Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Nejchladnější den týdne, později pozor na sněhové jazyky a závěje

Diskuse o počasí Uhádnete stanici?

254
# 21.07.2020, 02:10

Stanice uhadnuta pravdepodobne, necham ostatnim, uplne lehke to bez datumu nebylo a ten vypis z Ogimetu neni uplne cely, chybi symboly prubehu pocasi (odstraneno zamerne ?).

# 21.07.2020, 09:02

Tak já jsem bez časového úseku pravděpodobně v ...
Co jsem byl asi nejblíže k uhádnutí stanice podle přiloženého obrázku byla stanice
Cuzco (Peru). Tam sedělo téměř vše. Ale nedohledal jsem přesné parametry aby to sedělo s obrázkem. Takže tahle stanice to není. Problém je, že jsem potom takových stanic podobných našel dost. Jen si myslím, že stanice bude ve výšce cca 3100-3400 m.n.m
Sám jsem zvědavý co to je za stanici a jak daleko jsem byl od cíle....

254
# 21.07.2020, 14:55

vidlakzvalmezu

Pro presny odkaz sedici z obrazkem by jsi musel hadat vsechny parametry vypisu z Ogimetu, coz neni jednoduche taky. Musel by jsi se dostat na den pocatku vypisu a pak se Tmax a Tmin muze lisit podle hodiny vypisu. Ale jinak mam na stanici uplne stejny typ, Cusco v Peru sedi podle prubehu pocasi v mistni "zime".

Stanice by mela byt okolo 3200 m nad morem, plus minus 100 m podle tlaku. Vzhledem k pomerne vysokym teplotam i v teto vysce by se melo jednat o velmi teply letni mesic. V hladine 700 hPa je okolo +11 °C, coz znamena okolo +26 °C v 850 hPa a v nizizach denni Tmax okolo +40-44 °C. Takze jsem hledal ze zacatku vyse polozena mista v poustnich oblastech (malo srazek za cele obdobi). Ale primo v poustnich oblastech je vzduch prez leto jeste teplejsi, takze to nevypada na primo leto. V Tibetu a ve stredni Asii prez leto zase na horach vic prsi, zima je sucha a o dost chladnejsi.

V Andach nedaleko rovniku je v lete vice srazek, v mistni "zime" jsou prumerne teploty prakticky stejne jako v lete, ale je obdobi sucha v zimnich mesicich (v dobe leta u nas). Vzduch je suchy a ridky, proto jsou teplotni amplitudy tak vysoke. Dane teploty v cca 700 hPa +12, to by odpovidalo velmi teplemu prubehu v nizinach. Nad nizinama je vzduchova hmota jina - o neco chladnejsi v zime a v lete zase vlhko a pseudo-inverze, proto jsou maxima v Peru v nizinach i nad +35 °C, nad +40 °C uz se teplota dostane tezko. Tropicke noci v nizinach jsou velmi bezne.

Cusco tam neni, ale par stanic z And vysoko v horach:

La Paz Alto v Bolivii:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Juliaca v Peru:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

254
# 21.07.2020, 15:13

Absolutni Tmax v Peru ma byt na geoclimat.org Pucallpa +42 °C v lednu 1955 a Neshuya +41.1 °C v srpnu 1963. +40 °C tam rohodne bezne neni (asi jako u nas). K absolutnimu rekordu v Peru CR nema daleko.

Klima v Peru:
https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_of_Peru

254
# 30.07.2020, 21:51

Cesta k uhadnuti:

Stanice by mela byt okolo 3200 m nad morem, plus minus 100 m, podle tlaku. Vzhledem k pomerne vysokym teplotam i v teto vysce by se melo jednat o velmi teply letni mesic. V hladine 700 hPa je okolo +11 °C, coz znamena okolo +26 °C v 850 hPa a v nizizach denni Tmax okolo +40-44 °C. Takze jsem hledal ze zacatku vyse polozena mista v poustnich oblastech (temer zadne srazky za cele obdobi). Ale primo v poustnich oblastech je vzduch prez leto jeste teplejsi (T850 +30-35 °C, ne jen +26 °C), takze to nevypada na primo leto. V Tibetu a ve stredni Asii prez leto zase na horach relativne prsi (i kdyz taky ne moc), zima je sucha a o dost chladnejsi.

Jiz v drivejsich dobch jsem si z Tutiempo-GSOD pomoci skriptu udelal seznam stanic. Zde jsou stanice, kde nadmorska vyska sedi, a je to ne moc daleko od rovniku. Tutiempo-GSOD ma nekdy cislo stanice jine, nez Ogimet SYNOP, navic cisla jsou sestimistna, posledni cislo je obvykle 0. Spoupce jsou: Kontinent-Stat-Jmeno stanice-ID stanice-Zemepisna sirka-Zemepisna delka-Nadmorska vyska. A protoze zname podle tlaku nadmorskou vysku, snadno jsem se omezil na stanice s nadmorskou vyskou 3100-3300 m.n.m. A zaroven musi byt stanice blizko rovniku, aby mohlo byt vysoko v horach tak teplo. V Evrope take jsou stanice nad 3000 m.n.m, ale ani to v Evrope byt nemuze. Tak vysoko jsou stanice jen v Alpach a i v lete je tam podstatne chladneji (v dane nadmorske vysce), navic se srazkami. Vyhovujici stanice z Tutiempo-GSOD seznamu (ID muze byt jine nez u Ogimetu 5 prvnich cislic):

asia china GA_HAI 560740 34.2 102.3 3109
asia afghanistan OKAK 409660 33.88 67.95 3130
asia russia SAHRISTAN_PASS 387150 39.58 68.63 3150
asia russia SARY_TAS 387450 39.73 73.26 3155
asia china A_BA 561710 32.91 101.7 3170
asia afghanistan SOUTH_SALANG 409310 35.3 69.06 3172
asia china DA_QAIDAM 527130 37.85 95.36 3174
asia china DULAN 528360 36.3 98.1 3192
asia china XINGHAI 529430 35.75 99.98 3200
asia china DEGE 561440 31.73 98.58 3201
south-america peru Cuzco 846860 -13.55 -71.98 3248
asia russia IRHT 388690 38.13 72.61 3290

List vsech stanic Tutiempo-GSOD na svete vc. parametru, verze z roku 2018:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_gsod/Archives/Tutiempo_Station_List.7z

