Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Denní maxima vystoupí až na 33 °C

Diskuse o počasí Uhádnete stanici?

# 26.03.2020, 09:45

Podíval jsem se na ten graf a přišlo mi nemožné, že existuje místo s takovým rozptylem teplot v průběhu roku. Rozdíl mezi létem a zimou 40°C je neuvěřitelný. To je asi místo s největším rozdílem na světě.

# 26.03.2020, 15:50

JohnBattler

Rozdil prumernych mesicnych teplot v prubehu roku neni az zas tak nic extremniho. Cim jsme blize polum, tim jsou rozdily leto-zima vyssi. V polarnich a subpolarnich oblastech je to casto i vice nez 50 °C, a to i ve vnitrozemi Antarktidy. Zato severni Norsko (oblast okolo Nordkapp a pod.) Tam je rozdil leto-zima skutecne maly, rozdil prumernych teplot (normalu) nejteplejsi-nejchladnejsi mesic je i mene nez 15 °C. Zato Kanada, Gronsko-Sibir, Antarktida, tam je nekdy i nad 50 °C rozdil teplotnich normalu nejchladnejsi-nejtelejsi mesic. V CR mimo hory je tento rozdil okolo 18-22 °C. V Praze Libusi je to cca 19.5-20.0 °C.

Ale v subtropickych a tropickych obastech rozdil leden-cervenec 40 °C je docela dost, asi nejvic. Udoli smrti v Kalifornii ma tento rozdil o dost nizsi, okolo 28 °C. Ale je to jiznei, konkretne 36.25 stupnu severne. Dallol v Etiopii-Eritrei, tam je ten rozdil jen 10-11 °C. Je to ale jen 14.238 stupne severne. Dallol i Death Valley jiz muze mit cervencovy normal prekracujici 40 °C.

https://en.wikipedia.org/wiki/Death_Valley
https://en.wikipedia.org/wiki/Dallol,_Ethiopia

Dalsi stanice je s drsnym rozdilem leto-zima Je to pomerne lehke a misto je klimatologum docela zname kvuli sve specifikaci, takze bez napovedy. V grafu jsou denni prumery, maxima, minima teploty na zaklade dat Tutiempo-GSOD z roku 2017.

# 26.03.2020, 15:51

Problem s Canvas Tak jeste jednou.

Dalsi stanice je s drsnym rozdilem leto-zima. Je to pomerne lehke a misto je klimatologum docela zname kvuli sve specifikaci, takze bez napovedy. V grafu jsou denni prumery, maxima, minima teploty na zaklade dat Tutiempo-GSOD z roku 2017.

Stanice teploty rok 2017 Tutiempo-GSOD
# 26.03.2020, 20:00

TommyAst
Ano, tentokrát to skutečně nebylo těžké.
Je to stanice Ojmjakon - letiště (Аэропорт Оймякон), 745 m n.m., které je od samotné vesnice vzdáleno přibližně 31 km jihovýchodně vzdušnou čarou nebo zhruba 40 km po cestě.
Ojmjakon (rusky село Оймякон; jakutsky Өймөкөөн, Öymököön), se nachází ve východní Sibiři na Dálném východě v ruské republice Sacha (Jakutsko) je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
Je to jedno z nejchladnějších trvale obydlených míst na Zemi. Leží asi 9200 km severovýchodně od hlavního města Moskvy (po silnici) a 460 km od Ochotského moře.

Ojmjakon je známý především jako nejchladnější obydlené místo na světě, nejchladnější místo na severní polokouli a je označován jako "sibiřský pól chladu", neboť 26. ledna 1926 zde byla naměřena teplota −71,2 °C. Oficiálně uznané absolutní minimum však zaznamenala meteorologická stanice Ojmjakon (založená až v roce 1929) 6. února 1933 −67,7 °С.
Současně je to místo s nejvyššími výkyvy teplot v průběhu roku a jedno z mála míst na Zemi, kde tyto výkyvy překonávají 100 °C.

Obvykle klesá teplota již v září pod 0 °C a může zůstat pod bodem mrazu až do poloviny května. Někdy průměrná minimální teplota za leden, únor a prosinec zůstává pod -50 °C. Červen a červenec jsou jediným obdobím, kdy teplota nikdy neklesá pod -10 °C.

Podnebí je poměrně suché díky tomu, že průměrné měsíční teploty jsou pod bodem mrazu až sedm měsíců v roce. Léta jsou mnohem vlhčí než zimy. Průměrné roční srážky jsou 150 až 200 mm.

GPS: https://www.google.com/maps/place/63%C2%B014'...





# 26.03.2020, 21:01

TommyAst
Ano je pravda, že mi jaksi v tu chvíli co jsem psal odpověď nedošla tahle extra chladná místa jako Sibiř nebo Antarktida kde opravdu jsou rozdíly léto a zima obrovské. Hodně mě tam zarazil ten vrchol toho grafu, kdy jsou snad i dny s průměrnou teplotou nad 40°C. To je neskutečné. To bych nechtěl zažít.

Na mě osobně je i 20°C rozdíl co známe z ČR docela dost. Mnohem raději bych bral klima ještě více oceánské nebo obecně teplejší. Takže pro mě ideální místo na život jižní nebo západní Evropa někde těsně u moře.

