Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Na západ dorazí rozpadající se přeháňky i bouřky

Diskuse o počasí Historicky rekord nejnizsi teploty na Zemi Tnn v mnoha pohledech

153
# 23.01.2022, 12:45

V nedavnem tematu byla vedena dizkuze, jaka je nejnizsi teplota zaznamenana na severni polokouli, resp. na Zemi mimo Antarktidu. Nejnizsi zaznamenana teplota na Zemi mimo Antarktidu, a tim i na severni polokouli, je ze stanice na nejvyssi hore Kanady a druhe nejvyssi hore Severni Ameriky - Mount Logan 26.05.1991 -77.5 °C. Hora Mount Logan je vysoka 5959 m.n.m, ale stanice nebyla na vrcholu (na vrcholech nizka minima nejsou). Druha nejnizsi hodnota Tnn na severni polokouli pochazi z nejvyssi hory severni Ameriky - Denali resp. Mount McKinley 6190 m.n.m. Stanice je nejspis ve vysce 4572 m.n.m. a nejnizsi teplota byla namerena 01.12.2003 -75.5 °C. Nejnizsi nalezene minimum v Gronsku je Klinck (3105 m.n.m.) 22.12.1991 -69.6 °C.

Ze stanice GSOD-SYNOP je podle vseho nejnizsi minimum mimo Antarktidu z Ruska, na vychode Sibire, 1.0 stupne severne od polarniho kruhu 15.01.1885 Verhojansk -67.8 °C (Nebo v Gronsku Klinck (3105 m.n.m.) 22.12.1991 -69.6 °C, pokud je Klinck GSOD-SYNOP stanice).

Stanice Klinck 22.12.1995 v GSOD pro Gronsko neni, ale je zde GSOD stanice 041100-99999 Navy Operated (AMOS) 3105 m.n.m. 72.2828 severne, 38.6259 zapadne 22.12.1991 Tmax -60.8 °C Tmin -66.0 °C:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&ind...

Potvrzeni Klinck (3105 m.n.m.) 22.12.1991 -69.6 °C:
https://public.wmo.int/en/media/press-release/wmo-...



Jiz drivejsi moje posty:

Nejnizsi teploty zaznamenane v Evrope:
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/z...

Nejnizsi teplota zaznamenana na severni polokouli (na stanici jakekoliv):
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/s...

Mrazove kotliny v CR a v Evrope:
https://meteoforum.e-pocasi.cz/extremni-pocasi/mra...

Analyza rocnich Tmax Tmin v cele CR a v Praze, Tnn 1986-2019 a Txx 1998-2019
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/a...


Opacny extrem - nejvyssi teploty zaznamenane na Zemi (na stanici jakekoliv):
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/r...




Jaka je vubec nejnizsi zaznamenana teplota na Zemi ? Tady je odpoved celkem jasna a narozdil od rekordu pro staty a svetadily, hodnota je stejna, at uz zahrneme jen oficialni, ci i neoficialni stanice, vsechny zdroje vice-mene udavaji stejnou hodnotu. Rekordni historicke svetove minimum Tnn je z Ruske vyskumne stanice 89606 Vostok v Antarktide 21.07.1983 -89.2 °C. Pouze v Antarktide bylo dosazeno teploty pod -80 °C primo na meteorologicke stanici (at uz oficialni, nebo neoficialni). Poloha Ruske stanice Vostok je podle Ogimet SYNOP 78.45 jizne a 106.87 vychodne, 3420 m nad morem, ale podle GSOD 78.4500 jizne, 106.8669 vychodne, 3488 m nad morem (Databaze SYNOP uvadi jinou nadmorskou vysku nez databaze GSOD). Stanice je 11.90 stupne jizne od polarniho kruhu (za polarnim kruhem) a tak v dobe cervnoveho Slunovratu je Slunce na obloze 11.90 stupne pod obzorem (0.1 stupne chybi do Nauticke polarni noci).

Na WorldAtlas se objevil udaj absolutniho minima v Antarktide −89.6 °C, nejspis take z Vostoku, mozna je to ale chyba:

https://www.worldatlas.com/webimage/countrys/an.ht...

Zajimave je, ze o 6 dni pozdeji po rekordu nejnizsi teploty na Zemi, padl absolutni maximalni rekord pro Ceskoslovensko - Praha Uhrineves +40.2 °C. Dnes uz tento rekord je prekonan (V CR Dobrichovice 20.08.2012 +40.4 °C a na Slovensku Hurbanovo 20.07.2007 +40.3 °C).

Nejnizsi zaznamenane teploty na Zemi na stanicich za ruzna obdodi a s ruznou specifikaci:
Historicky stanicni rekord nejnizsiho minima Tnn na Zemi je -89,2 °C le Vostok (3488 m) 21.07.1983 -89.2 °C. Dalsi 4 nejnizsi teploty jsou opet z Vostoku: 24.08.1960 -88.3 °C, 20.08.1992 -87.9 °C, 25.08.1958 -87.4 °C, 05.09.1968 -86.9 °C. 6. nejnizsi hodnota Tnn uz je poprve z jine stanice - stanice Sovetskaja 09.08.1958 -86.7 °C. Ve Vostoku i jindy byly namereny teploty pod -85 °C, mnohokrat v prubehu desetiletich. Mimo stanici Vostok je nejnizsi teplota zaznamenana v Antarktide (i na Zemi) ze stanice Sovetskaja 09.08.1958 -86.7 °C, dale ze stanice Plateau Station 20.07.1968 -86.2 °C, a pak Plateau Station 05.06.1968 -86.1 °C. Nejnizsi teplota zaznamenana na stanici na Zemi za dobu existence Ceske Republiky je ze stanice Vostok 09.09.1998 -86.0 °C a nejnizsi teplota od padu jedne politicke strany, kterou opravdu nemam rad, (tedy od 17.11.1989) je ze stanice Vostok 20.08.1992 -87.9°C (zajimave - v srpnu 1992 opet v CR vlny veder a na Antarktide blizko rekordnimu minimu). Od roku 2000 i za obdobi dostupnosti dat Ogimet SYNOP (od 28.09.1999) je nejnizsi teplota zaznamenana na Zemi opet ze stanice Vostok 07.08.2005 -85.4 °C. Od roku 2010 je nejnizsi minimum Tnn na Zemi ze stanice Concordia (3233 m) 13.08.2010 -84.7 °C, od roku 2015 opet na stanici Concordia (3233 m) 20.06.2017 -83.9 °C. Naposled bylo na Zemi zaznamenano pod -85 °C pozorovano prave na stanici Vostok 07.08.2005 -85.4 °C. V poslednich letech se uz stalo, ze nebylo na SYNOP stanici v Antarktide dosazeno pod -80 °C po cely rok. Od roku 2020 a od propuknuti pandemie koronaviru do 14.06.2021 je nejnizsi minimum na Zemi ze stanice Dome Fuji (3810 m) na Antarktide 14.06.2021 -81.7 °C (data prave do 14.06.2021).


Nejnizsi teploty zaznamenane na Zemi na stanicich (data do 14.06.2021):
Zdroj:
http://www.geoclimat.org/2013/12/lendroit-le-plus-...


-89.2°C 21.07.1983 Vostok (3488 m)
-88.3°C 24.08.1960 Vostok (3488 m)
-87.9°C 20.08.1992 Vostok (3488 m)
-87.4°C 25.08.1958 Vostok (3488 m)
-86.9°C 05.09.1968 Vostok (3488 m)
-86.7°C 09.08.1958 Sovetskaja
-86.2°C 20.07.1968 Plateau Station
-86.1°C 05.06.1968 Plateau Station
-86.0°C 09.09.1998 Vostok (3488 m)
-86.0°C 02.09.1987 Vostok (3488 m)
-85.8°C 14.09.1982 Vostok (3488 m)
-85.8°C 08.08.1958 Vostok (3488 m)
-85.7°C 25.08.1959 Vostok (3488 m)
-85.6°C 09.09.1998 Vostok (3488 m)
-85.5°C 07.08.1958 Vostok (3488 m)
-85.4°C 07.08.2005 Vostok (3488 m)
-85.4°C 07.08.1985 Vostok (3488 m)
-85.1°C 10.09.1998 Vostok (3488 m)
-84.8°C 01.09.1987 Vostok (3488 m)
-84.8°C 27.07.1986 Vostok (3488 m)
-84.7°C 13.08.2010 Concordia (3233 m)
-84.6°C 04.07.2010 Concordia (3233 m)
-84.6°C 26.08.1982 na Dome C II (3250 m)
-84.2°C 15.09.2012 Vostok (3488 m)
-84.1°C 27.08.2008 Vostok (3488 m)
-84.0°C 27.06.1984 Vostok (3488 m)
-83.9°C 20.06.2017 Concordia (3233 m)
-83.0°C 19.06.2017 Concordia (3233 m)
-83.0°C 26.08.2008 Vostok (3488 m)
-83.0°C 25.07.1958 Sovetskaja
-82.9°C 13.09.2015 na Dome Fuji (3810 m)
-82.9°C 18.07.2006 na Dome Fuji (3810 m)
-82.8°C 23.06.1982 Amundsen-Scott
-82.6°C 27.08.2015 Concordia (3233 m)
-82.6°C 08.07.2010 Concordia (3233 m)
-82.5°C 03.07.2010 Concordia (3233 m)
-82.5°C 27.07.2005 na Dome Argus (austr. 4084 m)
-82.4°C 28.08.2018 Vostok (3488 m)
-82.4°C 08.07.2016 Concordia (3233 m)
-82.3°C 27.07.2005 na Dome Argus (chinois 4093 m)
-82.2°C 08.06.2019 Vostok (3488 m)
-82.2°C 09.09.2016 na Dome Fuji
-82.2°C 14.07.2006 na Dome Fuji
-82.2°C 23.07.2003 na Dome Fuji
-82.1°C 01.08.2005 Nico (2935 m)
-82.0°C 05.09.2006 na Dome Fuji
-81.9°C 03.09.2007 Concordia (3233 m)
-81.9°C 23.07.2004 na Dome Fuji
-81.8°C 17.09.2012 Vostok (3488 m)
-81.8°C 02.08.2010 Vostok (3488 m)
-81.8°C 09.07.2006 na Dome Fuji
-81.8°C 25.04.1964 Vostok (3488 m)
-81.7°C 14.06.2021 na Dome Fuji (3810 m)
-81.7°C 29.08.2018 Vostok (3488 m)
-81.7°C 12.07.2016 Vostok (3488 m)
-81.7°C 31.07.2013 Davis LGB 46 (2354 m)
-81.7°C 01.08.2010 Vostok (3488 m)
-81.5°C 12.06.2016 Concordia (3233 m)
-81.5°C 17.07.2013 Concordia (3233 m)
-81.5°C 07.07.2006 na Dome Fuji
-81.5°C 08.08.2005 Vostok (3488 m)
-81.4°C 11.06.2012 Vostok (3488 m)
-81.4°C 03.09.2007 na Dome Argus
-81.4°C 29.04.1994 Ago-4
-81.4°C 24.07.1958 Vostok (3488 m)
-81.3°C 10.09.2016 na Dome A
-81.3°C 21.06.2016 Concordia (3233 m)
-81.3°C 05.09.2007 Vostok (3488 m)

Narozdil od ruznych hodnot maximalnich rekordu Txx, odpoved na historicke minimum na Zemi vypada vcelku jasne. Tedy pokud pujde pouze o pozorovani na meteorologickych stanicich.

