Problem s Canvas Tak jeste jednou.

Dalsi stanice je s drsnym rozdilem leto-zima. Je to pomerne lehke a misto je klimatologum docela zname kvuli sve specifikaci, takze bez napovedy. V grafu jsou denni prumery, maxima, minima teploty na zaklade dat Tutiempo-GSOD z roku 2017.

TommyAst
Ano je pravda, že mi jaksi v tu chvíli co jsem psal odpověď nedošla tahle extra chladná místa jako Sibiř nebo Antarktida kde opravdu jsou rozdíly léto a zima obrovské. Hodně mě tam zarazil ten vrchol toho grafu, kdy jsou snad i dny s průměrnou teplotou nad 40°C. To je neskutečné. To bych nechtěl zažít.

Na mě osobně je i 20°C rozdíl co známe z ČR docela dost. Mnohem raději bych bral klima ještě více oceánské nebo obecně teplejší. Takže pro mě ideální místo na život jižní nebo západní Evropa někde těsně u moře.

Ano samozrejme, je to stanice 24688 Ojmjakon v Rusku ve vychodni Sibiri, 745 m nad morem, 63.2436 severne, 143.0136 vychodne, 3.31 stupne jizne od polarniho kruhu. V 24688 Ojmjakon se provadeji i aerologicke sondaze. Tmax a Tmin je do SYNOP hlasena v casech 03 UTC a 21 UTC. Ojmjakon je stanice znama ze vsech moznych i nemoznych meteorologickych a zemepisnych atlasu vc. stareho komunistickeho atlasu pro skoly, kde byl Ojmjakon uveden jakozto misto s nejnizsi prumernou lednovou teplotou i absolutnim nejnizsim minimem pro severni polokouli. Lednovy prumer mel byt bezmala -50.1 °C. No topit se tam prez zimu musi intenzivne a v lete mraky komaru lze ocekavat, i kdyz v techto vyskach mozna ne. Ze by cely leden tam byla teplota pod -50 °C, to ne. S globalnim oteplovanim stoupa i teplotni normal v Ojmjakonu, uz je lednovy normal Tavg (Tmm) nad -50 °C a asi i nad -45 °C. A vyskyt -60 °C rapidne klesa v poslednich letech. Ale podle vseho zatim naprosto vsechny lednove dny od pocatku mereni byly Arkticke. Mrazovy den muze prijit v libovolnou rocni dobu, dokonce i s relativne silnym mrazem v cervenci. Taky jsou tam teplejsi a chladnejsi periody, i kdyz v zime se tam drzi inverze a chladny vzduch se tezko micha. Nejnizsi prumernou lednovou teplotu i absolutni minimum pro severni polokouli obsem najdeme na stanicich ve vnitrozemi Gronska.

Klimaticka Koppenova klasifikace je Dfd/Dwd Jedna se o Subarkticke klima D. Treti pismeno d nakonci znaci klima s extreme chladnou zimou, kontretne teplotni normal nejchladnejsiho mesice pod -38 °С.

https://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6ppen_climate_...

Rocni data a grafy z Tutiempo-GSOD 24688 Ojmjakon:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Absolutni rekord v Ojmjakonu se udava ruzny. Jeden udaj je 26.01.1926 −71.2 °C ale jsou o tom pochybnosti. Mozna je to interpolace z jednotlivych stanic. Stanice tou dobou jeste asi ani nemerila. Pak tady mame 06.02.1933 −67.7 °С uz primo ze stanice. I ten skolni atlas tusim ukazoval -78 °С nebo nekde se uvadelo -77.8 °С. Steje tak v atlasu bylo v Kanadskem Foth Good Hope -78 °С, coz je ale nesmysl a i -78 °С pro Ojmjakon bude interpolace ze vzdalenych stanic, navic dost pochybna.

V poslednich letech se na Sibiri ani hodnota pod -60 °С neobevuje prilis. Graf extremu z Ruska (bez rucni opravy chybnych hodnot) je tady, pro obdobi 2000-2017:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4817-Velky_pr...

Ojmjakon je udavan jakozto pol chladu. V zime jsou v teto oblasti skutecne nejnizsi teploty v cele Eurasii. Oblast je to extreme ridce osidlena a hornata, jsou tam hory i k 2000 m vetsi nez pohori v CR. Samozrejme ze tam jsou i mrazove kotliny, jejich pokryti bude ale totalne minimalni. Hustota stanic a pokryti mrazovych kotlin dava znacne rozdily v absolutnich mainimech, priklad v CR 06.02.2012. Podle SYNOP stanic byla ten den minimalni teplota v CR Liberec -24.4 °С. To ale nebude uplne spravna hodnota. Ze vsech stanic CHMI (vc. zakladnich klimatologickych) bylo ten den Tmin Horska Kvilda -35.4 °C a pokud vezmeme i doplnkove stanice a stanice mimo CHMI, pak Tmin je 06.02.2012 7:10 SEC (6:10 UTC) Kvilda Perla Jezerni Slat -39.4 °C. To je absolutni nejnizsi namerena teplota v Ceske Republice za dobu existence Ceske Republiky. Takze dost zavisi na tom, jaky okruh stanic se vezme a zdali jsou mrazovky pokryty.

V oblasti Ojmjakon je hustota SYNOP stanic jeste o mnoho mensi nez v CR, stejne tak hustota osidleni. O kolik vic stanic tam je mimo sit SYNOP tezko rict. V mrazovkach ale mohou byt rekordy jeste o dost nizsi, mozna i pod -80 °С. Driv casto padaly rekordy v 24688 Ojmjakon, ale ted uz je v te oblasti vice SYNOP stanic, rekordy casto padaji na jinych stanicich nez Ojmjakon (Batagaj, Agaykan, Ekyuchchyu, Delyankir, Yurty (jine misto, nez vlakova stanice Yurty) a dalsi).