# 27.03.2020, 01:18

Ano samozrejme, je to stanice 24688 Ojmjakon v Rusku ve vychodni Sibiri, 745 m nad morem, 63.2436 severne, 143.0136 vychodne, 3.31 stupne jizne od polarniho kruhu. V 24688 Ojmjakon se provadeji i aerologicke sondaze. Tmax a Tmin je do SYNOP hlasena v casech 03 UTC a 21 UTC. Ojmjakon je stanice znama ze vsech moznych i nemoznych meteorologickych a zemepisnych atlasu vc. stareho komunistickeho atlasu pro skoly, kde byl Ojmjakon uveden jakozto misto s nejnizsi prumernou lednovou teplotou i absolutnim nejnizsim minimem pro severni polokouli. Lednovy prumer mel byt bezmala -50.1 °C. No topit se tam prez zimu musi intenzivne a v lete mraky komaru lze ocekavat, i kdyz v techto vyskach mozna ne. Ze by cely leden tam byla teplota pod -50 °C, to ne. S globalnim oteplovanim stoupa i teplotni normal v Ojmjakonu, uz je lednovy normal Tavg (Tmm) nad -50 °C a asi i nad -45 °C. A vyskyt -60 °C rapidne klesa v poslednich letech. Ale podle vseho zatim naprosto vsechny lednove dny od pocatku mereni byly Arkticke. Mrazovy den muze prijit v libovolnou rocni dobu, dokonce i s relativne silnym mrazem v cervenci. Taky jsou tam teplejsi a chladnejsi periody, i kdyz v zime se tam drzi inverze a chladny vzduch se tezko micha. Nejnizsi prumernou lednovou teplotu i absolutni minimum pro severni polokouli obsem najdeme na stanicich ve vnitrozemi Gronska.

Klimaticka Koppenova klasifikace je Dfd/Dwd Jedna se o Subarkticke klima D. Treti pismeno d nakonci znaci klima s extreme chladnou zimou, kontretne teplotni normal nejchladnejsiho mesice pod -38 °С.

https://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6ppen_climate_...

Rocni data a grafy z Tutiempo-GSOD 24688 Ojmjakon:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Absolutni rekord v Ojmjakonu se udava ruzny. Jeden udaj je 26.01.1926 −71.2 °C ale jsou o tom pochybnosti. Mozna je to interpolace z jednotlivych stanic. Stanice tou dobou jeste asi ani nemerila. Pak tady mame 06.02.1933 −67.7 °С uz primo ze stanice. I ten skolni atlas tusim ukazoval -78 °С nebo nekde se uvadelo -77.8 °С. Steje tak v atlasu bylo v Kanadskem Foth Good Hope -78 °С, coz je ale nesmysl a i -78 °С pro Ojmjakon bude interpolace ze vzdalenych stanic, navic dost pochybna.

V poslednich letech se na Sibiri ani hodnota pod -60 °С neobevuje prilis. Graf extremu z Ruska (bez rucni opravy chybnych hodnot) je tady, pro obdobi 2000-2017:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4817-Velky_pr...

Ojmjakon je udavan jakozto pol chladu. V zime jsou v teto oblasti skutecne nejnizsi teploty v cele Eurasii. Oblast je to extreme ridce osidlena a hornata, jsou tam hory i k 2000 m vetsi nez pohori v CR. Samozrejme ze tam jsou i mrazove kotliny, jejich pokryti bude ale totalne minimalni. Hustota stanic a pokryti mrazovych kotlin dava znacne rozdily v absolutnich mainimech, priklad v CR 06.02.2012. Podle SYNOP stanic byla ten den minimalni teplota v CR Liberec -24.4 °С. To ale nebude uplne spravna hodnota. Ze vsech stanic CHMI (vc. zakladnich klimatologickych) bylo ten den Tmin Horska Kvilda -35.4 °C a pokud vezmeme i doplnkove stanice a stanice mimo CHMI, pak Tmin je 06.02.2012 7:10 SEC (6:10 UTC) Kvilda Perla Jezerni Slat -39.4 °C. To je absolutni nejnizsi namerena teplota v Ceske Republice za dobu existence Ceske Republiky. Takze dost zavisi na tom, jaky okruh stanic se vezme a zdali jsou mrazovky pokryty.

V oblasti Ojmjakon je hustota SYNOP stanic jeste o mnoho mensi nez v CR, stejne tak hustota osidleni. O kolik vic stanic tam je mimo sit SYNOP tezko rict. V mrazovkach ale mohou byt rekordy jeste o dost nizsi, mozna i pod -80 °С. Driv casto padaly rekordy v 24688 Ojmjakon, ale ted uz je v te oblasti vice SYNOP stanic, rekordy casto padaji na jinych stanicich nez Ojmjakon (Batagaj, Agaykan, Ekyuchchyu, Delyankir, Yurty (jine misto, nez vlakova stanice Yurty) a dalsi).


Nicmene v Ojmjakon a i na podobnych stanicich kolem je nejvyssi rocni teplotni amplituda na Zemi. Rozdil prumernych teplot nejteplejsiho a nejchladnejsiho mesice je 60-65 °C, rocni amplituda mezi nejvyssim rocnim maximem a nejnizsim minimem Txx-Tnn byva 85-90 °C (Txx prez 30 °C a Tnn pod -50 °C), rozdil mezi absolutnim maximem a minimem je prez 100 °C, v prpade extremu za obdobi 1981-2019 je Txx +34.6 °C a Tnn -65.4 °C, rozdl tedy presne 100.0 °C.

https://en.wikipedia.org/wiki/Oymyakon#Climate
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ojmjakon#Klimatick%C...

Letosni zima byla velmi exteeme tepla v Evrope, hlavne na severo-vychode a na vice nez polovine Sibire Ve vychodni Sibiri ale stale silne mrzlo.

Ve vychodni Sibiri bylo koncem ledna T850 pod -40 °C a ThetaE v 850 hPa pod -30 °C. 24688 Ojmjakon Sondaz 25.01.2020 12 UTC T850 -42.9 °C a ThetaE v 850 hPa −31.7 °C, nejtepleji (nejvyssi teplota) z cele sondaze v 770 hPa - teplota -31.7 °C a ThetaE −12.2 °C.

24688 Ojmjakon Sondaze 25-27.01.2020:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=np...


Rok 2019 a zacatek roku 2020 v 24688 Ojmjakon:

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Leden 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

# 27.03.2020, 01:36

JohnBattler

Taky je pro me jednodussi zit v teplejsim klimatu, hlavne kdyz chce byt clovek co nejvic venku. A nebo napopak vyhledat velke extremy, neco jako prumer +40 v Cervenci -40 v lednu, coz samozrejme neni nikde. Ale zima obecne je horsi - protopi se majland, musi si clovek vzit na sebe mhoho vrstev coz mj. i trva a nebezpeci omrzlin taky hrozi. Tazke zimu max. jeden mesic v roce. To samozrejme ale nejde uz jen z principu.

