Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Víkend přinese ochlazení, déšť a přeháňky, hrozí i vydatnější srážky

Diskuse o počasí Uhádnete stanici?

173
# 15.02.2022, 20:53

crossflow,Ondráš*

Ja jsem tu stanici neuhadnul, ja jsem chybne hledal jinde. A dalsi den uz byla stanice uhadnuta. Hledal jsem blizko rovniku v Pacifiku a Indickem oceanu. A prakticky nikde nesedel rozput teplot, tak maly.

Na Ogimetu jsem vyuzil mapu:
https://ogimet.com/cgi-bin/ogimet_nav?lang=en

A pak jde take pouzit vypis dennich extremu. Data v mape k nejakym hodinam nejsou, stanice nehlasi kazdou hodinu. A podle vypisu extremu jsou u 3 stanic z Tonga teploty a srazky pomerne odpovidajici, i kdyz taky je zajimave, ze bezne je teplota 2-3 stupne od absolutniho maxima. Rozpytl teplot je tam proste maly a ocean studenejsi.


A starsi stanice:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Napoveda: Jak moc je horko, kdy je horko nejvetsi (az na svetovy rekord) ? Primo teploty nejvyssi nejsou obvykle v dobe nejvetsiho horka.

173
# 17.02.2022, 22:45

Hadana stanice z Ogimetu kde padl jeden svetovy rekord. Teploty jsou vysoke (Tmax i Tmin), ale nestaci ani na Evropske rekordy Txx a Txn.
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Zatim nikdo neuhodl o co se jedna, ani s napovedou, o co tam tedy vlastne jde, tak prozradim. Jsou pomerne dobre videt vysoka denni maxima az k +45 °C a denni minimima necelych +30 °C. Takove teploty (Tmax, Tmin) se vyskytovaly v lete 2021 v Recku, Turecku, Spanelsku, nejvyssi hodnoty byly jeste o neco vyssi. A taky na Kanarech a v Italii byla podobna vlna veder. V CR je nejvyssi Tmax 20.08.2012 Dobrichovice +40.4 °C a nejvyssi Tmin Bystrice pod Hostynem 08.08.2013 +27.2 °C (ze stanic na in-pocasi.cz Sudomerice ten den Tmin +27.4 °C). Ceske rekordni teploty jsou take nedaleko hodnotam v hadane stanici. Svetovy rekord teploty nejvyssi Tmax nebo nejvyssi Tmin to zdaleka neni, v poustich jsou takove teploty bezne. Svetovy rekord nejvyssiho maxima Txx je 2x ze stanice Furnace Creek v Mrtvem udoli 16.08.2020 15:41 +54.4 °C (129.9 °F) a 09.07.2021 +54.4 °C (+130.0 °F). Svetovy rekord nejvyssi Tmin je z Omanu za 24 hod (cely den) 41281 Qurayyat Tmin 26.06.2018 Tmin +42.6 °C a za noc Tmin opet v Omanu 41241 Khasab Airport 16-17.06.2017 +44.2 °C.

Ve Stredomori by skutecne mel byt tlak prez leto prez 1000 hPa. Tlak 990 hPa a vysoke teploty - to je zpusobeno termickou tlakovou nizi, jez se tvori nad poustemi, kde jsou samotne teploty skutecne vysoke (v hladine 850 hPa bezne nad +35 °C se vyskytuje (i nad nizinami, amplituda T850 i nad nizinami nekolik stupnu), Tmax pri povrchu muze presahnout i +50 °C), nikde tak tela vzduchova hmota neni. Termicka nize - pokles tlaku prez leto se vyskytuje na Sahare, v Arabii, v Pakistanu,i jinde.

Pri vlne veder ve Spanelsku, na Sicilii, v Recku, Turecku sice byly teploty nad +45 °C v maximu, ale foukal vitr a vzduch byl naopak suchy. Rosny bod dosahoval casto teplot pod nulou a byl zaznamenan deficit rosneho bodu (Teplota-Rosny bod) 50 °C, nebo dokonce az k 60 °C v extremu. Suchy vzduch a vitr, to znamenalo, ze neni takove horko, i kdyz jsou teploty vysoke. I pri +50 a nizke vlhkosti nemusi byt horko velke.

Jake je horko nebo zima - to neudava teplota, ale pri teplotach nad cca 14-16 °C index horka - pocitany z teploty a vlhkosti. U teplot pod +10 °C se pocita jaka je zima z teploty a rychlosti vetru - ochlazovani vetrem. Index horka (Heat-Index) tedy znaci, jak moc je horko. Lepsi by k tomu bylo zapocitat i vitr, a Slunecni svit, coz se vetsinou opomiji.

Heat Index (Index horka) skutecne uvava, jake je horko:
https://en.wikipedia.org/wiki/Heat_index

Svetovy rekord nejvetsiho horka (Heat Index) ma byt prave ze stanice 40416 Dhahran (ICAO: OEDR) v Saudske Arabii na pobrezi Perskeho zalivu (26.27 severne, 50.15 vychodne, 26 m nad morem) 08.07.2003 12 UTC (15 hod mistni cas) +79 °C (nebo +80 °C nebo +81 °C) pri teplote +42 °C a rosnem bodu +35 °C

40416 Dhahran dosazeni rekordu rosneho bodu, indexu horka v cervenci 2003:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=40416&l...


Pri rosnem bodu nebo teplote vlhkeho teplomeru nad +35 °C uz neni mozne venku bez ukrytu vydrzet nezavisle na tom, zda je teplota +35 °C nebo +55 °C (Nastesti, pri vysokych teplotach je nizka vlhkost obvykle). Je-li rosny bod, nebo teplota vlhkeho teplomeru +35 °C a vice, neda se to vydrzet, neni mozne se nijak ochlaadit prirozene. Nastesti, v Dhahran to byl excess jen jeden den. Teplota vody v Perskem zalivu v lete dosahuje az 35-36 °C a nad hladinou je tedy velmi vysoky rosny bod a teplo. Na pobrezi, kdy je na pevnine tepleji (i nad +45 °C nebo i +50 °C nejake kilometry dal od more), tedy fouka vzduch od more s nizsi teplotou. Rosny bod ale muze byt velmi vysoky pri urcitych situacich. Podle telot bysi kazdy rekl, ze v tom miste se neda vydrzet. Ale vlna extremniho rosneho bodu netrvala dlouho. Vydrzet se tam moc skutecne neda, ale duvod neni meteorologicky.