Nicmene v Ojmjakon a i na podobnych stanicich kolem je nejvyssi rocni teplotni amplituda na Zemi. Rozdil prumernych teplot nejteplejsiho a nejchladnejsiho mesice je 60-65 °C, rocni amplituda mezi nejvyssim rocnim maximem a nejnizsim minimem Txx-Tnn byva 85-90 °C (Txx prez 30 °C a Tnn pod -50 °C), rozdil mezi absolutnim maximem a minimem je prez 100 °C, v prpade extremu za obdobi 1981-2019 je Txx +34.6 °C a Tnn -65.4 °C, rozdl tedy presne 100.0 °C.

https://en.wikipedia.org/wiki/Oymyakon#Climate
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ojmjakon#Klimatick%C...

Letosni zima byla velmi exteeme tepla v Evrope, hlavne na severo-vychode a na vice nez polovine Sibire Ve vychodni Sibiri ale stale silne mrzlo.

Ve vychodni Sibiri bylo koncem ledna T850 pod -40 °C a ThetaE v 850 hPa pod -30 °C. 24688 Ojmjakon Sondaz 25.01.2020 12 UTC T850 -42.9 °C a ThetaE v 850 hPa −31.7 °C, nejtepleji (nejvyssi teplota) z cele sondaze v 770 hPa - teplota -31.7 °C a ThetaE −12.2 °C.

24688 Ojmjakon Sondaze 25-27.01.2020:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=np...


Rok 2019 a zacatek roku 2020 v 24688 Ojmjakon:

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Leden 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

JohnBattler

Taky je pro me jednodussi zit v teplejsim klimatu, hlavne kdyz chce byt clovek co nejvic venku. A nebo napopak vyhledat velke extremy, neco jako prumer +40 v Cervenci -40 v lednu, coz samozrejme neni nikde. Ale zima obecne je horsi - protopi se majland, musi si clovek vzit na sebe mhoho vrstev coz mj. i trva a nebezpeci omrzlin taky hrozi. Tazke zimu max. jeden mesic v roce. To samozrejme ale nejde uz jen z principu.

Ale nejlepsi je skutecne teplejsi klima s mensi amplitudou. Neco jako Kreta-Kypr-Jih Spanelska. A bez poradnych bourek to proste nejde.

Na Ondrase si evidentne je potreba pripravit neco tezsiho. U nasledujici stanice se jedna o rok 2008, to byla asi nejlepsi data. Ne vsechny stanice-zeme maji porad dobrou kvalitu dat.

Dalsi stanice je za cely rok 2008 z oblasti pomerne specifickeho prubehu roku, klima je tam dost specificke, srazek je tam za rok dost.

Ondras

Nejdriv stanice z Ogimetu. Nejdriv zkusim bez jakehokoliv hledani na internetu. Vypada to, ze se tam stridaji oceanske vzduchove hmoty, ktere tam obcas zanese nejaka vykonna nize. K tomu navic se tam po vetsinu zimy rozprostira vyse, jez zpusobuje velmi mrazive pocasi. Vidim, ze tam probihala jeste zacatkem ledna polarni noc. Takze severne to bude neco jako Norsky Narvik-Lofoty-Bodo, ale na totalne jinem miste s jinym klimatem. Vzhledem k mrazum pod -30 °C a -40 °C po vetsinu dlouhu cast ledna to nebude v Evrope, ale v severni Americe, nebo na Sibiri. Aby tam obcas proniknul teplejsi vzduch od oceanu, muselo by to byt na Alasce. Ale spis to vypada na tu Sibir. Rusove totiz maji 24-hod obsluhu stanic casto. A nechvalne proslule misto - pravdepodobne tam kurvy rudy meli gulag. Kdyz mame moznost si na tresnickare zanadavat, s chuti do toho. Mohlo by to byt u reky Kolyma, kde se tezil uran. Je to za polarnim kruhem, blizko Pacifiku relativne, obcas tam ma nize vliv, jinak je tam vetsinou velmi chladny vzduch a inverze.

Po zouknuti meteodat - leden 2014 byl extreme chladny (ve sovnani s letosnim opravdu ano) i v zaadni Sibiri a i v Evropskem Rusku se vyskytly mrazy pod -40 °C. Chladny vzduch tam setrval pomerne dlouho. Ale obcas byly nize z Atlantiku dostatecne vykonne, aby tam nachvilku mrazy zmirnily. Samotna stanice e 23226 Vorkuta 67.48 severne, 64.01 vychodne, 0.93 stupne severne od polarniho kruhu 180 m nad morem.

Je to uz teda spis v Asii. Anglicky clanek o meste ma i klimaticke udaje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vorkuta
https://en.wikipedia.org/wiki/Vorkuta

Odkaz 23226 Vorkuta je tady (leden 2014):
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

29.01.2014 byla cela Sibir dost studena, 55 stanic pod -50 °C:
ogimet.com/cgi-bin/gsynext?lang=en&state=Russ&rank=100&ano=2014&mes=01&day=29&hora=23&Send=send

1 Habardino (Russia) -57.3 °C
2 Suhana (Russia) -56.7 °C
3 Tugoncani (Russia) -56.5 °C
4 Selagoncy (Russia) -56.4 °C
5 Vivi River (Russia) -56.2 °C
6 Agata (Russia) -55.9 °C
7 Yarol in (Russia) -55.6 °C
8 Chumpuruk (Russia) -55.4 °C
9 Kislokan (Russia) -55.3 °C
10 Strelka Chunya (Russia) -54.6 °C

24525 Habardino leden 2014:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

24525 Habardino leden 2019:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

24525 Habardino leden 2020:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

I na vychodni Sibiri byl leden 2020 teplejsi nez obvykle.

Neni to uplne pri hranicich z Finskem, kus na vychod, uz je to spise v Asii. Letos v lednu tam silna zima nebyla, ale prislo koncem ledna ochlazeni, to i na severu Skandinavie. Leden 2010 ve Vorkuta:

23226 Vorkuta leden 2020:
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind=...

Mezi Vorkuta-Salechard je pomerne daleko na severu v drsne zime zeleznice, v ridce osidlene oblasti, nejspis kvuli tezbe. Takze tak jako na vychode i tam Kurvy rudy zaridili gulag. Komunisti jsou proste kurvy zasrany. Rovnice, kde je na jedne strane srp a kladivo, na druhe strane hakovy kriz, mezitim rovna se, je spravna. Zlociny komunismu je potreba porad si pripominat.

