25.06.2026 Slovensko na 56% území sucho; extrémní sucho na 27,2%, výjimečné sucho na 12,2%, výrazné sucho na 16,4%
26.06.2026 Slovensko na 61% území sucho; extrémní sucho na 31,7%, výjimečné sucho na 11,9%, výrazné sucho na 17,3%
27.06.2026 Slovensko na 67% území sucho; extrémní sucho na 37,0%, výjimečné sucho na 11,8%, výrazné sucho na 18,5%
28.06.2026 Slovensko na 73% území sucho; extrémní sucho na 41,5%, výjimečné sucho na 12,0%, výrazné sucho na 19,4%
29.06.2026 Slovensko na 77% území sucho; extrémní sucho na 44,7%, výjimečné sucho na 12,6%, výrazné sucho na 19,5%
30.06.2026 Slovensko na 80% území sucho; extrémní sucho na 48,4%, výjimečné sucho na 12,1%, výrazné sucho na 19,4%


červen 2026 Francie až 44°C, Španělsko až 43°C, Německo až 41°C, Maďarsko až 41°C, Bosna a Hercegovina až 41°C, Chorvatsko až 41°C, Polsko až 40°C, Belgie až 40°C, Rakousko až 40°C, Itálie až 40°C, Bělorusko až 40°C, Rumunsko až 40°C, Černa Hora až 40°C, Srbsko až 40°C, Albánie až 40°C, Kypr až 40°C, Slovensko až 39°, UK až 37°C, Nizozemsko až 36°C, Dánsko až 36°C; historická vlna veder, překročeny stovky rekordů a absolutní rekordy

TommyAst
No, je paráda, když si i odborníci nedají pokoj a zkoumají a upřesňují.. to je to, co preferuju a uznávám, ať už je přesnější výsledek jakýkoli, jde o to se dobrat relevantního výsledku, což třeba my dva víme, ale leckdo toho není schopen a dívá se na to pouze ideologickým pohledem a osobním zaujetím..

https://www.nationalgeographic.cz/veda/zanik-veget...

tohle je velmi zajímavé, obzvláště v otázce CO2 spolupůsobení, i tím, jak se ten CO2 vlastně odbourává, a proč byly scénáře z minula tak zbytečně alarmistické..

Za 1,87 miliardy let zemřou poslední rostliny – zánik života na Zemi se tak odsouvá o stovky milionů let

a 1,87 miliardy let překročí teplota povrchu Země 65 °C (338 K) – hranici, za níž nepřežije jediná suchozemská rostlina. Kdo by čekal, že toto číslo bude v odborném světě zpráva k oslavě, asi nepočítal s tím, že dosavadní odhady byly ještě černější. Starší odhady často kladly konec fotosyntetické biosféry dříve, v některých scénářích kolem jedné miliardy let či zhruba 1,35 miliardy let. Nová 3D simulace ukazuje, že za určitých podmínek může být toto okno delší až o stovky milionů let. Nová práce Jacoba Haqqa-Misra z organizace Blue Marble Space a Erica Wolfa z Coloradské univerzity v Boulderu tuto prognózu přepisuje – a klíčem je rozměr, který starším modelům chyběl.
Starší odhady často kladly konec fotosyntetické biosféry dříve, v některých scénářích kolem jedné miliardy let či zhruba 1,35 miliardy let. Nová simulace klimatu tuto prognózu posouvá – a ukazuje, proč starší výpočty systematicky přeháněly.
Proč záleží na třetím rozměru
Scénáře zániku pozemské vegetace se v odborné literatuře opakují od 80. let minulého století. Základní fyzika je přímočará: Slunce v průběhu miliard let postupně zesiluje, jak se ve svém jádru hromadí hustší helium a urychluje se termonukleární fúze. Oproti době vzniku sluneční soustavy svítí dnes přibližně o 30 % více – a bude svítit ještě víc. Přibližně za 5–6 miliard let se Slunce začne měnit v červeného obra. Jeho rozpínání zásadně promění vnitřní sluneční soustavu; přesný osud Země závisí na detailech pozdního vývoje Slunce a ztrátě jeho hmoty. Než k tomu dojde, způsobí pozvolný nárůst záření na Zemi podmínky neslučitelné se životem.

Problém ale neleží jen v samotném teple. Hraje v něm roli i oxid uhličitý – a to prostřednictvím karbonátovo-silikátového cyklu, přirozeného termostatu planety. Funguje takto: dešťová voda s rozpuštěným CO₂ reaguje s horninami, váže oxid uhličitý a odnáší ho do oceánů. Tam se ukládá na mořském dně, tektonické desky ho postupně vtlačí hluboko do zemského pláště a sopky ho nakonec vrátí zpět do atmosféry. Celý koloběh trvá přibližně půl milionu let – a čím je teplejší klima, tím rychleji CO₂ z atmosféry mizí.