Ale nejlepsi je skutecne teplejsi klima s mensi amplitudou. Neco jako Kreta-Kypr-Jih Spanelska. A bez poradnych bourek to proste nejde.

Na Ondrase si evidentne je potreba pripravit neco tezsiho. U nasledujici stanice se jedna o rok 2008, to byla asi nejlepsi data. Ne vsechny stanice-zeme maji porad dobrou kvalitu dat.

Dalsi stanice je za cely rok 2008 z oblasti pomerne specifickeho prubehu roku, klima je tam dost specificke, srazek je tam za rok dost.

Rok 2008 denni teplotni prumer maximum minimum Tutiempo-GSOD
# 28.03.2020, 10:00

TommyAst
Tentokrát to bylo opravdu těžké to uznávám, ale na mě si jen tak nepřijdeš. :D
Je to stanice Višákhapatnam (telugsky విశాఖపట్టణం Vishakhapatnam; Visakhapatnam, také známý jako Vizag nebo Waltair), 45 m n.m. v indickém státu Ándhrapradéš na jihovýchodě Indie.
Město leží u pohoří Východní Ghát na pobřeží Bengálského zálivu. Je nejlidnatějším městem ve státě s populací 2 035 922 obyvatel. Spolu s okolními sídly tvoří Višákhapatnamskou metropolitní oblast, jednu z nejlidnatějších městských oblastí v zemi s populací 5 340 000.

Visakhapatnam má tropické vlhké a suché klima.
Roční průměrné teploty se pohybují mezi 24,7 až 30,6 °C s maximem v květnu a minimem v lednu. Minimální teploty se pohybují většinou mezi 20 až 27 °C. Pod 15 °C teplota zpravidla neklesá.
Nejvyšší zaznamenaná maximální teplota byla +42,0 °C v roce 1978 a nejnižší max. +20,0 °C v roce 1904.
Srážky bývají z jihozápadních a severovýchodních monzunů.
Průměrný roční zaznamenaný srážkový úhrn je 1 118,8 mm.
Deštivé měsíce červen až říjen (měsíční průměr nad 100 mm), nejdeštivější pak září a říjen (průměr nad 200 mm).
Naopak nejsušší období od prosince do dubna (měsíční průměry většinou pod 20 mm).

GPS: https://www.google.com/maps/place/17%C2%B042'...

Jinak už to vzdávám i když se mi v tom docela daří. Už se mi však hádat nechce a nechám něco i pro ostatní, aby hádali. Ačkoliv moc velký zájem o toto téma už jaksi není.
Ale klidně tu pořád něco dávej, pro ostatní. A když se mi bude chtít, tak možná se na to někdy podívám.

# 28.03.2020, 11:00

Tak teď dám k uhádnutí zase něco já. A aby to bylo zajímavější a nebyli jsme pořád jenom u stejných projektů, tak pro zpestření tématu nabízím rovnou ze tří různých variant.

Obrázek č. 1:
Jedná se o synoptickou situaci která přinesla do České republiky (především do její určité části) nezvyklé počasí.
Uhodněte povětrností vliv tlakových útvarů, danou situaci (co za počasí způsobila) i den měsíc a rok, kdy se to stalo.
Poměrně lehká záležitost a měl by uhodnout každý.

Obrázek č. 2:
Jde o jednu meteostanici z In-počasí.
Hádejte název stanice, kde se nachází, datum (den, měsíc, rok) i neobvyklý jev, který se ten den v této lokalitě vyskytl.

Obrázek č. 3:
Do třetice jde o poměrně geograficky zajímavě umístěnou stanici, která je známá i něčím jiným než jen drsným počasím a klimatem.
Data jsou z ledna 2014.
Kromě samotného uhodnutí si zkuste tipnout, čím je, resp. bylo toto místo v minulosti nechvalně proslulé.

1. Synoptická situace (hladina 500 hPa) Zdroj: Wetterzentrale (www.wetter zentrale.de)
2. Meteostanice Zdroj: In-počasí (www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi)
3. Data z jedné stanice - leden 2014 Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
# 28.03.2020, 16:30

Ondras

Nejdriv stanice z Ogimetu. Nejdriv zkusim bez jakehokoliv hledani na internetu. Vypada to, ze se tam stridaji oceanske vzduchove hmoty, ktere tam obcas zanese nejaka vykonna nize. K tomu navic se tam po vetsinu zimy rozprostira vyse, jez zpusobuje velmi mrazive pocasi. Vidim, ze tam probihala jeste zacatkem ledna polarni noc. Takze severne to bude neco jako Norsky Narvik-Lofoty-Bodo, ale na totalne jinem miste s jinym klimatem. Vzhledem k mrazum pod -30 °C a -40 °C po vetsinu dlouhu cast ledna to nebude v Evrope, ale v severni Americe, nebo na Sibiri. Aby tam obcas proniknul teplejsi vzduch od oceanu, muselo by to byt na Alasce. Ale spis to vypada na tu Sibir. Rusove totiz maji 24-hod obsluhu stanic casto. A nechvalne proslule misto - pravdepodobne tam kurvy rudy meli gulag. Kdyz mame moznost si na tresnickare zanadavat, s chuti do toho. Mohlo by to byt u reky Kolyma, kde se tezil uran. Je to za polarnim kruhem, blizko Pacifiku relativne, obcas tam ma nize vliv, jinak je tam vetsinou velmi chladny vzduch a inverze.

Po zouknuti meteodat - leden 2014 byl extreme chladny (ve sovnani s letosnim opravdu ano) i v zaadni Sibiri a i v Evropskem Rusku se vyskytly mrazy pod -40 °C. Chladny vzduch tam setrval pomerne dlouho. Ale obcas byly nize z Atlantiku dostatecne vykonne, aby tam nachvilku mrazy zmirnily. Samotna stanice e 23226 Vorkuta 67.48 severne, 64.01 vychodne, 0.93 stupne severne od polarniho kruhu 180 m nad morem.