Gulag Vorkuta Anglicky a Cesky:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vorkutlag
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%A1bor_Vorkuta

Jake je tam pocasi prez rok 2019 a letosni zimu (letosni zima byla podstatne mirnejsi):

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Leden 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen 2020:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Graf ze stanice

Vzhledem k Tmax to bude urcite v teple polovine roku. Ale zase ten pokles teplot v noci - nebude to v Praze, nebo v teplych oblastech podle vseho. Na Sumavske mrazovky to nevypada taky, tam zase klesa v noci tepota rychleji. Podle delky dne - nebude to cervem, konec kvetna, nebo zacatek cervence, spis srpen, nebo konec dubna, zacatek kvetna (to ale jeste neni tolik teplo).

V noci se nahle oteplilo, to se stava pri fenovem efektu, kdy najednou v noci zacne foukat vitr. To je v tom grafu dobre videt, urcite se i zvednul vitr s oteplenim. Takovy fenovy efekt prisel 08.08.2013. V Hejnici na severu CR (tam je i Frydlant, Nove mesto pod Smrkem ve stejne oblasti a podobne jevy tam jsou casto) dosahla k 1:30 UTC tedy 3:30 SELC +29.9 °C. Ale pred pulnoci stihla teplota klesnout pod +20, takze tropicka noc ne. Navic prez en uz tak teplo nebylo, takze k 3:30 SELC pred vychodem Slunce bylo v Hejnicich i teplotni maximum.

Velka fenova udalost zde
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4869-Horka_vl...

08.08.2013 ale padly rekordy Tmin na Morave - tam se nestihlo prez den ani verec ochladit. Konkretne Bystrice pod Hostynem Tmin 08.08.2013 20-20 UTC (cca) +27.2 °C, rekordne vysoka hodnota Tmin v CR. Sudomernice (meteotom.cz). Tam je Tmin 08.08.2013 23-23 UTC bezmala +27.4 °C. Ale co jsem videl v grafu, tak 07.08.2020 vecer mohlo byt o neco chladnejs.

Sudomerice 08.08.2023:
https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/img/line_chart.img.php?zeme=cz&typ=teplota&historie=2013-08-08&stanice=sudomerice&usek=24

Ono i 26.27.06.2019 byla docela tepla noc v CR s fenovym efektem. K pulnoci a po pulnoci se v Praze teploty blizili +30 °C, ale tato hodnota nebyla dosazena. Podivame-li se na Tmin a Tmax 26-27.06.2019 12-12 UTC, u Tmin pujde dost o interval 18-06 UTC. Noc byla opravdu tepla:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsynext?lang=en&stat...

Ale nevydrzela tepla cela noc, aby bylo dosahovano na zapade CR plosne Tmin nad +25 °C. Ale ta delka dne na cerven nesedi, mela by byt o neco delsi. Situace k 08.08.2013 taky nesedi. Okolo +30 °C denni Tmax by bylo jen vys v horach, mimo vychod uz bylo prez den chladnejs. Takze by to mohl byt fenovy efekt, but toho 08.08.2013 nebo 29.04.2012. Cervenec-srpen 2013 tam nevychazi. U Horskych stanic nebyl nahle takovy skok a navic byla promenliva teplota behem dne.

Na rijen je to prilis dlouhy den a to neni sance dostat se nad +30 °C, to se stalo jen 04.10.1929. A skok na +23 °C behem noci by byl na rijen taky docela ulet, i kdyz ne uplne vylouceny. Bude to bud v kvetnu ci konec dubna nebo konec cervence-zacatek zari podle Tmax a delky dne. Cervenec-srpen by znamenal spis, ze je to stanice s vyssi polohou.

Ondras

Ty teploty pomerne nizko a nahle zmeny, tim jsem hned sel na sibir nebo Alasku, spis jsem si ale myslel Sibir vychodni ze zacatku. Tam jsou mrazy jeste vetsi a nahle se nekdy otepli. Obsluha stanice 24 hod - to bude Rusko a zacatkem ledna polarni noc - jak moc je to severne.

Synopticka mapa

Vyse v teto poloze - to je pomerne malo caste (i kdyz prave ted). Po predni strane vyske pronika vzduch ze severu. Takze bych cekal chladnejsi pocasi. Navic ta docela hluboka nize nad Balkanem - nejspis prinest muze dost srazek.

Vzhledem k tomu, jak vysoko je i v Arktide 500 hPa (geopotencial), navic nejsou v tlaku tak velke rozdily, bude to v teplejsi polovine roku, v zime tezko. To by byl z Arktidy sesup chladneho vzduchu a geopotencial 500 hPa podstatne nize.

Pro leto je ta nize extreme hluboka. Melo to prinest vyznacne pocasi na jen cast CR, na vychod, a tim padem to musi byt srazky, ne mraz. Ale na leto jsou zase ty tlakove utvary prilis velke. V lete jsou tlakove rozdily mensi. A 500 hPa je vyse v lete rozhodne.

Vypada to ne najake nahle ochlazeni a pozdni mrazy nekdy v kvetnu. V kvetnu 2019 byla vyse nad Altantikem od Britanie az do Gronska. Prislo po teplem dubnu docela ochlazeni. Navic na SV Evropy v Rusku bylo dost teplo, proudeni od JV. Coz pri te dalsi vysi nad Ruskem by sedelo. Ale max. na zacatek kvetna, pak uz je 500 hPa vyse. A stejne konkretni tlakove utvary nesedi.

Primo na kveten 2019 to nesedi. Velmi chladno a vydatne srazky-povodne, to tu bylo i koncem kvetna a zacarkem cervna 2013. Ale to nesedi tlakove utvary. Navic by uz byla 500 hPa vyse. Pro cervenec 1997 a srpen 2002 nemozne - 500 hPa je podstatne vys (a tlakove utvary jinak, ne tak velke tlakove rozdily).