Az doposud se jednalo o minimalni teploty zmerene primo na meteorologickych stanicich, at uz oficialnich GSOD, SYNOP, nebo neoficialnich. V prizemni vrstve, nekolik centimetru nad povrchem, byva teplota jeste o par stupnu nizsi. A samotny povrch se muze vyzarovanim take ochladit na jeste nizsi hodnotu, nez teplota zmerena ve stanici nebo i v 5 cm nad povrchem. Udaje o prizemni teplote k dizpozici ale ze sveta prilis moc nejsou. Jen z CR jsou k dizpozici nektere udaje o Tmin v 5 cm nad povrchem.

V CR, nebo v Alpach je mnoho mrazovych kotlin, kde jsou dosahovana minima podstatne nizsi, nez na beznych stanicich. Ve Skandinavii a na Sibiri takova mista take budou, ale hustota osidleni a stanic je velmi nizka, mrazove kotliny nejsou podchyceny. Na Antarktide a ve vnitrozemi Gronska je take velmi malo stanic pochopitelne, ale vzhledem k terenu tam mrazovych kotlin nebude tolik. Mrazove kotliny na Antarktide a nejspis i v Gronsku ale jsou.

Mimo samotneho mereni na stanicich se prave v odlehlych oblastech na Antarktide pouziva v posledni dobe (desetiletich) i satelitni mereni. Nelze ale sledovat vsechny mista stale. Spis jde o to zachytit spravne misto ve spravny cas. A navic se distancnim merenim snima teplota povrchu, nikoliv teplota ve 2 m nad povrchem. To je nutne nejak dopocitat. V srpnu 2010 (v prubehu polarni noci) bylo na Antarktide ze satelitnich mereni zaznamenano pri Dome Fuji Ridge −94.7 °C (jiz 31.07.2010 -92.9 °C). Jednalo se take o mrazovou kotlinu - melke udoli, kde se drzel tezky a chladny vzduch.

Satelitni mereni NASA rekord -94.7 °C na Antarktide:
https://listamaze.com/top-10-coldest-places-ever/
https://www.comnap.aq/antarctic-facilities-informa...
https://unbelievable-facts.com/2018/04/lowest-temp...
https://www.theguardian.com/world/2013/dec/10/cold...

Satelitni mereni - na Antarktide Dome Fuji Ridge v srpnu 2010 −94.7 °C uvadena jako nejnizsi zaznamenana teplota na Zemi pri-na Zemskem povrchu. Sice to neni mereni ze stanice, stale se ale jedna o teplotu pobliz povrchu Zeme, nebo teplotu povrchu Zeme. Ze satelitnich mereni vsak pozdeji najdeme jeste nizsi hodnoty na Antarktide. Pod povrchem nebo pod snehem ci vevnitr v ledovci bude prakticky vzdy prumerna i minimalni denni-rocni teplota vyssi, nez pri povrchu ledovce-snehu. (To obecne neplati vzdy - v tropech je teplota oceanu ve hloubce nekolika km jen par stupnu nad nulou). Ale kazdopadne hloubeji pod povrchem exponencielne klesa denni-rocni teplotni amplituda, az vymizi.

Nejnizsi teploty na Antarktide (post z roku 2013, prubezne aktualizovano, data az do podzimu 2021):
http://www.geoclimat.org/2013/12/lendroit-le-plus-...

V Clanku na geoclimat.org jsou na Antarktide a na Zemi ne jen nejnizsi teploty ze stanic, ale i nejnizsi teploty ze satelitnich pozorovani.

Uvedeny clanek na geoclimat.org uvadi opet satelitni mereni teploty na Antarktide na hrebenu Antarktickych hor Dome Fuji - Dome Argus s vyskou priblizne 3500-4000+ m nad morem. Tak jako kazde pohori, i tady se vyskytuji mrazove kotliny v udolich. Jenze na Antarktide samozrejme siroko-daleko zadna stanice neni. Mapa ukazuje prave v udolich tohoto pohori teplotni inverzi a teploty pod -90 °C. Konkretne pri vrcholu Dome Argus nad 4000 m nad morem 31.07.2013 -93.0 °C (v teto dobe v CR a na Slovensku vlny veder opet). O neco niz, pod vrcholem Dome Argus, vyska neco pod 4000 m nad morem 10.08.2010 -93.2 °C. Jenze prave nedaleko Dome Argus, v nadmorske vysce jen stovky m pod 4000 m.n.m a nedaleko vyzkumne stanice Pole of Inacc.

Na cele jizni strane pohori (smerem k polu) od Dome Fuji az k Dome Argus, v nadmorske vysce 3800-4050 m, je spousty velmi melkych udoli, kde se tvori inverze v zime za polarni noci, teplota povrchu tam klesa pod -90 °C podle satelitnich mereni Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS) Land Surface Temperature data (LST) v letech 2004-2016. V teto oblasti melo byt podle satelitnich pozorovani 2004-2016 bylo zaznamenano pod -98 °C (+-1 °C) na vice nez 100 mistech, nekde jen jednou ci jen parkrat, nekde az 30x i vickrat melo byt namereno teplota povrchu -98 °C a mene. Nejnizsi zaznamenana hodnota je z 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C). Podle srovnani rozdilu Tpovrch-T2m u blizkych stanic by zmerena teplota povrchu -98 °C znamenala teplotu ve 2 m -94 °C(+-4 °C).

Clanek o satelitnim mereni v mrazovych kotlinach na strane smerem k jiznimu polu, pohori Dome Fuji - Dome Argus. Na vice nez 100 lokalitach (melke mrazove kotliny) zaznamenano -98 °C, nejmene 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C):

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.102...
Casopis: Geophisical research letters, Volume 45 issue 12, clanek: Ultralow Surface Temperatures in East Antarctica From Satellite Thermal Infrared Mapping: The Coldest Places on Earth, publikovano 25.06.2018.


Podle jineho clanku zabyvajiciho se extreme vysokymi a nizkymi teplotami povrchu na Zemi a teplotni variabilitou na zaklade dat Moderate Resolution Imaging Spectrora-diometer (MODIS) land surface temperature (LST) data po dobu 18 let dokonce bylo zjisteno v Antarktide opet v pohori Dome Fuji - Dome Argus, v srpnu 2016 v mrazove kotline pobliz Dome Fuji teplota povrchu -110.9 °C, coz by byla nejnizsi zaznamenana teplota na Zemi pri-na povrchu (NE vysoko v atmosfere). Pokud by to bylo sprave, -110.9 °C(+-1 °C by to mohlo byt, i kdyz neuvedeno) teplota povrchu by znamenalo teplotu ve 2 m nekde mezi -103 °C a -111 °C, velmi pravdepodobne pod -100 °C. Jedna se o udoli s teplotni inverzi v noci, a jizni strana pohori privracena k polu, tam tolik nefouka, jako na mnoha jinych mistech v Antarktide. A dele tam trva polarni noc a stin pohori. Podle srovnani u blizkych stanic na Antarktide - Rozil teplota povrchu a teplota ve 2 metrech je priblizne 4 °C (+-4 °C), teplota povrchu je nizsi. Rozdil by nemel presahovat 10 °C Na Antaktide je hustota stanic samozrejme minimalni.

O hodnote-110.9 °C na Antarktide (satelitni mereni povrchu) se pise na geoclimat.org. Puvodnim zdrojem je odborny clanek Americke meteorologicke spolecnosti:
https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/10...
Jina verze odkazu:
https://doi.org/10.1175/BAMS-D-20-0325.1
Casopis: Bulletin of the American Meteorological Society Volume 102, Issue 9, Nazev Clanku (clanek je v Anglictine samozreme): Global Patterns of Hottest, Coldest, and Extreme Diurnal Variability on Earth, publikovano online 17.09.2021.

Ve stejne globalni analyze dat ze satelitniho mereni (Global Patterns of Hottest, Coldest, and Extreme Diurnal Variability on Earth), kde byla zjistena na Antarktide nejnizsi teplota povrchu -110.9 °C, byly take v predpokladanych mistech zjisteny nejvyssi teploty povrchu. Jedna se o mista, jez byla vyhodnocena v predchozich analychach, jako nejteplejsi - Poust Lut v Iranu v roce 2018 +80.8 °C a poust Sonoran v Mexiku v roce 2019 +80.8 °C. Puvodni rekord satelitniho mereni teploty povrchu byl z roku 2005 v pousti Lut v Iranu +70.7 °C. V Pripade pouse Sonoran v Mexiku bylo +80 °C dosazeno jen jednou, ale v pripade pouste Lut v Iranu bylo jeste zjisteno +80.7 °C v roce 2010, +80.6 °C v roce 2014 a +80.4 °C v roce 2005 (pritom maximum teploty povrchu z roku 2005 na pouusti Lut z drivejsiho pozorovani se udava +70.7 °C).

I v Evrope v mrazovych kotlinach byly zaznamenany velmi nizke teploty, mnohem nizsi nez na beznych mistech nedaleko. Na stanici Glattalp (1852 m, Svycarsko) 07.02.1991 -52.5 °C, Busa di Fradusta (2607 m, sever Italie, Alpy) 10.02.2013 -49.6 °C, Funtensee (1601 m, Nemecko) 24.12.2001 -45.9 °C a v Ceske Republice Kvilda Perla 30.01.1987 -41.6 °C, nedavno Kvilda Perla 06.02.2012 -39.4 °C a teoreticky pod -50 °C na Kvilda Perla v unoru 1956 (udaj -52 °C s neznamym zdrojem).


