Diskuse o počasí Globální oteplování
TommyAst
Norsko při dalším růstu GO sice nemusí přijít o vodu, ale může přijít o stabilitu energie z ní využitelné. I dlouhodobě tající sníh znamená relativní jistotu dostatečných průtoků v bezesrážkovém období.
Yurri
Co dělám já? Tak například v oblasti spotřeby energií se mi podařilo snížit emise CO2 oproti okolním domácnostem přibližně šestinásobně.
Zatímco v okolních domech vychází emise CO2 na 12 tun a hlavu. To nepočítám ostatní jedy vypuštěné v bezprostřední blízkosti obydlí z komínů. My jsme se dostali na 2,1 tuny. Jde o veškeré energie spojené s provozem domácnosti. Dalo by se ještě trochu vylepšit instalací TČ, nebo obsazení patra domu. Dle mých výpočtů se dá takto dostat až na 1,5 tuny. Níže už jen snižováním komfortu bydlení.
Lištička
Jen pro srovnání. Provozem benzinového automobilu se ročně vejdeme do 150kg CO2 na osobu.
palma
S rýží nemám žádný problém. Běžně dávám přednost rýži před bramborou i knedlíkem. Teď aby to někdo přepočítal na emise CO2 … :-)
, rýži jsem tam dal z "politických" důvodů, je to jedna z nejvyužívanějších potravin na světě a patrně i jedna z nejvíce "neekologických", alespoň podle tabulek, při jejím pěstování se uvolňuje poměrně velké množství metanu..Takže to byla ode mne spíše záludnost.
Mě by se líbilo něco takového uzpůsobit pro bytové domy a vyrábět vodu ze vzduchu:
https://refresher.cz/69105-Cesky-vynalez-fascinuje...
Určitě využitelné budou laserové pulzy pro vyvolání deště, osobně bych vědcům doporučil přidat zvukovou složku a bylo by to mnohem účinnější, třeba mě teď někdo z nich čte 
https://www.tyden.cz/rubriky/veda/porucime-vetru-d...
V pěstování plodin chci otestovat vlastní vyvýšený záhon vyplněný terra pretou s integrovaným osvětlovací i ohřívací jednotkou, aby to nepromrzlo a mohlo tam něco růst venku celoročně.
Dále bych určitě rád otestoval agrolesnický blok se záhonem uvnitř, kdy chci ověřit pozitivní vliv různého složení lesa na produkci uvnitř chráněného bloku, vhodný pozemek už mám.
Škoda že finanční omezení mi neumožňuje zkusit onen cloud seeding pomocí dronů, určitě by to fungovalo, ale technické vybavení by stálo statisíce.
Yurri
Tak já se přiznám, že teď dělám něco neekologického, sklidil jsem asi tak 120 kilo hroznů a zkouším spustit kvasný proces..(bude vznikat CO2).musím říci, že i na Kladensku je to s cukernatostí hroznů letos dost dobré..18 stupňů NM..tak uvidím, jak to dopadne...
Vyvýšený záhon mám též, není teda tak moc vysoký.. 40 cm.. a mám ho z tvárnic na ztracené bednění, když se vyplní to bednění zeminou, tak to i docela dobře izoluje vlastní záhon...a po obvodu se dá navíc odděleně pěstovat, třeba pažitka, bylinky apod... Postupně se snažím zajistit si soběstačnost z hlediska užitkových plodin.. uvidíme,..
palma
Mě kvasí v sudech terra preta, mám 3 variaty kvašení (pod vodní vrstvou v sudu, v sudu částečně v zemi a ve foliovém tunelu, vyvýšený záhon ze ztraceného bednění se dělá pro jednoduchost často a určitě to bude fungovat, ale beton není vhodný, protože odebírá půdě vlhkost a pokud tam máte zevnitř nopovku, tak ta se taky nehodí, pěstujete zeleninu, ta je určena přece na stavební účely, takže maximálně jezírkovou určenou pro styk s pitnou vodou.
Kdyby všechna ta biomasa, co se válí na polích nebo poputuje do bioplynek byla zkvašená s dřevěným uhlím a trochou zeleného formou mléčného kvašení, tak vyrobíte tak kvalitní zeminu, že na ní poroste úplně cokoliv a světe div se, on to nikdo neví a neumí.