Je to uz teda spis v Asii. Anglicky clanek o meste ma i klimaticke udaje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vorkuta
https://en.wikipedia.org/wiki/Vorkuta

Odkaz 23226 Vorkuta je tady (leden 2014):
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

29.01.2014 byla cela Sibir dost studena, 55 stanic pod -50 °C:
ogimet.com/cgi-bin/gsynext?lang=en&state=Russ&rank=100&ano=2014&mes=01&day=29&hora=23&Send=send

1 Habardino (Russia) -57.3 °C
2 Suhana (Russia) -56.7 °C
3 Tugoncani (Russia) -56.5 °C
4 Selagoncy (Russia) -56.4 °C
5 Vivi River (Russia) -56.2 °C
6 Agata (Russia) -55.9 °C
7 Yarol in (Russia) -55.6 °C
8 Chumpuruk (Russia) -55.4 °C
9 Kislokan (Russia) -55.3 °C
10 Strelka Chunya (Russia) -54.6 °C

24525 Habardino leden 2014:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

24525 Habardino leden 2019:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

24525 Habardino leden 2020:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

I na vychodni Sibiri byl leden 2020 teplejsi nez obvykle.

Neni to uplne pri hranicich z Finskem, kus na vychod, uz je to spise v Asii. Letos v lednu tam silna zima nebyla, ale prislo koncem ledna ochlazeni, to i na severu Skandinavie. Leden 2010 ve Vorkuta:

23226 Vorkuta leden 2020:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

Mezi Vorkuta-Salechard je pomerne daleko na severu v drsne zime zeleznice, v ridce osidlene oblasti, nejspis kvuli tezbe. Takze tak jako na vychode i tam Kurvy rudy zaridili gulag. Komunisti jsou proste kurvy zasrany. Rovnice, kde je na jedne strane srp a kladivo, na druhe strane hakovy kriz, mezitim rovna se, je spravna. Zlociny komunismu je potreba porad si pripominat.

Gulag Vorkuta Anglicky a Cesky:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vorkutlag
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%A1bor_Vorkuta

Jake je tam pocasi prez rok 2019 a letosni zimu (letosni zima byla podstatne mirnejsi):

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Leden 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

# 28.03.2020, 17:00

TommyAst
Ano. Obrázek č. 3 - Stanice z OGIMETu je opravdu Vorkuta a i s těmi gulagy máš pravdu.
Je vidět, že jsi na to šel strategicky. Ty extrémně nízké teploty nebývají zase na tak moc stanicích pouze na tom severu (Sibiř, Aljaška atd.) a také to prozradilo to, že se stanice nachází na poměrně geograficky zajímavém místě. Tedy za polárním kruhem a na nejzazším severovýchodě Evropy.
Ale největší a podstatná nápověda, která vše prozradila byla určitě to, že to místo bylo v minulosti nechvalně proslulé. A to právě těmi gulagy.
Tohle bylo pro tebe tou největší nápovědou. Bez ní by jsi asi přemýšlel déle.

Vorkuta (rusky Воркута́; v jazyce Komi: Вӧркута, Vörkuta), 180 m n.m. je přibližně padesátitisícové ruské město ležící za polárním kruhem na nejzazším severovýchodě evropské části země v republice Komi.
Město se však v současnosti postupně vylidňuje. Do roku 1991 obyvatel města rychle přibývalo (rok 1991 tam žilo dokonce až okolo 117 000 obyvatel.
Po rozpadu Sovětského svazu však začalo lidí ve Vorkutě ubývat. V roku 1997 klesl počet obyvatel pod 100 000 a v současnosti má okolo 52 000 obyvatel.

Vorkuta vznikla z Tábora Vorkuta, patřícího do soustavy sovětských koncentračních táborů - gulagů. Ty byly na tomto uhelném nalezišti zakládány za Stalinismu od roku 1932, po postavení přes 1000 km dlouhé železniční tratě z města Kotlas. I tuto trať stavěli vězni gulagů. Vorkuta se oficiálně stala městem v roce 1943.

Při teplotách v zimě klesajících pod -50 °C se Vorkuta stala jedním z nejobávanějších lágrů. Při stavbě města a do města vedoucích železničních tratí zahynuly desetitisíce vězňů.
Dnes zde probíhá nerentabilní těžba uhlí a perspektivní těžba ropy a zemního plynu.

Klima města je subarktické. Doba bez mrazu je pouze asi 70 dnů (mrzne někdy i v létě), zatímco zimní období je asi osm měsíců. Přesto je klima Vorkuty výrazně zmírněno (ve srovnání s jinými územími arktické zóny) vlivem nemrznoucího západního sektoru Arktidy a polárního Uralu. Proto jsou roční teplotní výkyvy ve Vorkutě pro tyto zeměpisné šířky poněkud malé a zimní teploty jsou vyšší než v jižních, ale také východnějších Salekhardu, Surgutu, Jakutsku apod. Protože sibiřský anticyklón nemá téměř žádný účinek, dochází k častým prudkým výkyvům teploty v zimním období od mrazů kolem -40° C až po tání v důsledku průchodu teplých atmosférických front. Podle norem arktické zóny jsou také roční srážky velké (531 mm), což v kombinaci s relativně nízkými letními teplotami vede k nadměrné vlhkosti.
V létě způsobuje interakce teplých atmosférických front cyklónů přicházejících z Atlantiku se studenými, ale mokrými frontami západní Arktidy intenzivní tvorbu mraků, takže ve Vorkutě je velmi málo dní bez oblačnosti.
Téměř vždy fouká dostatečně silný vítr, hlavně od severozápadu. V zimě se neustále vyskytují silné sněhové bouře, které způsobují sněžení.

Průměrná roční teplota je -5,3° C.
Relativní vlhkost 81 %.
Průměrná rychlost větru je 5,3 m/s.
V prosinci 1978 byla zaznamenána nejnižší minimální teplota -52 ° C.