Vzledem k tlakovym rozdilum a vysce 500 hPa to bude spis konec dubna, zacatek kvetna a nebo rijen. Konec rijna spis ne, to uz se v Arktide 500 hPa vic propada.

Otestovany zname veci z rijna a kvetna. V rijnu 2009 v pulce byl velmi prudky vpad studeneho vzduch daleko ze severu. I tech srazek bylo dost, jak napovida ta nize (v lete skutecne o dost vys 500 hPa a mensi tlakove rozdily). V pulce rijna 2009 to byl des. I v Praze tak brzo napadl snih, ledove dny ale ne.

Vysledna mapa je [b]13.10.2009 00 UTC:
https://www.wetterzentrale.de/maps/archive/2009/cf...

Zkouman byl kveten 2019, studeny zacatek kvetna 2011 i koncem kvetna 2013 zima a povodne mensi. Pro kvetny ty utvary tlakove nesedi. Dale rijen 2012 a rijen 2009. Ten studeny vpad je na prvni pohled velky.

Ondras

Podle vseho, jak jsem to pochopil, tak cas vychodu a zapadu Slunce by mel byt v dobe, kdy je vyska stredu Slunecniho kotouce presne 0 stupnu vysoko nad obzorem, tedy na obzoru v pripade vodorovne hladiny (i hladina more je zakulacena trochu, pokud stojis u more, tak to nepoznas, z hory blizko more uz ano, ze Stratosfery je uz zakriveni dobre videt). V dobe vychodu a zapadu by tedy mela byt z obzoru na mori videt pulka Slunecniho kotouce.

Jenze je tu refrakce, ktera je zpusobena ruznym indexem lomu v ruznych vrstvach atmosfery, takze paprsek svtla v atmosfere zataci. Kdyz uz je Slunce (stred kotouce nebo i cele) pod obzorem, vlivem refrakce je stale videt nad obzorem (musi byt pod obzorem jen kousek samozrejme). To prida dlku dne a ubere delku noci, radove o par minut v CR. Ale delku polarniho dne a noci to pozmeni i o nekolik dni. Vlivem optickych jevu se take Slunce tesne nad obzorem deformuje.

Navic vychod a zapad Slunce muze byt pocitan, kdyz je cely kotouc nad obzorem (ne pulka nad obzorem), okraj je presne na obzoru. I kdyz tak by se to asi pocitat nemelo. To samozrejme o neco prida delku dne a ubere delku noci. Dalsi veci je, ze draha Zeme kolem Slunce neni kruhova uplne. V lete je obeh okolo Slunce pomalejsi, v zime rychlejsi (na severni polokouli). I to trchu modifikuje delku polarniho dne a noci (prodlouzi den a ubere noc). Svetlo leti od Slunce k Zemi neco prez 8 minut. To ale na delku dne vliv nema. Zmena polohy Slunce na obloze v dusledku jine deklinace je zanedbatelna, delku dne a noci to pozmeni maximalne o par sekund, nebo mene nez 1 s spis.

Nejvic se na rozdilu delky polarniho dne a polarni noci podili refrakce. Ale okolni teren neni vzdy hladina more, ale kopce, ktere jsou casto o neco vyssi nez okoli. Proto i v dobe, kdy uz je po vycodu Slunce, vetsinou neni sance Slunce videt, hlavne v CR, treba v Praze. Naopak jeste par minut prez zapadem uz neni casto moznost Slunce videt. To samozrejme take modifikuje dobu, kdy je Slunce videt nad obzorem na severu, i tam je teren. Delka dne se ale podle toho nepocita. Na tom obrazku z Ogimetu konci polarni noc az 9-10. ledna (podle symbolu pocasi to poznas), takze nejdriv jsem tipoval stanici o neco severneji. Mozna tam je denni symbol videt, kdyz je delka dne alespon 30 minut a nebo to je i podle okolniho terenu.

[b]Kazdy den Slunce dela na obzoru Kruznici (bereme to jako drahu stredu Slunecniho kotouce na obloze). Polomer te kruznice ve stupnich je dvojnasobek vzdalenosti od polu ve stupnich, na rokniku 180 stupnu, pri polarnim kruhu 46.90 stupnu (2x 23.45 stupnu), blize k polu stale mene, brano bez refrakce. Kdyz je cela kruznice pod obzorem, je polarni noc, kdyz je nad obzorem, je polarni den (bez refrakce). Jako moc velka cast kruznice je nad a pod obzorem, to se v prubehu roku meni, zavisi to na deklinaci Slunce. Pokud se taky nepocita polarni noc jako cely kotouc porad pod obzorem, pak je zakonite polarni noc kratsi. V dobe rovnodennosti je ta kruznice vsude pulkou nad obzorem, Slunce zapada a vychazi nejrychleji v roce, i se nejrychleji meni delka dne. V dobe slunovratu je zapadani nejdelsi a delka dne se navic prakticky nemeni, je to bod obratu a nulova derivace.

Na polu je denni pohyb Slunce na obloze nulovy, Slunecni kotouc se na obloze spis toci okolo stredu. Jenze se vyska Slunce nad obzorem meni v ramci rocniho chodu. Na polu je vychoda a zapad Slunce velmi pomaly. Melo by trvat podle vypoctu bez refrakce 1.32 dni, nez Slunecni kotouc zaleze za obzor cely, od prvniho kontaktu.

Deklinace Slunce se i za 24-hod zmeni, a tak skutecnou aspon jednu polarni noc to posune kosek (ani ne 0.1 stupne za polarni kruh), alespon jeden polarni den to posune kousek, mene nez 0.1 stupne jizne od polarniho kruhu. Refrakce ale udela ten posun podstatne vetsi, pokud se to pocita z refrakci. Stejne tak, zdali pocitame stred vs. cely Slunecni kotouc nad-pod obzorem, prez rok prumer Slunecniho kotouce na obloze kolisa v rozmezi 0.5242-0.5422 stupne v prubehu roku.