A mapy Tutiempo-GSOD stanic ve svete - zabarveni podle nadmorske vysky:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-12-3248-Vysokohorske_stanice.html#msg450976

Seznam stanic Tutiempo-GSOD s extremni polohou:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-12-3248-Vysokohorske_stanice.html#msg450974

V Himalaich, Tibetske plosine, pohori Pamyr, je prez leto velmi teplo, dokonce odpovidajici T850 nad +35 °C (hladina je pod zemi), ale v lete tam prave prsi, v zime jsou tam i docela silne mrazy. Na sahare a v jiho-zapadni Asii jsou takto vysoke hory, stanice ale zadna tak vysoko neni, v oblastech, kde v lete na horach neprsi. A v Africe obecne moc stanic (hlavne v horach) neni, v teto nadmorske vysce neni stanice v Africe zadna. V Indonesii a Papua-New Quinea i v Australii zadne stanice tak vysoko nejsou. Zbyva jen stredni a jizni Amerika. Ve stredni Americe prez leto v horach spis vic prsi, v Jizni Americe take. Jenze u stanic blizko rovniku (v jizni Americe) jsou teploty v lete a v zime podobne a stale velmi teplo. V lete tam je obdobi destu. Peru uz je na konci pouste Atacama, oblast na jihu je stale velmi sucha. V horach prsi vic, obdobi destu je prez leto.

V Andach nedaleko rovniku je v lete vice srazek, v mistni "zime" jsou prumerne teploty prakticky stejne jako v lete, ale je obdobi sucha v zimnich mesicich, rocni obdobi jsou dve - obdobi destu a sucha (v dobe leta u nas). Vzduch je ridky a suchy v obdobi sucha, proto jsou teplotni amplitudy tak vysoke. Denni amplituda v suchem obdobi je vyssi nez u nas v beznych mistech, i vetsi nez bezne na pousti (v mrazovkach je ale amplituda vetsi i v CR i v Alpach). Dane teploty v cca 700 hPa +12 °C, to by odpovidalo velmi teplemu prubehu pocasi v nizinach. Nad nizinama v Peru je vzduchova hmota trochu jina - o neco chladnejsi v zime a v lete zase vlhko a pseudo-inverze, proto jsou maxima v Peru v nizinach i nad +35 °C, nad +40 °C uz se teplota dostane vyjimecne. Tropicke noci v nizinach jsou velmi bezne, i Tmin nad +25 °C.

Absolutni Tmax v Peru ma byt na geoclimat.org Pucallpa +42 °C v lednu 1955 a Neshuya +41.1 °C v srpnu 1963. +40 °C tam rohodne bezne neni (asi jako u nas). K absolutnimu rekordu v Peru i CR nema daleko. Podle teploty v 850 hPa a v 700 hPa by v nizinach mohla maxima dosahovat okolo +40-44 °C. Jenze ve vlhkem vzduchu je pseudo-inverze, Theta a ThetaE s vyskou stoupa, teplota primo s vyskou nestoupa obvykle. Oblast pri zemi (mezni vrstva) je stabilni a k tvorbe bourek v obdobi destu je potreba impuls k prorazeni inverzni vrstvy.

Klima v Peru:
https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_of_Peru

Cusco tady neni, ale dve stanice z And vysoko v horach:

La Paz Alto v Bolivii:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_gsod/WORLD/La_Paz_Alto_Bolivia_16_31S_068_11W_4058m_852010/

Juliaca v Peru:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_gsod/WORLD/Juliaca_Peru_15_29S_070_09W_3826m_847350/


Cusco v Peru je mesto s velkou historii a hodne pamatkama, vysoko v horach. Jednalo se o hlavni mesto rise Inku.

Cusco (Cesky a Anglicky):

https://en.wikipedia.org/wiki/Cusco
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cuzco

I prez velmi vysokou polohu je v Cusco teplo. Snezeni se bezne objevuje az ve vyssich polohach, nez mesto Cusco. Rocni obdobi jsou dve - leto - obdobi destu se srazkami a nizsi teplotni amplitudou, teplejsimi nocmi, a zima - obdobi sucha s velmi malo srazkami, chladnymi nocmi vc. bezneho vyskytu mrazu a velkou teplotni amplitudou, prez den teplo. Prumerne teploty v lete a v zime jsou podobne, ale v obdobi sucha je mnohem vetsi denni amplituda teploty:

Klima v Cusco (Peru)
https://en.wikipedia.org/wiki/Cusco#Geography_and_climate

Podle normalu 1961-1990 prumerna rocni teplota je +12.5 °C, nejchadneji v cervenci +10.8 °C, nejtepleji v rijnu a listopadu +13.6 °C. Prumerne denni maximum je +19.8 °C, (nejmene v lednou a unoru +18.8 °C, nejvice v rijnu +20.9 °C), prumerne denni minimum je +4.3 °C (nejvice v lednu a unoru +6.6 °C, nejmene v cervenci +0.2 °C). Srazkovy rocni normal 1961-1990 je 737 mm, nejvic 160 mm v lednu, nejmene 2.4 mm v cervnu. Dni se srazkami 1 mm a vice je rocne podle normalu 106, nejvice v lednu 19 dni, nejmene v cervnu a cervenci jen jeden den prumerne. Prumerna relativni vlhkost je 60 %, nejvice 67 % v unoru a nejmene 54-55 % v cervnu-srpnu. Slunecni svit je podle normalu 1961-1990 2350 hodin rocne (52.8 % astronomicky mozneho Slunecniho svitu (to je 4447 hodin podle shmu.sk - nejspis pro obzor vodorovnou hladinu a s uvazenim refrakce)), nejmene 121 hodin v unoru, nejvice 257 hodin v cervenci. Doba dne a noci se v prubehu roku tolik nelisi. Rocni uhrn slunecniho svitu je podobny s jihem Slovenska (Podunajskou nizinou), i kdyz stale vyssi.