Teplota rosneho bodu a teplota vlhkeho teplomeru, to neni stejna velicina. Rosny bod je teplota, pri ktere relativni vlhkost dosahne 100 % a jedna se o teplotu, pri kterem se obsah vodnich par stane nasycenym. Teplota vlhkeho teplomeru je teplota odpovidajici adiabatickemu vyparovani vody z puncosky. Cim je vzduch sussi, tim rychlejsi je vyparovani a teplota vlhkeho teplomeru nizsi (Twb - Wet Bulb Temperature). Teplota vlhkeho teplomeru je mezi rosnym bodem a teplotou vzduchu. Neni to tedy stejna hodnota, jako rosny bod.

Obecne plati Teplota (T) vzduchu je vetsi rovno vlhkemu teplomeru (Twb) a rosny bod (DP) je mensi-rovno vlhkemu teplomeru (Twb). Rozdil mezi rosnym bodem a vlhkym teplomerem neni tak velky jako rozdil mezi vlhkym a suchym teplomerem (pri suchem, teplem vzduchu).
https://www.engineeringtoolbox.com/dry-wet-bulb-de...
https://www.quora.com/What-is-the-difference-betwe...

Ogimet SYNOP 40416 Dhahran (ICAO: OEDR) v Saudske Arabii na pobrezi Perskeho zalivu (26.27 severne, 50.15 vychodne, 26 m nad morem) rok 2015 - Denni vypis 21-21 UTC:

Leden
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...




Mesto Dhahran:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dhahran

Klima pro Dhahran: Absolutni maximum je uvedeno +51.5 °C, absolutni minimum z roku 1964 -5 °C, asolutni minimum v tabulce -1 °C., prumerna rocni teplota +25.9 °C (Leden +15.5 °C, Cervenec +35.5 °C), prumerne rocni srazky 107.5 mm (max. brezen 35.3 mm, obdobi cerven-zari 0.0 mm), Koppenova klasifikace BWh - Horke poustni klima.

Na stanici jsou SYNOP hlaseni po 3 hod a zrovna ten cas rekordu 08.07.2003 12 UTC tam hlaseni chybi. 3 hodiny predtim 08.07.2003 09 UTC je teplota +40 °C, rosny bod +34 °C a vlhkost 72 %. Teplota a rosny bod je zaokrouhlena na cele stupne. Mozna v dobe nejvyssiho extremu to bylo vyhodnoceno jako chyba mereni v dobu rekordu. Denni Tmax je +44 °C, denni Tmin +28 °C, denni maximum rosneho bodu nezname. Mimo tuto udalost se vsak v cervenci 2003 rosny bod na stanici pohyboval okolo 14-17 °C (prumerny denni rosny bod), v inkriminovany den prumer rosneho bodu +30.6 °C (21-21 UTC, data po 3 hodinach).

Nejde jen o rekord horka, ale i o rekord teploty rosneho bodu a teploty vlhkeho teplomeru. A take jde o rekord teploty ThetaE spoctene primo na stanici (v 993 hPa). Rekord u teploty rosneho bodu ale byl vyrovnan na druhe strane Perskeho zalivu. Rekord tim padem je i absolutni vlhkost ve vzduchu g/m2 a tlak vodnich par. Se smesovacim pomerem g vodni pary na kg vzduchu je to otazka, zdali je to rekord. Dale muze jit i o svetovy rekord nejvyssi teploty pri vyskytu mlhy podle symbolu na Ogimetu (neovereno)

Na strance s rekordy v pocasi jeste najdeme vyrovnani rekordu na druhem brehu Perskeho zalivu ve meste Jask v Iranu:

List meteorologickych extremu:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_weather_reco...

Mesto Jask:
https://en.wikipedia.org/wiki/Jask

Mesto Jask je take v klimaticke zone BWh - Horke poustni Klima. Absolutni maximum je +47.2 °C (v cervnu), absolutni minimum +6.0 °C (v lednu). Prumerna rocni teplota je +27.0 °C (Cerven +32.2 °C, Cervenec +32.1 °C, min. leden +20.1 °C), rocni srazky 139.3 mm (nejmin 0.0 mm v zari a 0.1 mm v srpnu, nejvic 38.6 mm v lednu), Slunecni svit 3142 hodin za rok (nejmene cervenci 219 hodin, nejvice v kvetnu 319 hodin).

Svetovy rekord nejvyssi teploty pri 100 % vlhkosti pochazi z Iranskeho mesta Jask - 21.07.2012 teplota +34 °C (93 °F) tedy vlhkost 100 %. O den drive 20.07.2012 na stejne stanici dosahl rosny bod +35 °C (+95 °F):
https://weatherspark.com/h/d/148904/2012/7/20/Hist...
https://weatherspark.com/h/d/148904/2012/7/21/Hist...


Narozdil od 40416 Dhahran v Saudske Arabii, v pripade 40893 Jask v Iranu je rosny bod v lete obvykle vysoky, hodnoty rosneho bodu nad +30 °C jsou i pomerne caste.

Ogimet SYNOP ukazuje 20.07.2012 Tmax +38.6 °C, Tmin +33.0 °C, k 9 UTC teplota +36.4 °C, rosny bod +34.5 °C, vlhkost 90 %, tlak neredukovany 995.6 hPa a 21.07.2012 Tmax +38.6 °C Tmin +33.0 °C, k 9 UTC teplota +36.2 °C, rosny bod +34.4 °C, vlhkost 91 % a tlak neredukovany 996.7 hPa.