I kdyz je poarni noc a je Slunce pod obzorem kousek (sever Skandinavie), porad je relativne svetlo par hodin denne. A Astronomicky soumrak trva na polu dost kratce a jen kousek od polu (do vzdalenosti 5.45 stupnu, tedy 84.55 severne) se objevuje 24-hod astronomicky soumrak, kdy je porad Slunce aspon 18 stupnu pod obzorem. Zase vypocteno bez refrakce.

Jinak samozrejme ta udalost s Fenovym efektem je k 08.08.2013, ne k roku 2023. Ale preklepy jsou ke vsi smule u me velmi caste (co jich bylo ve skolni praci).

K uhodnuti te stituace z rijna 2009 - to jsem nasel mapu z presneho data a casu, CFS ma reanalyzu kazdych 6 hodin. Jinak byly i jine projekty reanalych daleko do minulosti ve 20. stoleti nebo i pred rokem 1900.

Jak si rikal, ze by to mel uhadnout kazdy a bylo to jen na casti CR. Tak prvni, po cem jsem sel, byly povodne 1997 a 2002. Ale v lete je 500 hPa proste vys a tak hluboke nize se ani za povodni ve stredni Evrope neexistujou. Podle vysky 500 hPa urcite jaro ci podzim. Ale kazdy by to tezko zvladnul uhadnout. Tady uz jsou vyzadovany znalosti synopticke meteorologie, spousta lidi jen jako konicek pozoruje pocasi, foti, ma stanici ale profesionalni znalosti nemaji. Tak uhadnuti neceho takoveho je dost slozite pro vetsinu. A dost uz si dnes lidi nepamatuji daleko do milulosti.

Jinak to je zase roman, ale proste - zalezi jaka metoda vypoctu se pouzije - zdali se to pocita pro Slunecni cely kotouc ci pulku nad -pod obzorem, zdali je obzor bran jako vodni hladina ci teren kolem a taky jak Ogimet kresli symboly, jesli pro svetlejsi symbol musi trvat den aspon 30 min, nebo 15 min pred a po zacatku terminu pozorovani.

Taky jestli ten polarni den - noc je ze jeden den je Slunce 24 hod pod obzorem, nebo jestli je to pocitano tak, ze polarni den nastane, kdyz bude v mistni Slunecni pulnoci-poledni prave slunovrat (tedy vubec jestli je mozne aby polarni den nastal podle teorie, kdyz je slunovrat presne na minutu spravne nacasovan). I to za polarnim kruhem o den-dva modifikuje delku polarniho dne noci.

Ale naprosto nejvetsi vliv i radove ma refrakce ktera by zapocitana byt mela. I refrakce se trochu meni na atmosferickych podminkach, byt nepatrne.

Posledni muj graf - jedna se o jiz uhodnutou stanici 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair na jiho-vychodnim az vychodnim pobrezi Indie, 45 m nad morem, 17.70 severne, 83.30 vychodne, 5.75 stupne jizne od obratniku raka. Mezi obratniky (23.45 severne a 23.45 jizne, 23.45 je sklon rotacni osy Zeme i vzdalenost polarniho kruhu od polu) v prubehu roku 2x je Slunce prumo nad hlavou (90 nad obzorem). Jen v pasu mezi obratniky muze se vyskytnout Slunce v prubehu roku presne v nadhlavniku, tedy 90 stupnu nad obzorem (sinus vysky Slunce nad obzorem i kosinus vzdalenosti Slunce od nadhlavniku je 1, to se stava v Cwc Vishakhapatnam - Waltair, kdyz deklinace Slunce je +17.70, 2x ne moc dlouho za sebou v roce).

Mesto Cwc Vishakhapatnam - Waltair na Wikipedii Cesky i Alglicky:

https://en.wikipedia.org/wiki/Visakhapatnam
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vi%C5%A1%C3%A1khapat...

Primo Klima (jen Anglicky):
https://en.wikipedia.org/wiki/Visakhapatnam#Climat...

Co se tyce klimatu, tak Koppenova klasifikace Aw, to znamena klima tropicke typicke pro savany, s vetsinou srazek v lete (Aw znamena sucha zima, srazky v lete), proto Aw (As znamena suche leto, srazky v zime). Srazky nejsou vubec v roce rozlozeny rovnobezce, mezi letem a zimou jsou velke rozdily ve srazkach. A klima znaci, ze prumerna tepplota (teplotni normal) je u vsech mesicu +18 °C a vice. Am tropicke monzunove klima take ma obdobi sucha a destu ale srazkovy normal je pro vsechny mesice (i nejsussi mesic) 60 mm a vice, teplotni normal pro vsechny mesice nad +18 °C. V pripade Aw a As ale mohou byt nektere mesice dost suche, coz pro velkou cast Indie plati. Af klima neme obdobi sucha, vsechny mesice maji teplotni normal nad +18 °C a srazkovy normal nad 60 mm.

Aw a As Koppenova klasifikace:
https://en.wikipedia.org/wiki/Tropical_savanna_cli...

Data a grafy Tutiempo-GSOD pro 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Samotne misto Cwc Vishakhapatnam - Waltair i JV Indie, tam je vlivem chodu Slunce na obloze a dalsich faktoru 2x do roka teplotni vrchol (nejteplejsi obdobi), i kdyz druhy vrchol v rijnu neni tak vyrazny, cele leto (cerven-rijen) se teplota drzi vysoko, a pred letem je v dubnu-cervnu nejtepleji, s vrcholem v kvetnu. V prosinci-lednu je ve Cwc Vishakhapatnam - Waltair nejchladneji, i kdyz stale tepleji, nez cervenec na jizni Morave. Aspon v tom prosinci-lednu ne vsechny noci jsou tropicke a i pocet tropickych dni dost jde dolu (stale nejake jsou).

