V casopise Vesmir je z unora 1997 clanek rozebirajici tuhe zimy v uplynulem tisicileti.[b] Nejstarsi zminky jsou z 9. stoleti. Neni tam zminka extremni zime jeden rok v 6. stoleti, asi rok 540, pravdepodobne kvuli vulkanicke cinnosti. Byla tam [b]erupce VEI6 v roce 540 Rabaul caldera, Bismarck Volcanic Arc na Papua New Quinea, ale jinak jen erupce VEI5, takze nic nextremniho. Ale kdo vi, zda tam nechybi nejaka VEI7, silnejsi nez Tambora 1815. Nebo ta erupce v roce 540 byla VEI7, nebo za tim je neco jineho, mozna i chybna zprava, ci rok. V roce 230 mela byt erupce VEI7 Taupo Volcano na Novem Zelandu - Hatepe eruption 230 AD, 120 km3, dale VEI7 cca v roce 946 Balhae (China – North Korea border),
Tianchi eruption cca 946 AD 100-120 km3, a VEI7 1257 AD Indonesia Mt.Rinjani, nejvetsi erupce od roku 0, 1257 Samalas eruption 1257 AD, mala doba ledova 1258 Posledni erupce sily VEI7 je Tambora 10.04.1815, VEI7, 160 km3 Nasledoval v Evrope Rok bez leta 1816. V Klementinu bylo tou dobou take za sebou v Klementinu 7 let bez tropickeho dne 1812-1818, a take v roce 1821 nejnizsii zname rocni maximum od roku 1775 v Klementinu +26.4 °C a jen 5 letnich dnu bylo v Klementinu v roce 1821. Kdovi, jak moc to souvisi s erupci. Velmi chladne zimy, jara, i leta v letech 1883-1889 byly take castecne kvuli VEI6 na Islandu Laki, Grimsvotn 1883-1885, VEI6, 14 km3.

Clanek a hlavni zdroj zde:
http://vesmir...sicileti.html
http://web.qu...inan/Zima.htm

Meteorologicka mereni zacinaji v 17-18 stoleti na nekterych stanicich v Evrope, ale i na Sibiri. V Klementinu se meri od r. 1752, ale rada je dostupna od 01.01.1775.

Jsou ale casto zpravy o zamrznuti nekterych rek a jezer, a take ze zima trvala od-do urciteho data (mysli se tim snezeni, lezici snih ?).

K zamrznuti reky je potreba delsi obdobi nocnich silnych mrazu okolo jednoho tydne s teplotami alespon -10 °C a i prez den pod nulou. Aly se vytvoril na rece led tlusty desitky cm, to uz musi byt okolo 2 tydnu arkticke mrazy s teplotou k -20 °C a i prez den okolo -10 °C. Ale jen par dni s teplotami okolo -10 °C prez noc staci k objeveni tenkeho ledu v zatokach. K tomu, aby se objevil led na mori, je potreba 1-2 tydny prumer teplot alespon -5 °C. A pokud melo more zamrznout tak, aby se po nem dalo prejit, musely by byt 2-3 tydny prumerne teploty alespon pod -10 °C, nebo spise arkticke dny a v noci teplota k -20 °C, aby zamrzlo more v mistech, kde je jinak teple. Posledni zimy se oblast nezamrzleho more dostava i stovky km daleko za Spicberky.

Led na Nilu, uziny Bospor, Dardanely Uz v samotnem severnim Egypte je prez den +15 °C az +20 °C i vice, v noci par stupnu nad nulou, nekdy i nad +10 °C. Nil tece od jihu, z jeste teplejsich oblasti, a reka je i prez zimu docela tepla. K tomu, aby se objevil na Nilu led, musely by nejspis v Egypte byt prumerne denni teploty alespon 10 dni okolo -10 °C (jen aby se objevil nekde slaby led). Aby se dal zamrzly Nil prejit, to by muselo byt okolo 15-20 dnu prumerna teplota -15 °C az -20 °C a i denni maxima huboko pod nulou. Ve zdokumentovane historii se ale led na Nilu tak silny, aby se dal prejit, nevyskytl. Pravdivost ledu na Nilu je otazkou, muselo by to byt extremni. Led na Nilu a take v uzine Bospor a Dardanely se melo obevit v zimach 1010-1011 a v roce 829. Z te doby ale minimum zprav. Z uzin pri Istambulu je zminen jen Bospor 1010-1011, Nil je zminen 1010-1011 a 829. Dal do Historie zadne zpravy nejsou.

Kaspicke more na severu zamrzlo i letos, to zamrza na severu vice-mene kazdou zimu. I na melkem pobrezi Nizozemi se objevil led, jen kousek od pobrezi (podle obrazku na geoclimat.org). V roce 2006 a 2012 Arkticke mrazy devastovali Evropu. Zamrzl sever Cerneho More a nejspis i velke oblasti more Baltskeho. K zamrznuti Benatek je potreba opravdu tuha zima, to uz je stredozemni more. Ale pri pobrezi CHorvatska se obcas vyskytuje bora a kusy ledu se mohou pri pobrezi objevit. Pravdepodobne zamrzlo more v Benatkach 1929. Stejne tak zamrznuti reky Pad je uz extremni. Do Italie prez Alpy se jen tak Arkticky vzduch nedostava.