Ve meste Jask take byl dosazen index horka (Heat Index) 31.07.2015 69 °C (156 °F) pri teplote 39.0 °C (102.2 °F) a rosnem bodu 33.0 °C (91.4 °F). Teplota je tady opet zaokrouhlena na cele stupne.

Ogimet SYNOP ukazuje 31.07.2015 Tmax +40.1 °C, Tmin +31.7 °C, k 9 UTC teplota +33.9 °C, rosny bod +30.4 °C, vlhkost 82 % a k 12 UTC teplota +34.1 °C, rosny bod +30.2 °C vlhkost 80 %. Teploty jsou na desetiny stupne, terminy po 3 hod, Tmax k 15 UTC, Tmin k 3 UTC.

Stanice 40893 (ICAO: OIZJ) Jask v Iranu 25.63 severne, 57.77 vychodne, 3 m nad morem

Cervenec 2012:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

18-22.07.2012:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=40893&l...

10.07-10.08.2015:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

29.07-02.08.2015:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=40893&l...

I na Iranske stanici Jask byl vyrovnan rekord rosneho bodu, stejne tak jako nejvyssi teplota na vlhkem teplomeru a take ThetaE spoctena z mista stanice (v 995-997 hPa). Rekord tim padem je i absolutni vlhkost ve vzduchu g/m2 a tlak vodnich par. Se smesovacim pomerem g vodni pary na kg vzduchu je to otazka, zdali je to rekord.

Ogimet SYNOP 40893 (ICAO: OIZJ) Jask v Iranu na pobrezi Perskeho zalivu 25.63 severne, 57.77 vychodne, 3 m nad morem rok 2021 - Denni vypis 18-18 UTC:

Leden
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Unor
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Brezen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Duben
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Kveten
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cerven
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Cervenec
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Srpen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Zari
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Rijen
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Listopad
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...

Prosinec
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&...



Podle vseho je obecne vetsinou nevyssi rosny bod pri pobrezi v Perskem zalivu, kde byl na dvou mistech zaznamenan rekord +35 °C. Dalsi misto, kde je dosahovana extrermni prumerna rocni teplota, extremni teplota more a velmi vysoky rosny bod, je oblast pri brehu Rudeho more Djibouti-Etiopia-Eritrea-Jemen (Aden). Nejvyssi teplota vody oceanu-more na Zemi ma byt +98 °F (+36.5 °C) v Perskem zalivu a +96 °F (+35.5 °C) v Rudem mori. Zdrojem je clanek z roku 2011, hodnoty uz mohly byt prekonany. Podle drivejsich mereni v Somalsku - Boosaso (Bender Caasim) 1934-1946 prumerny rosny bod v cervnu v case 14:30 (lokalni cas ?) +83 °F (+28.5 °C), prumerna teplota 104 °F (+40 °C) a vlhkost 61 %. Pro Boosaso je rekordni cervnove nejvyssi maximum Txx +113 °F (+45 °C) a rekordni cervnove nejnizsi minimum +78 °F (+25.5 °C) (za toto obdobi ? Ale tropickych noci tam bude dost). Ve meste Assab v Eritrei je prumerny odpoledni rosny bod +84 °F (+29 °C) (za jake obdobi ?).

Zdroj:
https://www.wunderground.com/blog/weatherhistorian...

V clanku je opet zmninen rekord v Dhahran (Saudska Arabie, kousek od Bahrain severne) 08.07.2003 15 hod teplota +108 °F (+42 °C), rosny bod +95 °F (+35 °C) a Index horka (Heat Index) +176 °F (+80 °C). Rosny bod +95 °F (+35 °C) byl take zaznamenan v Iranskem meste Jask na druhe stane Perskeho zalivu 20.07.2012. Dale v neznamem datumu mel byt ve meste Sharjah ve spojenych Arabskych emiratech dosazen rosny bod +93.2 °F (+34.0 °C).

A opet, v pripade rosneho bodu (nebo vlhkeho teplomeru) +35 °C a vice se to neda vydrzet dele, nez par minut. A nezalezi, jestli je teplota +36 °C nebo +50 °C. +55 °C pri suchem vzduchu se celkem da zvladnout. Rosny bod nad +30 °C, to je pekelne vedro. A rikate si vsichni, ze v mistech-mestech uvedenych v tomto postu se da tezko zit. To je pravda, jenze ne kvuli pocasi. Tim nejvetsim peklem je totiz politicka-kulturni situace. O totalitnim zrudnem rezimu v Saudske Arabii se nemusime dohadovat, i kdyz je to bohata zeme. Eritre, tam je to jeste horsi. Malo kdo to vi, jaky je v Eritrei diktatorsky rezim. A v Somalsku to take nebude nejlepsi. Jask na Iranskem pobrezi z toho vyjde lepe, ale teokraticky totalitni rezim dela svoje. Pred par desitkami let tomu tak nebylo.

Rekord rosneho bodu - dalsi zdroje:
https://findanyanswer.com/what-is-the-highest-dew-...
https://thajokes.com/what-is-the-highest-dew-point...
https://www.chicagotribune.com/weather/ct-wea-askt...
https://www.quora.com/What-is-the-highest-dew-poin...