Právě tato zpětná vazba mohla v budoucnu přivést CO₂ na úrovně příliš nízké pro fotosyntézu. Standardní bod zlomu pro nejrozšířenější typ fotosyntézy C3, na němž závisí přibližně 95 % pozemské vegetace, leží kolem 150 dílů na milion (ppm) – pro srovnání, v polovině 20. let 21. století se koncentrace CO₂ v atmosféře pohybuje nad 420 ppm. Pro méně rozšířenou fotosyntézu C4 – využívají ji kukuřice, cukrová třtina, mnoho trav i plevelů – je to zhruba 10 ppm, tedy méně než čtyřicetina dnešní hodnoty.
Dosavadní výpočty tohoto scénáře pracovaly s velmi zjednodušenými modely atmosféry – takzvanými nulodimenzionálními nebo jednorozměrnými. Představte si je jako jedinou teploměrnou trubičku za celou planetu: zachytí globální průměr nebo rozdíl mezi rovníkem a póly, ale nic víc. Haqq-Misra a Wolf použili trojrozměrný model obecné cirkulace ExoCAM, který počítá teplotu, vítr a atmosférické vlastnosti v plném prostorovém rozlišení – včetně zeměpisné délky a nadmořské výšky. Modeluje hydrologický cyklus, tvorbu ledu i oblačnost.
Jednoduché modely oteplení systematicky přeháněly. Trojrozměrné výpočty zachycují nelineární procesy – proměnnou oblačnost, prostorové přerozložení srážek – které starší modely ignorovaly. Planeta se proto oteplí méně, než dosavadní výpočty naznačovaly.
Aby to ověřili v číslech, nespustili jeden výpočet, ale rovnou 29.
Dva konce rostlin: přehřátí, nebo nedostatek CO₂
Haqq-Misra a Wolf provedli celkem 29 simulací – systematicky kombinovali různé intenzity slunečního záření (od současné hodnoty až po stav za 2 miliardy let, kdy bude Slunce svítit o 20 % silněji) s různými koncentracemi CO₂ (od dnešních 400 ppm až po nulu). Každá kombinace dala jiný obraz budoucí Země. Výsledky pak aplikovali na dva mezní scénáře, které odpovídají extrémům intenzity silicátového zvětrávání.

Scénář silného zvětrávání: Zvětrávání účinně kompenzuje rostoucí sluneční záření, takže povrchová teplota zůstává přibližně stabilní, ale koncentrace CO₂ klesá. Za 1,35 miliardy let dosáhne hranice 10 ppm, pod níž selhává běžně uvažovaný limit C4 fotosyntézy. Autoři však upozorňují, že některé formy fotosyntézy mohou fungovat i při nižších koncentracích. CAM rostliny hospodaří s CO₂ mimořádně úsporně díky noční fixaci uhlíku, zatímco vodní makrofyta mohou využívat hydrogenuhličitany rozpuštěné ve vodě. Pokud se uvažuje mezní hodnota 1 ppm CO₂, může vegetativní biosféra přetrvat až 1,84 miliardy let.

Scénář slabého zvětrávání: Opačný případ: CO₂ zůstává zhruba na dnešní úrovni, ale teplota roste. Za 1,5 miliardy let by byl globální průměr povrchové teploty o zhruba 21 °C vyšší než dnes. To by znamenalo planetu výrazně teplejší než současná Země, i když nejde o totéž jako lokální teplotní extrémy dnešních pouští. Pak přijde prudký skok: v geologickém měřítku by šlo o poměrně rychlý nárůst: dalších zhruba 40 °C mezi 1,5 a 2 miliardami let od současnosti. Fyziologická hranice pro většinu suchozemských rostlin leží kolem 50 °C (323 K). Tato mez je překročena za 1,68 miliardy let. Hranice pro všechny suchozemské rostliny bez výjimky, 65 °C (338 K), padne za 1,87 miliardy let.

Oba scénáře tak konvergují ke stejnému závěru: biosféra suchozemských rostlin má ještě 1,35 až 1,87 miliardy let. Zároveň platí, že tyto odhady přibližují konec biosféry momentu, kdy Země ztratí oceány do vesmíru nekontrolovaným skleníkovým efektem – v závislosti na modelu se tento scénář odhaduje na 1,1 až 2,2 miliardy let od nynějška.
Studie má přesah daleko za hranice naší planety. Jedním z hlavních motivů astrobiologie je pochopit, kde a jak dlouho může na exoplanetách existovat složitý život. Čím déle planeta živí fotosyntetizující organismy, tím větší je šance, že ji zachytíme v „produktivní" fázi.
Pokud předchozí modely podceňovaly životnost biosféry na Zemi, mohly stejnou chybou podceňovat i habitabilitu – tedy obyvatelnost – exoplanet obíhajících blízko svých hvězd. 3D model ukazuje, že oblačnost a pohyb atmosféry planetu ochlazují účinněji, než jednoduché výpočty předpokládaly. Některé exoplanety, které jednoduché modely hodnotily jako příliš teplé, by si podle podobných 3D simulací mohly zasloužit nové posouzení.