Yurri
Když si prohlédnete blokové schema toho zařízení na získávání vody ze vzduchu, pak je jasné proč se s tím experimentuje právě v emirátech. To zatím zaplatí jenom šejk. Už jsem to zde sdílel. V našich podmínkách provozuji vzduchový zemní registr. Potrubí uložené pod zemí, jímž se do domu přivádí ochlazený a nadměrné vlhkosti zbavený vzduch. Na jeho provoz stačí ventilátor s příkonem 15Watt. Vysrážený kondenzát jako vedlejší produkt chlazení vytéká po spádu registru přímo do záhonu. To je jiná verze získávání vody z venkovního vzduchu za pár tisíc korun.
palma
Yurri
Mě nikde nic nekvasí. Ale je to otázka času než tady ty plodiny půjdou a potřebné cukernatosti dosáhnou
palma
Jsem spíše pro větráky. Důvodem jsou investiční náklady a hlavně distribuční charakteristika. Po dvouletém provozu meteostanice s měřením rychlosti větru a intenzity slunečního záření mám celkem jasno. Malou větrnou elektrárnou se určitě budu zabývat.
Edit: V domě, který většinu energie na vytápění získává z běžných spotřebičů, pasivně ze slunečního záření a samotnou přítomností osob, už není jiné cesty k vylepšení než najít vhodný zdroj elektrické energie.
ROFA
Investiční náklady na to potrubí v zemi jsou kolik? A co ten zemní registr? Kondenzát máte asi zadarmo, ale na mě je drahej i ten IBC kontejner za 1500kč na dešťovku, takže asi tak, zařízení závislé na el. síti je první co nepůjde.
Chci ten záhon zalejvat ještě úsporněji než kapková závlaha, dělalo se to v Africe a Asii už tisíce let nazpět, pomocí obyčejných hliněných trubek, vymejšlím to zkombinovat s vertikální a knotovou závlahou, nesmí to prostě vymrznout, neznám nikoho, kdo by to měl a vyřešil, spotřeba v jednotkách litrů měsíčně, nikoliv denně.
Yurri
Zemním registrem je právě ono potrubí pod zemí. Kondenzátem je myšlena zkondenzovaná voda ze vzdušné vlhkosti. Cena potrubí se dle délky a použitého materiálu může pohybovat mezi 5 a 12 tisíci korun. Ale jak jsem psal, nejde o technologii primárně určenou pro získávání vody ze vzduchu.
K otázce investic do opatření pro růstu teplot v rámci GO jsem skeptický. Typický občan (našeho státu) určitě problém řešit nechce. Natož do toho vkládat nějaké peníze. Uvedu příklad z místní nálevny, odkud se šíří názor, že uhlím se topilo přece vždycky. Nikdo by nebyl ochoten investovat ani korunu do ekologičtějšího kotle, dokud nepřišel zákon. A na to že by někdo udělal ještě větší krok a zbavil se třeba i kotle třetí a čtvrté emisní třídy můžete zapomenout. Nejsou na to peníze dokud nepřijde další ještě přísnější zákon.
palma
Vetrniky moc v miste prospesne nejsou, hlavne kvuli ptakum. Navic znemoznuji vytvoreni studenejsi prizemni vrstvy a to snizeni rosy je taky na nic. Pokud jsou vetrniky tam, kde neni vegetace, tredba v mori, nebo na horach, porad je tam hodne ptaku (v pripade more). Stavba na kopci je zase velmi problematicka. Navic ty vrtule jsou z nerecyklovatelneho materialu. Ale uz byly navrzeny vetrne elektrarny bez vrtule, jez jyjdou o dost lepe. Teda meli by byt tam, kde neni vegetace.
Listicka
Usporne spotrebice jsou sis delany tak, ze se sadno rozbijou, je z toho dalsi kseft, takze podvod. Vyroba moc ekologicka neni. Hlavne usporne zarovky, bio-paliva a pod. HDP uz na strop dosahuje a pak prijde krize a pruser, v dohledne dobe.
Dulezity je, aby velka cast spotrebitelu se chovala usporneji.
ROFA
Severske staty taky maji uz sucha leta, narozdil od let drivejsich, i v Norsku a Dansku se objevuji sucha. Nejsou potoky z hor v Norsku uz tak stabilni, je to vice promenlive. Ale mnozstvi srazek na severu v zime spis roste, snih odtava stale dlouho, za polarnim kruhem do kvetna, cervna. Snehu v zime napadne na severu Skandinavie vic, nez drive, jenze uz se take objevuji oblevy uprosred zimy, coz nici tamni ekosystem. V unoru 2019 byly velke deste az za plarni kruh v Norsku, na Lofotach, i v Tromso. Takze spis obleva. Ale vic ve vnitrozemi a v horach porad padal snih, pri pobrezi dest, tak na jare bylo v nekterych oblastech i 4 m snehu misto obvykllych 1.5 m. Jaro (kveten-cerven) prichazi za polarnim kruhem nahle a prudce snih taje. Kveten 2018 byl na severu Skandinavie extreme teply a snih nahle roztal. Nechybelo malo k velkym povodnim misty.