Na quora.com bylo zmineno z opacneho konce. Nejde o nejnizsi rosny bod vubec (Rosny bod na Antarktide dosahuje hodnot az pod -100 °C, ve stratosfere nad Antarktidou az pod -120 °C, vzhledem k nepatrnemu mnozstvi vodnich par se to stejne tezko da zmerit relevantne nejspis), ale o nejvyssi deficit rosneho bodu teplota-rosny bod a tedy i rekordne nizkou relativni vlhkost. V Iranu (neuvedeno kdy a kde) melo byt zaznamenano teplota +46.5 °C, rosny bod -33.2 °C, relativni vlhkost 0.03 %, deficit rosneho bodu 79.7 °C. Mereni vlhkosti obecne je dost nepresne, zvlaste pri tak nizkych hodnotach. Byl rosny bod z vlhkeho teplomeru zmeren ? Podle Ogimet SYNOP pri vlne veder ve Spanelsku v roce 2021 na stanici 08417 Jaen 582 m 16.08.2021 13 UTC teplota +39.8 °C Rosny bod -18.3 °C deficit 58.1 °C, data 16.08.2021 14-21 UTC chybi. Na Spanelske stanici 08348 Ciudad Real 628 m 16.08.2021 14 UTC +38.4 °C Rosny bod -19.2 °C deficit 57.6 °C, 16.08.2021 17 UTC +37.0 °C Rosny bod -20.1 °C deficit 57.1 °C. Nizka vlkost a vitr snizuje pocit horka razantne, ale sireni pozaru velmi naopak podporuje a to byl, je a bude velky problem.

173
# 17.02.2022, 22:52

Ogimet SYNOP 40416 Dhahran v Saudske Arabii a 40893 Jask v Iranu rekordni situace

40416 Dhahran v Saudske Arabii 08.07.2003 Rosny bod az +35 °C Index horka az +79 °C nebo vic (Teplota +42 °C, Rosny bod +35 °C)

40893 Jask v Iranu 20.07.2012 Rosny bod +35 °C a 21.07.2012 teplota pri 100 % vlhkosti +34 °C

40893 Jask v Iranu 31.07.2015 Index horka +69 °C (Teplota +39 °C, rosny bod +33 °C)

40416 Dhahran v Saudske Arabii 07-09.07.2003
40893 Jask v Iranu 19-22.07.2012
40893 Jask v Iranu 30.07.-01.08.2015
173
# 17.02.2022, 22:55

Ogimet SYNOP 40416 Dhahran v Saudske Arabii a 40893 Jask v Iranu rekordni situace

40416 Dhahran v Saudske Arabii 08.07.2003 Rosny bod az +35 °C Index horka az +79 °C nebo vic (Teplota +42 °C, Rosny bod +35 °C)

40893 Jask v Iranu 20.07.2012 Rosny bod +35 °C a 21.07.2012 teplota pri 100 % vlhkosti +34 °C

40893 Jask v Iranu 31.07.2015 Index horka +69 °C (Teplota +39 °C, rosny bod +33 °C)

40416 Dhahran v Saudske Arabii cervenec 2003
40893 Jask v Iranu cervenec 2012
40893 Jask v Iranu cervenec-srpen 2015
173
# 17.02.2022, 22:57

Wikipedia - Klima na danych mistech
https://en.wikipedia.org/wiki/Jask
https://en.wikipedia.org/wiki/Dhahran

40416 Dhahran v Saudske Arabii 08.07.2003 Rosny bod az +35 °C Index horka az +79 °C nebo vic (Teplota +42 °C, Rosny bod +35 °C)

40893 Jask v Iranu 20.07.2012 Rosny bod +35 °C a 21.07.2012 teplota pri 100 % vlhkosti +34 °C

40893 Jask v Iranu 31.07.2015 Index horka +69 °C (Teplota +39 °C, rosny bod +33 °C)

40416 Dhahran v Saudske Arabii Klima Wikipedie
40893 Jask v Iranu Klima Wikipedie
# 18.02.2022, 12:00

crossflow

# # # Ten důvod je právě ten, že já vybral k hádání klimatu tabulku celého souostroví Tonga.
https://en.wikipedia.org/wiki/Tonga#Climate

Ty jsi však našel a uhádl, jak již bylo zmiňováno, samotné hlavní město Nukuʻalofa.
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuku%CA%BBalofa#Clim...

Ta data se v obou klimatických tabulkách opravdu trochu liší, především u těch srážek.
U Nukuʻalofa jsou podrobnější informace (s desetinnou čárkou) v teplotních parametrech. Kdežto u podnebí Tongy, jako celého souostroví je to zaokrouhleno.

To ale nebyl žádný záměr ani chyták z mé strany. Při zadávání oné hádanky jsem si tohoto rozdílu totiž ani nevšiml.
A proč tomu tak je, že tam je ten rozdíl netuším. Mohli to třeba přepsat, upřesnit nebo je to vypočítáno z jiného místa než samotné hlavní město. Těžko říct.

EDIT:
Tak tohle bude možná to vysvětlení.

Tonga - načteno 22. března 2011.

Nukuʻalofa - načteno 4. listopadu 2012.

Obě tabulky jsou z jiného období.

# 18.02.2022, 14:00

TommyAst
Takže stanice už prozrazena.

Je to ten 40416 Dhahran, 26 m n.m., Saúdská Arábie, resp. stanice na tamějším letišti.

No popravdě, podle toho rekordu rosného budu nebo teploty vlhkého teploměru bych to neuhádl, ale byl jsem asi nejblíže, když jsem psal, že bych mířil spíše někde na jih Arabského poloostrova, což v podstatě téměř bylo.

Ještě doplním GPS:
https://www.google.cz/maps/place/26%C2%B016'0...

Stanici z podobné oblasti už jsme tu kdysi hádali.
(Quriyat Omán).

173
# 18.02.2022, 15:34

Ondráš*

U tech tabulek Wikipedie by tam mely byt zdroje a za jake je to obdobi. U tech srazek je rozdil docela velky, ale srazky se docela memi.

Stanici z Omanu (Quriyat a Khassab) jsme uz hadali, prave kvuli tem Hyper-Tropickym nocim (Tmin nad +40 °C a rekordne nejvyssi Tmin). Skoda ze na techto stanicich byl v poslednich letech vypadek mereni.

Dalsi hadana stanice, tentokrat jde o aerologicky vystup.