Autoři připouštějí, že evoluce by za miliardy let mohla posunout některé fyziologické limity organismů. Nelze z toho ale vyvozovat jistotu, že se biosféra budoucím podmínkám skutečně přizpůsobí. Technologie nabízejí ještě odvážnější scénáře: rozprašování aerosolů do stratosféry pro odrážení slunečního záření, nebo přesunutí Země na vzdálenější oběžnou dráhu.

p.s. už se těším, jak se v reakci dozvím, že technologické řešení neexistuje, že máme snížit spotřebu o 50%.. a vše se nám vyřeší..ovšem.. bez podpory v relevantních datech... zní to skoro jako zvolání..."není jiného Boha.. věřte a stane se"..jo, to je vhodné tak pro nějakou sektu..
A ještě tohle.. hezky to bude řešit nedostatek pozemků ke stavbě, plus tedy, když bude někdo neúměrně zdaňován.. usídlí se na tomto.. neb se může vzdát občanství a žít ofiko na mezinárodním území.. už o tom někteří uvažovali.. jo bude to zajímavé.. ale ta spotřeba!, jo tomu nezabráníš, kamaráde..https://www.nespechej.cz/clanky/nejvetsi-lod-sveta...

Teplota 40°C, relativní vlhkost 55% a Homo economicus končí.

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-1149-Globalni...

Tohle je velmi zajímavé a je to problém.

It's Happening - A Super El Niño Is Coming
https://www.youtube.com/watch?v=H71gxk9U6-k

Další video o přícházejícím El Nino v rekordní intenzitě jal za poslední destítky let tak kompletně možná od začátku pozorování. S El Nino přichází negativní dopady - oslabení i výrazně monsunu v Indii, sucho ve východním Pacfiku a v Brazílii, a podle všeho i velké vlny veder v Evropě a USA. A samozřejmě zvýšení globální průměrné teploty, tedy rok 2027 a možná i 2026 může zase přijít s novým rekordem globální teploty. Dopady rekordně silné události El Nino mohou být obrovské.

Samozřejmě že jsem to celé vidět a počasí rozumím, Anglicky umím. A souhlasím s tím co je ve videu řečeno. Je to video pár dní staré.

palma
Samozřejmě v daleké budoucnosti miliard let nebo ještě dále, tam se počítá s modely vývoje hvězd, které jsou podle všeho poměrně přesné a velmi dobře reprezentují realitu. A tedy za předpokladu že Země nebude měnit parametru oběžné dráhy (což také není úplně jisté), tak bude teplota na Zemi stoupat i když by složení atmosféry zůstalo stejné. A bude stále více vodní páry v atmosféře a vodní pára zesiluje skleníkový efekt. Dokonce až by došlo k lavinovému skeníkovému efektu, teplota může vystoupat až k +1300 °C.

Tady je jedno pěké video o předpokládaném technickém vývoji za 10 000 let (optimisticky nereálný vzhledem k politice) a dále vývoj Země, Sluneční soustavy i vesmíru. Realitě co je předpokládáno to dost dobře odpovídá, od uživatele MrPlasma:

The Future of the Universe: What Awaits Humanity, the Planets, the Stars, and Spacetime Itself?
https://www.youtube.com/watch?v=MrLIhxc9PkI

V ještě mnohem více daleké budoucnosti je nejistá další naprosto zásadní věc a to rozpad protonu. Další závažnou otázkou je tzv. stabilita resp. fázový přechod falešného vakua.

A tady je animace vývoje přímo Země - od vzniku až po zánik, od uživatele MrPlasma:

Timeline of the Earth: From its Formation to Destruction
https://www.youtube.com/watch?v=Zn6fcA2JkPg

A další velmi pěkná aimace zase od jiného uživatele - vývoj klima a povrchu Země od vzniku po současost od uživatele Algol.

History of the Earth
https://www.youtube.com/watch?v=Q1OreyX0-fw

Od jiného uživatele vyvoj vesmíru od vzniku až po dalekou budoucnost a zánik. Také se to shoduje s vědeckými poznatky prakticky dokonale, od uživatele Alex Evett:

Timeline of the Universe: From Birth to Death
https://www.youtube.com/watch?v=106SrkrhXKY

A od ještě jiného uživatele další velmi dobrá animace vývoje vesmíru. První část od Velkého třesku po současnost a druhá část je vývoj do blízké i vzdálené budoucnosti, od uživatele MelodySheep:

TIMELAPSE OF THE ENTIRE UNIVERSE od vzniku po současnost:
https://www.youtube.com/watch?v=TBikbn5XJhg

TIMELAPSE OF THE FUTURE: A Journey to the End of Time (4K) blízká i vzdálená budoucnost.
https://www.youtube.com/watch?v=uD4izuDMUQA


A ještě jedna pěkná animace - znázornění různých časových škál graficky pro představuk. Také dobře udělané, od uživatele MetaBallStudios:

AGE of UNIVERSE - TIME in perspective
https://www.youtube.com/watch?v=Zb5qTdb6LbM&t=...

Sice už je to poměrně mimo počasí a klima, i když vlastně ne. Dost to spolu souvisí.

TommyAst
, díky za odkazy, postupně to zhlédnu a poslechnu, fůra informací a díky za shrnutí v jednom příspěvku...
p.s. mne jen tak trochu zajímalo, zda současné scénáře ohledně hladin CO2, počítaly i s tím zvětráváním, urychleným právě zvýšenými teplotami, nebo zda to bylo zcela opomenuto,.. jak velký vliv to představuje v období třeba 100 let..atd.