Kde ale jsou dosahovany jeste nizsi teploty, nez pobliz povrchu (minima na stanicich ve 2 m, v 5 cm, teplota povrchu) ? Za jasnych a klidnych noci se nad chladnou vrstvou vzduch pri povrchu tvori inverze, teplota s vyskou stoupa, a to nejvice prvni metry, pak pomaleji. Inverze vznikajici pri radiacnim ochazovani dosahuje desitky az stovky metru, pak teplota s vyskou zacne opet klesat. V zimnim obdobi hlavne v polarnich oblastech se tvori pri povrchu teplotni inverze do vysky stovek m, v nekterych pripadech i prez 2 km (podle advekce a zvrstveni). Ve vyssi vysce ale teplota opet s vyskou vzdy klesa. Tedy presneji, v beznem zvrstveni se potencialni teplota se tolik nemeni, ale s vyskou stoupa. Teplota s vyskou klesa, a to tempem okolo 5-7 °C (standard 6.5 °C) na 1 km vysky az k rozhranni troposfery a stratosfery - tropopauzy, nad tropopauzou potencialni teplota svyskou stoupa a teplota s vyskou klesa mene nez 2 °C na 1 km.

Nejnizsi teploty v troposfere jsou dosahovany pri hranici se stratosferou - v tropopauze. V zime v arktickem vzduchu jsou pri zemi nizke teploty, ale tropopauza je nizko. Naopak vzduchova hmota v tropech byva velmi tepla i nekolik km do vysky. I v hladine 500 hPa jsou dosahovany az kladne hodnoty v tropech. Zatimco v Arktide to muze byt i pod -50 °C v 500 hPa v zime. Jenze v tropickych oblastech je tropopauza vysoko - okolo 17 km, zatimco v polarnich oblastevh jen priblizne 9 km, v Arktide v zime nekdy jen 6-7 km. A v tropech je tedy tropopauza na podstatne nizsi tlakove hladine (nizsi tlak resp. vyssi geopotencial). Pri tropopauze byvaji dosahovany nejnizsi hodnoty prave v tropech, a to az -80 °C nebo az -90 °C. Nad CR byva pri tropopauze ve vysce 10 km dosahovano i pod -60 °C relativne bezne, muze to byt ale i mene. V tropickem vzduchu v lete byva tropopauza nad CR az 14-15 km a teplota muze poklesnout i k -70 °C.

Nad tropopauzou ve stratosfere teplota s vyskou ze zacatku mirne klesa (maximalne 2 °C na 1 km vysky a postupne se pokles zastavuje). Ve vyssich hladinach priblizne od 20 hPa ve stratosfere teplota znovu spise stoupa, ve vrstve 50-10 hPa je vzestup-pokles teploty s vyskou ruzny a nevyrazny (p;ati pro Stredni Evropu - podle Prazskych sondazi). Popencialni teplota ale ve stratosfere stoupa s vyskou vzdy, proto je zvrstveni stabilni. Navic je ve stratosfere minimalni absolutni vlhkost, tak ThetaE se moc nelisi od potencialni teploty ThetaA a i ThetaV (virtualni) ma temer stejnou hodnotu. Standardni hladiny pro sondazni mereni jsou 925 850 700 600 500 400 300 250 200 150 100 70 50 30 20 10 hPa. Meteorologicke balony vyleti do hladiny cca 5-7 hPa (podle sondazi z 11520 Praha Libus). Hladina 100 hPa je ve vysce okolo 16 km, coz je v pripade stredni Evropy jiz ve stratosfere. Ze standardnich hladin bylo v Prazskych sondazich dosazeno nejnizsich teplot (sondaze od roku 1973) v hladinach 50 hPa, 30 hPa, 20 hPa a 10 hPa. V nekolika letech bylo dosazeno hodnot pod -80 °C v Prazskych sondazich (ne primo nad Prahou, balon uz je v techto hladinach geograficky jinde). Z Prazske sondaze 27.12.2012 12 UTC je uvedeno v 30 hPa -84.7 °C. Nejspis se jedna se o nejnizsi teplotu v Prazskych sondazich zaznamenanou v letech 1973-2021 (min. ve standardni hladine). A prave v 30 hPa byla nejnizsi teplota z cele sondaze 27.12.2012 12 UTC. V datech sondazi z Prahy Libuse bylo v pribehu let mnoho nizkych hodnot az pod -90 °C nebo i k -100 °C, ale okolni hodnoty neodpovidaly a jednalo se nejspis o chybu pri parsovani HTML souboru (uveden rosny bod misto teploty). Ve stratosfere, v hladinach okolo 20-30 hPa muze byt i nad CR v zime pod -80 °C, az -85 °C. I v CR tedy mohou byt pozorovana perletova oblaka ve stratosfere, vznikajici pri teplotach pod -78 °C (prvni typ). Druhy typ (jen voda) vznika pri teplotach pod -88 °C a na severni polokouli je vzacny.

Sondaz Praha Libus 27.12.2012 12 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

Nejnizsi teploty z Prazskych sondazi 00 UTC a 12 UTC v letech 1973-2018:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5264-Praha_Li...

Perletova oblaka:
https://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_...

Ve stratosfere je dosahovano nejnizsich teplot v polarnich oblastech v zime, kdy cele mesice Slunce vubec nevychazi, polarni oblasti se i ve stratosfere ochlazuji a vznika polarni vir. Nad Arktidou je ve stratosfere dosahovano bezne pod -80 °C ve velke oblasti, nad Antarktidou je vir jeste stabilnejsi a teploty dosahuji ve stratosfere az pod -90 °C (obecne v zime prumer nad jiznim polem je nizsi nez na severnim polem). Pri tak nizkych teplotach hlavne nad Antarktidou vznikaji perletova oblaka prvniho i druheho typu a pozkozuji ozonovou vrstvu. Nad Arktidou je vyskyt perletovych oblak druheho typu vzacny, prvni typ se vyskytuje casteji, ale take neni snadne trefit okamzik pro pozorovani. Nad Antarktidou vznika v zime ozonova dira, nad Aktidou je stratosfera v zime teplejsi a ozonova dira nevznika prilis intenzivne, ale prece v nekterych letech (zejmena nad Gronskem).

V lednu 2020 byla stratosfera nad Arktidou velmi chladna a polarni vir velmi mohutny. Zima ve Evrope byla dusledkem toho velmi tepla. Nad Skandinavii byla nekolikrat pozorovana perletova oblaka. Podle sondaznich mereni z Reykjaviku bylo ze stanice 04018 BIKF Keflavikurflugvollur zaznamenano 03.01.2020 v 17.2 hPa -95.9 °C a v 17.4 hPa -95.9 °C.

04018 BIKF Keflavikurflugvollur (Reykjavik) Sondaz 03.01.2020 12 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=np...

17.2 hPa -95.9 °C, vyska 25601 gpm, rychlost vetru 117 uzlu smer 272 zapadni, vlhkost 42 % a rosny bod -100.2 °C (rosny bod na hranici stupnice ?)
17.4 hPa -95.9 °C, vyska 25661 gpm, rychlost vetru 118 uzlu smer 271 zapadni, vlhkost 42 % a rosny bod -100.2 °C (rosny bod na hranici stupnice ?)

Tedy sondaz z Islandu 04018 BIKF Keflavikurflugvollur 03.01.2020 v 17.2-17.4 hPa az k -96 °C je nejnizsi hodnota zaznamenana ve stratosfere (a rozmezi od povrchu k statopauze - horni hranici stratosfery) za poslednich 40 let. Podle modelu mohlo byt ve stratosfere nad Gronskem az -97 °C a podle modelu vitr v polarnim vortexu v 10 hPa az 400 km/h a v 1 hPa az 600 km/h. Silny polarni vir prinasel extremy v zime mj. zacatkem ledna 2020 byla extremni zima v Kanade, -43 °C az -45 °C v 850 hPa. A v Norsku naopak padl rekord nejvyssi teploty v zime (prosinec, leden, unor) pro celou Skandinavii vlivem fenoveho efektu Sunndalsora 02.01.2020 Tmax 06-18 UTC +19.0 °C (a dale Sunddalsora 20.01.2020 +18.5 °C).

Hodnota -95.9 °C nad Islandem je zatim vubec nejnizsi teplota kdekoliv na severni polokouli za poslednich nejmene 40 let, zmerena prezencne (lokalne pristrojem) at uz na meteorologicke stanici nebo aerologickou sonndazi (balonem). Soucasne se jedna i o hodnotu nizsi nez jakakoliv hodnota ze stanice na cele Zemi (vc. Antarktidy). Soucasne pro severni polokouli se jedna o nejnizsi teplotu za poslednich 40 let v rozmezi povrchu az k horni hranici stratosfery. Ve stratosfere nad Antarktidou ale jsou casteji dosahovany hodnoty pod -90 °C v zime. Nejspis muze byt ve stratosfere pri jiznim polu teplota jeste nizsi nez -96 °C, mozna az pod -100 °C. Nutno pozdeji prozkoumat.


I kdyz ve statosfere pri jiznnim polu muze byt vzime mozna az pod -100 °C (nutno v budoucnu proverit), je tady cesta, jak bylo dosazeno jeste nizsich teplot na Zemi a to v opet ve stratosfere, tentokrat spodni stratosfere pobliz rovniku.. V troposfere teplota ve vyssich hladinach klesa priblizne tempem 6.5 °C na 1 km vysky a pri rovniku je tropopauza velmi vysoko (tlakova hladina s nizkym tlakem). Pri tropopauze jsou dosahovany teploty az pod -80 °C, na vrcholcich kumulonimbu to muze byt az pod -90 °C.

