - přímo na stanici na letišti na ostrově v Perském zálivu Dayrestan Airport 28.08.2024 10:30 UTC ve výšce 14 m nad mořem teplota +38.9 °C (+102.0 °F) rosný bod +36.1 °C (+97.0 °F),, teplotní index uveden +82.2 °C (+180 °F). Při tlaku na stanici 997.1 °C hPa, teplotě +38.9 °C a rosnem bodu +36.1 °C vychazi vlhkost 86 %, teplota vlhkeho teplomeru +36.6 °C nebo +36.5 °C a ThetaE +157.8 °C (430.9 K). Jinnými slovy padl světový rekord nejvyššího rosného bodu, nejvyšší teploty vlhkého teploměru, nejvyššího teplotního indexu a podle všeho i nejvyšší ekvivalentní potenciální teploty ThetaE přímo na stanici, nejspíše i v hladinách do 500 hPa a nejspíše i do 300 hPa.


Více zde:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5369-Co_to_je...

Předchozí světový rekord rosného bodu, vlhkého teploměru, Indexu horka a ThetaE (v nižší troposféře) byl V Saudské Arábii na pobřeží Perského zálivu město a stanice 40416 Dhahram 08.07.2003 teplota +42 °C rosný bod +35 °C index horka +81.1 °C, podle Ogimetu mel byt tlak na míste na stanici 993 hPa, odtud vychazi relativní vlhkost 68.5 %, vlhký teploměr 36.2-36.3 °C tim pádem je hodnota ThetaE na stanici +154.3 °C.

Jedná se o data METAR s časovým rozlišením po 30 minutách, okamžité hodnoty budou ještě vyšší.

Ve vyšší atmosféře v aerologických sondážích bylo dosaženo vyšších hodnot Theta i ThetaE pochopitelně. I když teplota s výškou klesá, potenciální teplota Theta soupá, nebo se nemění a ThetaE je vyšší než Theta. Ve stratosféře vychází nejvyšší hodnoty Theta a ThetaE nad Antarktidou a Arktidou při náhlém stratosféřickém oteplení - SSW. Jeden příklad z Antarktidy resp. jižního polu - 89009 Amundsen Scott 19.09.2019 00 UTC v 8.8 hPa +8.6 °C (8.8 hPa, geopotenciál 30718 gpm, teplota. +8.6 °C rosný bod -40.4 °C, vlhkost 2%, směšovací poměr 13.13 g/kg, vítr směr 72 deg. rychlost 149 uzlu, ThetaA +816.2 °C, ThetaE +1005.1 °C, ThetaV +824.8 °C).

Tedy, zajímavé je, že přímo na stanici na jižním polu 89009 Amundsen Scott za poslední desítky let byly všechny dny 100.00 % Arktické, Tmax nikdy nepřesáhla -10.0 °C. Ale vysoko ve stratosféře se teplota nad nulu dostala.

Nicméně, meteoro,ogické balony se dostanou do hladiny 5-7 hPa a výše už ne. Ve stratosféře teplota s výškou klesá pomaleji, než v troposféře. Ale potenciální teplota Theta stoupá. V mezosféře teplota s výškou klesá od stratopauzy k mezopouze. Mezopauza je horní hranice mezosféry a právě zde jsou dosahováný absolutně nejnižší teploty kompletně kdekoliv na Zemi mimo uměle vytvořené hodnoty, konkrétně v létě v polárních oblastech za polárního dne - nad Skandinávií byly zjištěny v mezosféře teploty -140 °C až -146 °C, některá měření ukázala i -160 °C nebo -180 °C, což je dost otázka věruhodnosti. -140 °C a méně bylo v horní mezosféře (tam kde jsou noční svítící oblaka mj.) zjištěno vícekrát. Mezosféra je velmi řídká, monosti měření extrémě limitované, stejně tak i přesnost.

Rekordně nejnižší teploty na Zemi:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-6218-Historick...

Mezopauza je ve vvýškách 85-100 km obvykle a jde o nejchladnější oblast atmosféry. Nad mezosférou je termosféra, ve výškách cca od 85-100 km do cca 600 km. V termosféře teplota s výškou stoupá, od mezopauzy až na hodnoty 500-2000 °C. A to jsou nejvyšší teploty dosahované v atmosféře (rozumě dlouho a na rozumné oblasti). Teplota závisí na gegrafické šířce, den-noc, tlakové hladině (v termosféře je vzduch extrémě řídký), výšce Slunce nad obzorem, jak jsme daleko do Slunce a velmi výrazně i na Sluneční aktivitě. V termosféře je dosahována nejvyšší průměrná teplota i nejvyšší maximální teplota v celé atmosféře, pokud vezmeme v úvahu hodnotu teploty po dobu aspoň několik minut (ale i hodin) a v oblasti alespoň několik metrů resp. hmotnosti alespoň několik kg. Vzduch je tak řídký, že to ale ani nemá vliv.