Extremni je to v dubnu-kvetnu kdy je nejtepleji, v kvetnu prichazi deste, obdobi prosinec-duben je suche, srazky 8-12 mm za mesic podle normalu.V oblastech okolo rovniku dosahuje teplota prumerna +27-28 °C obvykle, dny i noci jsou tropicke. Ale zacatek kvetna v oblasti pri Cwc Vishakhapatnam - Waltair - to je prumerna denni teplota +30-34 °C, i denni minima se muzou dostat nad +30 °C. To jeste neni nejhorsi, jenze narozdil od pousti je tu vysoka vlhkost. Rosny bod tou dobou muze presahnout v extremu az +30 °C a pri zemi pak muze ThetaE dosahnout i +120 °C. V 850 dosahuje teplota az +30 °C, rosny bod i +20 °C a ThetaE i +100 °C. V cervnu je nad velkou casti Indie ThetaE v 850 hPa nad +80 °C casto.

Obvykle je v kvetnu rosny bod +25-27 °C, Tmax +32-35 °C a Tmin +28-30 °C. To uz je extemni vedro tak jako tak (hlavne ten rosny bod). K tomu ta pseudo-inverze a zakal casto. Teploty muzou presahnout i +40 °C, to se ale vlhkost-rosny bod snizi o trochu, vitr jde z vnitrozemi. V grafu jsou videt nahla otepleni na par dni, V obdobi duben-cerven je teplotni index a vlhke vedro nekdy podstatne vyssi, nez v rovnikovych oblastech, dost tezko se to nekdy da vydrzet. Se zmenou klimatu stoupa i zde teplota, rosny bod a teplotni index, az muze byt oblast v budoucnu neovyvatelna s castym vysktem rosneho bodu nad +30 °C v dubnu-cervnu.

Extemni ThetaE a CAPE v Cwc Vishakhapatnam - Waltair (je tam o miste a extremni ThetaE zminka v clanku):

ThetaE:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5369-Co_to_je...

Extremni CAPE:
https://forum.amaterskameteorologie.cz/viewtopic.p...

Sondaze kveten 2008 v 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair:
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=se...

T850 okolo +30 °C a maxima na stanici +32-35 °C - to znamena, ze je pseudo-inverze (Rozdil T850 a Tmax je jen okolo 3-6 °C, pri rovnovaznem zvrstveni (napr. a v CR v lete) je to obvykle 13-16 °C). Teplota s vyskou nestoupa primo, ale ThetaA i ThetaV anekdy i ThetaE s vyskou stoupa. Zvrstveni je tak pomerne stabilni, nepromicha se tak snadno a konvekce nenastane jen tak. Ale v obdobi cerven-rijen uz ta inverzni stabilni vrstva neni tak silna, i se pak s monsunem trochu ochladi. Bourky a privaly srazek jsou pri teto oblasti monstrozni, i CAPE nad 10000 bylo zaznamenano.


Rok 2019 v 43150 Cwc Vishakhapatnam - Waltair

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Ondras

Tento graf zatim zustava otevreny:
https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/03_2020...

Den je skoro 15 hodin. Podle delky dne to musi byt nekdy bud Kveten-konec dubna, nebo o letnich prazdninach, ani zacatek ani konec.21. cervence vychazi Slunce pred 4 hod SEC (pred 3 hod UTC) a zapada po 19 hod UTC.Na severu-jihu je i pro CR rozdil.

Vzhledem k tomu, ze bylo prez +30, logicky to musi byt 21 duben a pozdeji, nikdy predtim tropicky den nebyl, nikde v CR. Jak moc je to hora-udoli, nevime zatim. Podle teplotni amplitudy pred onym fenem-heat burst, to nebude. V dome soukromych stanic na in-pocasi v Dubnu moc casto tropicky den nebyl, 29.04.2012 nekde ano, ale to nebude tou dobou. Takze zbyva kveten, nebo nekdy okolo pulky letnich prazdnim.

Ondras

Tak na graf nikdo neprisel zatim.

Dalsi stanice - leden 2020 opet. Ted to nebude moc tezke. Vypis dat z Ogimet SYNOP za 31 dni.

Protoze je tam v lednu permanentne den podle ikon na Ogimetu a navic je casto ve sloupci Slunecni svit hodnota 24.0, musi to byt nutne na Antarktide, ne moc daleko od polu. Teploty jsou pro Evropu i na leden velmi mrazive, takova je zima-leden leda tak v Kanade ci na Sibiri (letosni zima i na Sibiri docela tepla - krome vychodu). Ale takovy mraz v lete, v neteplejsim mesici v roce - jedine vnitrozemi Antarktidy, vysoko nad morem.

Resenim je tedy 89606 Vostok 78.4639 jizne, 106.8375 vychodne, 3420 m nad morem Mistni Slunecni poledne je 4:53 UTC a mistni Slunecni pulnoc je 16:53 UTC. Vzdalenost k polu je 1301 km, cca stejne blizko polu jsou cca Spicberky (z Nordkapp v Norsku je vzdalenost k polu 2102.3 km) Ve Vostok je nekonecny Arkticky den (v ramci cinnosti stanice), vsechny dny, kdy se pozorovalo, jsou Arkticke. To same plati i pro stanici na jizmim polu. 31.07.1983 byla ve Vostok zmerena nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana pozemskou stanici -89.2 °C, 6 dni pred rekordem v CR 27.07.1983 Praha Uhrineves Tmax +40.2 °C, prekonana 20.08.2020 Dobrichovice +40.4 °C, kdovi ktery den byl nejteplejsi ale, spise 27.07.1983.

https://en.wikipedia.org/wiki/Vostok_Station

Vostok data a grafy GSOD-Tutiempo:
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OBR/tutiempo_...

Data z jedne z nejzajimavejsich stanic, tedy Vostok, jsou docela derava. Ono pozorovat tam je ale ponekud obtiznejsi a nakladnejsi, nez napr. v Praze Libusi. Klima je tam ponekud drsnejsi. Ale zase, Koronavirus tam jen tak nezavita, muze ale odrovnat zasobovani samozrejme.