Pri velmi intenzivni konvekci pri rovniku a v tropech (zejmena nad zapadnim Pacifikem, kde teplota vody pri povrchu oceanu dosahuje 30-32 °C), se dostava teplota vrcholku kumulonimbu bezne i pod -90 °C (vlivem radiacniho ochlazovani a konvektivniho prestrelovani). Ve stratosfere teplota klesa pomaleji (pokud vubec, max 2 °C na 1 km vysky) a zvrstveni je stabilni, konvekce je brzdena. Avsak pri velmi silne bourkove cinnosti ziska vystupny proud v rostoucim kumulonimbu rychlost a setrvacnosti konvekce prestreluje nad tropopauzu, az nekolik km do stratosfery. V rovnikovych oblastech nad zapadnim Pacifikem muze vrchol kumulonimbu dosahnout vysky 18-20 km (60-65 tisic stop) nad hladinou more. Objevily se i zpravy o 22-23 km (75 000 stop). Ve stratosfere se pri konvektivnim prestrelovani vzduch rozpina a adiabaticky ochlazuje. A tak ve vrcholcich kumulonimbu byly zjisteny teploty pod -100 °C ze satelitnich mereni. Uz predtim byly zaznamenany pobliz Australie hodnoty -103 °C nebo i nize.

29.12.2018 pri masivni konvekci zaznamenal senzor VIIRS na satelitu NOAA-20 nejnizsi teplotu na vrcholku kumulonimbu -111 °C v jiho-zapadnim Pacifiku cca 400 km jizne od ostrova Nauru v Mikronezii. Vrchol kumulonimbu dosahnul 20.5 km. To je zatim rekordne nejnizsi zaznamenana teplota na kdekoliv Zemi (distancni i lokalni mereni), od povrchu az ke stratopauze - horni hranici stratosfery. Zdroje:

Clanek na seznam.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-namerili-...

Clanek na severe-weather.eu:
https://www.severe-weather.eu/tropical-weather/rec...

Puvodni odborny clanek (Geophysical Research Letters):
https://www.severe-weather.eu/tropical-weather/rec...


29.12.2018 pri konvenktivnim prestrelovani na vrcholu bourkoveho oblaku -111 °C, spolecne ze satelitnim merenim teploty povrchu v Antarktide v srpnu 2016 -110.9 °C, vypada na nejnizsi teplotu zmerenou kdekoliv na Zemi (mimo umele vytvorene nizke teploty), ale neni. Ve stratosfere nad tropopauzou uz teplota klesa pomaleji, v hladinach 50-10 hPa byly v letech 1973-2021 dosazeny nejnizsi hodnoty nad CR az temer -85 °C, nad Arktidou az -96 °C (nebo o kousek min) a nad Antarktidou to muze byt jeste mene (nutno v budoucnu prozkoumat), a to az pod -100 °C. Pak nad 10 hPa uz teplota s vyskou ve stratosfere spise stoupa az do stratopauzy - horni hranice stratosfery.

Nad stratosferou se nachazi dalsi vrstva atmosfery - mezosfera. Horni cast mezosfery je nejchladnejsi vrstvou v atmosfere vubec, z hlediska prumernych i extremnich teplot. Dolni hranice mezosfery je stratopauza (horni hranice stratosfery) a mezopauza je horni hranice mezosfery, nad mezosferou zacina dalsi vrstva - termosfera. V mezosfere teplota klesa od stratopauzy (dolni hranice) az do mezopauzy (horni hranice). A prave pri horni hranici mezosfery - mezopauzy jsou jednoznacne dosahovany vubec nejnizsi teploty v atmosfere i kompletne na Zemi, mimo umele vytvorenych nizkych teplot. Dolni hranice mezosfery (stratopauza) byva ve vysce 50-65 km (vetsinou okolo tech 50 km), horni hranice mezisfery (mezopauza) 80-100 km (nebo az 110-115 km, nebo i 120 km). Vetsinou se udava rozsah mezosfery 50-85 km. Ukazuje se, ze v mezosfere mohou byt 2 minima teplot, lokalni minimum v 85 km a globalni minimum ve 100 km, nejnizsi hodnoty atmosfery. V horni mezosfere jsou v letnim obdobi dosahovany nizsi teploty, nez v zimnim obdobi. Duvodem je vyssi teplota ve spodnich vrstvach atmosfery, mezosfera je nadzvednuta do vetsich vysek a dojde k ochlazeni. Nejdulezitejsim faktorem pro ochlazovani mezosfery je radiacni vyzarovani oxidu uhliciteho (v mezosfere CO2 naopak ochlazuje, narozdil od troposfery).

V mezosfere se nachazeji nocni svitici oblaka, z CR pozorovatelne za soumraku pri horizontu. Nocni svitici oblaka se tvori ve vyssich zemepisnych sirkach za extreme nizkych teplot, kdy horni cast mezosfery vystoupa do vyssich tlakovych hladin a ochladi se (tou dobou je v polarnich oblastech non-stop svetlo nebo sero a Nocni svitici oblaka - NLC nelze pozorovat prilis severne). I nepatrne mnozstvi vodni pary zkondenzuje za velmi nizkych teplot. V mezosfere se take objevuji "padajici hvezdy" - kdyz schori male meteority v atmosfere. Male meteority, lidove nazyvane "padajici hvezdy" jsou velikosti radove mm a hmotnost jen v radu gramu (vetsinou, ale obevuji se i nekolika-tunove kusy obcas). Rocne se ale do mezosfery dostane okolo 40 000 tun meteoritu. Z techto meteoritu zustava v mezosfere je vodni para a extreme jemny prach, jez tvori Nocni svitici oblaka. Take se v mezosfere objevuji vyvoje z velkych bourkovych systemu, smerem nahoru (skritky, elfove). Take uz nad 96 km mely byt pozorovany jevy souvisejici s polarni zari. Uz v techto vyskach (bezny tlak okolo 0.1 Pa resp. 0.001 hPa ve vyskach okolo 95 km) polarni zare zacinapodle vseho.

https://en.wikipedia.org/wiki/Mesosphere
https://en.wikipedia.org/wiki/Mesopause
https://scied.ucar.edu/learning-zone/atmosphere/me...
https://www.softschools.com/facts/weather/mesosphe...
https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-pla...
https://www.windows2universe.org/earth/Atmosphere/...
https://www.encyclopedia.com/earth-and-environment...
https://ownyourweather.com/facts-about-the-mesosph...
https://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/ice...
https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-pla...

Bezne jsou v mezosfere dosahovany teploty -80 °C az -100 °C, nejnizsi hodnoty jsou pobliz tedy horni hranice mezosfery. Prumerna teplota pri horni hranici je okolo -85 °C, coz je nejnizsi prumer kdekoliv na Zemi. Naopak pri dolni hranici - stratopauze se muze teplota dostat az nad nulu (ne bezne). V lete v polarnich oblastech (vyssi sirky), v dobe polarniho dne, nebo extreme dlouheho dne, byly v mezosfere dosazeny nejnizsi pozorovane teploty prave pri mezopauze. V teto dobe (leto ve vyssich zemepisnych sirkach) je mezopauza v nejvyssi vysce a v nejnizsi tlakove hladine. Casto se udavaji dosazene hodnoty -140 °C (130 K) jako extrem zaznamenane nizke teploty v mezosfere pri mereni (nejspis nekolikrat v historii). Jeden udaj uvadi -143 °C, jiny udaj -146 °C. Dokonce snad i melo byt zaznamenano az 110 K (-160 °C) a pri jedne sondazi dokonce 90 K (-180 °C). Extreme nizka zaznamenana teplota v mezosfere -140 °C (130 K) se objevuje ve vice zdrojich a nejspis i ve vice sondazich. Hodnoty jsou casto uvadeny pouze s presnosti (nejistotou) 10 °C, nikoliv jeden stupen. Mereni v mezosfere ve velmi ridkem vzduchu (zvlaste ve vyskach okolo 100 km) je obtizne a s velkou chybou. Zadny pristroj nemuze v mezosfere byt pomalu se pohybujici, mozna je pouze sondaz pomoci sondaznich raket. Sondaz trva jen par minut a raketa se rychle pohybuje (+neskutecne ridky vzduch). Ve 100 km se udava tlak (obykly) 0.03 Pa tedy 0.0003 hPa.


Nejnizsi dosazene teploty v mezosfere az -160 °C nebo dokonce -180 °C:
https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-pla...

Z knihy: R.H. Varney, M.C. Kelley, in Encyclopedia of Atmospheric Sciences (Second Edition), 2015.


Hranice mezi stratosferou a mezosferou - stratopauza, je ve vysce okolo 50 km a horni hranice mezosfery - mezopauza je okolo 85-100 km vysoko (nizke zimni hodnoty vysky mezopauzy 80-90 km, letni vyssi hodnoty okolo 100 km, az 110 km nebo az 115 km-120 km). Nocni svitici oblaka jsou ve vyskach 82-85 km (obykle, muze to byt i 90 km a vys), kde je lokalni minimum teploty vzduchu. Minimum teploty v mezosfere muze byt ve vysce okolo 85 km, a v lete jeste o trochu nizsi teplotni minimum je ve vysce okolo 100 km, nebo az k 110 km. Od 96 km vysky se uz zacinaji obevovat prvky polarni zare.

Jak vysoko jsou hladiny, kam se dostane aerologicka sondaz ? Na zaklade sondazi 11520 Praha Libus, aerologicke sondaze obvykle dosahnou 5-7 hPa (33-37 gpkm), kde balon praskne a sonda pada dolu. Trojny bod vody (Led-Voda-Para, voda se vari pri +0.01 °C) je pri tlaku 6.11 hPa. Hladina 6 hPa je ve vysce 32.9-35.4 gpkm, 5 hPa ve vysce 33.9-36.7 gpkm a 10 hPa hladina (posledni standardni hladina) ve vysce 28.9-32.2 gpkm. gpkm je geo-potencialni kilometr, gpm geopotencialni metr. Podle dat z 11520 Praha Libus a z let 1973-2020 je 6 hPa ve vysce 32197-35509 gpm, 5 hPa ve vysce 33407-36763 gpm, 10 hPa ve vysce 28000-33665 gpm, 10 hPa v letech 2018-2020 ve vysce 28970-31830 gpm.