Vytékající láva ze sopky dosahuje teploty 1300 °C, nebo i 1500 °C. Stejnou teplotu bude mít vzduch nad lávou. A při povrchu Země jde o nejvyšší přírodně dosažené teploty. Směrem ke středu Země teplota roste a poblíž středu Země, kde je pod tlakem jádro tuhé je dosahováno okolo 5500-6000 °C. To je nejvyšší přírodně vytvořená teplota na Zemi na rozumě velké oblasti (hmotnosti a prostorové) po rozumě velkou dobu (od minut až po miliony let). Jde i o nejvyšší dlouhodobě průměrnou teplotu na Zemi. Přitom na povrchu Slunce (viditelná fotosféra) je teplota okolo 5500-5515 °C (5772-5785 K)

Uměle vytvořené teploty po dobu minut-hodin na rozumné oblasti (desítky-stovky m, několik kg až tun) překvapivě nepřekračují 6000 °C, nejspíše ani 4000 °C. V klasickém ohni je 650-850 °C (kamna, táborák), po rozdnýchání až 1200-1300 °C, v peci od 1000 °C až po 2500 °C nebo 3000 °C, plynové hořáky 1600-3000 °C a raketový motor až 3300 °C. Mimochodem, pro bezpečné spálení plastu bez škodlivin je třeba teplota alespoň 2500 °C.

A tedy nejvyšší teplota atmosféry při povrchu Země resp. na povrchu při výtoku lávy 1300-1500 °C, nejvyšší teplota v atmosféře celkově je ve velmi řídké termosféře 500-2000 °C a vůbec nejvyšší teplota na Zemi (ve významné oblasti na rozumnou dobu) je ve středu 5500-6000 °C, což je i vůbec nejvyšší průměrná teplota na Zemi.

To by bylo, aby jsme se s tím neposunuli ještě dál. A tedy nejvyšší teplota v troposféře při výtoku lávy 1300-1500 °C, nejvyšší teplota v atmosféře (i dlouhodobě) 500-2000 °C ve velmi řídké termosféře stovky km vysoko a nejvyšší teplota na Zemi kompletně (i dlouhodobě) v oblasti středu 5500-6000 °C (to je ale jen teoreticky odhadnuto).

Ale co teploty dosahované ne po rozumě dlouhou dobu, ale na velmi krátkou dobu, stále v rozumě velké oblasti ? Vůbec nejvyšší teplota vzduchu v troposféře, spojená s meteorologickým jevem, se vyskytuje v blesku. Odhady jsou někde okolo 30 000 °C resp. 30 000 K. K je kelvin, velikosti stejné jako stupeň celsia. Ale 0 K je skutečně nulová teplota, přičemž 0 K = -273.15 °C. Nulová teplota znamená nulová energie částic a níže už prostě jít nejde. Kromě blesku při průletu meteoritů atmosférou jsou také dosahovány teploty desítek tisíc stupňů, zpravidla však jen v mezosféře, jen velké meteority jsou stále velmi rychlé v troposféře. Jak v případě blesku, tak v případě pádu meteoritů jsou velmi vysoké teploty (desítky tisíc stupňů nebo Kelvinů) dosahovány je na nepatrný zlomek sekundy.

V případě uměle vytvořené teploty (na velmi krátkou dobu, v rozumě velké oblasti) to snad ani nemá cenu komentovat, neobešlo by se to bez sprostých slov. Nicméně na extrémě krátkou dobu při výbuchu jaderné bomby je dosaženo od desítek milionů po miliardy a možná i přes 10 miliard Kelvinů.

A tedy nejvyšší teplota na Zemi na rozumné oblasti dosažená na krátký okamžik je při blesku 30 000 K nebo řádově podobní hodnoty při pádu meteoritů.