Koppenova Kasifkace je pro Vostok zcela jasna - EF Ice cap climate. To znamena, ze teplotni normal je pro vsechny mesice v roce pod 0 °C. Ve Vostok teda ta teplota i v lete zustava hluboko pod bodem mrazu. V zimnim pulroce (v Evrope tou dobou leto) je pri Vostok casto inverze teploty, mrazy klesaji v zime pod -70 °C az dokonce pod -80 °C, ale ve vysce pri sondazi byva tepleji nez -50 °C nebo -40 °C. Vzhledem k tomu, ze teploty jsou porad hluboko pod nulou, snih netaje, jen muze sublimovat. Kdovi jak se meri vyska snehove pokryvky na ledovci. Oblacnosti a srazek je tam cely rok velmi nepatrne, jen nemeritelne denni uhrny vetsinou. Rocni uhrn srazek je jen neco prez 20 mm, mene nez na vetsine pousti sveta (Asuan v Egypte a Arica v Chile jen cca 1 mm). Ale vhledem k teplote kdovi, zdali ve Vostok prevladaji srazky nebo vypar (sublimace samozrejme). A taky kdovi, jak moc je mozne srazky merit. Pri danych teplotach je mnozstvi vodni pary minimalni i presnost mereni vlhkosti dost mala.

https://en.wikipedia.org/wiki/Ice_cap_climate

Pri teplotach pod -78.5 °C se usazuje jako namraza dokonce i oxid uhlicity pri 1013 hPa (ve Vostok je tlak nizsi a tak bod sublimace CO2 je taky nizsi o trochu). Kapalny muze byt oxid uhlicity az pri tlaku 5.1 baru a vice, trojny bod CO2 je 5170 hPa a −56.6 °C (voda 6.11 hPa a 0.01 °C), kriticky bod CO2 +31.1 °C a 73 800 hPa (voda +374 a 220 640 hPa). Ani ve Vostok se moc nemuze usazovat CO2 ve forme namrazy, jen nektere dny v zime (tlak v teto nadmorske vysce nizsi, tak jeste trochu nizzsi teplota nez -78.5 °C potreba). Na Marsu moc vody neni CO2 tam je dost a na polech teploty jeste nizsi, tam se CO2 na polech usazuje dost viditelne, vody v Marsovskych polarnich cepickach moc neni.

https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide
https://en.wikipedia.org/wiki/Critical_point_(ther...
https://en.wikipedia.org/wiki/Triple_point

Nad Antarktidou byva jeste chladnejs i stratosfera nez nad Arktidou a tak lze v zime casto pozorovat perletova oblaka ve vysce 15-25 km cca. Letos teda perletova oblaka byla i v Arktide docela casto. Prvni typ perletovych oblak (voda s kyselinou dusicnou nebo i kyselinou sirovou) vznika pri teplotach pod -78 °C a druhy typ ciste vodnich oblak stratosferickych pri teplotach pod -88 °C. Ve stratosfee je velmi malo vody a tak k nasyceni je potreba extremni mraz. Pod -90 °C se objevuji teploty v zime ve stratosfere nad Antarktidou, nad Arktidou jen vyjimecne. Letos ale teploty v Arktide v ledu 2020 klesly k -97 °C podle modelu (sondazi z Reykjaviku zmereno -95.9 °C nebo -96.0 °C na zacatku ledna 2020). Perletova oblaka zpusobuji ozonovou diru a na jare 2020 se v Arktide ozonova dira obevila.

https://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_...

89606 Vostok Ogimet SYNOP rok 2019

Leden:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec:
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Ondras

Na te nove verzi fora a in-pocasi musim ruzne aktivovat Java Skript a ruzne doplnky, aby to spravne vsechno behalo, nekdy i musim hledat. Meteoforum.cz a amaterskameteorologie.cz, tam je jeste jednodusi verze a vse funguje bez Java Skriptu.

Ale jinak Te dost obdivuji, jak si na to vsechno prisel, hlavne ten Indicky Visakhapatnam, to nechapu. Ani to letiste Erzum v Tureckych horach a Cinsky Turpan (opet prilezitost nadavat na tresnickare) taky nebylo nejlehci, kdo se v klimatu nevyzna. Napada me jeden zpusob, jak vse uhadnout, ale to by jsi musel umet skriptovat v Linuxu a to si rikal, ze neumis. Nejmene ten Indicky Visakhapatnam by mozna ani nedali ti, co me z vseobecne klimatologie zkouseli.

Ja ted budu mit docela dost veci resit okolo, tak v nejblizsi dobe moc prispevku nebude. Vsechny dloouhou dobu prubezne pripravovane projekty jsem jiz postnul. Maximalne to prelozim do Anglictiny pro meteomodel.pl/forum2/. Jinak zadny velky projekt ted nebude, aktualne nic dalsiho v priprave neni (max. teple zimni dny a zima bez ledoveho dne v dohledne dobe potreba doplnit).

Ondráš

Rozdil delky trvani polarniho dne a polarni noci, z ruznych pricin popsanych vyse - nejvyssi zmenu vysky Slunce nad obzorem dela prave refrakce, Slunce je videt nad obzorem vys, nez jaka je skutecnost.

Rozdil delky trvani polarniho dne a polarni noci prave zavisi na rozdilu referencni vysky nad obzorem - aby to ohranicovalo den a noc (skutecna poloha, ci poloha zmenena refrakci, cele Slunce, stred, horni okraj v nulove vysce nad obzorem - otazkou je, jak to kdo pocita ?) - Jak rychle urazi tento rozdil zmena deklinace Slunce v prubehu roku, takovy je rozdil delky trvani polarniho dne a noci.

Jenze - deklinace Slunce se nemeri porad stejne, je to sinusoida (nebo kosinus, na tom uz tolik nezalezi). Prumerna rychlost zmeny deklinace Slunce v roce je 0.2568 stupne (15.41 uhlove minuty) za den. V dobe Slunovratu letniho a zimniho je tato zmena nulova (nulova prvni derivace deklinace Slunce v extremech funkce), v dobe rovnodennosti naopak je zmena nejrychlejsi ve fazi, a to Pi/2 nasobek prumerne hodnoty rychlosti zmeny (absolutni hodnoty), tedy 0.4034 uhloveho stupne, 24.20 uhlove minuty za den.