Extremy od roku 1931 do dnes - jen v cervnu a cervenci nikdy nebyl letni den (absolutni Tmax v cervnu i cervenci +24.2 °C), nejvyssi absolutni rekord Tmax +29.9 °C je z prosince, datum neznamy. Absolutni mesicni minimum je nejvyssi v prosinci +0.5 °C, nejnizsi v cervenci -7 °C, i v obdobi destu je ve vetsine mesicich absolutni minimum prave 0 °C, v obdobi sucha vzdy pod nulou. Jiny zdroj uvadi absolutni Tmin pro Cusco -8.9 °C, misto -7 °C. V obdobi sucha (mistni zime) neni tolik srazek. Posledni zaznamenane snezeni v Cusco ma byt z cervna 1911.

Koppenova klasifikace je Cwb - Mirne oceanske podnebi - varianta v horach v subtropech nebo vysoko v horach v tropech. V prubehu roku jsou 2 rocni obdobi, teplejsi a vlhci leto a chladnejsi sucha zima. Vsechny mesice jsou s teplotnim normalem do +22 °C, a zaroven zadny mesic neni s normalem pod -3 °C (podle norem USA je limit normalu pro nejchladnejsi mesic 0 °C). w znaci suchou zimni sezonu (f znamena absenci suche sezony). Alespon jeden mesic je teplotni normal pod +18 °C, nejmene ctyri mesice teplotni prumer vyssi nez +10 °C, rocni uhrn srazek 50-500 mm (to plati nejmene u Cfb, jestli i u Cwb neuvedeno, ale asi ano). Cwb klima subtropicke se vyskytuje vysoko v horach v tropickych oblastech. Zima je mirna a leto take neni prilis teple ve srovnani s nizinami ve stejne oblasi (nejteplejsi mesic teplotni normal do +22 °C). Snih nebo snezeni se vyskytnout muze v nekterych lokalitach (casteji teda u Cfb, kde zima neni sucha).

Koppenova klasifikace Cwb a Cfb - Mirne oceanske podnebi - varianta v horach v subtropech nebo vysoko v horach v tropech:
https://en.wikipedia.org/wiki/Subtropical_highland_climate#Subtropical_highland_variety_(Cfb,_Cwb)

84686 Cuzco v Peru je 13.55 jizne, 71.98 zapadne, 3248 m nad morem. Mistni Slunecni cas je 4:48 pred UTC. Mistni pulnoc nastava 4:48 UTC (5:48 SEC, 6:48 SELC), mistni poledne nastava 16:48 UTC (17:48 SEC, 18:48 SELC). Stanice je mezi obratniky - 13.55 jizne od rovniku a 9.90 stupne severne od obratniku kozoroha. Slunce muze nabyvat jakekoliv vysky, jak 90 stupnu nad obzorem (presne nad hlavou), tak 90 stupnu pod obzorem (presne pod nohama). V poledne prechazi Slunce presne nad hlavou (90 stupnu nad obzorem) 2x do roka s ne moc velkym casovym odstupem, a to kdyz je deklinace Slunce -13.55 stupne. V dobe rovnodennosti je v poledne Slunce 76.45 stupne nad obzorem, v dobe zimniho Slunovratu je v poledne Slunce 80.10 stupne nad obzorem, v dobe letniho Slunovratu je v poledne Slunce 53.00 stupne nad obzorem. Narozdil od Stredni Evropy nebo dokonce severu Skandinavie, Slunce velmi rychle pada pod obzor a vychazi nad obzor a tak se ztmiva a rozedniva pomerne rychle.


Nejvyssi UV index (obvykle rocni maximum) - oblast pri Cusco v Peru by melo byt jedno z mist s nejvyssim UV indexem v poledne (obvykla hodnota v dobe rocniho maxima v poledne). V horach pobliz rovniku (Bolivie, Peru, Chile, Argentina) dosahuje maximalni hodnoy v roce UV index 20-25 podle satelitnich dat. Nejvyssi hodnota (mereni plosne s rozlisenim 1x1.25 stupne) je obvykle pri cca 13.5 jizne od rovniku a 72 zapadne, pri Cusco, rocni maxima UVI jsou 23-25 (samotne mesto je 3300-3400 m nad morem, hory okolo az 6000 nad morem). Obecne je UV index nejvyssi, kdyz je Slunce nejvyse nad obzorem, v nadhlavniku. To je pohlcovani atmosferou nejslabsi (Raleighuv rozptyl i pohlcovani ozonovou vrstvou). UV index roste s nadmorskou vyskou (slabsi Raleighuv rozptyl). Rekordni hodnoty budou pro hory okolo Cusco, v horach je snih i v dobe, kdy je Slunce primo v nadhlavniku. Snih velmi odrazi UV zareni a zvysuje UV index. Prave snehova pokryvka zpusobuje kvatkodoby narust UV indexu v prubehu roku. Asi 60 km od mesta Cusco je hora Salcantay 6.271 m resp. 6.264 m nad morem, 13.3336 jizne a 72.5444 zapadne. Jednalo se o satelitni mereni podle vseho, nikoliv stanicni pozorovani. Rozliseni pixelu je 1 stupen sirky a 1.25 stupne delky, tedy ctverec vetsi nez 100x100 km a rozdil v horach a v udolich se smaze.

Vubec nejvyssi hora v Andach a v jizni Americe je Aconcagua 6.960.8 m nad morem, 32.65320 jizne a 70.01120 zapadne, v Argentine. Slunce tam je v dobe zimniho Slunovratu v mistnim poledni 80.80 stupne nad obzorem, 9.20 stupne od nadhlavniku (nejvyssi mozna vyska). Je tam permanentne snih. Zavisi na mnozstvi ozonu, nadmorske vysce, i nejvyssi mozne vysce Slunce nad obzorem, jaky je maximalni UV index. Tezko posoudit, zdali hora vysoka 6.960.8 m, kde se Slunce uplne do nadhlavniku nedostane, nebo hora pobliz Cusco vysoka 6271 nebo 6264 m, kde se Slunce vyskytne primo v nadhlavniku 2x do roka. Na obou mistech je snih.

Kazdodenni mapa UV indexu v Evrope a ve svete:

http://www.temis.nl/uvradiation/UVI/uvief0_wd.gif
http://www.temis.nl/uvradiation/UVI/uvief0_eu.gif

Na horni hranici atmosfery (ve vesmiru) je UV index okolo 300.