Zdrojem dat textovych je meteociel.fr a nakreslil jsem grafy v Gnuplotu. Vzledem k datum z MeteoCiel to musi byt sondaz ze severni polokoule, jine v archiivu nejsou. Sondaz byla zminovana v nedavnem postu, neco tam opet musi byt extremniho, aby to slo uhodnout.

Teplota °C
Relativni vlhkost v %
Rychlost vetru v km/h
1119
# 18.02.2022, 21:42

Ondráš*
TommyAst

Jj diky za info

# 21.02.2022, 18:00

TommyAst
Ty zdroje tam jsou. Vždy pod těmi tabulkami na Wikipedii je v posledním řádku uveden zdroj (alespoň co jsem viděl). Plus odkaz na stránky odkud bylo čerpáno dole v poznámkách a referencíc....
A to období tam je uvedeno také.
V tomto případě je to odkaz na stránky Weatherbase.com
(viz obrázek, screen dole)

A s těmi hádanými stanicemi v tom Ománu je to tak. Některé už byly hádány (Quriyat atd.)

S tou tvou další hádanou stanicí zatím netuším. Tento typ hádanek tu zatím také ještě nebyl a přiznám se, že v těch sondážích se moc nevyznám.
Hledal jsem všude i na těch stránkách MeteoCiel.fr, ale zatím nevím.

Zdroj (Source) pod tabulkou klimatu Nukuʻalofa na anglické Wikipedii Zdroj: Wikipedia (https://en.wikipedia.org)
# 21.02.2022, 19:00

Mám zde takový kvíz na téma přepočet teplotních jednotek, pro odlehčení. Aby to nebylo pořád jenom o stanicích, grafech, mapkách, tabulkách apod.

1. Kolik Kelvinů musí být, aby se hodnota rovnala stupňům Fahrenheit?
A. -459,67
B. Kelvin s °F nikdy stejnou hodnotu nemá
C. 574,59
D. 255,37
E. 273,15

2. Na které hodnotě se protíná stupnice Kelvin se stupňem Celsia?
A. 373,15
B. 0
C. -40
D. Kelvin se s °C nikdy neprotíná
E. -195,80

3. Jaká teplota musí být, aby byla shodná pro stupně Celsia i Fahrenheita?
A. -40
B. 0
C. °C s °F žádnou stejnou hodnotu mít nemůže
D. -42
E. -50

4. Jaká je teplota kapalného kyslíku?
A. -103 °C
B. -183 K
C. -196 °C
D. -269 °F
E. kyslík nekapalní

1119
# 21.02.2022, 19:50

Ondráš*
1c
2d
3a
4c

nejsem si ale moc jistý :)

# 21.02.2022, 23:00

crossflow
Ještě nechám ostatní, jestli budou vědět. :)

Zatím ještě něco zajímavého přidám. Trochu z historie Meteorologie.

1. Kdo je považován za zakladatele meteorologie ve starověkém Řecku?
A. Archimedés
B. Meteorologés
C. Aristotelés
D. Sókratés
E. Ktesibios
F. Zeus

2. Z jakého dokumentu jsou známy nejstarší písemné záznamy o počasí v českých zemích?
A. Kronika Jiřího z Poděbrad
B. Písně povětrnostní
C. Spisy J. G. Mendela
D. Staré pověsti české
E. Kosmova kronika
F. Dalimilova kronika

3. Kdy byla zahájena meteorologická měření teploty v klementinské observatoři je docela dost známé. Ale věděl by někdo kterého roku byla postavena Astrologická věž v Klementinu?
A. 1860
B. 1597 na přání Rudolfa II
C. 1752
D. 1722
E. 1804
F. nikdy - Klementinum žádnou takovou věž nemá

4. Kdo je vynálezcem rtuťového barometru?
A. René Descartes
B. Evangelista Torricelli
C. Lucien Vidie
D. Galileo Galilei
E. Blaise Pascal
F. Heinrich von Wild

5. Kdo objevil souvislost tlaku s počasím?
A. James Watt
B. Enrico Fermi
C. Václav Prokop Diviš
D. Blaise Pascal
E. Christian Doppler
F. Robert William Thomson

173
# 22.02.2022, 17:50

Ondráš

Se stupnicemi, kdy se protinaji, to je pomerne jednoduche, profoze Farenheit ma jinou velikost. A body, podle kterych se stupnice vytvarela, jsou jine. 0 °F je -17.8 °C a +100 °F je +37.8 °C, pak uz se to da dopocitat. Bod varu kysliku, dusiku, argonu, CO2, ten se tu nedavno resil v souvislosti s rekordne nizkymi teplotami na Zemi, jen u CO2 je mozne dosahnout teploty sublimace v atmosfere (mimo umele vytvorene teploty). Zatim reseni prozrazovat nebudu.

Ten sondazni graf jsem nakreslil z dat sondazi na meteo-ciel, maji tam archiv nekolik let dozadu, je mozne vypsat si tabulku a z tabulky jsem nakreslil graf. A patri k jednomu memu nedavnemu clanku a tematu, co jsem zalozil. Nakonec to byl clanek docela velky.

1119
# 22.02.2022, 21:16

TommyAst
Ondráš*

Hm tak jedničku mít nebudu :D

Nevadí zkusím nastřelit test 2
1C
2E
3D
4B
5D

Opět něco jenom tipuji

# 23.02.2022, 14:00

TommyAst
Myslím, že tu hádanou stanici ze sondáže (# 18.2.2022, 15:34) už mám.

Je to stanice 04018 Keflavikurflugvollur (Keflavík) Island, 52 m n.m.

GPS: https://www.google.com/maps/place/Leti%C5%A1t%C4%9...

Souřadnice stanice na tamějším letišti: 63° 59′ 6″ N, 22° 36′ 20″ W

Letiště Keflavík (Keflavikurflugvollur) na české Wikipedii:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Ke...
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org)

Město Keflavík na české Wikipedii:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Keflav%C3%ADk
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org)

Klima města na anglické Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Keflav%C3%ADk#Climat...
Zdroj: Wikipedia (https://en.wikipedia.org)

A výpočet je z 3. ledna 2020.