Polární noc: od 17. prosince do 27. prosince - 11 dní.
Polární den: od 30. května do 14. července - 46 dní.

GPS: https://www.google.com/maps/place/Vorkuta,+Komijsk...

# 28.03.2020, 17:16

Graf ze stanice

Vzhledem k Tmax to bude urcite v teple polovine roku. Ale zase ten pokles teplot v noci - nebude to v Praze, nebo v teplych oblastech podle vseho. Na Sumavske mrazovky to nevypada taky, tam zase klesa v noci tepota rychleji. Podle delky dne - nebude to cervem, konec kvetna, nebo zacatek cervence, spis srpen, nebo konec dubna, zacatek kvetna (to ale jeste neni tolik teplo).

V noci se nahle oteplilo, to se stava pri fenovem efektu, kdy najednou v noci zacne foukat vitr. To je v tom grafu dobre videt, urcite se i zvednul vitr s oteplenim. Takovy fenovy efekt prisel 08.08.2013. V Hejnici na severu CR (tam je i Frydlant, Nove mesto pod Smrkem ve stejne oblasti a podobne jevy tam jsou casto) dosahla k 1:30 UTC tedy 3:30 SELC +29.9 °C. Ale pred pulnoci stihla teplota klesnout pod +20, takze tropicka noc ne. Navic prez en uz tak teplo nebylo, takze k 3:30 SELC pred vychodem Slunce bylo v Hejnicich i teplotni maximum.

Velka fenova udalost zde
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4869-Horka_vl...

08.08.2013 ale padly rekordy Tmin na Morave - tam se nestihlo prez den ani verec ochladit. Konkretne Bystrice pod Hostynem Tmin 08.08.2013 20-20 UTC (cca) +27.2 °C, rekordne vysoka hodnota Tmin v CR. Sudomernice (meteotom.cz). Tam je Tmin 08.08.2013 23-23 UTC bezmala +27.4 °C. Ale co jsem videl v grafu, tak 07.08.2020 vecer mohlo byt o neco chladnejs.

Sudomerice 08.08.2023:
https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/img/line_chart.img.php?zeme=cz&typ=teplota&historie=2013-08-08&stanice=sudomerice&usek=24

Ono i 26.27.06.2019 byla docela tepla noc v CR s fenovym efektem. K pulnoci a po pulnoci se v Praze teploty blizili +30 °C, ale tato hodnota nebyla dosazena. Podivame-li se na Tmin a Tmax 26-27.06.2019 12-12 UTC, u Tmin pujde dost o interval 18-06 UTC. Noc byla opravdu tepla:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsynext?lang=en&stat...

Ale nevydrzela tepla cela noc, aby bylo dosahovano na zapade CR plosne Tmin nad +25 °C. Ale ta delka dne na cerven nesedi, mela by byt o neco delsi. Situace k 08.08.2013 taky nesedi. Okolo +30 °C denni Tmax by bylo jen vys v horach, mimo vychod uz bylo prez den chladnejs. Takze by to mohl byt fenovy efekt, but toho 08.08.2013 nebo 29.04.2012. Cervenec-srpen 2013 tam nevychazi. U Horskych stanic nebyl nahle takovy skok a navic byla promenliva teplota behem dne.

Na rijen je to prilis dlouhy den a to neni sance dostat se nad +30 °C, to se stalo jen 04.10.1929. A skok na +23 °C behem noci by byl na rijen taky docela ulet, i kdyz ne uplne vylouceny. Bude to bud v kvetnu ci konec dubna nebo konec cervence-zacatek zari podle Tmax a delky dne. Cervenec-srpen by znamenal spis, ze je to stanice s vyssi polohou.

# 28.03.2020, 17:18

Ondras

Ty teploty pomerne nizko a nahle zmeny, tim jsem hned sel na sibir nebo Alasku, spis jsem si ale myslel Sibir vychodni ze zacatku. Tam jsou mrazy jeste vetsi a nahle se nekdy otepli. Obsluha stanice 24 hod - to bude Rusko a zacatkem ledna polarni noc - jak moc je to severne.

# 28.03.2020, 17:50

Synopticka mapa

Vyse v teto poloze - to je pomerne malo caste (i kdyz prave ted). Po predni strane vyske pronika vzduch ze severu. Takze bych cekal chladnejsi pocasi. Navic ta docela hluboka nize nad Balkanem - nejspis prinest muze dost srazek.

Vzhledem k tomu, jak vysoko je i v Arktide 500 hPa (geopotencial), navic nejsou v tlaku tak velke rozdily, bude to v teplejsi polovine roku, v zime tezko. To by byl z Arktidy sesup chladneho vzduchu a geopotencial 500 hPa podstatne nize.

Pro leto je ta nize extreme hluboka. Melo to prinest vyznacne pocasi na jen cast CR, na vychod, a tim padem to musi byt srazky, ne mraz. Ale na leto jsou zase ty tlakove utvary prilis velke. V lete jsou tlakove rozdily mensi. A 500 hPa je vyse v lete rozhodne.

Vypada to ne najake nahle ochlazeni a pozdni mrazy nekdy v kvetnu. V kvetnu 2019 byla vyse nad Altantikem od Britanie az do Gronska. Prislo po teplem dubnu docela ochlazeni. Navic na SV Evropy v Rusku bylo dost teplo, proudeni od JV. Coz pri te dalsi vysi nad Ruskem by sedelo. Ale max. na zacatek kvetna, pak uz je 500 hPa vyse. A stejne konkretni tlakove utvary nesedi.

Primo na kveten 2019 to nesedi. Velmi chladno a vydatne srazky-povodne, to tu bylo i koncem kvetna a zacarkem cervna 2013. Ale to nesedi tlakove utvary. Navic by uz byla 500 hPa vyse. Pro cervenec 1997 a srpen 2002 nemozne - 500 hPa je podstatne vys (a tlakove utvary jinak, ne tak velke tlakove rozdily).

Vzledem k tlakovym rozdilum a vysce 500 hPa to bude spis konec dubna, zacatek kvetna a nebo rijen. Konec rijna spis ne, to uz se v Arktide 500 hPa vic propada.

