Obecně lze za vlnu veder označit období abnormálně horkého počasí, které trvá několik dní. Jednotná definice pro vlnu veder neexistuje zejména kvůli regionálním klimatickým odlišnostem. Protože v některých oblastech, např. ve Skandinávii, představuje mimořádné horko teplota nad 25 °C, ale třeba ve Středomoří to může být až nad 35 °C. Špatnou zprávou ...... Více >>
Diskuse o počasí Nedávné vlny veder v západním Středomoří nemají v posledním tisíciletí obdoby
Šiška
Jisi registrovaný(á) včera. Vrchol teplot rozhodně nebyl 2015-2019, ať už globálně nebo v ČR. Nejteplejší léto u nás v ČR, to bylo skutečně 2019, 2018, 2015 a i ten počet tropických dní byl nejvyšší roce 2018 (Absolutní rekord v ČR Doksany v roce 2018 51 tropických dní, předchozí absolutní rekord v ČR Dobřichovice v roce 2023 49 tropických dní). V prípadě celé Evropy nebo dokonce globlně však rozhodně vrchol tepla 2015-2019 nebyl. V Kuvajtu od roku 2022 přestaly zdílet SYNOP data ze všech stanic kromě mezinárodního letiště, tak se ty vlny veder húře zkoumají.
Globální průměrné teploty:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-7743-Globalni...
Nebo v ČR:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5269-Klimatol...
ludvicek
V tom grafu jsou rekonstrukce anomálií teploty Středozemního moře v letní sezonně květen září (5-měsíční období) v letech 1119 až 2023 tuším, že ten graf končí rokem 2023. A pak je tam predikce dat na další deseti-letí podle různých scénářů. V grafu jsou vyznačeny 4 Sluneční minima trvající desetiletí (Wolf, Sporer, Maunder, Dalton). Jen v době Daltonovo mimima jsou k dizpozici data z Klementinské řady a více-měně odkudkoliv z Evropy. Byť měření začínala užpřed rokem 1750 a sporadicky před rokem 1700. Pak jsou v grafu znázorněny velké vulkanické erupce (podle grafu od VEI6 výše), poslední je Mt. Pinatubo na Filipínách.
Podle grafu je tam lokální maximum k roku 1960 přibližně, pak 70-80. léta poslední minimum a od roku cca 1983-1987 přibližně ta křivka stoupá, od roku 1990 zajisté vzestup. Jde o 11-letý klouzavý průměr - černá čára. Jednotlivé roky jsou více rozkolísané. Každopádně 11-letý klouzavý průměr i hodnoty za jednotlivé roky v posledních letech 2019-2025 dosahují nejvyšších hodnot a zkoumané období od roku 1119.
To by mě zajímalo kdo měřil v roce 1119 teplotu. Jezdím každý rok do Itálie a tam mi lidé říkali že zrovna ve 14 a v 16 století tam byli takové vedra že zahynula většina zvěře a úroda byla spálená. Je jasné že když malá doba ledová skončila začátkem 19 století tak se od té doby bude oteplovat
Martin Vítek
Copak ve 12. století, ale celé ty tisíce, miliony, nebo i sta-miliony let do minulosti, jak vidíme v různých grafech i ve vědeckých časopisech. A samozřejmě - nejde o klasické pozorování a měření počasí. Jak moc bylo v konkrétním roce zima-teplo, sucho-vlhko, to se určuje např. podle letokruhů stromů, to je zdroj asi nejspolehlivější. Od tud víme, že nejchladnější desetiletí za posledních až 2300 let je období 536-545. Dál než stovky, nebo i nižší tisíce let do minulosti nám už letokruhy nepomůžou. Používají se jiné, složitější a méně přesné metody. To by bylo na pořádný článek.
A co se týče toho měření teploty teploměřem, tak Klementinská řada od roku 1775 je jedna z nejdelších, ale některé stanice mají řadu delší. Před rokem 1750 už je těch dat hodně málo. Ale v Berlíně podle jednoho postu snad byly všechny 3 měsíce zimy 1708-1709 chladnější, než únor 1929 v Praze. První záznamy o měření teploty nesouvisle na různých místech v Anglii pocházejí z doby okolo 20 let před rokem 1700.