OGIMET stanice 04018 Keflavikurflugvollur (Iceland) z daného dne: https://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=04018&a...
Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)

Zde je to téma, kde jsi o tom rekordu psal: Historicky rekord nejnizsi teploty na Zemi Tnn v m...

Tady jsou odkazy na tu avizovanou sondáž:

http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=np...
Zdroj: weather.uwyo.edu

https://www.meteociel.fr/obs/sondage/images/4018_0...
Zdroj: © MeteoCiel (www.meteociel.fr)

Dobrá práce s těmi grafy. Udělat je z takovýchto tabulek a grafů asi dalo hodně úsilí.

173
# 28.02.2022, 15:10

Ondras

Je tomu tak, graf ze sondaze patri k Islandske stanici 4018 BIKF Keflavikurflugvollur (Reykjavik), Sondaz je z 03.01.2020 12 UTC. Ta stanice ma teda snadno napsatelne ci vyslovitelne jmeno, jeste, ze se da nazev kopirovat. A jde samozrejme o to, ze podle vseho byla dosazena nespis nejnizsi teplota ve stratosfere a vubec ze vsech sondaznch mereni a samozrejme nizsi teplota, nez kdekoliv na stanici na severni polokouli. Podle modelu melo byt tou dobou ve Stratosfere nad Gronskem az -97 °C. Vlivem nizkych teplot byla nad Skandinavii hlavne na severu v lednu 2020 nekolikrat Perletova oblaka. Navic silny polarni vir ve stratosfere prinesl rekordne teplou zimu hlavne do severskych statu a Evropskeho Ruska. V hladine 1 hPa, kam sondaze nedosahnou, mel vitr podle modelu dosahovat az 600 km/h.


Podle University of Wyoming bylo dosazeno -95.9 °C v 17.2 hPa a 17.4 hPa. v geo-potencialni vysce 25601 gpm a 25661 gpm jsou tyto 2 mereni. Meteociel.fr ma na strankach archiv aerologickych sondazi z Evropy nekolik let dozadu, ale je tam vic Evropskych stanic nez na http://weather.uwyo.edu/
Na meteociel.fr jsou u sondaze dva grafy, ktere o teplote s vyskou resp. v tlakovych hladinach toho moc nereknou. Pak je tam tabulka ze sondaze z daty interpolovanymi na vyskove hladiny velmi huste, s vyskovym rozlisenim, hladin je tam opravdu hodne. Ale je to az neprehledne a nedaji se z toho najit ani standardni hladiny. Podle meteociel.fr bylo pri teto sondazi dosazeno -96.0 °C ve vysce 25642 m a stejna teplota i vyska s presnosti na metry je na 87 radcich. To ma sondaz rozliseni po decimetrech pomalu. Ale tlak k dane vysce je udan vzsy jen na cele hPa. K tomu navic v teto hladine s nejnizsi teplotou vitr 214-215 km/h (59.6 m/s) ze smeru 275 stupnu (zapadni). Na meteociel.fr v Archivu je jeste jedna Islandska stanice. Jenze v inkriminovany cas vubec hladin, kde byla nejnizsi teplota, balon z teto stanice nedosahl.

Jiz byla prozkoumana data sondazi na Antarktide 1973-2020. Kvuli roku 2021 se mi cely kontinent preparsovavat nechce. A hodnoty pod -100 °C se tam v zadne sondzi neobjevily, jen hodnoty mezi -96 °C az -98 °C, i pod -98 °C slabe, nikdy ne pod -99 °C. A to je nejnizsi teplota na Zemi, zmerena na stanici nebo sondaznim balonem.

Tabulka ma mnoho radku u sondazi na meteociel.fr. Ulozil jsem si tabulku jako TXT nebo CSV soubor, upravil prikazem pro parsovani textu a v Gnuplotu jsem nakreslil grafy, s vystupem do obrazku PNG. Konverze na minimalni velikost je samozrejmosti. Usili udelat graf vubec nesouvisi s delkou tabulky. Teda kdyz tech radku jsou desitky milionu, uz to zpomaluje pocicac, tady ale urcite ne. Prace s textem se nikdy nedela rucne, vzdy se pouziva terminal a prikazovy radek. Na Webu v mem projeku Tutiempo-GSOD jsem mel temer pul milionu grafu. Ale web neni dostupny, nebot spravce serveru vubec neodpovida-nereaguje cele mesice. S clovekem Roman Diba nikdy do zadneho projektu nechodte. Ja nemam roota a s webem MeteoTommy nic aktualne delat nemohu.

A ten samotny clanek o nejnizsich teplotach na Zemi vubec. Puvodne jsem neplanoval vubec tak dlouhy clanek, ale jak se najednou objevilo spousty novych veci k tomu, tak to vsechno dost narostlo (dlouhy post) a i casove to pomerne dlouho trvalo. Bylo tam proste spoustu ruznych veci. A nejnizsi teplota, co je vubec dosahovana, je pri mezopauze, v horni mezosfere v lete nad vyssimi zemepisnymi sirkami (nad Skandinavii napr.), a to nekolikrat pod -140 °C, a udany jsou i hodnoty -160 °C a nebo dokonce -180 °C (jestli to neni chyba). Vzduch je v teto vyskove hladine velmi ridky (tlak mene nez 0.01 hPa), a meri se rychle se pohybujicimi sondaznimi raketami, navic ne moc casto. Tak jsou i ty hodnoty nepresne.



A ted jedna moje hadanka - bez obrazku a grafu: V Praze Klementinu padly v roce 2021 dva absolutni rekordy za celou radu pozorovani 1775-2021 - Kdy a o jaky rekord, jakou hodnotu se jedna ? Rekordy jsou podle Klementinske rady na portal.chmi.cz s dennimi daty. Data z Klementina jsou denni teploty (Tmax, Tmin, Tavg) a srazky (mm za den). Pouze techto velicin a od nich odvozenych, se muze rekord tykat.