Mapa odchylky teploty vody... oblasti kolem Evropy všude s nadprůměrem, ale je tam patrná ta studená skvrna, o které ještě hodně uslyšíme... Island to má dost nahnuté a celá severní Evropa do následujících let.. tady snad teplo....

Golfský proud zatím zpomalil asi o 15% a Evropa se otepluje a bude se dále oteplovat, dokud bude Golfský proud zpomalovat. Až se Golfský proud zastaví, pak extrémní vedra v Evropě vystřídají extrémní mrazy.

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-1149-Globalni...

03.07.2026 Slovensko na 51% území sucho; extrémní sucho na 25,2%, výjimečné sucho na 9,6%, výrazné sucho na 15,7%
04.07.2026 Slovensko na 57% území sucho; extrémní sucho na 29,3%, výjimečné sucho na 10,8%, výrazné sucho na 16,7%
05.07.2026 Slovensko na 55% území sucho; extrémní sucho na 27,3%, výjimečné sucho na 10,7%, výrazné sucho na 16,5%

kapr84
Ty moře kolem Evropy jsou docela síla. Tuším že poslední roky přes léto bylo Středozemí dost často v červených barvách. Teplota moře +30 a více v některých oblastnech Středomoří je později v létě samozřejmostí. Severní Atlantik je teď podprůměrný. Aktuální stav není ale dán táním Gronska, nýbrž je v severní Evropě léto letos chladnější, minulý rok tomu bylo naopak a ve Skandinávii léto dost nadprůměrné. Když je na severu Evropy léto chladnější, více tepla zůstává pro střední a jižní Evropu, jako např. v roce 2015. V letech 2018, 2019 nebo i 2025 teplé léto proniklo až za polární kruh či k Barentsově moři.

Vlivem tání Groského ledovce však přímo pod Gronskem je teplota dlouhodobě podnormální a v té oblasti se ochlazuje. A sladkou vodou z ledovce klesá i obsah soli v moři v těchto místech, chladná voda neklesá moc rychle a AMOC i ceká termo-halinní cirkulace zpomaluje.

TommyAst
No tady je něco k tomu, jak je ekonomický růst provázaný s myšlením obyvatel a v rozporu z vědci, kteří chtějí něco jiného, ale nevnímají následky.. už dlouho tu o tom muvím..Článek to rozebírá vcelku přesně, v četně průzkumu mezi obyvatelstvem..https://press1.cz/pocasi/jak-zastavit-extremni-poc...
A na konec přikládám graf teplot v severních oblastech a na severním pólu.. jsou znepokojivě nízké ( jak i píšete) jsou sledovány skoro 70 let a oproti tomu průměru jsou poprvé v historii sledování takto nízké.. potvrzuje to možná už chlazení v té oblasti.. uvidíme co to udělá do zimního období a příští rok.. malá tendence je tam už asi osm let, nicméně, vždy to v letních měsících stouplo k normálu.. tentokrát už ne..

palma
V Arktidě to bývalo většinou tak, že odchylky od normálu dlouhodobě byly největší do plusu, hlavně tedy v zimě. Ale i v létě tam byly patrné kladé teplotní odchylky. Takto nízké hodnoty, to není jen okolí Gronska. Možná silnější Jet Stream, tedy chladněji na severu a tepleji ve středních šířkách ?

Zase jsem zapoměl link na ten graf z Arktidy (Dánský institut).

Takto je to na nejsevernější SYNOP stanici vůbec - na severu Gronska 04301 Kap Morris Jesup 3 m:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

Letiště a hlavní město Špicberků 01008 Svalbard Lufthavn 28 m:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

V Kanadě nejsevernější stanice na severu souostroví 71355 Alert Climate 65 m:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

U Alert je v tabulce datum o den vyšší než ve skutečnosti. To kvůli časovému pásmu západně od nultého poledníku.

Na severním mysu Eurasie, v Russku 20292 Gmo Im. E. K. Fedorova 12 m:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

Ostrov v Arktidě (patřící Russku), malý ostrov uprostřed oceánu, extrémy tedy znamenají dlouhodobější výkyv v teplotě moře také, 20069 Ostrov Vize 10 m:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

Podle Ogimetu ta moc podnormální nevypadá, ale stejně za 80. rovnoběžkou těch stanic moc není.

TommyAst
Jo, já to tam leckdy nedám.. el tady to je. https://ocean.dmi.dk/arctic/meant80n.uk.php
člověk to nemusí pak dohledávat... pravda..
jinak jsem si to projel po letech a fakt takto hodně je to poprvé..

přidávám překlad (jak to tak asi je, pokud tam budu mít nedostatky.. se omlouvám, je tam na to v rohu odkaz naoriginál PDF soubor..