Zdroj dat aerologickych sondazi ne jen pro 11520 Praha Libus:
http://weather.uwyo.edu/upperair/sounding.html

V pripade sondazniho mereni pomoci balonu, jez vystoupa do stratosfery, jsou hodnoty pokud-mozno vzdy uvadeni pro 15 standardnich hladin, ale zaznam vystupu bezi non-stop. Standardni hladiny jsoy:
925 hPa, 850 hPa, 700 hPa, 500 hPa, 400 hPa, 300 hPa, 250 hPa, 200 hPa, 150 hPa, 100 hPa, 70 hPa, 50 hPa, 30 hPa, 20 hpa, 10 hPa

Predpokladejme, ze 5 hPa je ve vysce 34-36.5 km a ve stratosfere je chladneji, kazdych mene nez 5 km vysky tlak klesne na polovinu. Hladina 1 hPa by tedy mela byt nekde okolo 45 km, v 50 km (dolni hranice mezosfery) by pak bylo sotva 0.5 hPa a ve 100 km (mezopauza) by byl tlak vice nez 1000x nizsi - jen 0.000X hPa resp. 0.0X Pascalu, je to radovy odhad. Jedna hodnota udava 0.03 Pa (0.0003 hPa) ve 100 km (Wikipedie-atmosfera), to by odpovidalo. V horni mezosfere 85-110 (115) km vysoko, kde jsou dosahovany vubec nejnizsi teploty jak prumerne rocni tak absolutni minima, jebude tlak radove 0.00X-X Pa (0.0X-0.0000X hPa). X reprezentuje nejakou z cislic 1-9.

Sondaze pomoci meteorologckych balonu dosahuji vysky okolo 33-37 km, pak balon praskne a sonda pada dolu (podle dat z Libuse). Horni stratosfera 37-50 km, kde je velmi ridky vzduch, nemuze byt prozkoumana pomoci balonu. I kdyz rekord vysky specialne upraveneho balonu je 53 km - JAXA Japonska vesmirna agentura (v teto vysce tlak odhadem podle poklesu nahoru 0.2-0.3 hPa). Ne jen ze se do mezosfery nedostane zadna pomalu se pohybujici sonda, ale ani v mezosfere nemuze nic setrvat s pomalym pohybem, ani tam nic nemuze setrvat delsi dobu. Jakakoliv letadla dosahuji rekordnich vysek jeste nizsich, nez je rekord vysky pro balon. A i kdyz se zda byt v mezosfere pri horni hranici tlak velmi nizky, druzice tam ani nahodou nemohou byt, odpor vzduchu je pri velke rychlosti stale velmi velky.

Jedinym zpusobem pro zkoumani mezosfery a horni stratosfery jsou sondazni rakety. Jenda vyzkumna stanice provadejici (stale ?) raketove sondazeje na severu Svedska. Hustota vzduchu v mezosfere, zvlaste pri horni hranici (kde je nejchladneji), je extreme mala, tlak od jednotek Pa po mene nez 0.001 Pa, radove 0.3 Pa (0.003 hPa) ve 100 km. A sondazni rakety se rychle pohybuji, az se kineticka teplota razantne zvysuje. Mereni teploty v mezosfere je velmi nepresne (udaje uvedeny na plus minus 10 K resp. 10 °C). Raketova sondaz je navic financne velmi nakladna a provadi se ne moc casto (nastesti, pro zivotni prostredi je to taky nic moc). Byly nekolikrat uvedeny teploty v horni mezosfere -140 °C az -146 °C. V jedne sondazi se vyskytla hodnota -160 a jedna sondaz uvadi hodnotu dokonce -180 °C. Otazkou je, zdali to neni chyba mereni. Obecne kvuli nemoznosti provest poradne mereni, je mezosfera velmi malo prozkoumana. Raketova sondaz trva jen par minut.

Nad mezosferou, nahoru od mezopauzy, je dalsi vrstva - Termosfera. V Termosfere nad mezopauzou teplota exteme ridkeho vzduchu rychle stoupa. Kineticka teplota v termosfere dosahuje naopak nejvyssich hodnot z cele atmosfery - okolo 1500-2000 °C je bezna obvykla teplota. Jenze atmosfera je tam neskutecne ridka (mene nez miliardtina hustoty pri povrchu). Ve vyskach nad 600 km se neskutecne ridka atmosfera oznacuje jako exosfera. Atmosfera je tam natolik ridka, ze ani druzice nebrzdi vyzname od 800 km vysky, brzdeni je zaznamenatelne az do 2000 km vysky.


Nejnizsi teplota v Ceske Republice ze stanice SYNOP od 28.09.1999 do 22.01.2022 (dostupna SYNOP data na ogimet.com): 11730 Serak (1328 m.n.m.) 22.01.2006 vecer -26.8 °C, 11782 Ostrava Mosnov (256 m.n.m.) 24.01.2006 rano -26.7 °C.
Nejnizsi teplota v Ceske Republice za dobu existence Ceske Republiky (vsechny stanice): Kvilda Perla - Jezerni Slat 06.02.2012 -39.4 °C. Ze stanic Ogimet SYNOP je za unor 2012 nejnizsi hodnota v CR ze stanice 11603 Liberec (398 m) 06.02.2012 -24.4 °C
Nejnizsi teplota v historii na dnesnim uzemi CR (vsechny stanice): Litvinovice u Ceskych Budejovic 11.02.1929 -42.2 °C, od roku 1973 pak Kvilda Perla - Jezerni Slat 30.01.1987 -41.6 °C (data z ledna 1985 nejsou, jinak temer urcite pod -42 °C). Spekulace az -52 °C na Kvilda-Perla v unoru 1956, nemerilo se.
Nejnizsi teplota v 15 standardnich hladinach, ze sondazi 11520 Praha Libus 1973-2021: Sondaz 27.12.2012 12 UTC ve 30 hPa -84.7 °C (nizsi hodnoty v datech se ukazuji jako chybne).
Nejnizsi teplota ve stredni Evrope (vsechny stanice): Glattalp (1852 m, Svycarsko) 07.02.1991 -52.5 °C, 15.02.1929 Funtensee (Nemecko, Alpy) -52.4 °C ? mozna spatne zmereno, Rakousko XX.02.1932 Grunloch Doline -52.6 °C ?
Nejnizsi teplota v Evrope mimo Rusko od roku 2000 (vsechny stanice): Mrazova kotlina Busa di Fradusta (2607 m, sever Italie, Alpy) 10.02.2013 -49.6 °C (Dale v Norsku 17.02.2011 Garggoluoppal (kraj Finmark, 69.3 severne) -49.9 °C - dost neoficialni a nikde zadny zdroj k tomu, vesnice existuje).
Nejnizsi teplota v Evrope mimo Rusko (vsechny stanice), historicke minimum: Ve Svedsku 13.12.1941 Malgovik -53.0 °C (-53.3 °C podle shmi.se), ve Svedsku Karesuando na hranici s Finskem -54 °C (Kdy ? Mozna v dobe Rakouska_Uherska, mozna chybne zmereno).
Nejnizsi teplota v Evrope (vsechny stanice) od roku 2000: V Rusku nedaleko Uralu 19.02.2010 Hoseda-Hard (Khoseda-Khardsky) -57.0 °C (nebo -56.4 °C) (jestli to teda jeste spada do Evropy).
Nejnizsi teplota v Evrope (vsechny stanice), historicke minimum: 31.12.1978 Ust-Shchugor (Republique des Komis) -58.1 °C, extreme chladny vzduch v Evrope, prudke ochlazeni v CR.
Nejnizsi teplota na severni polokouli zaznamenana na jakekoliv stanici: V Kanade na nejvyssi Kanadske hore Mount Logan 26.05.1991 -77.5 °C (urcite ne na vrcholu). Z GSOD-SYNOP stanic 15.01.1885 Verhojansk -67.8 °C, 06.02.1933 Ojmjakon -67.7 °C nebo v Gronsku Klinck (3105 m) 22.12.1991 -69.6 °C, jestli je Klinck GSOD-SYNOP stanice, spise neni.
Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na stanici (SYNOP i jakekoliv jine): V Antarktide Ruska stanice Vostok (3488 m.n.m. podle GSOD) 21.07.1983 -89.2 °C.
Nejnizsi teplota na severni polokouli zaznamenana pri aerologicke sondazi: Za poslednich nejmene 40 let sondaz z Islandu - 04018 BIKF Keflavikurflugvollur (Reykjavik) Sondaz 03.01.2020 12 UTC v 17.2 hPa -95.9 °C a v 17.4 hPa -95.9 °C.[i]
Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana pri aerologicke sondazi: [i]Nad Antarktidou pod -96 °C velmi pravdepodobmr, mozna i pod -100 °C, nutno v budoucnu prozkoumat.

Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na povrchu Zeme (satelitni mereni): V Antarktide jeden zdroj uvadi Dome Fuji Ridge v srpnu 2010 −94.7 °C (tepota povrchu nebo teplota vzduchu ?), ale pak Dome Fuji - Dome Argus jizni strana pohori v letech 2004-2016 na mnoha mistech teplota povrchu pod -98 °C, nekde az 30x na jednom miste. Nejnizsi teplota povrchu 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C), implikuje teplotu ve 2m -94 °C(+-4 °C). A pak je uvedeno dokonce teplota povrchu v srpnu 2016 v mrazove kotline pobliz Dome Fuji -110.9 °C, implikuje teplotu ve 2m pod -100 °C (nekde okolo -103 °C az -110 °C), jestli dane mereni neni chyba).
Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na vrcholku Kumulonimbu (satelitni mereni): 29.12.2018 senzor VIIRS na satelitu NOAA-20 cca 400 km jizne od Nauru vrchol kumulonimbu v 20.5 km -111 °C.
Vubec nejnizsi hodnota teploty zaznamenane kdekoliv na Zemi (mimo umele vytvorenou teplotu): Horni hranice mezosfery ve vyskach okolo 100 km, udavaji se hodnoty nekolikrat pod -140 °C (-140 °C, -143 °C, -146 °C atd.), nebo dokonce -160 °C, nebo dokonce -180 °C (jestli to neni chyba).


Horni hranice mezosfery okolo 100 km vysoko (udany ruzne hodnoty 85-115 km, nebo az k 120 km, dolni odhady pro mezopauzu 80 km). Ve 100 km je tlak radove deseti-tisiciny hPa neboli setiny Pa (udano 0.0003 hPa). Vzduch je tak ridky, ze bychom tam ale vubec nepocitovali zimu. Naopak vzduch by neochlazoval vubec. Nad mezopauzou v termosfere teplota naopak stoupa na hodnoty k 1500-2000 °C priblizne. Ale tlak je tam v radu mikro-Pascalu a dale klesa s vyskou. Pri tak ridkem vzduchu se vysoke teploty neprojevuji. Ve vyskach priblizne od 60 km do nejmene 180-200 km je vzduch stale prilis husty na to, aby se tam udrzely druzice (celkem rychle by spadly, druzice ve vysce 180 km zacne rychle klesat a za par hodin se vypari v atmosfere, az do vysek okolo 2000 km (nebo jen do 800 km) je znat brzdeni atmosferou). A Balony nebo letadla se nad 50 km ani nahodou nedostanou, vzduch je prilis ridky, rekord vysky pro balon je 53 km, u letadel o dost mene.