Otestovany zname veci z rijna a kvetna. V rijnu 2009 v pulce byl velmi prudky vpad studeneho vzduch daleko ze severu. I tech srazek bylo dost, jak napovida ta nize (v lete skutecne o dost vys 500 hPa a mensi tlakove rozdily). V pulce rijna 2009 to byl des. I v Praze tak brzo napadl snih, ledove dny ale ne.

Vysledna mapa je [b]13.10.2009 00 UTC:
https://www.wetterzentrale.de/maps/archive/2009/cf...

Zkouman byl kveten 2019, studeny zacatek kvetna 2011 i koncem kvetna 2013 zima a povodne mensi. Pro kvetny ty utvary tlakove nesedi. Dale rijen 2012 a rijen 2009. Ten studeny vpad je na prvni pohled velky.

# 29.03.2020, 10:00

TommyAst

Nejdříve obrázek č. 1 - Synoptická situace.
Po analýze několika situací z různých let (ve hře byl jak vidím např. květen 2019, červenec 1997, srpen 2002 nebo začátek května 2011, konec května 2013, říjen 2012) je to skutečně ten říjen 2009, resp. přímo ta synoptická mapka je z toho zmiňovaného dne 13.10.2009 00:00 UTC (tam to rozmístění tlakových útvarů bylo asi nejzajímavější). A způsobené počasí a dopady této situace asi známe všichni, obzvlášť ti kteří to přímo zažili, jako např. já. Podzimní sněhová kalamita zejména v severní a východní části České republiky.

Sněhová kalamita 14. až 16. října 2009
Zdroj: In-počasí (www.diskuse.in-pocasi.cz)

Co se stalo před rokem? (z října 2010)
Zdroj: Infomet ČHMÚ (www.infomet.cz)

Situace před rokem - pokračování (z října 2010)
Zdroj: Infomet ČHMÚ (www.infomet.cz)

Archiv - 13.10.2009
Archiv - 14.10.2009
Archiv - 15.10.2009
Archiv - 16.10.2009
Zdroje: In-počasí (www.in-pocasi.cz/archiv)

Byla to velice zajímavá situace i počasí které zapříčinila. Zvláště tady u nás na Valašsku to bylo dost extrémní. Zejména ty přívaly mokrého a těžkého sněhu, který působil problémy ve všech možných odvětvích i fakt, že to přišlo nečekaně a velmi brzy na podzim. Vzpomínám na to pořád, jako by to bylo včera. A přitom je to už téměř 10 a půl let.

Z té synoptické situace to bylo patrné, takže kdo se více vyzná a rozumí synoptickým mapám a souvislostí kolem, tak to měl docela snadné k uhodnutí po vyloučení ostatních možností. Ale i drobná nápověda, že se tato situace projevila více především v určité části republiky, tedy na Moravě a ve Slezsku (a ne na celém území) a že šlo o nezvyklé počasí, dost k uhádnutí přispěla.


Co se týká obrázku č. 2 - Meteostanice (graf) z In-počasí.
Tak tentokrát to není ani jedna z variant i když vyjmenováno jich bylo hned několik a ani ta stanice zmíněna nebyla. Pravda je, že to bylo v té teplé části roku.

Tentokrát tedy zůstává hádanka stále otevřená. Nebudu zatím nic prozrazovat. Nechám na ostatních, jestli bude zájem.

Jinak máš tam překlep i když je jich tam spousta, ale tenhle je asi vidět nejvíc: Rok 2023 ještě pokud vím nebyl. Nebo znáš předpověď počasí a teplot v Sudoměřicích na den 8.8.2023? :D
Myslím, že tam mělo být spíše "Sudoměřice 08.08.2013"

# 29.03.2020, 18:00

Jinak se ještě vrátím k té Vorkutě.
Je zajímavé, že tam trvá polární noc pouze 11 dní (od 17. prosince do 27. prosince), ale polární den až celých 46 dní (od 30. května do 14. července).
Ten rozdíl je už poměrně velký. Nevíte někdo čím je taková diference způsobena?
Přitom by to mělo být zhruba podobné s rozdílem maximálně několik dní a ne o více než měsíc.

To není nic k uhádnutí. Já to skutečně opravdu nevím a proto se ptám.

# 30.03.2020, 23:40

Ondras

Podle vseho, jak jsem to pochopil, tak cas vychodu a zapadu Slunce by mel byt v dobe, kdy je vyska stredu Slunecniho kotouce presne 0 stupnu vysoko nad obzorem, tedy na obzoru v pripade vodorovne hladiny (i hladina more je zakulacena trochu, pokud stojis u more, tak to nepoznas, z hory blizko more uz ano, ze Stratosfery je uz zakriveni dobre videt). V dobe vychodu a zapadu by tedy mela byt z obzoru na mori videt pulka Slunecniho kotouce.

Jenze je tu refrakce, ktera je zpusobena ruznym indexem lomu v ruznych vrstvach atmosfery, takze paprsek svtla v atmosfere zataci. Kdyz uz je Slunce (stred kotouce nebo i cele) pod obzorem, vlivem refrakce je stale videt nad obzorem (musi byt pod obzorem jen kousek samozrejme). To prida dlku dne a ubere delku noci, radove o par minut v CR. Ale delku polarniho dne a noci to pozmeni i o nekolik dni. Vlivem optickych jevu se take Slunce tesne nad obzorem deformuje.

Navic vychod a zapad Slunce muze byt pocitan, kdyz je cely kotouc nad obzorem (ne pulka nad obzorem), okraj je presne na obzoru. I kdyz tak by se to asi pocitat nemelo. To samozrejme o neco prida delku dne a ubere delku noci. Dalsi veci je, ze draha Zeme kolem Slunce neni kruhova uplne. V lete je obeh okolo Slunce pomalejsi, v zime rychlejsi (na severni polokouli). I to trchu modifikuje delku polarniho dne a noci (prodlouzi den a ubere noc). Svetlo leti od Slunce k Zemi neco prez 8 minut. To ale na delku dne vliv nema. Zmena polohy Slunce na obloze v dusledku jine deklinace je zanedbatelna, delku dne a noci to pozmeni maximalne o par sekund, nebo mene nez 1 s spis.