TommyAst
Krásně jste mi to vysvětlil děkuji. Mě se jen zdá nesmysl že bylo počasí tak stabilní když se člověk dozvídá a čte jaké anomálie v té době byly
Martin Vítek
Ta Klementinská řada je dost unikátní, extrémů tam bylo taky dost. Podle všeho mělo být v Klementinu nejchladnější klima okolo půlky 19. století, což neodpovídá teorii. Tenkrát ale nebylo měření a umístění přístrojů tak dobré (přibližně do roku 1830), a tak byly měřeny minima a průměrné teploty vyšší, maxima nižší podle všeho.
Extrémní srpen 1807 (a celé léto), pak léto 1811 a 1834 velmi teplé. Naproti tomu (z důvodu vulkanických erupcí podle všeho) 7 let bez tropického dne za sebou 1812-1818, v roce 1821 Txx +26.4 °C a jen 6 letních dní, v roce 1786 Txx +26.5 °C a jen 5 letních dní. To si dnes moc nedovedeme představit.
Extrémní byla zima 1798-1799 s mnoho Arktickými dny a pak to naprosto extrémní ochlazení na konci zimy 1784-1785 (a celý březen 1785).
Před obdobím pozorování v Klementinu mely být extrémy ještě větší. V 16-18. století se objevovaly naprosto nesrovnatelné zimy, zejména pak katastrofický mráz 1708-1709, zima 1739-1740 atd. Ve 14-16. století mělo být v Itálii extrémní vedro, že úroda měla být spálená. To by odpovídalo teplotám nad +50 °C ? Velmi teplo ani nemuselo být, ale mohla být extrémní sucha. V roce 1540 mělo být sucho extrémní, dlouho-trvající. Na konci jara a v létě skoro vůbec nepršelo. Ve Středomoří i zima 1539-1540 byla teplá. Ve střední Evropě bylo sucho a léto spíše teplotně nadprůměrné, možná až výrazně, někde možná až +7 °C nad normálem 1961-1990. Ale nemuselo tomu tak být. Při severo-východním a východnm proudění by bylo dlouhé sucho, teploty ne příliš vysoké, jen letní dny. Ale léto nad normálem, letních dnů hodně.
Sucho v roce 1540 a v dalších letech:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4949-Katastro...
Na druhou stranu se dozvídáme i o extrémních zimách. V roce 829 (která zima) a také v zimě 1010-1011 měla zamrznout úžina Bospor a Dardanely a také se měl dokonce objevit led na řece Nil. Úžina Bospor a Dardanely zamrznout ještě mohla (na severu Černého moře se led objevil i v zimě 2011-2012), ale led na Nilu je těžko uvěřitelný. V Egyptě se občas vyskytne ráno mráz, přes den se ale poměrně oteplí. Těžko by se objevil led na řece tekoucí z ještě teplejších krajin. V Iálii na severu řeka Pád měla zamrznout v zimách 125-1126, 1132-1133, 1210-1211, 1317-1318, také několikrát zamrzly Benátky a v zimě 1233-1234 dokonce z Benátek do Chorvatska mohly projet i těžké vozy. V Benátkách se objevil let tuším že i v zimě 1928-1929.
Led na Nilu a tuhé zimy v posledních příbližně 1300 letech:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4828-Led_na_N...
Graf začíná rokem 1119. A 30.07.1119 je nejstarší záznam počasí v ČR vůbec. V Praze udeřilo F4 tornádo. Druhé F4 tornádo v ČR udeřilo na Hodonínsku 24.06.2021. Jak silné bylo tornádo v roce 1119 těžko posoudit, ale možná ještě silnější než to z 24.06.2021 na Hodonínsku.
Nejhorší rok 536 a nejchladnější dekáda za posledních cca 2300 let 536-545 byla způsobena erupcí více sopek, v roce 535 nebo 536 pak měla být velká erupce sopky v Indonézii (podle všeho Krakatau).
Roky 535-536 a další velké vulkanické erupce:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4934-Katastro...
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.