Island, tam prsi cely rok pomerne casto, i kdyz vic nepravidelne. Srazky spis rostou a v oblasti pod Gronskem teploty klesaji, kvuli tajicim ledovcum. Na Islandu je minimum lidi, hodne hor, rek i ledovce. Hlavni zdroj energie je uplne jiny - geotermalni. Island je velmi vulkanicky aktivni.
Solary jsou dost tmave o proti jine krajine, takze mistne teplotu zvysuji, albedo je o dost nizsi. Je to ale jen mistni zalezitost, a v noci se tam ochladi, dost i vyzarujou. Neni to, jako mestsky tepelny ostrov. Narozdil od mest neodvadi srazky kanalizaci a podobne. Takze solary jsou na tom dobre. Problem je vyroba a take promenlivost pocasi, intenzita Slunecniho svitu. Cim severneji, tim vic se to meni. Nejlepsi jsou solary na jihu Evropy (v ramci EU). Nelepsi by byla slarni elektrarna v kosmu a prenos energie laserem, coz ale pri dnesni politicke situaci postavit dlouho nebude mozne.
Jaderna fuze by sla vivinout, jenze, neni o to tolik zajem (uz kvuli byznisu s fosilnimi palivami). Vyvinout neco takoveho nestoji desitky miliard Eur, ale biliony. Kdyzby bylo do vyvoje vzato stejne usili, jako je dnes do valek, fuze uz by fungovala.
TommyAst
Ono těch způsobů je více, přílivové elektrárny ( na bázi hrází a tedy pracujících za přílivu i odlivu), příbojové elektrárny (na bázi spojených obrovských pontonů, v jejichž kloubech jsou generátory), velké věže podobné těm chladícím u elektráren, vysoké by to mělo být až 1 km, a pracovat by to mělo na bázi rozdílů teplot, tedy "průvanu" a stálo by to v poušti... jo možností je, ale aby jsme se jednou neprobudili a okolo nás samá "ekologická" elektrárna a na hory nevidět....
TommyAst
Jen doplním. Hlavním problémem fotovoltaických elektráren je jejich distribuční charakteristika jak už jsem zmínil. Vyrábějí energii v létě kdy je jí nejméně potřeba. V zimě naopak dřou bídu. FV elektrárny se tak s ostatními zdroji energie nemohou v rámci roku dost dobře doplňovat. U větrných elektráren je situace v tomto ohledu příznivější.
S jadernou fúzí jde o prokletí doby. Firmy nechtějí investovat do výzkumu v dlouhodobějším horizontu. O návratnost investic nad jeden rok nikdo nechce slyšet. Ekonomové se dokonale připravili na krizi. Zbytek je nepodstatný.
Ty věže stojící v poušti narážejí na možnosti přenosových soustav. Opět je to zatím spíše utopie...
ROFA
Tady ještě přidám odkaz na nový článek, je tam shrnuto to, o čem se tu vespolek s Yurrim, bavíme furt dokola, a trošku mne to plní optimismem, že pro to taky něco dělám..
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/sucho-agrarn...
ROFA
V tom případě je ten občan s prominutím deb.., protože nevnímá realitu kolem sebe a je jedno jestli to neumí nebo nechce, je jasné, že nedostatek vody vyústí v průšvihy kam se podíváš, to přece pochopí i malé dítě. Těch pár tisíc na 1m2 mě fakt nemrzí, lidi utrácejí za ostatní podle mě z 90% úplné kraviny, samozřejmě, že opětovné zúrodnění zničené půdy a navrácení retenční kapacity bude něco stát, určitě to budou stamiliardy, ale je to jediné řešení a v souladu s doporučeními všech vědeckých kapacit..
Palma
Článek jsem četl, ale hned první odstavec je nesmysl, srážek je a bude samozřejmě méně a budou nevhodně rozloženy a ve špatné formě přívalových srážek + zvýšená evapotranspirace, se zbytkem ale lze souhlasit, doporučení řešit retenci vody v krajině a sázet stromy už poslouchám léta a skutek utek, vše dělají nadšenci, nic plošného a koncepčního, to se totiž ještě jen testuje, na to už je pozdě, je skluz tak 20 let, potřebujeme být naopak tak 20 let napřed.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