Jiz drivejsi moje posty:

Nejnizsi teploty zaznamenane v Evrope:
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/z...

Nejnizsi teplota zaznamenana na severni polokouli (na stanici jakekoliv):
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/s...

Mrazove kotliny v CR a v Evrope:
https://meteoforum.e-pocasi.cz/extremni-pocasi/mra...

Analyza rocnich Tmax Tmin v CR Praze 1986 resp 1998 az 2019
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/a...


Opacny extrem - nejvyssi teploty zaznamenane na Zemi (na stanici jakekoliv):
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/r...



Teploty pri horni hranici mezosfery v lete ve vyssich zemepisnych sirkach pod -140 °C, mozna az k -180 °C nebo -160 °C jsou nejnizsi teplotou kdekoliv na Zemi. V oblasti od povrchu az ke stratopauze (horni hranici stratosfery) je nejnizsi teplota zaznamenana na Zemi 29.12.2018 vrchol Kumulonimbu 400 km jizne od Nauru ve vysce 20.5 km -111 °C a pak v Antarktide pobliz Dome Fuji mrazova kotlina, na strane pohori privracene k polu -110.9 °C v srpnu 2016 (jestli to neni chyba), jiny clanek uvadi nejnizsi teplotu povrchu v Antarktide (satelitni mereni) 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C), implikuje teplotu povrchu -94 °C(+-4 °C).

153
# 23.01.2022, 12:56

O hodnote-110.9 °C na Antarktide (satelitni mereni povrchu) se pise na geoclimat.org. Puvodnim zdrojem je odborny clanek Americke meteorologicke spolecnosti:
https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/10...
Jina verze odkazu:
https://doi.org/10.1175/BAMS-D-20-0325.1
Casopis: Bulletin of the American Meteorological Society Volume 102, Issue 9, Nazev Clanku (clanek je v Anglictine samozreme): Global Patterns of Hottest, Coldest, and Extreme Diurnal Variability on Earth, publikovano online 17.09.2021.

Nejnizsi teplotana povrchu Zeme za 18 let (od kdy do kdy ?), satelitni mereni
Nejnizsi teplotana povrchu Zeme za 18 let (od kdy do kdy ?), satelitni mereni, konkretni mista s nizkou hodnotou
Prumerna nejnizsi teplota povrchu na jednotlivych rovnobezkach, 18 let satelitniho mereni
153
# 23.01.2022, 13:03


Nejnizsi teploty zaznamenane na Zemi na stanicich (data do 14.06.2021):
Zdroj:
http://www.geoclimat.org/2013/12/lendroit-le-plus-...



O hodnote-110.9 °C na Antarktide (satelitni mereni povrchu) se pise na geoclimat.org. Puvodnim zdrojem je odborny clanek Americke meteorologicke spolecnosti:
https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/10...
Jina verze odkazu:
https://doi.org/10.1175/BAMS-D-20-0325.1
Casopis: Bulletin of the American Meteorological Society Volume 102, Issue 9, Nazev Clanku (clanek je v Anglictine samozreme): Global Patterns of Hottest, Coldest, and Extreme Diurnal Variability on Earth, publikovano online 17.09.2021.


Clanek o satelitnim mereni v mrazovych kotlinach na strane smerem k jiznimu polu, pohori Dome Fuji - Dome Argus. Na vice nez 100 lokalitach (melke mrazove kotliny) zaznamenano -98 °C, nejmene 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C):

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.102...
Casopis: Geophisical research letters, Volume 45 issue 12, clanek: Ultralow Surface Temperatures in East Antarctica From Satellite Thermal Infrared Mapping: The Coldest Places on Earth, publikovano 25.06.2018.

Rekordni teploty na Antarktide (satelitni mereni, podle postu na geoclimat.org)
Dome Argus - Dome Fuji pohori - mrazve kotliny a mista, kde byla pozorovana telota povrchu -98 °C
Zonalni prumer minimalnich teplot povrchu, po dobu 18 let pozorovani, clanek Americke Meteorologicke spolecnosti
19
# 23.01.2022, 20:26

By me zajimalo slozeni vzduchu pri tak nizky teplote. Vodni para je celkem jasna, ale co treba takovy co2?

261
# 23.01.2022, 22:14

Ai-kun
Tak při -79℃ přechází CO2 do tuhého stavu, takže, buďto ztuhne a bude se nacházet někde na povrchu ledu, plus asi bude nulová vlhkost vzduchu, nebo bude hustota vzduchu vyšší, při tak nízké teplotě, a CO2 vystoupá výše a tím unikne tak nízké teplotě.. (hádám a vymýšlím..:D)

# 23.01.2022, 22:39

palma
Ai-kun
CO2 má zhruba -78°C bod varu, takže při -80°C může vytvořit "rosu". Ovšem pozor, plyny mění své chování též v závislosti na tlaku (bod varu vody v Himálaji) a též koncentrace CO2 ve vzduchu je nízká (0,04%).

261
# 23.01.2022, 23:36

ludvicek
Bacha na to, mám dojem, že CO2 rovnou sublimuje,že nemá kapalnou formu..:!!:

19
# 23.01.2022, 23:43

palma no, ja bych tipoval ze bude spis tezsi a sedne dolu, tak by me docala zajimalo to zvrstveni vzduchu v antarktickych mrazovych kotlinach bez proudeni..
ludvicek taky pravda, asi moc mala koncentrace a ani pri ty teplote by nedosahlo na svuj rosny bod a co2 rosa by se nekonala

# 24.01.2022, 08:08

palma
Jo, je to možný, to by se vidělo podle stavového diagramu plynu. Tam se dá najít i trojný bod, kdy je plyn, kapalina i pevné skupenství v rovnováze, ale už si to všechno nepamatuju;-). Přece jen, ta fyzikální chemie nebyla zrovna můj koníček a ve druháku jsem jí dal vale.:D Ale pamatuju si velmi dobře, že to chování plynů je věc poměrně složitá. Typicky jód, ten sublimuje prakticky už za pokové teploty.

261
# 24.01.2022, 08:39

ludvicek
Trochu odbočím, divný je, že třeba takové víno, tam je i voda, a přesto, po otevření lahve poměrně rychle vysublimuje až do dna.. tohle kdyby vědci uměli vysvětlit..;-)

153
# 24.01.2022, 23:08

Jak je to s Oxidem Uhlicitym CO2 a skupenstvi pri velmi nizkych teplotach, jestli se usazuje a pod.

Co se tyce samotheho obvykleho slozeni vzduchu, prevazne dusik a kyslik, tak pri normalnim, nebo polovicnim atmosferickem tlaku je bod varu jak kysliku tak dusiku tak vzduchu jako takoveho jeste dost pod -150 °C (bod varu kysliku −182.962 °C (90.188 K), dusiku −209.86 °C ( 63.23 K), argonu −189.34 °C (83.81 K) a vzduchu -194 nebo -196 (77 Knebo 79 K)), a tak rosa z techto plynu nehrozi.

Vodni para - tam samozrejme neni rosa mozna, jen tuhe usazene srazky - tedy jini nebo jinovatka. A pri techdle teplotach je mnozstvi usazenych srazek, tedy jini a jinovatka na zcela nemeritelne urovni, kolik toho je. Mnozstvi obsahu vodni pary g/kg, kdy je vzduch nasycen vlhkosti a vlhkost je 100 %, exponencielne zavisi na teplote. Usazovani by melo byt pri vlhkosti k 100 % a vyse priblizne. Pri takto nizke teplote je jen nepatrna cast gramu vody na metr krychlovy pri 100 % vlhkosti. Pri 100 % vlhkosti se s teplotou exponencielne meni, jake procento slozeni vzduchu je vodni para. A rosny bod udava mnozstvi vodni pary g/m3 ve vzduchu - uvadi, jaka teplota bude pri danem obsahu vodnich par pro nasyceni - tedy 100 % vlhkost.


V pripade fazoveho diagramu vody vidime, pri jakych kombinacich teploty a tlaku je voda ve skupenstvim pevnem, kapalnem, plynnem. Voda se vari pri 100 °C pri normalnim atmosferickem tlaku, teplota varu vody na tlaku razantne zavisi. Teplota tani vody na tlaku zavisi take, ale uz ne tolik (jak je videt v diagramu). [b]Trony bod vody je 6.10-6.11 hPa a teplota 0.00 °C-0.01 °C (273.15-273.16 K). Pri tlaku nizsim, nez hodnota trojneho bodu a stejne tak pri teplote nizsi nez hodnota trojneho bodu jiz nemuze existovat voda v kapalnem skupenstvi. Tlak 6.1 hPa je nekde 32.8-35.3 gpkm, v teto hladine se vari voda pri 0 °C. Pri tlaku pod 610 hPa nebo teploty pod 0 °C uz se voda nevari, pouze led sublimuje v paru a para desublimuje v led. Prikladem je jini. Rychlost sublimace zalezi na relativni vlhkosti (cim vic sucho, tim rychleji). Tlak nasycenych vodnich par a tim i rychlost sublimace zavisi exponencielne na teplote (pri stejne relativni vlhkosti). Cim chladneji, tim pomalejsi sublimace.