# 04.03.2022, 16:00

Myslím, že by bylo na čase po 11 dnech odtajnit zadané otázky. Zde je tedy vyhodnocení testu ze dne 21.2.2022 # 19:00 a # 23:00.

Uživatel crossflow byl jediným hádajícím celého kvízu, když nepočítám TommyAst, který by však určitě všechno uhádl.

crossflow

Kvíz č. 1: https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

1. Kolik Kelvinů musí být, aby se hodnota rovnala stupňům Fahrenheit?
A. -459,67
B. Kelvin s °F nikdy stejnou hodnotu nemá
C. 574,59 ✔️
D. 255,37
E. 273,15

2. Na které hodnotě se protíná stupnice Kelvin se stupňem Celsia?
A. 373,15
B. 0
C. -40
D. Kelvin se s °C nikdy neprotíná ✔️
E. -195,80

3. Jaká teplota musí být, aby byla shodná pro stupně Celsia i Fahrenheita?
A. -40 ✔️
B. 0
C. °C s °F žádnou stejnou hodnotu mít nemůže
D. -42
E. -50

4. Jaká je teplota kapalného kyslíku?
A. -103 °C
B. -183 K
C. -196 °C
D. -269 °F
E. kyslík nekapalní
-----
Otázka č. 4 byla trochu chyták.
Při -196 °C kapalní dusík. Odpověď je -183, avšak ne Kelvinů, ale °C.
Žádná z odpovědí tedy není správná. Trošku jsem vás napálil. :D

Kvíz č. 2: https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

1. Kdo je považován za zakladatele meteorologie ve starověkém Řecku?
A. Archimedés
B. Meteorologés
C. Aristotelés ✔️
D. Sókratés
E. Ktesibios
F. Zeus
-----
Meteorologés by bylo pěkné, ale ten bohužel nikdy neexistoval.
Zeus jako pán řeckých bohů by to možná také byl, ale pouze v mytologii.

2. Z jakého dokumentu jsou známy nejstarší písemné záznamy o počasí v českých zemích?
A. Kronika Jiřího z Poděbrad
B. Písně povětrnostní
C. Spisy J. G. Mendela
D. Staré pověsti české
E. Kosmova kronika ✔️
F. Dalimilova kronika

3. Kdy byla zahájena meteorologická měření teploty v klementinské observatoři je docela dost známé. Ale věděl by někdo kterého roku byla postavena Astrologická věž v Klementinu?
A. 1860
B. 1597 na přání Rudolfa II
C. 1752
D. 1722
E. 1804
F. nikdy - Klementinum žádnou takovou věž nemá
----------
Tady to byl další chyták.
Správně má být za: F. nikdy - Klementinum žádnou takovou věž nemá.
Roku 1722 byla sice skutečně nějaká věž v Klementinu postavena, ale ne Astrologická, nýbrž Astronomická.

4. Kdo je vynálezcem rtuťového barometru?
A. René Descartes
B. Evangelista Torricelli ✔️
C. Lucien Vidie
D. Galileo Galilei
E. Blaise Pascal
F. Heinrich von Wild

5. Kdo objevil souvislost tlaku s počasím?
A. James Watt
B. Enrico Fermi
C. Václav Prokop Diviš
D. Blaise Pascal ✔️
E. Christian Doppler
F. Robert William Thomson

173
# 04.03.2022, 18:19

Ondráš

Pro me to bylo pomerne lehke, hlavne ten prvni kviz. Zaporna teplota v Kelvinech neni mozna, Kelvin ma stejnou velikost jako stupen Celsia, ale zacina od absolutni nuly. Farenheitova stupnice zacina nulou tam, kde zamrza smes soli a vody. A 100 °F mela byt teplota cloveka. Pak se to pro konverzi upravilo, ze 0 °F = -17.8 °C a 100 °F =+37.8 °C. Pak je jeste stupnice Réaumuraova, kde 0 °R je bod zamrzani vody jako 0 °C a 80 °R je rovni 100 °C, teplota varu vody. Z pocatku se teploty v Klementinu do kroniky zapisovaly ve stupnich °R. Dusik kapalni pri nizsi teplote nez kyslik. Kapalny dusik resp. kapalny vzduch jsem uz nekolikrat videl. Kdyz se rozleje na podlahu, je to jako kdyz se voda rozleje na kamna. Jenze varici kapky jsou velmi studene.

V Kosmove kronice pocasi skutecne najdeme. Konkretne 30.07.1119 je tam zaznam prvniho tornada v CR (nejstarsiho). Jednalo se rovnez o nejsilnejsi tornado zaznamenane v CR, nejspis F4 (nebo F3) a zasahlo Prahu. Bylo to nejspis i nejsmrtelnejsi tornado v CR, jestli je pravda, ze zabilo prez 800 lidi. Silou bude na tom podobne jako tornado na Hodoninsku 24.06.2021.

# 08.03.2022, 14:00

TommyAst

K těm teplotním jednotkám v prvním testu.
Ten Kelvin je vůbec i hlavní základní jednotkou teploty a jednou ze základních jednotek soustavy SI. Ale v běžném zažitém měření (třeba v meteorologii nebo v lékařství) se moc nepoužívá. Spíše v astronomii, fyzice, chemii a v dalších vědách a oborech.
S tím stupněm Celsia je to tak. Absolutní nula, tedy 0 K má tuším hodnotu -273,15 °C, resp. -459,67 °F.
Pod tuto hodnotu se již teplota nemůže dostat, jelikož zamrznou veškeré atomy a částice v nich a všechen pohyb všeho jak na Zemi, tak v celém vesmíru utichá.
Ve vesmíru je myslím nejnižší zatím doposud zjištěná teplota kolem hodnoty 2 Kelvinů, tedy -271,15 °C (-456,07 °F). Ale možná někde v dalekém kosmu existuje teplota ještě nižší, hodně blízká absolutní nule.
V laboratorních extrémních podmínkách na Zemi se podařilo uměle dosáhnout hodnoty bez mála -273 °C. Teplota kapalnění hélia je -269 °C.

