Doufám, že žádné ochlazení ještě dlouho nevyjde a listopad bude ideálně teplotně nadprůměrný, aby se zima pokud možno co nejvíce rozjela v době, kdy má. Číst rozbory o tom, co může zimu ovlivnit, je sice zajímavé, ale ve finále když člověk bydlí v lokalitě, jako je tato, se můžeme v dnešní době bavit prakticky jen o tom, jestli bude zima slabě/mírně, nebo silně teplotně nadprůměrná. Po roce 2013 tu byly dvě zimy, se kterými jsem byl spokojený, jinak to byla slabota. Vyskytly se tu i zimy, kdy tu byly třeba jen dvě epizody se sněhem (když nepočítám to, že přes noc napadne poprašek a přes den roztaje), které trvaly méně než týden a během nich leželo na zemi dejme tomu 3-5 cm sněhu, někdy ani to ne (pokud více, bylo to jen na několik hodin). Mě tedy zimy za poslední dlouhé roky už tolik zklamaly, že vlastně už nic nečekám, protože zima na jižní Moravě je v dnešní době zpravidla skutečně už jen studenější podzim. Takže nejradši bych napsal, už ať je jaro, ale někde v sobě pořád mám nějakou jiskřičku naděje, že by zrovna ta daná zima mohla být jiná a lepší než ty předchozí. V drtivé většině případů se to ale bohužel nevyplní.
Diskuse o počasí Jaká bude zima 2025/2026
Marek_98
Uvidíme co bude. Může se udát cokoliv. Ale taky se víc přikláním k tomu, že ta zima lepší jak loni nebude. Ten trend je prostě neúprosný. Za posledních 13 zim nebyla ani jedna z osmdesátých let, takovou, jakou si představujeme.
Proč by měla být právě ona ta čtrnáctá
zimník2
V nížinách prostě musíme slevit ze svých nároků a být vděčni za pár vskutku zimních epizod,protože i ty budou v budoucnu tady dole vzácné.Ona jedna vydařená Jadranka může zasypat JV polovinu území pěknou vrstvou sněhu,i když na té JM je to při těchto situacích s teplotou na hraně.V nížinách může lehce podprůměrný měsíc zařídit i paradoxně delší teplejší proudění a inverze,která se k večeru rozpustí aby se v noci při jasné obloze ještě více ochladilo a ráno opět vytvoří.Pak i to studené suché SV proudění,které táhne díky nočním mrazům ten průměr taky hodně dolů,na Slezsko a Moravu má už kontinentální klima vliv větší,jak na Čechy.Samozřejmě otevřený Atlantik = nadprůměrné teploty,i když časté cyklóny na podzim dokáží vodu promíchat a snížit její teplotu na povrchu,tak si myslím,že je to jen přechodně,oceány mají obrovskou tepelnou setrvačnost.No,a kdo má odvahu a možnost,může se z nížin za tou lepší zimou přestěhovat o nějakých 400m výše,z Brna třeba do vyšších poloh Vysočiny 
Na druhou stranu jsem přesvědčen,že většině lidí u nás zvyšující se teploty zatím vyhovují,až tedy na ty letní extrémy…
co bychom dali za zimu 2016/17… Praha Ruzyně 39 ledových dní, 45 se sněhovou pokrývkou, 80 leta to nejsou ale to uz je scifi… já bydlím na Šumavě 880 mnm v závětří u Vimperka, zimy jsou tady tak špatný že to např loni nebylo tady ani na běžky, my se realně na Šumavě modlíme aby to bylo alespoň nahoře na pláních nad 1000 mnm na běžky, to je krutá realita, dřív když fouklo od Z/JZ tak to bylo nad 1000 ve sněhu teď se hranice posunula 1200 - 1300 mnm, takže nezbývá doufat že se ten atlantik aspon na nejakou dobu zavře..to bylo dřív samozrejme v delších dekádách..
charlie1
Zima 2016/17 byla taková slabší verze tuhé zimy. Tedy ne vyloženě tuhá jako ty některé dřívější, ale byla skutečně poměrně mrazivá s vrcholem v lednu, který byl opravdu velmi mrazivý. Navíc ani prosinec, ani únor nebyly příliš teplé, spíše blízko normálu.
Tedy šlo v podstatě o jakousi mrazivější zimu v kostce, ale přitom když se podíváme do historie, dříve bývalo běžné, že skončily všechny 3 zimní měsíce prosinec, leden i únor se zápornou teplotní odchylkou, tedy šlo v podstatě o pořádnou zimu velmi souvisle.