V pripade oxidu uhliciteho je pri teplote −56.56 °C (216.59 K) a tlaku 5179.5 hPa. Pri nizsim tlaku (a teplote), nez trojny bod, nemuze byt kapalnmy CO2. A CO2 ma tlak trojneho bodu vice nez 5 baru (vice nez 5x atmosfericky tlak). Zatimco u vody je trojny bod nekde ve vysce 33-35 km (hladina 6.1 hPa), trojny bod CO2 je na hladine 5179.5 hPa, tedy okolo 11 km pod urovni hladiny more by byl takovy tlak. Tlak atmosfery cca 1000 hPa je nizsi tedy a proto je teplota "varu" tedy sublimace CO2 take nizsi, nez teplota trojneho bodu. Pri tlaku 1013.25 Pa CO2 sublimuje (vyparuje se) pri teplote −78.46 °C (194.69 K), v Antarktickych udolich na pohori cca 3800-4050 m nad morem je tlak uz blizko 500 hPa (pri nizkych hodnotach tlak s vyskou klesa rychleji) a teplota sublimace-vyparovani CO2 je jeste nizsi, nejspis pod -80 °C. Rychlost vyparovani-syblimace CO2 zavisi na teplote a jaky je podil nasyceni tlaku par CO2. Stejne tak pri mrazivych teplotach rychlost vyparovani-sublimace ledu zavisi na pomeru nasyceni tlakku vodnich par a na teplote. I pri velkem mrazu se nepatrne snih-led vyparuje, kdyz je relativni vlhkost vzduchu (tedy podil nasyceni vodnich par) pod 100 %. A stejne tak je to ze sublimaci-usazovanim (desublimaci) CO2. Kvoli nizkemu tlaku ale se usazuje pri teplotach pod -80, a mnozstvi usazene hmoty je minimalni, brzo se otepli. Ta Marsu je na polech obvykla zimni teplota jeste nizsi - okolo -120 °C a atmosfera je slozena z priblizne 96% CO2. Na Marzu je ale tlak atmosfery jen cca 10 hPa. Je dobre videt, jak CO2 na polarnich cepickach Marsu sublimuje-desublimuje.

[b]Ve fazovem diagramu je videt jeste jeden bod - kriticky bod.
Pri 1013.25 hPa se voda vari pri 100 °C, ve vetsine mistech v CR pri obvyklem tlaku je to plus minus 98 °C. Kdyz tlak stoupa (Papinak a pod.), stejne tak v mistech s urovni pod hladinou more, se voda vari pri vyssi teplote, na horach pri nizsi teplote. Tak muze bod varu vody s tlakem rust az do kritickeho bodu vody pri tlaku 220 640 hPa (22.064 MPa) a teplote 374 °C (647 K). Po prekorceni teploty a tlaku kritickeho bodu jiz nemuze existovat kapalna voda. Skupenstvi je neco mezi kapalinou a plynem, supra-tekuta voda. Pro oxid uhlicity CO2 je to stejne, jen je kriticky bod CO2 na jinych hodnotach: +30.978 °C (304.128 K) a 73 773 hPa (7.3773 Mpa).

Fazovy diagram oxidu uhliciteho CO2 https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide
Fazovy diagram vody A https://en.wikipedia.org/wiki/Phase_diagram
Fazovy diagram vody B https://en.wikipedia.org/wiki/Phase_diagram
261
# 24.01.2022, 23:20

TommyAst
No, klobouk dolu.. díky za docela detailní rozbor, se zájmem jsem pročetl, pouze dnešní pozdní hodina mi to kazí. Zítra si počtu znova a v klidu..

# 25.01.2022, 07:41

TommyAst
Přesně tohle jsem myslel - fázový diagram. A je z toho jasně vidět, že za atmosférického tlaku (1 bar) CO2 vůbec kapalné být neumí. Tedy s tou rosou jsem mystifikoval. Ta může vznikat až od zhruba 8 barů. Že bych si dnes, po 20 létech, otevřel skripta s fyzikální chemie? Před spaním, na usnutí...:D

153
# 25.01.2022, 18:11

Palma, Ludvicek

Mozna jsem to vysvetloval prilis slozite, ale v podstate, at uz voda, nebo oxid uhlicity - pokud je tlak vyssi, nez tlak trojneho bodu, tak pri urcitem tlaku je urcita teplota varu. Je-li teplota okoli vyssi, nez teplota varu - kapalina se neohriva, ale spotrebovava teplo na vypareni. Kdyz je tlak nizsi, nez trojny bod - tak k urcitemu tlaku existuje teplota "varu". Neni to ale klasicky var, ale sublimacni var. Je-li teplota okoli vyssi, nez teplota sublimacniho varu (Pri 1 bar u CO2 −78.46 °C), pevna latka se neohriva, ale spotrebovana teplo na sublimaci, okoli ochlazuje k teplote sublimacniho varu.

Kdyz je teplota nizsi, nez teplota sublimacniho-normalniho varu, tak se latka bud vyparuje-sublimuje, nebo kondenzuje do pevne-kapalne podoby (rosa-jini). Jestli se latka vyparue, nebo naopak kondenzuje, a jak rychle - to zalezi na pomeru mnozstvi ve vzducu, resp. tlaku par k nasycenemu mnozstvi resp. nasycenemu tlaku par. Je-li mnozstvi ve vzduchu nizsi, nez nasycene - latka se vyparuje-sublimuje. Je-li mnozstvi vyssi, nez nasycene - latka kondenzuje jako rosa-jini. Nasycene mnozstvi-tlak vsak exponencielne zavisi na teplote. I pri -100 °C pri mnozstvi pary ve vzduchu mensim, nez nasycenem (ktere je velmi male), vodni led sublimuje (velmi pomalu).

CO2 koncentrace ve vzduchu je vsak pomerne mala. A tak nemusi pri teplotach pod -80 °C ke kondenzaci na pevnou latku dojit. Otazkou je, [b]pri jake teplote je mnozstvi, nebo tlak par CO2 ve vzduchu, nasycenym mnozstvim (urcite mene nez -78 °C), a pri jake teplote tedy ke kondenzaci na CO2 jinovatku dojde. Na Marsu je tla atmosfery nizzsi, jen cca 10 hPa. Ale Tlak pouze CO2 je temer tech 10 hPa, na Zemi je tlak ciste CO2 nizsi. Na Marsu se na polech CO2 usazuje hlavne v zime, teploty jdou az dost pod -100 °C.

153
# 11.02.2022, 20:59

Byla prozkoumana data ze sondazi na Antarktide za obdobi 1973-2020. Parsing html v takto velkem mnozstvi, jako je rostrideni velicin ze sondaznich dat, trva velmi dlouho (vysoka vypocetni narocnost), a tak jsem nepoustel znova 1973-2021. Na strankach University of Wyoming http://weather.uwyo.edu/ jsou k dizpozici data z 10 SYNOP stanic na Antarktide: 89009 Amundsen Scott, 89571 Davis, 89564 Mawson, 89592 Mirnyj, 89512 Novolazarevskaja, 89611 Casey, 89022 Halley, 89664 Mcmurdo, 89002 Neumayer, 89532 Syowa. V zime jsou nad Antarktidou i ve vyssich hladinach a stratosfere dosahovany nizsi teploty, nez nad Arktidou. Nad Jiznim polem ve stratosfere klesa teplotni normal pod -86 °C. Byly ale nad Antarktidou dosazeny ve stratosfere teploty pod -96 °C nebo pod -100 °C ? Pod -95 °C i -96 °C se teplota nad Antarktidou ve stratosfere nekolikra dostala. Ale -100 °C v datech nebylo nalezeno. Hodnoty v datech -98 °C a nizsi jsou chybna puvodni data, nebo je chyba v parsovani. Jsou-li udaje ze sondazi z 89022 Halley spravne, tak nejnizsi teplota v sondazi byla nalezena 89022 Halley 07.08.2002 12 UTC v 19.5 hPa -98.3 °C a 89022 Halley 09.08.2002 12 UTC v 29.2 hPa -98.1 °C. Jinak je dalsi nejnizsi hodnota a podle vseho spravna ze sondaze zjizniho polu 89009 Amundsen Scott 18.08.2004 12 UTC v 176.0 hPa -97.9 °C a zaroven v teto sondazi nejnizsi dosazena potencialni teplota ThetaA v miste minima pod -96 °C z cele sondaze - jen +14.8 °C (zkontrolovany jen sondaze s minimem pod -95 °C v 15 standardnich hladinach, ale v jinych sondazich uz se ne tak pravdepodobne dosahne mimo standardni hladiny hodnot pod -97 °C, mozna pod -96 °C je mozne a nejake terminy unikly).

Stanice 89009 Amundsen Scott je primo pri jiznim polu a tak nad touto stanici ve stratosfere nejdele trva polarni noc a mohly by tam byt dosahovany nejnizsi teploty. Stanice 89009 Amundsen Scott je mimo-chodem jedna z mala stanic, kde se vyskytuje astronomicka polarni noc. Stanice, kde se vyskytuje astronomicka polarni noc, jsou jen na Antarktide. Data sondazi z Ruske stanice 89606 Vostok nejsou k dizpozici. 89606 Vostok ale neni tak blizko k polu, 0.1 zemepisneho stupne chybi do dosazeni nauticke polarni noci na stanici 89606 Vostok.

Nejnizsi teploty byly dosazeny obvykle v hladinach mezi 70 a 20 hPa, nejcasteji v rozmezi 35-20 hPa. Ale teploty pod -96 °C se vyskytly i v hladinach nad 10 hPa. Pod 100 hPa se teploty pod -95 °C take vyskytly, ale muze to byt chyba. Nekdy se objevuji hodnoty -95 °C az -99 °C v nizsich hladinach, jedna se ale o chybu.

Byla prozkoumana nejnizsi teplota v 15 standardnich hladinach a od tud ze stejne sondaze vybrana nejnizsi teplota pro celou sondaz. V dobe dosazeni nejnizsich hodnot teploty ThetaE obvykle dosahuje +200 °C az +280 °C, ale kdyz je nejnizsi hodnota v 70-50 hPa, je i Theta nizsi, vzdy vsak nad nulou. Pri extreme nizkych teplotach pod -95 °C je extreme nizky obsah vodni pary, a tak temer plati ThetaA = ThetaE = ThetaV, rozdil je vetsinou mensi, nez 0.1 °C. Jen u sondazi z pozdejsi doby je uveden rosny bod, a tim je znama ThetaE. Pri velmi nizkych teplotach ve stratosfere muze byt vsak nad Antarktidou rosny bod pod -110 °C, i pod -115 °C. V dobe polarni noci se nad Antarktidou tvori perletova oblaka (i nad Arktidou). Prvni typ perletovych oblak (voda s kyselinou dusicnou a kyselinou sirovou) se tvori obvykle pri teplotach pod -78 °C, druhy typ perletovych oblak - ciste vodni, se tvori obvykle pri teplotach pod -88 °C. Zalezi samozrejme na vlhkosti. V Arktide je druhy typ vzacny, ale vyskytuje se. Nad Antarktidou jsou nizsi teploty a tvori se casteji.