Ale samozřejmě, vůbec nejde o jednoznačně nejvyšší zjištěnou teplotu na Zemi. Pokud jde o teplotu po extrémě krátkou dobu na extrémě malé oblasti, jsou hodnoty naprosto jinde. Tady je třeba už uvažovat, co to vlastně vůbec teplota je. 0 je jen teplota zamrzání vody při standardním tlaku, o nulu jako takovou se vůbec nejedná. 0 je 273.15 K. Teplota je ve skutečnosti něco jako průměrná energie částic v systému (i na malé oblasti je těch částic extrémě mnoho, miliarda částic není prakticky nic, jen malá prachová částice). U velkého počtu částic s různými energiemi je výpočet teploty resp. průměrné kinetické energie celkem snadno pochopitelný. Ale už i ve velmi řídké termosféře je teplota brána jako průměrná kinetická energie částic. Nejde o teplotu zjištěnou z vyzařování, nebo kolik ukáže čidlo venku (přenos energie srážkami moc nefunguje),

1 Kelvin o velikosti jednoho stupně znamená určité množštví energie průměrně na jednu částici. 0 K znamená nulová teplota, částice jsou všechny s nulovým pohybem, niže nelze jít (podobně jako nelze mít koncentraci CO2 méně než 0 ppm). Při teplotě 1 K je průměrná energie částic 1.3806503E -23 J (J jsou joule). 1.3806503E -23 je Boltzmannova konstanta a platí E = kT (zprůměrováno).

https://en.wikipedia.org/wiki/Boltzmann_constant

E (v Joulech) = kT (v Kelvinech), k = 1.3806503E -23. Kelvin je tak něco jako jednotka energie. Průměrná energie částic 1 J by tedy znamenala teplotu 7.24297 E+022 K (Kelvinů), což je hodnota, se kterou se setkáme asi těžko. Podobně by šla určit teplota v kilovat-hodinách, což je 1 kWh = 3.6 MJ = 2.60747E+026 K.

V případě částic a fyziky se používá jednotka energie 1 eV (elektron-volt), to je energie, kterou elektron získá při průletem spádového napětí jeden volt, což je 1 eV = 1.602176634 E-19 J. Ale jde odvodit, že teplota 1 eV = 11604.52 K, něco přes dvojnásobek teploty povrchu Slunce. V astronomi jsem se s eV setkal často.

Ve finále, E=mcc (hmotnost krát rychlost světla na druhou). Tedy jak už jsem jednou navrhnul - teplotu resp. energii lze určit i v kilogramech.. A sice 1 kg = 6.5097E+39 K = 5.6096E+35 eV = 8.9876E+16 J = 2.4965E+13 kWh a obráceně 1 K (Kelvin) = 8.6173E-05 eV = 1.3806E-23 J = 3.8351E-27 kWh = 1.5362E-40 kg. Teplota 1 kg navíc ani teoreticky nelze dosáhnout.




Konec teorie, ale jaká tedy byla absolutně nejvyšší pozorovaná teplota na Zemi ? Něco takového souvisí s kosmickým zářením, částic s extrémní energií, které přilétají z vesmíru. Absolutně nejvyšší teplota na Zemi ve všech možných pohledech byla zjištěna na stanici resp. vesmírném detektoru kosmického záření v Utahu 15.10.1991. Konkrétní částice má název Oh-My-God particle, ale neví se, o jaký typ částice šlo. Energie dosáhla 320 EeV s intervalem nejistot 412-226 EeV (1 EeV je 1E18 eV). Energie částice 320 EeV s intervalem nejistot 412-226 EeV je rovna energii 51 J (interval nejistot 66-36 J). To odpovídá teplotě 3.71 E24 K (interval nejistot 2.62-4.78 E24 K) a nebo také 5.70E-16 kg (interval nejistot 4.03-7.34 E-16 kg).

Více o částici s absolutně nejvyšší zjištěnou energií tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Oh-My-God_particle
https://www.space.com/41458-omg-particle-cosmic-ra...

Detection of a Cosmic Ray with Measured Energy Well Beyond the Expected Spectral Cutoff due to Cosmic Microwave Radiation:
https://arxiv.org/abs/astro-ph/9410067

We report the detection of a 51-joule (320 +/- 90 EeV) cosmic ray by the Fly's Eye air shower detector in Utah. This is substantially greater than the energy of any previously reported cosmic ray. A Greisen-Zatsepin-Kuz'min cutoff of the energy spectrum (due to pion photoproduction energy losses) should occur below this energy unless the highest energy cosmic rays have traveled less than about 30 Mpc. The error box for the arrival direction in galactic coordinates is centered on b=9.6 deg, l=163.4 deg. The particle cascade reached a maximum size near a depth of 815 g/cm^2 in the atmosphere, a depth which does not uniquely identify the type of primary particle.