Kdy se to naposledy stalo? Haha, tipuji, že v zimě 2009/10, protože tam skutečně byly výrazně podprůměrné teploty všechny 3 měsíce, zatímco následující zima ačkoliv byla ještě o zlomek chladnější, leden byl přechodně mírně teplý, zatímco hlavně prosinec velmi mrazivý.
AuraPočasí
Bylo to 2005/06, ten prosinec 2009 byl těsně nad normálem (+0,5). Jinak ten leden 2017 byl v Čechách o dost teplejší než u nás na Moravě - u vás měl odchylku -2,5 , u nás -4 a i prosinec byl u nás mírně podprůměrný (-1) u vás spíše průměrný (-0,5-0) a ledna a února byly u nás 2 výraznější sněhové kalamity 31.1.-1.2.2017 kdy napadlo přes 20cm nového sněhu .
Tobiáš10
Prosinec 2009 v ČR skončil v porovnání s normálem 1961-1990 s odchylkou 0,0°C - do puntíku normální měsíc. Avšak jeho úvod byl teplý a poté nastalo výrazné ochlazení a arktické dny. Z pohledu synoptiky klesla teplota v 850 hPa až k -20°C a nad střední Evropou se točil polární vír, respektive spíše jeho jedna část, která se oddělila.
Tyhle animace jsem si prohlížel kolikrát a vždycky žasnu nad tím, jak to tehdy jelo, zatímco dnes je to spíše scifi... (přidám obrázky)
V porovnání s novějšími normály už byl se zápornou odchylkou.
Nechci se opakovat, ale myslím, že současné klima nabízí zhruba následující možnosti a pravděpodobnosti. Pokud vezmu v úvahu, že klima se za posledních pár desítek let oteplilo například o 1-2°C v průměru, toto na první pohled malé oteplení mění celou „hru" a celé vzorce a možnosti.
Například:
pravděpodobnost velmi tuhé a pořádné zimy jako ve 20. stol. = 0,1%
pravděpodobnost mrazivé zimy jako například 2016/17 = 1-10%
(z kratšího pohledu)
pravděpodobnost jednoho výrazného studeného měsíce = 5-30%
pravděpodobnost jedné výrazně studené epizody = 50%
opačně:
pravděpodobnost teplé zimy = 50-90%
pravděpodobnost extrémně teplé zimy = 10-50%
pravděpodobnost extrémně teplého zimního měsíce = 10-30%
pravděpodobnost teplotních rekordů směrem do tepla = 10-50%
Nejde o ty přesné čísla a % co píšu, to je jenom orientačně, ale o pointu, že v momentě, kdy se klima oteplí o několik stupňů, zcela výrazně to zamíchá s podobnými pravděpodobnostmi a výsledkem jsou úplně jiné zimy, v průměru o dost teplejší.
Proto si myslím že následující zima se trefí od normálu 1991-2020 až po extrémně teplou s například 95% pravděpodobností.
Přičemž 5% bych viděl jako možnost teplotně podprůměrné zimy. Avšak z těch 5%, bych dal jenom třeba 1%, že bude výrazně podprůměrná, zatímco 4%, že bude jenom slabě/mírně podprůměrná například s odchylkou -0,5°C od normálu.
Aidamkoo
To jsem asi plácnul nějakou blbost, mě je to upřímně úplně fuk. Pointa byla v tom, že se nad střední Evropou otáčela rozsáhlá a velmi studená tlaková níže, což do jisté míry připomíná polární vír.
Jestli šlo fakticky a přesně o to nebo ne, to je mi jedno, pointa příspěvku to nebyla, jako spíše nějaké přirovnání a snaha tu situaci nějak vykreslit a popsat.
Chápu, že pro tebe jsou důležité přesné informace a fakta, ale já na to zase tolik nehraju, abych to hrotil úplně do extrému.
Tady je to možná přehlednější. Nad střední Evropou je zkrátka studené jádro, které se oddělilo od původně mnohem studenějším nad SV Evropou.
Jedná se v podstatě o velmi studenou tlakovou níži, která se otáčela nad střední Evropou. Jestli to lze popsat jako nějakou část PV, to vážně nevím, ale nějaká podoba tam je.
Čím jsem si 100% jistý je to, že šlo z pohledu zimy a synoptiky o velmi výraznou situaci, která je svojí „výrazností" srovnatelná s plno dalšími ve 20. století, avšak se změnou klimatu podobných situací výrazně ubývá a navštíví nás v zimě většinou už jen mírněji studený vzduch v nějakém zimním maximu s menších rozsahem a intenzitou celkově.