Nejvyssi hora jizni Ameriky - Aconcagu:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Aconcagua
https://en.wikipedia.org/wiki/Aconcagua

Hora Salcantay:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Salcantay
https://en.wikipedia.org/wiki/Salcantay

Zdroj - nejvyssi (obvykly) UV index na Zemi a zdroj obrazku:

Where on Earth has the highest UV?
J. Ben Liley and Richard L. McKenzie (duben 2006)
National Institute of Water and Atmospheric Research (NIWA), Lauder, Central Otago, New Zealand

https://web.archive.org/web/20070614170312/http://www.niwascience.co.nz/rc/atmos/uvconference/2006/Liley_2.pdf

(stranka http://www.niwascience.co.nz/rc/atmos/uvconference/2006/Liley_2.pdf jiz neni online).


29.12.2003 byl nameren rekordni UV index 43.3 v Bolivii - vulkan Licancabur 5920 m ? nad morem Vyska vulkanu je 5916 m nad morem. Duvodem bylo jeste navic velmi nizke mnozstvi ozonu. Je to 22.8339 stupne jizne a 67.8836 zapadne, v poledne v ten den bylo Slunce ten den mene nez 0.62 stupne daleko od nadhlavniku. Jedna se o nejvyssi hodnotu UV indexu v danou chvili, zmerenou na Zemi v danem miste stanici-cidlem. Pokud teda jiz nebyla prekonana. Vysoko horach moc stanic-cidel neni, a tak je hustota mereni minimalni.

Rekordni UV index (nejvyssi hodnota zmerena na Zemi v danem miste.):
https://www.livescience.com/46701-andes-highest-uv-index-measured.html

Vulkan Licancabur:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Licancabur
https://en.wikipedia.org/wiki/Licancabur


84686 Cuzco v Peru rok 2019:


Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=01&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=02&day=28&hora=5&ndays=28&ord=DIR

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=03&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=04&day=30&hora=5&ndays=30&ord=DIR

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=05&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=06&day=30&hora=5&ndays=30&ord=DIR

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=07&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=08&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=09&day=30&hora=5&ndays=30&ord=DIR

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=10&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=11&day=30&hora=5&ndays=30&ord=DIR

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=84686&ano=2019&mes=12&day=31&hora=5&ndays=31&ord=DIR

# 08.08.2020, 10:00

vidlakzvalmezu, TommyAst
Nebudu dále napínat. Ano je to skutečně stanice 84686 Cuzco (kečuánsky Qusqu nebo Qosqo) na jihu Peru v jižní resp. latinské Americe, 3248 m n.m., pohoří Andy. Historické hlavní město Inků a celé Incké říše.

K tomu je třeba zmínit i Machu Picchu. Myslím, že nemusím více rozebírat.
Machu Picchu
Zdroj: Wikipedia.cs (https://cs.wikipedia.org)

Nebo i Ayahuasca, což k jihoamerickým šamanům patří.
Ti co to zažili, prý pěkný duchovní zážitek. Ale jak u koho.

Španělští dobyvatelé však většinu zničili. Škoda byla to velkolepá a záhadná kultura.
Dřívější civilizace byla vůbec záhadná a nevysvětlitelná.

GPS: https://www.google.com/maps/place/Cuzco,+Peru/@-6....

Dole jsou originální data uhodnuté stanice.
Záměrně jsem ukryl některá data a prodloužil na 50 dní. Ale i tak to bylo uhodnuto.
Období se týkalo srpna a větší poloviny září 2019.

Gratuluji. :)

Ta nadmořská výška a tlak vzduchu na ní závislý také lecos prozradil.
Srážky skoro samé nuly.

Pohoří Andy jsou vůbec suché místo. Poušť Atacama v Chile hovoří za své.
Tam na některých místech nepršelo snad několik desítek či stovek let.
A to si u nás všichni stěžujou na sucho a nedostatek srážek. :D



Pěkný dokument o Incích a jejich kultuře...

Uhodnutá stanice 84686 Cuzco (Peru), 3248 m n.m.,, období srpen, září 2019 Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
# 08.08.2020, 12:00

Tak dávám další stanici. Myslím, že tentokrát docela jednoduché.
Tlak vzduchu i teplota lecos prozradí.

Prakticky celý měsíc tropický a s tropickými nocemi.

Prosím hádejte i jiní než vidlakzvalmezu a TommyAst.

Hádaná stanice - červenec 2020 Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
254
# 09.08.2020, 02:51

Ondráš

Dostal jsem se na in-pocasi uz ted a uhadnuto. Tentokrat to byla brnkacka vzhledem k nezakryti urcitych udaju. Klima tam maji docela teple taky. Jen jeden den v cervenci klesla teplota pod +20 °C. Tedy kousek od "Mesice tropickych noci" nebo "Tropicky mesic dle Tmin"A maxima skutecne vysoko. Avskak v nedavnych hadanych stanic z Omanu se muze vyskytnout mesic, kdy se Tmin nedostane pod +30 °C !!.

Pro srovnani - V Klementinu je absolutni minimum za cely srpen 1807 +17.0 °C, docela sila. I kdyz mereni neni z te doby uplne veruhodne (Maxima ve skutecnosti vyssi a minima nizsi).

254
# 24.08.2020, 13:44

Ondras

To je pravda, ze Spanele, Britove a Francouzi znicily kompletne vyspelou kulturu v severni, jizni a stredni Americe, v Australii, na Novem Zeelandu a dalsich mistech. V Asii se jim to nepovedlo, Afrika sice prezila, ale je na tom dost spatne. Ono i pred kolonialni erou to tam bylo spatne. V pripade Americkych civilizaci si puvodni kulturu hodne lidi idealizoje. Ale ve skutecnosti, i kdyz byla kultura vyspela, mnohe narody byly velmi krute (Mayove), plne nasili (ne jako dnesni Evropa ani nahodou), a casto valcili mezi sebou. To byla pricina, proc Evropane snadno znicili Indianskou kulturu. V Africe jsou narody plne nasili a krutosti jeste dnes, napodobne v Arabii. Prave proto je to v Africe tak spatne, i kdyz tam zdroje maji. Arabie je velmi bohata kvuli rope, presto by tam malo kdo chtel zit, kvuli odpornemu rezimu. Zapado-Evropske narody (a napodobne Vikingove na severu) znicili velkou cast sveta a prave proto ted jejich kultura postupne zanika (vime jakym zpusobem).