Nejnizsi dosazene teploty pri sondazich na Antarktide z 10 stanic v letech 1973-2020:
U vsech sondazi, kde se v 15 standardnich hladinach objevila hodnota -95 °C a mene, byla dohledana nejnizsi hodnota z cele sondaze. A odtud rekordy nejnizsich teplot (pokud nebylo pod -95 °C v 15 standardnich hladinach, a mimo standardni hladiny se vyskytlo pod -96 °C, tato sondaz s minimem pod -96 °C nebyla nalezena):



89022 Halley 07.08.2002 12 UTC v 19.5 hPa -98.3 °C
89022 Halley 09.08.2002 12 UTC v 29.2 hPa -98.1 °C
89009 Amundsen Scott 18.08.2004 12 UTC v 176.0 hPa -97.9 °C, soucasne nejnizsi hodnota Theta v miste minima teploty z cele sondaze (proverena minima pod -95 °C v 15 zakladnich hladinach), Theta jen +14.8 °C.
89009 Amundsen Scott 01.07.1999 00 UTC v 27.1 hPa -97.5 °C
89009 Amundsen Scott 09.07.1999 12 UTC v 21.1 hPa -97.1 °C
89022 Halley 26.07.1981 12 UTC v 70.0 hPa -97.1 °C mozna chyba
89002 Neumayer 24.08.2003 00 UTC v 75.6 hPa -96.9 °C
89009 Amundsen Scott 18.05.2002 00 UTC v 95.5 hPa -96.7 °C
89022 Halley 30.07.2002 12 UTC v 28.7 hPa -96.7 °C
89022 Halley 12.08.2002 12 UTC v 29.0 hPa -96.5 °C
89564 Mawson 07.07.2013 12 UTC v 6.9 hPa -96.3 °C (pri vetru 255 km/h resp. 138 uzlu), soucasne v teto sondazi ze vsech 10 Antaktickych stanic za obdobi 1973-2020 nejchladnejsi hodnota v 10 hPa 89564 Mawson 07.07.2013 12 UTC -93.5 °C
89009 Amundsen Scott 15.08.2018 00 UTC v 31.8 hPa -96.3 °C a v 43.2 hPa -96.3 °C



Casto jsou vubec nejnizsi teploty v sondazich dosahovany ze sondazi z jizniho polu - stanice 89009 Amundsen Scott. Dale je hodne nejnizsich hodnot vcetne uplne nejnizsich, se stanice 89022 Halley, kde jsou pritom pozorovaci data (pocet sondazi) pomerne nizka. A jen dalsi dva pripady se objevily mimo tyto dve stanice.


Sondaze na stanici 89009 Amundsen Scott pri jiznim polu jsou k dizpozici za cele obdobi 1973-2020. Bylo nalezeno:

18.08.2004 12 UTC v 200 hPa -95.7 °C, nejchladneji v posledni zmerene hladine 176.0 hPa -97.9 °C (176.0 hPa, vyska 10059 gpm, teplota -97.9 °C, rosny bod -97.9 °C, r. vlhkost 100 %, smesovaci pomer 0.00 g/kg, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +14.8 °C). Ponekud v nizkych hladinach podezrele nizke teploty a ponekud brzi sondaz konci. A vubec extreme bizka Theta a extreme nizka hladina pro dosazeni takovych extremu. Sondaz dal nahoru nepokracuje a v okoli takove extremy nejsou. NMozna bude sondaz i chybna. Ale pokud je to spravne, byla by to nejnizsi teplota ze sondaze nad Jiznim polem - 89009 Amundsen Scott

89009 Amundsen Scott 18.08.2004 12 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

01.07.1999 00 UTC v 20 hPa -96.7 °C, nejchladneji z teto sondaze v 27.1 hPa -97.5 °C (27.1 hPa, vyska 21454 gpm, teplota -97.5 °C, rosny bod -111.5 °C, rel. vhlkost 4% , smesovaci pomer 0.00 g/kg vitr smer 169 deg. rychlost 9 uzlu, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +219.4 °C).

89009 Amundsen Scott 01.07.1999 00 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

09.07.1999 12 UTC v 20 hPa -95.7 °C 20 hPa je posledni hladina, z cele sondaze nejnisi teplota v predposledni hladine 21.1 hPa -97.1 °C (21.1 hPa, vyska 22804 gpm, teplota -97.1 °C, rosny bod -117.1 °C, r. vlhkost 1 %, smesovaci pomer 0.00 g/kg, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +257.1 °C).

89009 Amundsen Scott 09.07.1999 12 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...


18.05.2002 00 UTC ve 100 hPa -95.9 °C (v 200 hPa -95.1 °C), nejchladneji v posledni zmerene hladine 95.5 hPa -96.7 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

15.08.2018 00 UTC v 30 hPa -95.1 °C, nejnizsi teplota z cele sondaze v 31.8 hPa -96.3 °C v 43.2 hPa -96.3 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...




Sondaze nastanici 89022 Halley jsou k dizpozici za cele obdobi 1973-2020, ale data jsou dost ridka. Bylo nalezeno:

07.08.2002 12 UTC v 20 hPa -97.3 °C (20.0 hPa, vyska 23390 gpm, teplota -97.3 °C, rosny bod -102.3v, r. vlhkost 35%, smesovaci pomer 0.00 g/kg, vitr smer 225 deg. 31 uzlu, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +264.6 °C) nejnizsi teplota z cele sondaze v 19.5 hPa -98.3 °C (19.5 hPa, vyska 23520 gmp, teplota -98.3 °C, rosny bod -104.3 °C, r. vlhkost 28%, smesovaci pomer 0.00 g/kg, vitr z 245 stupnu 41 uzlu, ThetA = ThetaE = ThetaV = +265.4 °C). Pokud je to spravne, tak 07.08.2002 12 UTC v 19.5 hPa -98.3 °C je nejnizsi teplota ze sondaznich mereni nad Antarktidou z let 1973-2020 a z uvedenych 10 stanic.

89022 Halley 07.08.2002 12 UTC
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

09.08.2002 12 UTC v 30 hPa -97.1 °C (30.0 hPa, vyska 21050 gpm, teplota -97.1 °C, rosny bod -102.1 °C, r. vlhkost 35 %, smesovaci pomer 0.00 g/kg, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +206.3 °C), nejnizsi teplota z cele sondaze v 29.2 hPa -98.1 °C (29.2 hPa, vyska 21189 gpm, teplota -98.1 °C, rosny bod -103.1 °C, r. vlhkost 35 %, smesovaci pomer 0.00 g/kg, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +207.3 °C).

89022 Halley 09.08.2002 12 UTC
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

26.07.1981 12 UTC v 70 hPa -97.1 °C podivne a nejspis chyba (70.0 hPa, vyska 16200 gpm, teplota -97.1 °C). V 70 hPa je nejnizsi hodnota z cele sondaze, okolni hladiny: (100.0 hPa, vyska 14230 gpm, teplota -91.1 °C) a (53.4 hPa, vyska 25249 gpm, teplota -1.5 °C), takze cele divne.

89022 Halley 26.07.1981 12 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

30.07.2002 12 UTC v 30 hPa -95.3 °C, nejchladneji v 28.7 hPa -96.7 °C (28.7 hPa, vyska 21510 gpm, teplota -96.7 °C, ThetaA = ThetaE = ThetaV = +213.6 °C). Sondaz konci v 20.3 hPa (20.3 hPa, vyska 23319 gpm, teplota -95.5 °C):
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

12.08.2002 12 UTC v 30 hPa -96.1 °C, nejchladneji v 29.0 hPa -96.5 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...


Velmi ridka data ze stanice 89564 Mawson se objevuji od roku 1985, ale relativne celistva data az od zimy 1991 az do konce.

Na stanici 89564 Mawson v 10 hPa bylo nejchlaneji 07.07.2013 12 UTC -93.5 °C. To je nad Antarktidou nejnnizsi nalezena teplota v hladine 10 hPa v letech 1973-2020 (10.0 hPa, vyska 27960 gpm, teplota -93.5 °C, vitr od 250 deg. 135 uzlu, ThetaA +396.6 °C), v teto sondazi nejchladneji v predposledni hladine v 6.9 hPa -96.3 °C (6.9 hPa, vyska 29896 gpm, teplota -96.3 °C, vitr od 250 deg. 187 uzlu - nejvyssi vitr za celou sondaz v 6.9 hPa a 7.0 hPa, v 9.0 hPa a to 138 uzlu (255 km/h), ThetaA +459.9 °C), posledni hladina je (6.7 hPa, vyska 30049 gpm, teplota -93.9 °C). Jedna se jednak o nejnizsi hodnotu v 10 hPa nad Antarktidou z let 1973-2020 a z 10 stanic, ale take extreme vysoko jsou dosahovany hodnoty pod -95 °C, dokonce nad 10 hPa (to se stalo jen v tomto pripade, -96 °C nad hladinou 10 hPa). Obvykle jsou nejnizsi teploty dosahovany v hladinch 20-30 hPa, nebo i 50-30 hPa. Nektere nizke hodnoty pod -95 °C byly i dole pod hladinou 50 hPa (na jinych stanicich v Antarktide, ne 89564 Mawson) Ochlazovani vetrem v 6.9 hPa pri vetru 255 km/h a -96.3 °C muselo byt vyznamne, mozna jde o svetovy rekord, prezencne zmereny, vzduch ale velmi ridky, az by zima nebyla tolik.

89564 Mawson 07.07.2013 12 UTC
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...


Data ze stanice 89002 Neumayer jsou dostupna v letech 1985-1996 a pak od zimy 2001 (leta u nas) az do konce.

Na stanici 89002 Neumayer 24.08.2003 00 UTC v 70 hPa -95.7 °C (v 50 hPa -95.3 °C), [b]nejnizsi teplota v sondazi v 75.6 hPa -96.9 °C

89002 Neumayer 24.08.2003 00 UTC:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...





U ostatnich 6 stanic - 89571 Davis, 89592 Mirnyj, 89512 Novolazarevskaja, 89611 Casey, 89664 Mcmurdo, 89532 Syowa, nebyly v 15 standardnich hladinach nalezeny teploty -95 °C a mene. Takove udaje se sice v sondazich vyskytly, ale temer jiste slo vzdy o chybu.

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.