Teplotní grafy jsou vytvořeny z dat numerického předpovídání počasí (NWP) „analýzy“. Analýzy jsou modelová pole používaná k inicializaci NWP modelů. Reprezentují statisticky nejpravděpodobnější stav atmosféry vzhledem k dostupným informacím pro provedení analýzy. Protože jsou data mřížkovaná, je snadné odvodit průměrnou teplotu severně od 80. stupně severní šířky. Nicméně, protože je model mřížkován do pravidelné 0,5stupňové sítě, průměrné hodnoty teplot jsou silně zkresleny směrem k teplotě v nejsevernější části Arktidy! Proto tuto hodnotu nepoužívejte jako skutečnou fyzikální průměrnou teplotu Arktidy. Grafy „průměrná teplota nad 80. severní šířkou“ lze použít pro porovnání jednoho roku s druhým.
Procesem vytváření analýzy zde myslíme 'asimilaci dat'. V systému asimilace dat pro numerické předpovědi počasí (NWP) se kombinují mnohé, velmi odlišné typy pozorování a další informace statistickým způsobem. V praxi se asimilace provádí úpravou nedávné NWP předpovědi, tzv. prvního odhadu. Protože systém asimilace dat zná vzájemné vztahy různých modelových proměnných, asimilace například pozorování tlaku upraví nejen tlak, ale i vítr a teplotu. Přesně jakou váhu dát různým typům pozorování a jak daleko šířit jejich vliv v poli prvního odhadu, se určuje statisticky. Analýza je odhad stavu atmosféry s nejvyšší pravděpodobností, pokud jsou statistické informace správné. Analýza NWP je založena na mnohem více informacích, než kolik poskytnou jednotlivé pozorovací systémy. Data ze země, letadel, bójí, lodí, satelitů, radiosond atd. se všechna kombinují, aby se upravilo první odhadované pole. Díky tomu je kvalita analýzy mnohem lepší než to, co by šlo získat z mřížkování nebo jiného zpracování dat z jednoho či několika pozorovacích systémů.Na grafu je červená křivka založena na průměrných teplotách ve výšce 2 m severně od 80. stupně severní šířky, podle dvakrát denně prováděných analýz ECMWF. Tyto se postupně stávají lepšími a podrobnějšími, jak se časem zlepšuje NWP modelový systém v ECMWF. Proto se s časem mění i označení (např. z T799 na T1279 v roce 2010).
Zelená křivka vychází z dat ERA40 za období 1958 až 2002. Data ERA40 jsou ve skutečnosti analýzy, provedené stejným způsobem jako výše, ale prováděné zpětně (hind-cast), s použitím pevné verze modelu NWP, a věnováním času pečlivému ověřování a případnému opravování nebo odstraňování všech pozorování, která se ukázala být chybná, před samotnou asimilací dat. Tyto tzv. „re-analýzové“ údaje představují náš nejlepší odhad vlastností atmosféry pro období, které pokrývají.

Toť vše, co tam k tomu je..
plus tady mají ještě dva zajímavé grafy ohledně teplot - odchylky
https://ocean.dmi.dk/arctic/meant80n_anomaly.php

červenec 2026 Španělsko až 41°C, Portugalsko až 43°C, Řecko až 35°C, Francie až 40°C, mimořádné sucho, silný vítr, rozsáhlé požáry
červenec 2026 Čína, tajfun Maysak, bouře, extrémní srážky, záplavy, sesuv půdy

palma
ERA5 od ECMWF, to je celo-světová reanalýza teplot kterou používá Copericus a také samozřejmě DMI (Dánský Meteorologický institut). Nejsou to ovšem data ze stanice, ale údaje jsou na tzv. gridových bodech, což překladač přeložil jako mřížkovaná data. Data jsou na jednotlivých uzlech výpočetní sítě (body s konstantními součadnicemi).

Data do jednotlivých bodů na výpočetní síti se vypočítávají podle dat z růzých zdrojů (stanice, bojky, lodě, družice). Tím pádem na jednotlivých bodech je co nejreálnější hodnota.

Rozlišení 0.5 stupně ? To pak v blízkosti polu může vytvářet zavádějící hodnoty. To rozlišení dat ERA5 0.5 stupně bude už nějaký starší údaj. Co jsem se koukal na Copernicus tak tam mají rozlišení 0.25 stupně a 0.1 stupně. Globální datový soubor 0.1 stupně za celé období 1940-2026 má objem desítky GB.

Barvy nějak nesedí. V grafech každého roku vidím modře průměr a žlutě aktuální teplotu. Možná to dřív bylo jinak. Celo-roční anomálie od normálu 1958-2002 (45 let) stoupají. V zimě jsou anomílie velké, v létě ty teploty jsou plus minus stejné. Ale letos jsou zatím v oblasti 80-90 stupnňů severně teploty neobvykle nízké (rozdíly v létě malé, nicméně letos možná nejchladněji od roku 1958).

Tady jsou vidět v průběhu roku anomálie pro všechny roky 1958-2026:
https://ocean.dmi.dk/arctic/meant80n.uk.php

Roční a sezonní data 1958-2026:
https://ocean.dmi.dk/arctic/meant80n_anomaly.php

Samozřejmě nejvyšší roční průměrná teplota 2016 a na druhém místě 2025, nejchladnější rok (1958-2026) je rok 1963.

Data v textové podobě:
https://download.dmi.dk/pub/plus80N_temperatureind...

červenec 2026 Maroko, vlna veder až 45°C
červenec 2026 střední Čína, ničivé bouře nárazy větru až 150km/h, tornáda

TommyAst
Tak jsem narazil v historii na docela zajímavou situaci která proběhla v roce 1936.. docela hezká vedra tehdy udeřila v USA..Je to i hezká cesta do historie života v USA...