Vyjmenovani zim, kdy dane misto zamrzlo, je samozrejme minimalni. Zamrz se temer jiste objevil mnohem vicekrat, ale neni zminen v kronikach. Zejmena Baltske more zamrza na severu kazdy rok, v Minilosti mohokrat zamrzlo i mezi Polskem a Svedskem. I za Komunizmu se slo dosta do Svedska po lede.

Zamrznuti Temze 927-928 po dobu 3 mesicu. Musela byt neskutecne tuha zima. 993-994 Zamrza na 4 tydny. 1142-1143 zamrza na 3 tydny. 1263-1264 zamrza na 4 tydny. 1269-1270 Zamrza Temze i Balt. 1607-1608 reka opet zamrza. 1708-09 na Temzi led 5 loktu silny. To nemaji ani jezera v Laponsku kvuli snehove izolaci. 1739-1740 Temze a mnoho dalsich mist zamrza, extremni zima.

Zamrznuti Benatek 1233-1234 Z Jaderskeho more jezdily i do Benatek tezke vozy. 1491-1492 Chodi se pesky z Italie do Benatek (to jde dnes take, je tam par km dlouhy most pro pesi, auta i vlak, tenkra ale po lede). 1620-21 Okoli Benatek zamrzlo.

Zamrznuti reky Pad Reka je na severu Italie v nizine, jsou tam uz bezne palmy. Alpy blokuji chladne vpady relativne dobre. Prez zimu prumer par stupnu nad nulou. Reka Pad zamrzla minimalne v zimach 1125-1126, 1132-1133, 1210-1211, 1317-1318 na rece led tlusty pro prejezd vozu.

Zamrz na oceanu Kattegat nebo Skagerak mezi Danskem a Norskem Min. v zimach - 1269-1270 Baltske more zamrzlo, i more mezi Danskem a Norskem. 1290-1291 Po mori prez Kattegat jezdi nakladni vozy. 1293-1294 Uzina Kattegat jde prejit pesky. 1406-1407 Zamrz cele uziny Skagerak. 1306-1307 Zamrzle cele Danske more.

Bodamske Jezero zamrza minimalne v zimach 1269-1270, 1404, 1434-1435 zamrzla vsechna Svycarska jezera, 1464-1465, 1468-1469 Zamrzlo celé Curyšské jezero, 1476-1477 cele jezero opet zamrza, snih lezi az do 24.04.1477. 1607-1608, 1694-1695.

Podle historickych pramenu nejsilnejsi zimy, kdy V Evrope zamrzlo vsecho mozne, prevzato z clanku:

800-801 melo zamrznout Cerne more, ale kde ? Severni cast zamrzala i pri unorovem Arkticem vpadu 2012, Bospor a Dardanely meli zamrznout 1010-1011 (a taky Nil), led na Nilu a dlouha zima mela byt 829 (to bych prepokladal i zamrznuti Cerneho more u Istambulu). Mozna se tim mysli zamrz more u Istambulu-Turecka, nebo Gruzie, nebo ze by cele Cerne more bylo zamrzle ? To by musela byt zima neskutecna a dnes naprosto nepredstavitelna.
829 vubec nejstarsi zprava a vubec nejhorsi zima. Mel zamrznout Nil (ze se dalo prejit ???) To by muselo v Egypte byt 2 tydny prez den -10 a prez noc -20 aspon. Dneska je tam velmi zridka morazovy den. Rovnez tuto zimu mel v Evrope lezet snih 6 mesicu, kde ? Asi jeste o monoho horsi zima, nez 1839-1840. Z te doby je pramenu minimum.
990-991 Zima mela byt az do 1. cerva (jak moc, snih, nocni mrazy, snezeni ?)
1010-1011 - V Bosporu a rovnez na Nilu se objevil led. Tezko uveritelne, mozna ano.
1233-1234 Chorvatsko-Italie jde Jadran prejet vozem.
1269-1270 Zamrza Bodamske jezero, cele Baltske more, uzimy mezi Danskem a Norskem - to i v zimach 1290-1291 a 1293-1294.
1306-1307 melo zamrznout cele Danske more
1390-1391 Pesky sel prejit kanal La Manche a uzina Sund mezi Danskem a Nemeckem
1622 Pobrezi Holandska zamrza
1657-1658 zima mela byt jeste v cervnu (nocni mrazy ?) Zamrza uzina Öresund mezi Danskem a Svedskem (Malmo-Kodan). Velmi silna zima.
1683-1684 Take mel zamrznout La Manche
1694-1695 Zamrza Baltske i severni more. I severni more mezi Hamburkem a Danskem lze prejet vozem.Modle vseno asi i zamrzi kanal La Manche a do Anglie se slo dostat pesky, neovereno. Melo byt more o 6 °C chladnejsi, nez obvykle, ale prumer zimy jen o 2 °C podle jineho zdroje. Ale jestli byl silny led na Temzi, tak i zima musela byt extremne podprumerna.
1708-1709 Na Temzi led o tlousce 5 loktu, neuveritelne. To v noci okolo -20 °C a prez den okolo -10 °C muselo byt radu tydnu, nebo i vetsi mrazy k -30 °C. Asi i zamrzl a dal se prejit pesky kanal La Manche, ale neovereno.
1739-1740 mela byt jedna z nejhorsich zim tisicileti. Trvala 01.11.1739-04.05.1740 (snih lezel celou tuto dobu, vyskyt mrazu az do 04.05 ?) V Klementinu jeste nepozorovali, ale nektere stanice uz merili. Snad i v Berline mel byt dosazen mesicni prumer pod -15 °C, tedy mesic chladnejsi nez unor 1929 v Praze Klementinu (-11.2 °C). Zamrzla reka Temze, dale uzna Sund v Severnim mori mezi Hamburkem a Danskem. O Baltu se nic nepise, ale nejspis take zamrzo Baltske more cele, stejne tak nejsis zamrzl severni Jadran, Sever Cerneho a Kaspickeho more.
1766-1767 Snih padal jeste 10.05.1767 a az do 10.05. byla zima, od lisopadu. Mrazy k -30 °C prez zimu (v Klementinu ?, merili od 1752 nepravidelne, data od 01.01.1775).
1771 a 1785 chladny zacatek jara - napadl 19.03.1771 snih a lezel 14 dni. Tedy extremne chladny brezen. Data z te doby nejsou k dispozici. Podobne chladny zacatek jara 1785. 27.02.-01.03.1785 arkticky vpad, Klementinsky rekord -27.6 °C a nejpozdejsi Arkticky den. Prumerna teplota brezna 1785 -5.5 a jeste 20. dubna ledove jevy na Berounce.