Aidamkoo
Když to srovnáme se situací v lednu 1940, tak je to furt ještě slabota... 
Tehdy se na pomezí Finska a Ruska usadil skutečně extrémně studený vzduch svým rozsahem a intenzitou. Zde je to již bez debat, že se jedná o samotný PV, respektive jeho jedno výrazné jádro.
V hladině 850 hPa jsou tam pak extrémní hodnoty pod -40°C.
Myslím, že ve 20. stol. podobné „bestie" a situace se vlastně pravidelně a občas vyskytovaly, skoro jako kdyby zimy ve 20. století byla taková malá doba ledová a poté samozřejmě únor 1929 a 1956 byly extrémně mrazivé a na Klementinu nejchladnější vůbec z celé teplotní řady.
Mě to prostě jen fascinuje to srovnání s dnešní dobou, je to něco jiného a tehdy bylo klima skutečně dosti odlišné a jiné. Svět byl celkově chladnější.
Je pravda, že Sev. Amerika zažívá pravidelně extrémní zimy i nadále a současně a je řada příkladů z posledních cca 15 let, jenže to je právě tím, že když se to celkové rozložení studeného vzduchu na sev. polokouli sníží, pak častější hit dostávají ty kontinentální oblasti, prostě ten rozsah je menší a na menší kontinent Evropu toho méně zbyde a naopak je sem posíláno teplo.
Ona extrémní zima samozřejmě nastává i dnes, ale ten rozsah je menší a více prostorově omezen.
zimník2
Tak to mě právě naopak, poslední teplotně nadprůměrný měsíc letoška byl červen a když je několik měsíců v řadě teplotně podprůměrných nebo průměrných, s každým dalším měsícem stoupá pravděpodobnost, že se ten nadprůměr objeví. Proto je lepší, pokud se to stane v listopadu, než aby to přišlo v zimě. A pokud to ovlivní i prosinec, nevadí, prosinec beztak bývá většinou nejhorší měsíc zimy z hlediska sněhové pokrývky (minimálně tady u nás, časy z doby kolem roku 2010 jsou pryč), takže potom by byla o to větší šance, že by přece jen mohla přijít pravá zima aspoň na nějakou dobu v lednu a v únoru.
TomasMost
To bylo v sekci význačné počasí na starém webu CHMI, každý měsíc bylo uvedeno význačné extrémní počasí (psal to Stanislav Racko). Na novém webu CHMI tato sekce pravděpodobně už není. Starý web už přes 10 let nefunguje (old.chmi.cz a frailea.chmi.cz). To máš uložené ?
TommyAst
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/vyznacn...
Je to i na novém webu, tedy spíše starém, portal.chmi.cz běží už zhruba přes 10 let bez větší změny.
Kdybys chtěl cestu, tak Historická data a vlevo poslední kolonka Význačné počasí v ČR.
zimník2
No ta struktura nicméně pořád jedna z nejslabších co může být, mezi vrstvami aktuálně není pořádné propojení. Vloni touhle dobou už rekordní hodnoty do kladu, co se týče síly a rychlosti. Aktuálně máme mírný podprůměr a zhruba ta týden opět na hranici rekordně slabého zonálu. Co mě na modelech ale pořád velmi překvapuje je poloha vortexu. Pořád u pevniny Sibiře, což možná nikomu nic neříká, ale ta poloha je velmi dobrá. Vloni mezi Arktidou a Kanadou, letos mezi Evropou, Barentsovým mořem a Sibiří.
Zimu 2009/10 si pamatuji asi jako první zimu. Prosinec byl hodně mrazivý, pamatuji, že nás ve školce nechtěli pouštět ven, protože mrzlo opravdu hodně. Před vánoci bylo trochu sněhu, ale nebylo to nic proti lednu. K té synoptice. Našel jsem nějaké věci z 10hPa. Osobně vidím vliv minimálně polohy PV u Barentsova moře, Sibiři a Evropy. V první dekádě prosince nastal přechodní split polárního vortexu, což se projevilo víceméně okamžitě arktickou níží nad SV Evropy. Navíc za 3-4 týdny další tlak v 10hPa, takže hezký ukázka, že když se sejdou dobré podmínky (poloha, dostatečný tlak v 10hPa a synoptika) tak to jde dobře.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
