Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Hodně oblačnosti a k večeru místy slabý déšť, v Čechách zpočátku možnost náledí

Diskuse o počasí Nedávné vlny veder v západním Středomoří nemají v posledním tisíciletí obdoby

# 07.08.2025, 08:21

Obecně lze za vlnu veder označit období abnormálně horkého počasí, které trvá několik dní. Jednotná definice pro vlnu veder neexistuje zejména kvůli regionálním klimatickým odlišnostem. Protože v některých oblastech, např. ve Skandinávii, představuje mimořádné horko teplota nad 25 °C, ale třeba ve Středomoří to může být až nad 35 °C. Špatnou zprávou ...... Více >>

1365
# 07.08.2025, 10:11

Krásně sepsaný článek o extrémních vedrech. :)

Je to strašné, co příroda dokáže. Navíc teploty každým rokem lehce stoupají.. :(

148
# 07.08.2025, 10:40

Šiška
Mně teda ten první graf spíš říká, že klima bylo neobyčejně stabilní a to i během malé doby ledové.

379
# 07.08.2025, 11:54

Šiška
Jisi registrovaný(á) včera. Vrchol teplot rozhodně nebyl 2015-2019, ať už globálně nebo v ČR. Nejteplejší léto u nás v ČR, to bylo skutečně 2019, 2018, 2015 a i ten počet tropických dní byl nejvyšší roce 2018 (Absolutní rekord v ČR Doksany v roce 2018 51 tropických dní, předchozí absolutní rekord v ČR Dobřichovice v roce 2023 49 tropických dní). V prípadě celé Evropy nebo dokonce globlně však rozhodně vrchol tepla 2015-2019 nebyl. V Kuvajtu od roku 2022 přestaly zdílet SYNOP data ze všech stanic kromě mezinárodního letiště, tak se ty vlny veder húře zkoumají.

Globální průměrné teploty:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-7743-Globalni...

Nebo v ČR:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5269-Klimatol...

37
# 07.08.2025, 13:03

Co na to "klimatolog z lidu" Daniel Vávra? Jemu byla v červenci několikrát zima jak prase, takže oteplování je hoax alarmistů, podle kterých všichni brzo zhoříme.

379
# 07.08.2025, 15:23

ludvicek
V tom grafu jsou rekonstrukce anomálií teploty Středozemního moře v letní sezonně květen září (5-měsíční období) v letech 1119 až 2023 tuším, že ten graf končí rokem 2023. A pak je tam predikce dat na další deseti-letí podle různých scénářů. V grafu jsou vyznačeny 4 Sluneční minima trvající desetiletí (Wolf, Sporer, Maunder, Dalton). Jen v době Daltonovo mimima jsou k dizpozici data z Klementinské řady a více-měně odkudkoliv z Evropy. Byť měření začínala užpřed rokem 1750 a sporadicky před rokem 1700. Pak jsou v grafu znázorněny velké vulkanické erupce (podle grafu od VEI6 výše), poslední je Mt. Pinatubo na Filipínách.

Podle grafu je tam lokální maximum k roku 1960 přibližně, pak 70-80. léta poslední minimum a od roku cca 1983-1987 přibližně ta křivka stoupá, od roku 1990 zajisté vzestup. Jde o 11-letý klouzavý průměr - černá čára. Jednotlivé roky jsou více rozkolísané. Každopádně 11-letý klouzavý průměr i hodnoty za jednotlivé roky v posledních letech 2019-2025 dosahují nejvyšších hodnot a zkoumané období od roku 1119.

# 08.08.2025, 19:04

To by mě zajímalo kdo měřil v roce 1119 teplotu. Jezdím každý rok do Itálie a tam mi lidé říkali že zrovna ve 14 a v 16 století tam byli takové vedra že zahynula většina zvěře a úroda byla spálená. Je jasné že když malá doba ledová skončila začátkem 19 století tak se od té doby bude oteplovat

379
# 08.08.2025, 20:20

Martin Vítek
Copak ve 12. století, ale celé ty tisíce, miliony, nebo i sta-miliony let do minulosti, jak vidíme v různých grafech i ve vědeckých časopisech. A samozřejmě - nejde o klasické pozorování a měření počasí. Jak moc bylo v konkrétním roce zima-teplo, sucho-vlhko, to se určuje např. podle letokruhů stromů, to je zdroj asi nejspolehlivější. Od tud víme, že nejchladnější desetiletí za posledních až 2300 let je období 536-545. Dál než stovky, nebo i nižší tisíce let do minulosti nám už letokruhy nepomůžou. Používají se jiné, složitější a méně přesné metody. To by bylo na pořádný článek.