Je zajímavé, že teploty pod 0 K (-273,15 °C) nelze dosáhnout (útlum částic), ale teplota do plusu může mít prakticky neomezenou hodnotu. I když někde ten strop musí být i v tomto.
Tvrdí se např., že při tzv. Velkém třesku byla teplota absolutně vůbec nejvyšší jakou mohla kdy dosáhnout. To muselo být hodně závratné číslo. Při tom, jak se vesmír rozpínal, teplota postupně klesala.
Třeba jádro Slunce má nepředstavitelných téměř 16 000 000 Kelvinů. A existují jistě i mnohem vyšší hodnoty na jiných hvězdách apod.

Stupeň Celsia i Fahrenheita se skutečně protínají na hodnotě -40, a Kelvin s Fahrenheitem na hodnotě přibližně 574,59 (tato hodnota je zaokrouhlena, úplně přesné by to bylo až na několik desetinných míst).
Kelvin se stupněm Celsia °C se nikdy protnout nemůže. Pořád tam bude ten rozdíl 273,15 od absolutní nuly až po nekonečno. Z důvodu právě té stejné stupnice měření obou veličin, pouze s tou jinou hodnotou.

Takže když bude v Americe -40 °F, tak je vlastně shodně -40 °C. Čím budeme dále od této hodnoty na obě strany, jak do plusu, tak i mínusu, tak bude rozdíl stále větší.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a...
Zdroj: Wikipedia.org

Ty další teplotní stupnice kromě Kelvin, stupně Celsius a Fahrenheit už jsou méně známé a většinou nevyužívané nebo jen v některých zemích světa.
Já třeba jsem o některých ani nevěděl, že existují nebo existovaly. Ale samozřejmě ty nejznámější a na světě doposud používané jsou ty tři základní. Fahrenheit tedy hlavně v USA.

Zde je tabulka z Wikipedie všech teplotních stupnic:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplota#Teplotn%C3%A...
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org)

Dusík kapalní právě při těch -196 °C, kyslík -183 °C. A pod asi -219 °C se s kyslíku stává pevná látka. U dusíku je to teplota -210 °C, aby se stal pevným.
Osobně jsem se asi ještě nesetkal s kapalným a už vůbec ne s pevným kyslíkem ani dusíkem. Nebo možná někdy ve škole, když jsme dělali pokusy v chemii, ale to už si moc nevybavuji. :D
Pokusy s kapalným i pevným dusíkem jsou však zajímavé. Viděl jsem něco na YouTube nebo v TV.
Zajímavé je i to, že kyslík má mezi kapalným a tuhým stavem jiné rozpětí než dusík.
Je pravda, že dusík potřebuje nižší teplotu než kyslík, aby byl kapalný, tedy alespoň těch -196 °C. Ale pod -210 °C už by měl být v pevném skupenství.
Zatímco kyslík je sice kapalný už při -183 °C, ale pevný až pod -219 °C.


Co se týká toho druhého kvízu.
Tak třeba ten Aristotelés je považován za zakladatele meteorologie ve starověkém Řecku a možná i celkově v historii lidstva.
Archimedés se zabýval asi trochu něčím jiným. Byl to velice významný matematik, fyzik, vynálezce, astronom, ale také například filozof. Všichni známe Archimédův zákon. Meteorologií se asi moc nezabýval nebo se to neví.
Meteorologés by bylo zajímavé kdyby někdo takový žil, meteorologie by byla pojmenována právě po něm.
A ti ostatní byli spíše filozofové nebo matematiko-fyzici.
No a Zeus asi každý ví kdo byl.

Kosmova kronika je opravdu nejstarší dokument, kde se s počasím v českých zemích můžeme setkat.
Dalimilova kronika myslím pochází až ze 14. století a Jiřího z Poděbrad ještě později.
Staré pověsti české mimo jiné čerpaly právě z obou výše zmiňovaných kronik (Dalimilova i Kosmova a další), takže pokud je tam nějaká zmínka o počasí, což netuším, tak právě od Kosmase.
A Písně povětrnostní nevím, zda vůbec něco takového bylo kdy vydáno, spíše ne.
Gregor Mendel žil až v 19. století.

O tom tornádu v Praze v létě 1119 jsem již také mnohokrát slyšel, jak jinde tak už o něm byla několikrát zmínka i zde na In-počasí.
Nutno ještě podotknout, že Praha tehdy mohla mít obyvatel, jako dnešní menší okresní města. Takže rozhodně to nebyla žádná miliónová metropole, jako dnes.
Ale pro ty tehdejší lidi to muselo být skutečně, jako posel s pekla... Neuměli si to zkrátka vysvětlit
.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Torn%C3%A1do_v_Praze...
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org)

S tím Klementinem to, jak jsem psal byl chyták. Ta stavba tam stojí, ale jde o Astronomickou věž z roku 1722.
Proto mohlo být pro ty, kdo si pořádně nepřečetli otázku snadné si pojem "Astrologická" splést za "Astronomická".
Ani některé ty další letopočty v tom testu ke Klementinu nebyly náhodné.
V roce 1752 začalo pravidelné meteorologické měření teploty. V roku 1804 zase třeba měření dešťových srážek.
Dost zmást mohl i rok 1597 s tím Rudolfem II, který se jak známo zajímal i o astrologii, ale ten rok například k Klementinu probíhala a dokončovala stavba italské Vlašské kaple. Takže také spojitost s Klementinem.

No a s tím vynálezcem rtuťového barometru i souvislosti tlaku s počasím to je víceméně jasné.

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.