Nejvic se na rozdilu delky polarniho dne a polarni noci podili refrakce. Ale okolni teren neni vzdy hladina more, ale kopce, ktere jsou casto o neco vyssi nez okoli. Proto i v dobe, kdy uz je po vycodu Slunce, vetsinou neni sance Slunce videt, hlavne v CR, treba v Praze. Naopak jeste par minut prez zapadem uz neni casto moznost Slunce videt. To samozrejme take modifikuje dobu, kdy je Slunce videt nad obzorem na severu, i tam je teren. Delka dne se ale podle toho nepocita. Na tom obrazku z Ogimetu konci polarni noc az 9-10. ledna (podle symbolu pocasi to poznas), takze nejdriv jsem tipoval stanici o neco severneji. Mozna tam je denni symbol videt, kdyz je delka dne alespon 30 minut a nebo to je i podle okolniho terenu.

[b]Kazdy den Slunce dela na obzoru Kruznici
(bereme to jako drahu stredu Slunecniho kotouce na obloze). Polomer te kruznice ve stupnich je dvojnasobek vzdalenosti od polu ve stupnich, na rokniku 180 stupnu, pri polarnim kruhu 46.90 stupnu (2x 23.45 stupnu), blize k polu stale mene, brano bez refrakce. Kdyz je cela kruznice pod obzorem, je polarni noc, kdyz je nad obzorem, je polarni den (bez refrakce). Jako moc velka cast kruznice je nad a pod obzorem, to se v prubehu roku meni, zavisi to na deklinaci Slunce. Pokud se taky nepocita polarni noc jako cely kotouc porad pod obzorem, pak je zakonite polarni noc kratsi. V dobe rovnodennosti je ta kruznice vsude pulkou nad obzorem, Slunce zapada a vychazi nejrychleji v roce, i se nejrychleji meni delka dne. V dobe slunovratu je zapadani nejdelsi a delka dne se navic prakticky nemeni, je to bod obratu a nulova derivace.

Na polu je denni pohyb Slunce na obloze nulovy, Slunecni kotouc se na obloze spis toci okolo stredu. Jenze se vyska Slunce nad obzorem meni v ramci rocniho chodu. Na polu je vychoda a zapad Slunce velmi pomaly. Melo by trvat podle vypoctu bez refrakce 1.32 dni, nez Slunecni kotouc zaleze za obzor cely, od prvniho kontaktu.

Deklinace Slunce se i za 24-hod zmeni, a tak skutecnou aspon jednu polarni noc to posune kosek (ani ne 0.1 stupne za polarni kruh), alespon jeden polarni den to posune kousek, mene nez 0.1 stupne jizne od polarniho kruhu. Refrakce ale udela ten posun podstatne vetsi, pokud se to pocita z refrakci. Stejne tak, zdali pocitame stred vs. cely Slunecni kotouc nad-pod obzorem, prez rok prumer Slunecniho kotouce na obloze kolisa v rozmezi 0.5242-0.5422 stupne v prubehu roku.

I kdyz je poarni noc a je Slunce pod obzorem kousek (sever Skandinavie), porad je relativne svetlo par hodin denne. A Astronomicky soumrak trva na polu dost kratce a jen kousek od polu (do vzdalenosti 5.45 stupnu, tedy 84.55 severne) se objevuje 24-hod astronomicky soumrak, kdy je porad Slunce aspon 18 stupnu pod obzorem. Zase vypocteno bez refrakce.

# 30.03.2020, 23:48

Jinak samozrejme ta udalost s Fenovym efektem je k 08.08.2013, ne k roku 2023. Ale preklepy jsou ke vsi smule u me velmi caste (co jich bylo ve skolni praci).

K uhodnuti te stituace z rijna 2009 - to jsem nasel mapu z presneho data a casu, CFS ma reanalyzu kazdych 6 hodin. Jinak byly i jine projekty reanalych daleko do minulosti ve 20. stoleti nebo i pred rokem 1900.

Jak si rikal, ze by to mel uhadnout kazdy a bylo to jen na casti CR. Tak prvni, po cem jsem sel, byly povodne 1997 a 2002. Ale v lete je 500 hPa proste vys a tak hluboke nize se ani za povodni ve stredni Evrope neexistujou. Podle vysky 500 hPa urcite jaro ci podzim. Ale kazdy by to tezko zvladnul uhadnout. Tady uz jsou vyzadovany znalosti synopticke meteorologie, spousta lidi jen jako konicek pozoruje pocasi, foti, ma stanici ale profesionalni znalosti nemaji. Tak uhadnuti neceho takoveho je dost slozite pro vetsinu. A dost uz si dnes lidi nepamatuji daleko do milulosti.

# 31.03.2020, 00:03

Jinak to je zase roman, ale proste - zalezi jaka metoda vypoctu se pouzije - zdali se to pocita pro Slunecni cely kotouc ci pulku nad -pod obzorem, zdali je obzor bran jako vodni hladina ci teren kolem a taky jak Ogimet kresli symboly, jesli pro svetlejsi symbol musi trvat den aspon 30 min, nebo 15 min pred a po zacatku terminu pozorovani.

Taky jestli ten polarni den - noc je ze jeden den je Slunce 24 hod pod obzorem, nebo jestli je to pocitano tak, ze polarni den nastane, kdyz bude v mistni Slunecni pulnoci-poledni prave slunovrat (tedy vubec jestli je mozne aby polarni den nastal podle teorie, kdyz je slunovrat presne na minutu spravne nacasovan). I to za polarnim kruhem o den-dva modifikuje delku polarniho dne noci.

Ale naprosto nejvetsi vliv i radove ma refrakce ktera by zapocitana byt mela. I refrakce se trochu meni na atmosferickych podminkach, byt nepatrne.