Kultura Inku byla velmi vyspela a velmi zajimava, napodobne jako ve starovekem Egypte. Tak jako v Egypte jsou pyramidy, i v Incke risi jsou monumenty, jez by nebylo vubec mozne s dnesni technikou postavit, nejspis. Ani ty Egyptske pyramidy by jsme nezvladli nejspis. A i kdyby ano, bylo by to neuveritelne nakladne.

Stanice Cusco byla uz tezsi. Podle tlaku bylo jasne, ze pujde o stanici vysoko v horach. A pak uz jen najit stanici, kde je vysoko v horach suche a stale teple obdobi. V Asii vysoko v horach prez leto prsi a prez zimu je tam mnohem chladneji. Evropske Horske stanice maji podstatne chladnejsi klima i v lete a Australie-Afrika tak vysoko ani zadnou stanici nema.

Posledni hadana stanice (zatim nikdo jiny nic) byla naprosta brnkacka i bez napovedy. Kvuli nezakryti urcitych udaju byla poloha urcena prakticky hned. A pak podle tlaku i nadmorska vyska, jak moc daleko od rovniku hledat uz bylo jednoduche. Zajimavy je jen jedno odchlazeni, jen dva dny nebyla tropicka noc a ten nejchladnejsi den navic naprselo 28 mm. Prumerne denni teploty okolo +35 a uvedeny tlak, to implikuje T850 prumernou denni okolo +33-34 °C,, prez odpoledne i nad +35 °C,. Nad Saharou, Arabskym poloostrovem, i Pakistanem pred monzumem dosahuje T850 nad +35 °C, prumerna denni, s amplitudou denni par stupnu (2-3 °C cca nad nizinami). Nekdy T850 nad +35 °C, setrva po vsechny 4 terminy GFS predpovedi (00 06 12 18 UTC), tak v denim maximu muze byt az okolo +38 °C.

# 27.08.2020, 22:00

TommyAst
Díky. S tím Cuzcem je to pravda.
Ta kultura zničena. Obrovská škoda. :(

Ale před Inky tam určitě byla i jiná kultura a mnohem starší civilizace, která prý mohla být i vyspělejší než jsme my a naše civilizace. Ale to už necháme odborníkům.

Nebo laicky řečeno.
V době Řeků a Římanů a už mnoho století či dokonce tisíciletí před tím v Peru a možná ve většině jižní Americe řádili Nazcové nebo jiné národy o stošest. A Evropané o tom neměli ani potuchu. :D



Nazcové mohli být klidně nejstarší civilizace na Jihoamerickém kontinentu a mnohem více vyspělejší, než je naše civilizace na tomto světě od 20. století. No ale před nimi byli asi i další mnohem, mnohem starší o kterých vůbec nemají vědci a archeologové ani potuchu...
I ty obrazce na planině Nazca (dle názvu) vytvořili právě oni.
A možná jím pomáhali i ti mimozemšťané,což si ale já nemyslím.
Co si o tom myslíš TommyAst?
Pak starší může být už jen snad Atlantida.


Vím co asi tušíš. To je mi jasné.
Ty už se v tom zkrátka vyznáš a jsi v tom úplná kapacita. Stačí těch pár údajů z Ogimetu, bez nápověd a tak.
Tebe už v tomto hádání ani nepočítám. Ale nejhorší je, že ostatní uživatelé nemají o toto téma zájem. Což je celkem škoda.

Ale pokud to neuhodne ani vidlakzvalmezu, tak už asi nikdo.

Tady je to jak zabité. Tyto témata nikoho nezajímají, což je velká škoda. Mě náhodou ano.

Kdyby se alespoň ozvali ti známí, nejvíc diskutující.

Zkrátka všichni hádejte...

https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/08_2020...

254
# 30.08.2020, 14:31

Ondráš

Nascove, to byla dost zahadna kultura, pravdepodobne i o dost vyspelejsi, nez soucasna Evropa. Napodobne i Atlantida. Moc se o tom nevi a nikde se to vyce-mene neuci. Dokazali postavit neuveritelne monumenty, u kterych se moc nevi, k cemu presne slouzili. Tak jako se nedavno udelala analyza padu velke ledove koule z nebes, i tady by se mohly diskutovat technicke a fyzikalni parametry stavby neceho takoveho.

S dnesnimi technickymi vymozenosti by stavba monumentu v Atlantide, Egupte, nebo tam, kde se vyskytovala Kultura Nazca, byla pravdepodobne nemozna, nebo jen velmi tezko proveditena, pokud vubec, spis ale ne. Opracovat a postavit presn na sebe kamenne bloky, vazici stovky nebo tisice tun, to s dnesni motorovou technikou by jsme nedali ani s rospoctem X miliard Eur. Zvlaste pokud ty kameny pasuji tak presne do sebe a byly prepraveny mozna i prez vodu na velkou vzdalenost. Tezko by to staveli otroci nebo zamestnanci v dobe kamenne-zelezne s nastroji, ktere byly k dispozici, stejne tak i s nastroji, ktere byly k dispozici u nas ve stredoveku. Takze zapatrejme ve filmu-serialu Hvezdna Brana, neco podobneho na tom pravdy bude. Te uplne primo tak, proste neco na tom pravdy bude.

Tak jako v nasi vyspele civilizaci, obevila se extremni stratifikace spolecnosti, nadprodukce a prebytek, plytvani zdroji. Rozdily mezi bohatymi a chudymi i mezi vzdelanymi a nevzdelanymi byly obrovske, navic to nejspis vedlo ke konfliktum mezi ruznymi skupiny (etnicke, nabozenske, nebo jine). Tedy asi tak, jako boj rozdilnych kultur u nas ve svete. Postupne mohly i dochazet zdroje a rust socialni problemy. Nakonec to prerostlo ve valku, pri ktere mohly byt pouzity tehdejsi vyspele technologie. Pouziti vyspelych technologii proti sobe vedlo k zaniku.

Napodobne Mayove, to byl velmi vyspely narod, ale i velmi brutalni narod plny nasili uvnitr a dost valcili s ostatnimi narody. To vedlo k zaniku vyspele a brutalni civilizace jeste par staleti pred Kolumbem.