Vliv ma, i kdyz dost maly, ne uplne kruhovost drahy Zeme okolo Slunce - excentricita drahy. Rychlost obehu, rychlost zmeny deklinace Slunce, i velikost Slunecniho kotoouce, se v prubehu roku meni, neni to uplne konstantni.

Ondráš*
Hmm, uhádnout takovou stanici nebude vůbec snadné. Je evidentní, že jde o léto. Tipuju to na den s přechodem studené fronty, hodně zajímavý je ten noční teplý “profuk”, ale přímo stanici tedy netuším.

Ondras

Ty tlacitka na upravu-prispevku na webu jsou, ale s novou verzi in-pocasi se jedna uz o pokrocilejsi webove technologie. A protoze po celem internetu je dnes trackovani vsude mozne (hlavne od Google, FB), hlavne za ucelem personalizace relkamy, ale i za jinymi ucely, internet uz neni jako driv. Proto mam v prohlizeci Firefoxu vsechny mozne doiplnky a ruzne hlml5 a pod. technologie zakazane. Tlacitko na editaci prispevku se mi tedy neobevuje, musim pak ruzne veci sloziteji povolovat.

Ceskou klavesnici na notebooku nemam, protoze neni z CR, system tam mam taky v Anglictine. Samotna Ceska klavesnice by se tam snad mela dat dostat, ale klavesy s Ceskymi znaky tam nemam a uz by to stejne byl docela problem, odvykl jsem si uz po letech (zvlaste kdyz symboly na klavesnici nejsou). Driv jsem prispevky s diakritikou psal, uz je to par let na zpet. To jsem byl jeste v Praze, nejdriv skoro porad, pak cas od casu. Uz to nejaky ten cas zpet.

Samotne uhodnuti grafu, to neni jen tak. Podle delky dne jsem zanalyzoval, kdy by to mohlo byt, but pozdni jaro, nebo letni prazdniny. Vyskytuje se tam nahle rozfoukani nocni inverze za jasne oblohy, bud vitr a fen, nebo neco jako Heat Burst z bourky nedaleko. Stanic-dni kdy byl tropicky den je v poslednich letech opravdu hodne. Bud to muze byt velka vlna veder, kdy v nizinach bylo nad +35. Pak by se mohlo jednat i o vyssi polozenou stanici vc. mrazovek na Sumave (podle prubehu teplot to uplne mrazovka nebude), nahly vitr rozfouka inverzi, to se stalo i 08.08.2013. V pozdnim jaru by to mohla byt i nize polozena stanice a tepla vlna, to ale spis ne podle prubehu. Ale jestli je to stanice na Morave a meteorologicke leto, podle delky dne od pulky cervence do pulky srpna cca, takovych stanic bylo dost - nevypada to na uplne extremni vlnu tepla, ale tropicky den a v noci se zvedl vitr, bud bourka nedaleko a Heat-Burst, nebo proste fen z Alp. Takze to bude dost tezke uhadnout, stanic na Morave s tropickym dnem v lete a bourky pobliz je dost. Ted nemam moznost a cas anazhledem k vzestupu teplot relativne tepla vlna to byla. lyzovat, dost jinych veci okolo. Ale neco, jak jsem psal, to bude.

Ondras

Tak pro ne moc vysoko polozenou stanici je Tmax slabe nad +30 pomerne casta vec v poslednich letech. Ta velmi zajimava vec je prave to nocni otepleni - bud klasika fen, kdy v noci zacne foukat vitr a rozfouka prizemni inverzi, nebo onen HeatBurst z bourkoveho oblaku. Zajimave je, ze 21.08.2012 nijak moc extreme vysoke teploty nebyly.

20.08.2012 tedy skutecne byl velmi teply den s absolutni Tmax pro CR. Uz tou dobou bezely meteostanice na in-pocasi, jen jich bylo min. Co se tyce skutecne nejteplejsiho dne v CR, tak vezmene stanice, ktere merili i v roce 1983, az do roku 2015 rekneme. Nejvice z techto stanic ma absolutni stanicni rekord 27.07.1983.

Onen inkriminovany den 20.08.2012 jsem byl na vandru ve Strednich Cechach. Vedel jsem, ze prijde tepla vlna. Tenkrat jeste moc lidi ty smartfouny nemelo, ja take ne, predpoved byla par dni stara. V nocoi 19-20.08.2012 bylo velmi teplo. Navic prisel teply jizni vitr, onen fenovy efekt, coz branilo poklesu teploty docasne. Bylo skutecne teplo. Prez den 20.08.2012 bylo klidno, vysoka teplota, ne moc horko, nebot vlhkost byla nizka. Prez den se bourky netvorili, az pred pulnoci prisla fronta, misty s relativne silnymi bourkami. Dalsi den 21.08.2012 jiz nebylo tak teplo, Tmax jen slabe nad +30, ale vetsi vlhkost, rozdil o proti vcerejsku nebyl tak velky pocitove.

Na Moravu dorazila fronta az po pulnoci. Z bourky na fronte se prave vyskytl onen heat-burst, kdy se znacne oteplilo behem chvile. Pred fronotou ale byl vzduch velmi teply, Opatovice nejsou zadna mrazovka. Cekal bych tedy pred pulnoci teploty nad +20.

Podle delky dne to muselo byt to pozdejsi leto nebo jaro, ne ke konci jara. Takze jsem navrhoval i ten 29.04.2012. Tam mi ale nesedi tak vysoke nocni teploty a otepleni, i kdyz Nove Mesto pod Smrkem melo tropickou noc, prvni a jedinou v Dubnu. 08.08.2013 byl onen velmi vyznamny fenovy efekt, kdy se prez noc oteplilo jeste o dost vic, i na Kvilda Perla nad +20 prez noc. Pred pulnoci ale byly teploty o dost nizsi. Jednalo se ale o teply vitr, nikoliv Heat Burst z bourkoveho oblaku.

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4869-Horka_vl...

Kazdopadne uhadnuti onoho denniho grafu bylo opravdu tezke. Zvlaste, kdyz denni Tmax neni moc exteeme vysoko.