Léto 1936 zabilo přes 11 000 Američanů a navždy změnilo to, co si každý den oblékáme..

Léto roku 1936 bylo bezpochyby hotové peklo. Během tohoto jediného léta zemřelo v důsledku úmorných veder přes 11 000 Američanů a 1 000 Kanaďanů.
Horko zabíjí i podivnými způsoby. I když vám přímo nezničí tělo, stačí, abyste jeli autem, praskla vám pneumatika a najednou se řítíte do stromu. Takové věci se v létě 1936 děly často. Extrémy toho léta přinesly ale i něco méně tragického: trička a kraťasy se staly širokou módou. Do té doby byli lidé zvyklí nosit spoustu vrstev. Letní látky byly sice lehčí, ale horko v nich bylo stejně. Většinu let se to dalo vydržet – teploty stoupaly, každý se ušklíbl a pokračoval dál, zpocený pod kabáty a spodničkami, vestami a korzety, klobouky a rukavicemi. Léto roku 1936 bylo jiné. To léto lidé umírali kvůli tomu, jak byli oblečení.

Ten rok by byl pamětihodný z hlediska počasí i bez toho ďábelského léta. Zima 1935–1936 přinesla teploty téměř nemožné přežít, například –51 °C (v Parshallu v Severní Dakotě). Po celé zemi zmrzly stovky Američanů ve svých domovech. A začátkem dubna během jediné noci zasáhlo jihovýchod Spojených států 14 tornád a zabilo nejméně 454 lidí.

A pak přišlo léto.
Už na jaře se objevily náznaky, že léto může být horké – lidé po celé zemi už kolabovali z horka a končili v nemocnicích. V květnu začala první úmrtí, ale nikdo nevěděl, s čím má co do činění, dokud teploměr a počet obětí nezačaly stoupat a jako by neměly přestat. Pod útokem byly státy i teritoria. Od Maine po Arizonu, od Aljašky po Alabamu se veder toho léta dotkla prakticky každá část země. Několik míst vyšlo většinou bez úhony – Wyoming a Colorado si díky horským větrům vedly celkem dobře. Většina Floridy přečkala díky mořskému vánku v pořádku, a pomohlo i to, že její obyvatelé byli na horko dost zvyklí. Havaj, tehdy teritorium USA, zavřela v srpnu kvůli vedru některé školy, ale jinak zůstala tropickým rájem. Skoro všude jinde ovšem Američané – i Kanaďané – bojovali o přežití.
Například v Kansaském Wichitě dosahovalo maximum 38 stupňů Celsia nebo víc po dvacet dní v řadě. Ve stejném měsíci, v srpnu, mělo Oklahoma City 22 dní v řadě přes 38 stupňů. Dříve toho léta, 14. července, jako by matka příroda umístila celý kontinent pod obří lupu: na horko oficiálně zemřelo přes 1 000 lidí.
e skutečnosti jich pravděpodobně bylo mnohem víc, kvůli nepřímým úmrtím, jako byla zmíněná prasklá pneumatika. Koneckonců, pokud vás horko donutí hledat chladnější vzduch ve sklepě a pak spadnete ze schodů, jak se stalo Franku Cressovi, čtyřiasedmdesátiletému muži z Cincinnati, byla to vina horka, nebo smůly a gravitace? Koroneři si ne vždy byli jistí, co napsat do úmrtního listu.1. července 1936 provedl lékař v jedné detroitské nemocnici za 36 hodin 150 pitev obětí horka (den předtím agentura Associated Press informovala, že za 14 hodin horko v Detroitu zabíjelo obyvatele tempem jednoho každých 10 minut). V oblasti Minneapolisu a Saint Paulu psaly noviny, že úmrtí přicházejí tempem tři za minutu.
V Kentucky, Arkansasu, Missouri a dalších státech středozápadu – Michiganu, Oklahomě, Ohiu, Minnesotě, Wisconsinu, Indianě, Nebrasce, Severní Dakotě – se teploměr pohyboval mezi 38 a 43 stupni. V několika městech, jako Cedar Rapids v Iowě a Fredonia v Kansasu, vystoupal na 45 stupňů. V kalifornském Brawley dosáhl 50 stupňů.
A přesto, pokud jste ve špatném městě nosili kraťasy nebo pokud jste jako muž svlékli tričko na pláži, mohli vás zatknout.