Indiani v Severni a Jizni Americe take s polu nedrzely, bylo tam mnoho valek mezi kmeny i nasili uvnitr. Proto nakonec prisli dobyvatele z Evropy a nebot kmeny valcili mezi sebou. rozpinava Evropska kultura (zapadni narody), ktera se chovala v Americe stejne, jak Nemci za Hitlera vsechno znicila, s nesvarenymi narody proti sobe totiz postupovala snadno.

Stejne tak je podobna u nas v Evrope situace - vyspela civilizace, nadprodukce, plytvani zdroji. A take ruzne nesjednoceni. A navic v zapadni Evrope (ano, ty narody, jez byly pred par stoletimi invazivni) ted spise podporuji invazi cizi a casto nasilne kultury. To povede uplne stejne ke konci Zapadni Evropy, tak jako civilizace v Jizni Americe, nebo male civilizace na Velikonocnich ostrovech, ostrovy v Tichomori.

# 28.09.2020, 14:00

Tak po více než 50 dnech (# 08.08.2020, 12:00) od zadání mé poslední stanice už nemá cenu dále čekat a je nejvyšší čas prozradit správnou odpověď.

Jedná se o stanici s WMO indexem 72270 na letišti ve městě El Paso na západě státu Texas nacházející se na jihozápadě Spojených států amerických u hranic s Mexikem, 1206 m n.m..
72270 El Paso, El Paso International Airport (United States) Latitude: 31° 48' 40'' N Longitude: 106°22' 33'' W

Blahopřeji uživateli TommyAst, který mi už před delším časem správně odpověděl formou soukromé zprávy.
Jinak jsem čekal kdo odpoví přímo tady, ale je vidět, že o tato témata už není žádný zájem a nikoho, kromě výše zmíněného uživatele už hádat nebaví, což je škoda.
Uživatel vidlakzvalmezu už tu hodně dlouho nebyl (přes dva měsíce) a ostatní to zkrátka nebaví.

GPS: https://www.google.com/maps/place/El+Paso+Internat...

Uhodnutá stanice: 72270 El Paso International Airport (USA), 1206 m n.m. - červenec 2020 Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
# 28.09.2020, 20:00

Pojďme toto téma opět trochu oživit. Je tu totiž další stanice k uhádnutí, opět z OGIMETu.
Ale jinak aby to nebylo tak jednoduché (ani pro TommyAst), tak jsou záměrně odebrána některá data a vybráno pouze 12 dní.

Tentokrát bez větších nápověd. Ale řekněme, že by se to dalo nějak vydedukovat.
Teploty je zdají být trochu podobné jako na přelomu září a října.
Tlak vzduchu by také víceméně odpovídal našim končinám.
Srážek v grafu také za tu kratší dobu 12 dní není málo. Jenom ve třech dnech nic nepadalo.
A délka slunečního svitu by též odpovídala konci září nebo začátkem října.

Hádejte tudíž název stanice, lokalitu, období a datum (dny, měsíc a rok) ze kterých graf pochází.

Tak doufám, že se zapojí i další uživatelé. Nejenom ty naše už známé firmy. :D

Takže kdo si s tím poradí?

Graf z hledané stanice Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
254
# 01.10.2020, 01:53

Ondras

Tak tohle bude hodne narocna vec. Je to jen kratky casovy usek, nevi se o jake obdobi se jedna a jeste tam nejsou symboly pocasi. Dost pochybuji, ze to nekdo uhodne. Srazky jsou tam velice bohate na tak kratke obdobi. A i prez velke srazky je tam pomerne vysoka amplituda teploty, ktera v Praze neni ani za jasnych dnu-noci. Slunecni svit je par hodin, ale vzhledem ke srazkam bude obloha odpoledne zatazena casto - kumulonimby a mozna i bourky. Pak ale je problem te amplitudy teploty, asi i mrazovka a prez noc jasno, prez den tvorba kumulonimbu mozna. Vzhedem k tlaku vzduchu nejspis nebude stanice moc vysoko v horach, jinak se uvadi tlak neredukovany na hladinu more. A vzhledem k teplotni amplitude bude stanice mimo pobrezi. V CR urcite nebude tak velka amplituda a zaroven bohate srazky, i kdyz mozna v lete ve v Peci pod Snezkou (v udoli) by to mohlo teoreticky byt, vyskyt mrazovych dnu to ale vylucuje. I kdyz zacatkem podzimu by uz to mohlo byt, pri srazkach z bourek. Ale i tak dost divny. Ale zase ten rosny bod v nekterych dnech tay je podivny. Kombinace mrazovych dnu, amplitudy teploty a srazek dost tezko bude nekde v CR.

Uhodnuta stanice 72270 El Paso International Airport

Poloha stanice je pri hranicich s Mexikem a Arizonou, v zapadnim vybezku Texasu, 31.8111 severne, 106.3758 zapadne, nadmorska vyska 1206 m. Mistni pulnoc nastava 07:05:30 UTC, mistni poledne 19:05:30 UTC, na zapade je Slunce 01:05:30 UTC a na vychode 13:05:30 UTC. Vzdalenost od obratniku raka je 8.36 stupne severne, vzdalenost od polarniho kruhu 34.74 stupne na jih, od polu 58.19 stupne na jih.

Pri jarni-podzimni rovnodennosti je Slunce v mistnim poledni 58.19 stupne nad obzorem, v mistni pulnoci 58.19 stupne pod obzorem.
Pri letnim Slunovratu je Slunce v mistnim poledni 81.64 stupne nad obzorem, v mistni pulnoci 34.74 stupne pod obzorem.
Pri zimnim Slunovratu je Slunce v mistnim poledni 34.74 stupne nad obzorem, v mistni pulnoci 81.64 stupne pod obzorem.

Poloha Slunce na obloze spoctena bez refrakce.

Koppenova klasifikace je Bwh - horke poustni klima. Ale je to kousek od Bwk - chladne poustni klima. Hranici techto klimatu je rocni prumerna teplota +18 °C nebo nornal nejchldnejsiho mesice pod 0 °C resp. -3 °C. Prumerna teplota dosahuje +18.1 °C, v prosinci +7.1 °C, v cervenci +28.2 °C. Prumer dennich Tmax je rocni +25.2 °C, v prosinci +13.9 °C, v cervnu +35.3 °C. Prumer dennich minim je rocni +10.9 °C, v prosinci a lednu +0.3 °C a v cervenci +21.6 °C (normal 1981-2010). Teplotni normaly pochopitelne stoupaji. Veskere dalsi normaly budou 1981-2010 (pokud nebude uvedeno jinak) a extremy uz od roku 1879.