What Is The Oh My God Particle?
https://www.youtube.com/watch?v=BKw8n2OtQ_Q

The Particle So Extreme Scientists Called it OMG
https://www.youtube.com/watch?v=UxEAlo9xqmg

The Mysterious Origins of the OMG Particle - Ask a Spaceman!
https://www.youtube.com/watch?v=4WnKt0Q8HIo&t=...

The Oh My God Particle
https://www.youtube.com/watch?v=osvOr5wbkUw

Druhá nejenergetičtější částice kosmického záření - Amaterasu byla detekována rovněž detektorem v Utah - USA dne 27.05.2021, publikováno v roce 2023 v článku. Energie této částice byla stanovena na 244 Eev (interval neurčitosti 139-324 EeV), to odpoídá energii 39 J (interval neurčitosti 22-52 J), což odpovídá teplotě 2.76 E24 K (rozsah nejistot 1.57-3.67 E24 K). Tato částice měla přijít z oblasti s málo galaxiemi. Ale určit odkud částice přichází, to je téměř nemožné z důvodu změny směru v magnetickém poli.

Více zde:

An extremely energetic cosmic ray observed by a surface detector array
https://arxiv.org/abs/2311.14231

Cosmic rays are energetic charged particles from extraterrestrial sources, with the highest energy events thought to come from extragalactic sources. Their arrival is infrequent, so detection requires instruments with large collecting areas. In this work, we report the detection of an extremely energetic particle recorded by the surface detector array of the Telescope Array experiment. We calculate the particle's energy as 244 +- 29 (stat.) +51,-76 (syst.) exa-electron volts (~40 joules). Its arrival direction points back to a void in the large-scale structure of the Universe. Possible explanations include a large deflection by the foreground magnetic field, an unidentified source in the local extragalactic neighborhood or an incomplete knowledge of particle physics.

Where Did the Amaterasu Particle Come From?
https://arxiv.org/abs/2312.13273

The Telescope Array Collaboration recently reported the detection of a cosmic-ray particle, "Amaterasu", with an extremely high energy of 2.4×1020 eV. Here we investigate its probable charge and the locus of its production. Interpreted as a primary iron nucleus or slightly stripped fragment, the event fits well within the existing paradigm for UHECR composition and spectrum. Using the most up-to-date modeling of the Galactic magnetic field strength and structure, and taking into account uncertainties, we identify the likely volume from which it originated. We estimate a localization uncertainty on the source direction of 6.6\% of 4π or 2726 deg2. The uncertainty of magnetic deflections and the experimental energy uncertainties contribute about equally to the localization uncertainty. The maximum source distance is 8-50 Mpc, with the range reflecting the uncertainty on the energy assignment. We provide sky maps showing the localization region of the event and superimpose the location of galaxies of different types. There are no candidate sources among powerful radio galaxies. An origin in AGNs or star-forming galaxies is unlikely but cannot be completely ruled out without a more precise energy determination. The most straightforward option is that Amaterasu was created in a transient event in an otherwise undistinguished galaxy.

It's Confirmed! Earth Has Been Hit By a Mysterious Goddess Particle
https://www.youtube.com/watch?v=TuOtoyfAiqA

Částice Amaterasu detekovaná v roce 2021:
https://en.wikipedia.org/wiki/Amaterasu_particle

Původní zdroj uvádí, že jen dvě částice byly detekovány s energií více než 50 EeV (8.0 J, 5.67 E23 K). Na Wikipedii je ale uvedena detekce dalších částic s energiemi nad 200 EeV (2.27 E24 K, 32 J). Jedná se o částici v roce 1993 s energií 213 EeV (2.41 E24 K, 34 J) a ještě v roce 2001 částice s energií 280 EeV (3.17E24 K, 45 J). Částice Amaterasu by tak byla s 3. nejvyšší energií.

Částice s energií více než 50 EeV (8.0 J, 5.67 E23 K) by měly energii ztrácet při interakci s mikrovlnným pozadím (GZK mez) a tedy částice z vyšší energií by měly pocházet z relativně blízkého zdroje (místní galaxie či skupina galaxií). Takový zdroj ale poblíž není.


Nejvyšší uměle vytvořená teplota (na velmi krátké oblasti po velmi krátkou dobu) pak bude při srážkách v Cernu s energií 7 TeV, což je něco nad 7 000 000 miliard Kelvinů resp. něco nad 7 PK.