Jak extrémní horko proměnilo Ameriku
Dá se namítnout, že každé roční období, nebo i každý den, přináší změny, které ovlivní běh dějin. Léto roku 1936 ale zanechalo hlubokou stopu na budoucnosti země, počínaje klimatizací. Tři měsíce nesnesitelného horka byly nejlepší reklamou, jakou si rodící se klimatizační průmysl mohl přát. Nemocnice v Minneapolisu brzy své komunitě slibovaly, že do konce roku budou mít na operačních sálech chladný vzduch. Harvardská škola veřejného zdraví rychle vydala studii, podle níž se šance novorozence na přežití zvýšila o 26 procent, pokud přišel na svět v klimatizovaném pokoji. Nebýt druhé světové války, která pokrok přibrzdila, klimatizace by se bezpochyby rozšířila dříve než v 50. a 60. letech.
Vlna veder roku 1936 byla také jedním z prvních varovných signálů klimatické změny. Clarence Mills, profesor experimentální medicíny na Cincinnatské univerzitě, patřil k průkopníkům debaty o klimatické změně – přestože samotný pojem se tehdy používal jen zřídka. Ve sloupku pro Associated Press toho léta psal o „nepravidelně rostoucích světových teplotách“ a poznamenal, že „vzestup postupuje s nepravidelnými návraty do chladnějších období, zhruba od roku 1850. A jak teploty Země rostou, letní horko a sucho jsou stále silnější v částech kontinentů daleko od zdrojů vlhkosti ve vnitrozemí, jako jsou velké prérie.Trvalá změna počasí ležela lidem na mysli. Byla to éra tzv. Dust Bowl – období ničivých prašných bouří – a smrtící bylo i léto roku 1934. Po celý rok 1936 se obyčejní lidé ptali meteorologů, jestli se počasí nezměnilo natrvalo – a dostávali různé odpovědi, od „je to možné" po „v žádném případě". Zkracující se rukávy a sukně
Nejtrvalejší stopu ale vlna veder roku 1936 zanechala v šatníku. Snadno podlehneme představě, že americká móda se skutečně uvolnila až v 60. letech – s batikovanými tričky a odstřiženými kraťasy mladých Američanů. Je pravda, že se móda v těch letech výrazně proměnila. Hippies 60. let ale měli rodiče, kteří vyrůstali ve 30. letech. A právě tehdy – mladí i staří dohromady – začali tlačit na to, aby krátké rukávy a krátké kalhoty přestaly být skandálem. Zatímco módní změny 60. let byly kontrakulturní, posuny roku 1936 měly podporu establishmentu. Dr. Herman N. Bundesen, předseda chicagské zdravotní rady, byl přímočarý: veřejnost by měla nosit jen tolik oblečení, aby to uspokojilo policii. Řekl, že ženy si vybírají oblečení dost „rozumně“, ale muži jsou „velmi hloupí“. Bundesen si postěžoval: „Kdo jiný než muž by nosil čtyři vrstvy naškrobeného oblečení kolem krku a pak si pod bradu uvázal vlněný hadr, jen aby se ujistil, že se udusí? Kraťasy a lehká košile by byly rozumným oblečením pro muže ve vlně veder.“ V Yonkers, 21. června, byli dva reportéři listu New York Daily News – kteří chtěli otestovat městský zákon proti kraťasům – zatčeni za nošení kraťasů po túře. Dostali na výběr: buď opustit město, nebo si obléct vhodnější oblečení. Odmítli a nakonec předstoupili před městského soudce Charlese W. Booteho. Soudce se pod talárem nejspíš potil – toho dne bylo maximum 39 stupňů. Boote s novináři soucítil: udělil jim pokutu deset dolarů (přibližně 230 Kč; po přepočtu na inflaci asi 5 500 Kč), ale její výkon hned pozastavil. V oblasti New Yorku měl na to, zda by se kraťasy měly povolit, názor každý. V Bronxu lidé volně chodili na túry v kraťasech a topech. Ale asi 65 kilometrů odtud, ve Westportu v Connecticutu, městští úředníci debatovali o vlastním zákoně o slušnosti, který by kraťasy zakazoval. Ve Farmingdale, vesnici na Long Islandu, policejní náčelník prohlásil, že kraťasy jsou v pořádku – pokud si nebudou stěžovat občané, a pak si to možná bude muset rozmyslet. Tyto debaty ale probíhaly po celé zemi, na dvorcích, v parcích, na pracovištích a dokonce i v kostele, kde se mladá žena na Long Islandu dostala do titulků, protože ji kněz vyhodil za to, že nebyla dostatečně zahalená.

V Covingtonu v Kentucky dostali policisté pokyn pokutovat každou dospívající dívku nebo ženu oblečenou do kraťasů a topu za obscénnost. V Ann Arboru v Michiganu jeden podnikatel, který svým zaměstnancům dovolil nosit v obchodě kraťasy, svěřil listu Detroit Free Press, že se bál reakce veřejnosti, a ulevilo se mu, když se zdálo, že nikdo nic nenamítá. Vášnivě se také diskutovalo o tom, zda zakázat nudistické kolonie, které se ve Spojených státech začaly organizovaně rozvíjet od roku 1929 a rychle získávaly oblibu – zvlášť během léta, kdy si každý chtěl svléknout šaty.