Klima v El-Paso:
https://en.wikipedia.org/wiki/El_Paso,_Texas#Clima...

Jedna se o pomerne velke mesto v zapadnim vybezku Texasu, pri hranicich s Mexikem (tak tam nejspis i bude pobliz velka zed). Populace ve meste je nejspis necelych 700 000 obyvatel a nejspis roste. Mesto je v nadmorske vysce prez 1100 m, v horach. Jedna se o udli mezi horami, navic klima je velmi suche. V zime se bezne vyskytuji mrazove dny. Pocet mrazovych dnu v roce je okolo 52 v prumeru a tento pocet klesa. Pocet dni s Tmax +90 °F (+32.2 °C) je 109 (pocet tropickych dni jeste vyssi), pocet dni s Tmax +100 °F (+37.8 °C) je okolo 20, tyto pocty stoupaji. Rekordni maximum je 30.06.1994 +114 °F (+45.5 °C) a rekordni minimum 11.01.1962 -8 °F (−22 °C). V lete se vyskytluji velmi casto tropicke noci s Tmin +20 °C a vice (po vetsinu dni), i znacne-tropicke noci s Tmin +25 °C a vice jsou caste. Super-tropicke noci s Tmin +30 °C a vice se ale (temer) nevyskytuji. Pre leto se vyskytuji stale vice super-tropicke dny s Tmax +40 °C a vice. Teplota v 850 hPa dosauje denniho prumeru i nad +30 °C, odpoledniho maxima nad +35 °C, hladina neni moc vysoko nad mestem. Mrazovy den se nikdy nevyskytnul jen v cervnu-zari.

Nedavno se vyskytla Arkticka vlna z dalekeho severu - 02.02.2011 Tmax +15 °F (−9 °C) a 03.02.2011 Tmin +1 °F (−17 °C). El Paso take zaziva pomerne velke zmeny teploty, kdyz ze severu vtrhne do zapadni poloviny USA az do Mexika Arkticky vzduch z Kanady, ochlazeni jako u nas na silvestra 1978-1979 nejsou az tak neobvykla.

V breznu az zacatkem kvetna se vyskytuje extremni sucho. Nekdy se take na jare vyskytnou extreme vetrne dny - prumerna rychlost muze byt i 15 m/s a narazy az 35 m/s. Vzhledem k suchemu klimatu se obevuji prachove boure.

Rocni srazky jsou jen okolo 247 mm, nejvice (51 mm) v srpnu a nejmene v dubnu (5.8 mm) a v breznu (6.6 mm). V zime se muze vyskytnout i snezeni, v extremu muze napadnout i nad 30 cm snehu. Prez polovinu zim se ale snih vubec nevyskytne (median maximalniho snehu za zimu je 0 cm), ale prumerny rocni uhrn noveho napadleho snehu je 18 cm, prvni snezeni se vyskytlo i v rijnu a posldni v dubnu. 13-14.12.1987 napadlo 56 cm snehu. Na prelomu cervence-srpna 2006 napadlo okolo 250 mm srazek (obvykly rocni uhrn), coz zpusobilo zaplavy.

Prumerny Slunecni svit dosahuje rocne okolo 3762 hodin (1961-1990), coz je 85 % astronomicky mozneho Slunecniho svitu. V Yuma (jiho-zapadni Arizona) je normal Slunecniho svitu 4015 hodin (1981-2010), coz je 90.3 % Astronomicky mozneho Slunecniho svitu (okolo 4447 hodin) a pocet hodin Slunecniho svitu je jednim z nejvyssich na Zemi.



Chladna vlna v El-Paso zacatkem unora 2011:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=72270&la...

Zaplavy na prelomu cervence-srpna 2006:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...



72270 El Paso International Airport rok 2019:

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Klima v El Paso na Wikipediii - Normaly vetsinou 1981-2010 (mimo Slunecni svit a vlhkost), extremy od roku 1879. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/El_Paso,_Texas#Climate
# 01.10.2020, 22:00

TommyAst

K té uhodnuté stanici El Paso.

No pěkně jsi se zase rozepsal. Asi ani není co dodat.

Jen ještě pár drobností.

Město leží v dosti vysoké nadmořské výšce na řece Rio Grande, která ho dělí od mexického města Ciudad Juárez, kde vládnou drogoví dealeři, mafiáni, zabijáci, překupníci a různí pašeráci, migranti a další havěť. Tam musí být často dost živo. :D
Je větší než El Paso. Má okolo 1 500 000 obyvatel. S aglomerací přes 2 000 000.

A ano, máš pravdu. Nejenom v hraničním okolí El Pasa, ale prakticky po celé americko-mexické hranici, od San Diega (Kalifornie) - Tijuana na západě až k Brownsville (Texas) - Matamoros na východě je zeď nebo plot či jiná překážka a hraniční hlídkou a kamerovým systémem hlídaný prostor.
Taková obdoba "železné opony". Samozřejmě hranice mezi Severní a Jižní Koreou je o něčem jíném. :D

https://www.denik.cz/galerie/zed-na-hranicich-mezi...
Zdroj: deník.cz (www.denik.cz)

Na mapě Google je vidět hraniční plot u El Pasa kde se hranice odklání od hraniční řeky Rio Grande a putuje dále do kopců západním směrem:

https://www.google.com/maps/@31.7836856,-106.52962...

https://www.google.com/maps/@31.7836856,-106.52962...

Ve videu hranice s USA - Mexikem na západním pobřeží u San Diega:




Ale zpět k tématu.
El Paso je dokonce úplně nejzápadnější sídlo v celém státě Texas. Je zastrčeno v takovém koutě mezi Novým Mexikem a mexickým státem Chihuahua, kterým je největší město (nikoliv však hlavní) právě Ciudad Juárez.

A jak píšeš. El Paso má zhruba necelých 700 000 obyvatel a populace zvolna roste.
Pro nás středoevropany neobvyklé, milionová města a přes 1200 m n.m.
Město uvádí nadmořskou výšku 1140 m n. m.
Letiště má okolo 1200 m n. m.