# 31.03.2020, 03:53

Posledni muj graf - jedna se o jiz uhodnutou stanici 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair na jiho-vychodnim az vychodnim pobrezi Indie, 45 m nad morem, 17.70 severne, 83.30 vychodne, 5.75 stupne jizne od obratniku raka. Mezi obratniky (23.45 severne a 23.45 jizne, 23.45 je sklon rotacni osy Zeme i vzdalenost polarniho kruhu od polu) v prubehu roku 2x je Slunce prumo nad hlavou (90 nad obzorem). Jen v pasu mezi obratniky muze se vyskytnout Slunce v prubehu roku presne v nadhlavniku, tedy 90 stupnu nad obzorem (sinus vysky Slunce nad obzorem i kosinus vzdalenosti Slunce od nadhlavniku je 1, to se stava v Cwc Vishakhapatnam - Waltair, kdyz deklinace Slunce je +17.70, 2x ne moc dlouho za sebou v roce).

Mesto Cwc Vishakhapatnam - Waltair na Wikipedii Cesky i Alglicky:

https://en.wikipedia.org/wiki/Visakhapatnam
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vi%C5%A1%C3%A1khapat...

Primo Klima (jen Anglicky):
https://en.wikipedia.org/wiki/Visakhapatnam#Climat...

Co se tyce klimatu, tak Koppenova klasifikace Aw, to znamena klima tropicke typicke pro savany, s vetsinou srazek v lete (Aw znamena sucha zima, srazky v lete), proto Aw (As znamena suche leto, srazky v zime). Srazky nejsou vubec v roce rozlozeny rovnobezce, mezi letem a zimou jsou velke rozdily ve srazkach. A klima znaci, ze prumerna tepplota (teplotni normal) je u vsech mesicu +18 °C a vice. Am tropicke monzunove klima take ma obdobi sucha a destu ale srazkovy normal je pro vsechny mesice (i nejsussi mesic) 60 mm a vice, teplotni normal pro vsechny mesice nad +18 °C. V pripade Aw a As ale mohou byt nektere mesice dost suche, coz pro velkou cast Indie plati. Af klima neme obdobi sucha, vsechny mesice maji teplotni normal nad +18 °C a srazkovy normal nad 60 mm.

Aw a As Koppenova klasifikace:
https://en.wikipedia.org/wiki/Tropical_savanna_cli...

Data a grafy Tutiempo-GSOD pro 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Samotne misto Cwc Vishakhapatnam - Waltair i JV Indie, tam je vlivem chodu Slunce na obloze a dalsich faktoru 2x do roka teplotni vrchol (nejteplejsi obdobi), i kdyz druhy vrchol v rijnu neni tak vyrazny, cele leto (cerven-rijen) se teplota drzi vysoko, a pred letem je v dubnu-cervnu nejtepleji, s vrcholem v kvetnu. V prosinci-lednu je ve Cwc Vishakhapatnam - Waltair nejchladneji, i kdyz stale tepleji, nez cervenec na jizni Morave. Aspon v tom prosinci-lednu ne vsechny noci jsou tropicke a i pocet tropickych dni dost jde dolu (stale nejake jsou).

Extremni je to v dubnu-kvetnu kdy je nejtepleji, v kvetnu prichazi deste, obdobi prosinec-duben je suche, srazky 8-12 mm za mesic podle normalu.V oblastech okolo rovniku dosahuje teplota prumerna +27-28 °C obvykle, dny i noci jsou tropicke. Ale zacatek kvetna v oblasti pri Cwc Vishakhapatnam - Waltair - to je prumerna denni teplota +30-34 °C, i denni minima se muzou dostat nad +30 °C. To jeste neni nejhorsi, jenze narozdil od pousti je tu vysoka vlhkost. Rosny bod tou dobou muze presahnout v extremu az +30 °C a pri zemi pak muze ThetaE dosahnout i +120 °C. V 850 dosahuje teplota az +30 °C, rosny bod i +20 °C a ThetaE i +100 °C. V cervnu je nad velkou casti Indie ThetaE v 850 hPa nad +80 °C casto.

Obvykle je v kvetnu rosny bod +25-27 °C, Tmax +32-35 °C a Tmin +28-30 °C. To uz je extemni vedro tak jako tak (hlavne ten rosny bod). K tomu ta pseudo-inverze a zakal casto. Teploty muzou presahnout i +40 °C, to se ale vlhkost-rosny bod snizi o trochu, vitr jde z vnitrozemi. V grafu jsou videt nahla otepleni na par dni, V obdobi duben-cerven je teplotni index a vlhke vedro nekdy podstatne vyssi, nez v rovnikovych oblastech, dost tezko se to nekdy da vydrzet. Se zmenou klimatu stoupa i zde teplota, rosny bod a teplotni index, az muze byt oblast v budoucnu neovyvatelna s castym vysktem rosneho bodu nad +30 °C v dubnu-cervnu.

Extemni ThetaE a CAPE v Cwc Vishakhapatnam - Waltair (je tam o miste a extremni ThetaE zminka v clanku):

ThetaE:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5369-Co_to_je...

Extremni CAPE:
https://forum.amaterskameteorologie.cz/viewtopic.p...

Sondaze kveten 2008 v 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=se...

T850 okolo +30 °C a maxima na stanici +32-35 °C - to znamena, ze je pseudo-inverze (Rozdil T850 a Tmax je jen okolo 3-6 °C, pri rovnovaznem zvrstveni (napr. a v CR v lete) je to obvykle 13-16 °C). Teplota s vyskou nestoupa primo, ale ThetaA i ThetaV anekdy i ThetaE s vyskou stoupa. Zvrstveni je tak pomerne stabilni, nepromicha se tak snadno a konvekce nenastane jen tak. Ale v obdobi cerven-rijen uz ta inverzni stabilni vrstva neni tak silna, i se pak s monsunem trochu ochladi. Bourky a privaly srazek jsou pri teto oblasti monstrozni, i CAPE nad 10000 bylo zaznamenano.


Rok 2019 v 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...