Ještě jedna důležitá zajímavost. Samozřejmě, že 0 K resp. -273.15 resp. 0 eV = 0 J = 0 kWh = 0 kg, to je absolutní nula, nejnižší možná teplota. Prostě nulová kinetická energie částic (ale projevují se kvantové efekty). Existuje teoretický limit nejvyšší možné existující teploty ? A rovněž existuje. Pokud teplota resp. energie částice roste, na základě kvantové fyziky je vlnová délka vibrace resp. lokalizace částice v prostoru stále menší, roste energie a tedy i hmotnost částice. Hmotnost roste a prostor lokalizace se zmenšuje, což přejde k tomu, že prostor lokalizace částice je menší než prostor pro vznik černé díry o stejné hmotnosti.

To je Planckova teplota, absolutní teoretický limit teploty 1.4168 E32 K = 1.2209 E+28 eV = 1.9561 GJ = 543.4 kWh = 2.1764E-8 kg = 0.000021764 g. Mimochodem při ceně elektriky 7 Kč/kWh by Planckova energie stála 3804 Kč resp. 153 Eur. Jedná se o teoreticky nejvyšší možnou teplotu resp. energii jedné částice resp. nejvyšší možnou hmotnost částice resp. nejnižší možnou hmostnost černé díry. Černá díra o této Planckově hmotnosti by zaujala velikost Planckovy délky 1.61626 E-35 m a vypařila by se za Planckův čas 5.3912 E-44 s. Je to něco jako na jedné straně rozlišení vesmíru a na druhé straně horní limity. Černá díra o Planckově hmotnosti by se vypařila za Planckův čas a v tento jediný okamžit by bylo dosaženo teoreticky nejvyššího možného výkonu 3.628 E52 W a současně i absolutně nejvyšší teoreticky možné intenzitě záření 1.3913 E122 W/m2. Absolutně nejvyšší možný výkon 3.628 E52 W znamená bolometrickou magnitudu Mbol (absolutní, vzdálenost 10 parseků) -60.202, ze vzálenosti 1 au (149.6 milionů km) mbol -91.774, ze vzdálenosti 1 m mbol -147.649 a na Planckovu vzdálenost (teoreticky nejvyšší možná hodnota) mbol -321.606.

https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_units#Planck_...
https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_units
https://www.pbs.org/wgbh/nova/article/absolute-hot...

Does the Universe Have a Maximum Temperature? The Planck Temperature Explained
https://www.youtube.com/watch?v=NVlEQlz6n1k

Video nahoře rozebírá absolutní limit teploty na základě fyziky relativistické i kvantové. A dobře dává smysl, co se tam ukazuje-povídá. Snad budou všichni rozumět.

Předpokládá se, že hned na začátku (Planckův čas od počátku) vesmíru byla teplota vesmíru právě Planckova teplota (nejvyšší možná teplota) 1.4168 E32 K resp. 141 680 000 000 000 000 000 000 000 000 000 K A to je i nejvyšší dosažená i teoreticky možná teplota ve vesmíru.

Tak už bylo uvedeno, že absolutně nejvyšší zaznamenaná teplota na Zemi je na stanici resp. vesmírném detektoru kosmického záření v Utahu 15.10.1991. Konkrétní částice má název Oh-My-God particle, teplota-energie částice 3 710 000 000 000 000 000 000 000 K (interval nejistot 2 620 000 000 000 000 000 000 000 K až 4 780 000 000 000 000 000 000 000 K). Dojít k tomu samozřejmě vůbec nebylo jednoduché. A nejvyšší teplota ve vesmíru byla přesně na počátku 141 680 000 000 000 000 000 000 000 000 000 K.
To je i teoreticky nejvyšší možná teplota.

Nyní bude hádanka jedodušší, i když také to nebude úplně nejsnadnější. Jedná se o měsíčn graf teploty na in-počasí.cz z archivu ze stanice pod CHMI. Měsíční graf je ze základní klimatologické stanice CHMI, mimo velké město a z 21. století. Téměř zde padl určitý rekord, respektive některé rekordy doopravdy padly. Uhádnete stanici a měsíc ? Na Ogimetu stanice není.

Měsíční graf ze stanice CHMI v archívu na in-počasí.cz, je to nějaký měsíc ve 21. století.
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Mimo dizkuzi už to někdo uhodl, ale tady zatím ne. Když se podíváte na ten průběh měsíčních teplot, jsou tam dost zvláštní věci. Jeden nebo více rekordů pro celou ČR V tomto grafu bylo překonáno (rekordny pro specifické období a tip). Dokonce nechybělo moc a byl jeden rekord v ČR překonán velmi razantně.

Stanice má svoje specifické mikroklima, za určitých situací je tam úplně jinak než ve většině ČR.