Tato hornatá oblast jihu USA je tedy vlastně sevřená mezi dvěma Mexiky.
Jedno je to americké Nové Mexiko a to druhé pravé Mexiko.
Kromě angličtiny tam konkuruje hlavně španělština.

Jen bych poopravil, že jeho sousedem na americké straně severně a západně není Arizona (ta je ještě více na západ až u Kalifornie a Nevady), ale právě stát Nové Mexiko.

Jinak ''El Paso'' ve španělštině znamená ''krok''.

Tady jsou ještě odkazy na Wikipedii. Česká, anglická, španělská verze (přeloženo pomocí Google Translate):

https://cs.wikipedia.org/wiki/El_Paso

https://translate.google.com/translate?hl=cs&s...

https://translate.google.com/translate?hl=cs&s...

Zdroje: Wikipedia.org


O El Pasu se zpívá i v několika písních.
Většinou jde o Country nebo Folk.
V Česku, resp. v Československu El Paso nejvíce proslavila kapela Greenhorns (Zelenáči) nebo Michal Tučný.

Také mi přijde velmi zajímavé, že i v tak vysoké nadmořské výšce okolo 1200 m n.m. tam mohou teploty dosahovat přes +40 stupňů Celsia ve stínu. Dokonce +43 °C a pod.
Ve střední Evropě se přes +40 °C ve stínu dosáhne horko těžko v nížinách a to spíše výjimečně a v USA je to možné i vysoko v horách. Pozoruhodné.
''Holt jiný kraj, jiný mrav''.


Co se týká té nově zadané stanice k uhádnutí.

Tak skutečně. Některé údaje jsem záměrně ukryl, protože by to bylo moc jednoduché.
Ale tady stejně nikdo nemá zájem o toto téma a hádání stanic nebo různého počasí a situací s tím spojených.
Tedy kromě tebe. Ty se zapojuješ vždy. Vždyť je to také tvoje založené téma.
Ostatní uživatelé pochybuji, že se zapojí i když bude hádanka třeba i velmi jednoduchá a jasná.

Jinak pokud aktuální zadaná stanice nebude odhalena, tak budu postupně přidávat další indicie.

254
# 04.10.2020, 00:30

K te stanici El-Paso

Je to skutecne geograficky zajimave misto. Uz jsou v te oblasti nazvy ne uple Anglicke, ale vliv tam ma prave nejspis Spanelstina. Pravev teto oblasti se tvorila hranice USA-Mexiko.

V Mexiku docela vladne drogova mafie a nejvic se samozrejme snazi dostat drogy na cerny trh v USA. A tak je prave pri hranicich s USA docela zivo. Kriminalita naprosto nesrovnatelna s Evropskymi pomery ve Stredni Evrope. A navic ne jen do Evropy, ale i do USA se snazi dostat migranti z chudych zemi na jihu. Nemusi ale priplouvat na lodkach, nebot tam neni more. Pouze "trochu obtiznejsi" zed a kamery, chranici pred vstupem migrantu a paseraku drog. Severni Korea, to je jina vec a naprosto nesrovnatelna tragedie (tragedie je vsude, kde vladnou kurvy rudy). Tam se ale dovnitr nikdo nepohrne. A i ven to neni tak jednoduche. Je to takove uzavrene peklo.

El Paso je 31.81 severne (stanice), tedy o dost jizneni, nez jizni Spanelsko, i Kreta, Kypr. 32. rovnobezka odpovida uz severni Africe, a v techto oblastech se v severni Africe obevuji velmi vysoke teploty. Navic do Evropy jde od jihu vzduch prez more, a Stredozemni more zmirnuje leto. Prave proto je v El-paso mozny i super-tropicky den s Tmax +40 °C a vice. Absolutni maximum +45.5 °C v dane nadmorske vysce by odpovidalo absolutnimu maximu +52-53 °C v nizinach. Prumerne denni teploty dosahuji i nad +30-33 °C, v poslednim lete i +35 °C. To odpovida prumerne T850 +30-34 °C (Denni maximum T850 nad +40 °C, jenze 850 hPa je jen par stovek m nad povrchem, coz je rozdil o proti T850 nad nizinami).

Narozdil od Evropy, v USA i takto daleko (i na sever Mexika) se obevuji Arkticke vpady az ze severu Kanady. I v El-Paso se obevi obcas ledove dny, a nebo dokonce Tmax pod -5 °C. Vyloucen neni ani Arkticky den, i kdyz kdovi, jestli byl pozorovan vubec. V lete zase se obevuji casto Tmin nad +20 °C i nad +25 °C. Super-Tropicka noc s Tmax +30 °C a vice neni vyloucena, ale kdovi, zdali byla zaznamenana v histrorii mereni.

# 04.11.2020, 20:00

Tak vidím, že to stejně asi nikdo neuhodne, tak dávám nápovědu k poslední hledané stanici. Snad se někdo chytne.
A vlastně ani není zájem o toto téma.

Je to mimo Evropu a váže se k okolí zajímavá událost.

Teď už to musí být všem jasné.

TommyAst už asi tuší.

Graf z hledané stanice Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
254
# 05.11.2020, 23:37

Ondráš

On ted moc neni cas, tak jsem moc nemohl hadat. A Vidlakzvalmezu taky uz tu dlouho nebyl. Ale i tak, uhadnout stanici jen z techto udaju je velmi slozite.

Hodne srazek pomerne casto, to by mela byt stanice nekde pri zapadnim pobrezi v mirnych sirkach. K tomu navic ae vysoke denni amplitudy - stanice nekde v udoli horskym, v noci tam zateka studeny vzduch.

Hory pri zapadnim pobrezi, kde na navetrne strane hodne prsi, a soucasne dal od more v udoli v horach, to muze mit Norsko, je to ale mimo Evropu, tak v Kanade, nebo USA pri zapadnim pobrezi nekde v horach. Na jizni polokouli me ani zadny region vhodny podle udaju nenapada.

# 06.11.2020, 20:00

TommyAst
Ano vidlakzvalmezu tu už dlouho nebyl. Snad někdy od léta.
A tak mě připadá, že jsme na toto hádání jenom my tři. Tedy i s Vidlákem.
Je to škoda, že se nikdo další nezapojuje.
Toto téma je velice zajímavé a baví mě.

Posílám tedy další malou nápovědu:



Pro někoho to bude možná nápověda. Pro jiného jenom ruský folkový metal.

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.