Zapomenuté léto
Nakonec přišel podzim. Teplota klesla a s ní i vášně. V roce 1937 byl zákon proti kraťasům v Yonkers zrušen, a přestože trička a kraťasy získaly širší přijetí, alespoň u některých lidí, klobouky, rukavice a vrstvy oblečení obecně zůstaly. Čas plynul, národ vstoupil do druhé světové války a spory o klimatickou změnu i volání po novém šatníku se vytratily. Až v 60. letech řekla nová generace – unavená rukavicemi, klobouky a vrstvami oblečení – dost. A tentokrát oblečení zůstalo dole. Mezitím se vlna veder scvrkla na příležitostnou letní zprávu, kdy pamětníci říkali: „Vám připadá tohle horké? To jste tu měli být v roce 1936.“
Vlna veder roku 1936 by se ale zapomínat neměla. Americké dějiny znají řadu katastrof: povodně v Johnstownu (1889), hurikán v Galvestonu (1900), Katrina (2005), sněhová bouře roku 1978. Léto roku 1936 patří na tento seznam – a zaslouží si vyjít ze stínu zpět na sluneční světlo. Kdybychom si svou horkou, zpocenou minulost pamatovali o něco lépe, možná bychom dělali víc pro to, abychom se vyhnuli ještě teplejší a zpocenější budoucnosti. A když ne – alespoň nám v tričkách a kraťasech bude pohodlně.

zdroj: https://www.nationalgeographic.cz/historie/vlna-ve...

No, dávám to sem z jednoduchého důvodu. tehdy rovnou v USA začali hromadně montovat klimatizace, ze zcela praktických důvodů.. a zde v EU o 90 let později zahajujeme diskusi, zda klimatizaci pomalu nezakázat.. divný to kontinent, ta Evropa..V USA dali přednost záchraně lidí..

palma
V roce 1936 právě podle všeho padl rekord v Kanadě, až do roku 2020 platil pro Kanadu absolutní rekord Txx 05.07.1937 Yellow Grass +45.0 °C a 05.07.1937 Midale +45.0 °C, 11.07.1936 St. Albans +44.4 °C, 16.07.1941 Lillooet +44.4 °C. Tedy nakonec ten absolutní rekord pro Kanadu padl v roce 1937, 1936 a 1941 jsou na druhém-třetím místě. V 30. letech 20. století bylo v USA enormě teplo a enormě sucho, pravděpodobně posunutí Jet Stream, tím pádem pouští počasí expandovalo na větší oblast USA a jednou za delší dobu se tomu tak děje a stane se to znovu.

V případě nejvyšších maxim Txx z Kanady dominuje červen 2021, s absolutním rekordem Txx 29.06.2021 Lytton Climat +49.6 °C a 29.06.2021 Lytton +48.7 °C. Lytton je nepatrně severněji než Praha.

Je ale samozřejmě jasně viditelná dějepisná-společenská otázka - ony tradiční hodnoty v USA, i v Evropě kdy se musí podle stanovených pravidel lidi oblékat. I u nás (a v USA taky) za první republiky chodily lidé ve městě pořád v obleku (sako a kravata samozřejmě) a také se k tomu nosil klobouk. To vše bezohledu na počasí a na letní vedra, která byla i u nás. Ovšem v USA na jihu jsou teploty o mnoho vyšší než u nás i ve Středomoří kolikrát a tak migranti z Evropy na to nebyli zvyklí a i v enormních vedrech chodili v saku a kravatě. Tenkrát prostě se v tom chodilo poříd i na nákup. A tričko-kraťasy nebo jen krátký rukáv ? To bylo veřejné pohoršeí něco jako když je někdo dneska nahej.

Samozřejmě že tyto konzervativní a šikanozní hodnoty se pomalu uvolňovaly ve 20. století, po roce 2000 je uvolnění ještě dál. Už ani politici chodí volněji. A bez dizkuze při velkém vedru je to jedině dobře. I to že jsme svobodní v tom chodit v létě, do školy, na nákup, kamkoliv v tričku a kraťasech je jedna ze svobod a to je jedině dobře. Faktem je že dnešní progresivizmus už hladinu optima možná v něčem přesáhl a už směřuje do opačného extrému.

Muslimové si mysleli, že si mohou hrát na Boha s přírodou - teď příroda ničí islámský svět
https://www.youtube.com/watch?v=fzPy7E_MMcM


Jedno dokumentární video od uživatele Dnešní Evropa, o tom jak na Arabském polostrově a také v Iránu vlivem zbohatnutí na ropě vybudovaly velká města a hlavně rozsáhlé zemědělství. A co je hlavní, je enormní nárůst populace a zvýšení životního standardu.

V těchto oblastech moc vody není a tak musí pro život a zemědělství vodu zístkávat. Podzemní voda hluboko pod zemí se tam hromadila desetitisíce let mj. i v době ledové kdy tam pršelo. Pro zemědělství a osídlení byla nejprve užívána sladká podzemní voda a stále užívána je. Ze zásob podzemní vody zbylo možná už je 20 % a voda se nedoplňuje. Na severu jsou řeky, ovšem vlivem vyšších teplot a méně srážek voda v řekách naprosto nedostačuje, přehrady a rezervoáry se prázdní. Ono není divu, když poulace a pěstování v poušti takto roste.

Mořská voda je odsolována, ale Peský záliv také je stále teplejší a s vyšším výparem i vyšší spotřebou vody roste slanost vody v Perském zálivu a teplota také. Odsolování je energeticky náročný proces a závislý na levné energii. Navíc při posledním konfliktu došlo k útokům na odsolovací zařízení.

Červen 2026 byl celosvětově druhý nejteplejší v historii měření.

09.07.2026 Španělsko Andalusie, Itálie; rozsáhlé lesní požáry