A co se týče toho měření teploty teploměřem, tak Klementinská řada od roku 1775 je jedna z nejdelších, ale některé stanice mají řadu delší. Před rokem 1750 už je těch dat hodně málo. Ale v Berlíně podle jednoho postu snad byly všechny 3 měsíce zimy 1708-1709 chladnější, než únor 1929 v Praze. První záznamy o měření teploty nesouvisle na různých místech v Anglii pocházejí z doby okolo 20 let před rokem 1700.

# 09.08.2025, 18:53

TommyAst
Krásně jste mi to vysvětlil děkuji. Mě se jen zdá nesmysl že bylo počasí tak stabilní když se člověk dozvídá a čte jaké anomálie v té době byly

379
# 10.08.2025, 12:45

Martin Vítek

Ta Klementinská řada je dost unikátní, extrémů tam bylo taky dost. Podle všeho mělo být v Klementinu nejchladnější klima okolo půlky 19. století, což neodpovídá teorii. Tenkrát ale nebylo měření a umístění přístrojů tak dobré (přibližně do roku 1830), a tak byly měřeny minima a průměrné teploty vyšší, maxima nižší podle všeho.

Extrémní srpen 1807 (a celé léto), pak léto 1811 a 1834 velmi teplé. Naproti tomu (z důvodu vulkanických erupcí podle všeho) 7 let bez tropického dne za sebou 1812-1818, v roce 1821 Txx +26.4 °C a jen 6 letních dní, v roce 1786 Txx +26.5 °C a jen 5 letních dní. To si dnes moc nedovedeme představit.

Extrémní byla zima 1798-1799 s mnoho Arktickými dny a pak to naprosto extrémní ochlazení na konci zimy 1784-1785 (a celý březen 1785).

Před obdobím pozorování v Klementinu mely být extrémy ještě větší. V 16-18. století se objevovaly naprosto nesrovnatelné zimy, zejména pak katastrofický mráz 1708-1709, zima 1739-1740 atd. Ve 14-16. století mělo být v Itálii extrémní vedro, že úroda měla být spálená. To by odpovídalo teplotám nad +50 °C ? Velmi teplo ani nemuselo být, ale mohla být extrémní sucha. V roce 1540 mělo být sucho extrémní, dlouho-trvající. Na konci jara a v létě skoro vůbec nepršelo. Ve Středomoří i zima 1539-1540 byla teplá. Ve střední Evropě bylo sucho a léto spíše teplotně nadprůměrné, možná až výrazně, někde možná až +7 °C nad normálem 1961-1990. Ale nemuselo tomu tak být. Při severo-východním a východnm proudění by bylo dlouhé sucho, teploty ne příliš vysoké, jen letní dny. Ale léto nad normálem, letních dnů hodně.

Sucho v roce 1540 a v dalších letech:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4949-Katastro...

Na druhou stranu se dozvídáme i o extrémních zimách. V roce 829 (která zima) a také v zimě 1010-1011 měla zamrznout úžina Bospor a Dardanely a také se měl dokonce objevit led na řece Nil. Úžina Bospor a Dardanely zamrznout ještě mohla (na severu Černého moře se led objevil i v zimě 2011-2012), ale led na Nilu je těžko uvěřitelný. V Egyptě se občas vyskytne ráno mráz, přes den se ale poměrně oteplí. Těžko by se objevil led na řece tekoucí z ještě teplejších krajin. V Iálii na severu řeka Pád měla zamrznout v zimách 125-1126, 1132-1133, 1210-1211, 1317-1318, také několikrát zamrzly Benátky a v zimě 1233-1234 dokonce z Benátek do Chorvatska mohly projet i těžké vozy. V Benátkách se objevil let tuším že i v zimě 1928-1929.

Led na Nilu a tuhé zimy v posledních příbližně 1300 letech:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4828-Led_na_N...

Graf začíná rokem 1119. A 30.07.1119 je nejstarší záznam počasí v ČR vůbec. V Praze udeřilo F4 tornádo. Druhé F4 tornádo v ČR udeřilo na Hodonínsku 24.06.2021. Jak silné bylo tornádo v roce 1119 těžko posoudit, ale možná ještě silnější než to z 24.06.2021 na Hodonínsku.

Nejhorší rok 536 a nejchladnější dekáda za posledních cca 2300 let 536-545 byla způsobena erupcí více sopek, v roce 535 nebo 536 pak měla být velká erupce sopky v Indonézii (podle všeho Krakatau).

Roky 535-536 a další velké vulkanické erupce:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4934-Katastro...

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.