Mrazive zimy v Klementinu 1783-1799
Dale v Klementinu zimy 1783-1784 v Klementinu prumer zimnich mesicu -5.46 °C, 2 dny denni maximum -21.4 °C. 1785 zace extremni zacatek jara, 1786 maximalni rocni teplota +26.5 °C v Klementinu a jen 4 letni dny.
1788-1789 dlouha zima, dost Arktickych dni, prumerna teplota v Kleentinu -4.34 °C. Nejstudenejsi Klementinska zima byla 1798-1799. Prumerna teplota zimnich mesicu -6.0 °C, 16 Arktickych dni (Prosince 4, leden 10, unor 2 (skoro 3) venkov i prez 20 Arktickych dni), rok 1799 ma rekordni pocet Arktickych dni 15 (10 leden, 2 unor, 3 prosinec) (rocni prumer 1775-2004 je 4 arkticke dny, avsak naposled Arkticky den v Klementinu byl 30.12 nebo 31.12.1996). Duvodem, proc prisly tak chladne zimy je mimo-jine i Erupce sopky Laki na Islandu v roce 1783 (pokracovani az do 1785), VEI6, 14 km3

Clanek zde:
http://vesmir...sicileti.html
http://web.qu...inan/Zima.htm

Dalsi zdroje jsou:
http://theses...ncova_pdf.pdf PDF
http://factst...frozen-twice/
http://answer...0Nile%20river
http://en.wik...nic_eruptions
http://en.wik...alas_eruption
http://en.wik...nchi_eruption
http://en.wik...noan_eruption
http://www.wi...ing-eruption/
http://en.wik...Mount_Tambora
http://en.wik...hout_a_Summer
http://en.wik...ittle_Ice_Age
http://en.wik...ADmsv%C3%B6tn
http://en.wik...org/wiki/Laki
http://en.wik...an_windstorms
http://en.wik...nowball_Earth

http://www.wi.../A14WEATH.htm
guild.cz/dejinyapodnebi.htm
http://mojesk...yapodnebi.php
Clanek Dejiny a podnebi take uz neexistuje.

Mel tam byt i 6-dilny clanek, jeste obsahlejsi, DEJINY JINAK: Slunce, planety a osud narodu (1-6) (Jiri Svoboda), ale staanky uz neexistuji radu let.

Nakonec clanek nalezen prez vyhledavac
http://www.ce...a-osud-narodu
http://www.ji...ku=2007061003
http://mojesk...ebi-a-dejiny/

Klementinum zima 1798-1799:
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum

Klementinum zacatek jara 1785:
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum

Klementinum zima 1783-1784:
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum

Klementinum zima 1788-1789:
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum
http://www.in...a_klementinum

Klementinum rocni grafy podle rady na portal.chmi.cz:
http://meteot...ines_1783.png
http://meteot...ines_1784.png
http://meteot...ines_1785.png
http://meteot...ines_1786.png
http://meteot...ines_1787.png
http://meteot...ines_1788.png
http://meteot...ines_1789.png

http://meteot...ines_1798.png
http://meteot...ines_1799.png

http://meteot...ines_1816.png

http://meteot...ines_1821.png

Veskere Klementinske grafy:

http://meteot...tinum_Graphs/