ROFA
Celkova energie v atmosfere, stejne tak, jako absolutni vlhkost vzduchu (mnozstvi vodni pary ve vzduchu) se nemeri, ale vystupuje pouze v modelech. Teplota rosneho bodu je vice-mene udajo absolutni vlhkosti vzduchu, je to teplota, pri ktere by s danym mnozstvim vodni pary doslo k nasyceni. Spocita se z teploty vzduchu a relativni vlhkosti. Jenze relativni vlhkost ma chybu mereni i 5%.
Jaka energie do atmosfery se dostava, to je i vedle tepelne energie mnozstvi dodni pary, ktera se vypari (latentni teplo). Kdyz voda spadne ve srazkach, teplo se uvolni, pri vyparu se teplo spotrebovava. A protoze prumerne srazky na svete rostou (celo-plosny prumer), je i cyklus latentniho tepla vetsi. Podle clanku na Wunderground celo-plosn rocni uhrn srazek roste v USA. Jenze jak v USA, tak ve svete roste ne jen uhrn srazek, ale i vypar. Cyklus latentniho tepla je s vetsim objemem energie.
Navic srazky jsou extremejsi - kratkodobe velke mnozstvi, casto lokalne, rychle to odtece. Kratsi je obdobi destu - v kratsi dobe spadne vice srazek a je dele sucho. Navic i zona konvergence se zuzuje, i kdyz v cele zone konvergence naprsi vic, jenze na uzsim pase. Sahara tak expanduje na jih, i na sever expanduji letni sucha.
Mnozstvi vodni pary ve vzduchu a latentniho tepla zavisi exponencialne na termodynamicke teplote v Kelvinech, i v rozmezi 0-50 °C je ta krivka viditelne exponencialni. Takze za mrazu je podil latentniho tepla na celkove energii minimalni (pod -20 °C stupnu vice-mene bezvyznamny), ale pokud je rosny bod +20 °C, nebo dokonce +30 °C, mnozstvi vodni pary i latentni teplo je velke, vyznamna cast energie v atmosfere. Latentni teplo se projevuje v bourkach a Cb, hlavne v te Indii za monzunu jsou ty premeny obrovske.
Teplota mori stoupa take (pri povrchu, zatim to neni moc znat), takze se i vypari vic vody a uvolni do obvzdusi vice latentiho tepla (a vodni para ma hlavni podil na sklenikovem efektu, 31-32 °C z 33 °C celkovych). To znamena i vetsi obemy premenene energie extremejsi srazkove jevy.
Pricinou globalniho oteplovani je o dost teplejsi a vhci Arktida. Oteplilo se tam za posledni desetileti velmi razantne. Teplejsi vzuch pojme vic vlhkosti pred nasycenim a s teplejsim vzduchem pak i vetsi uhrny srazek jsou v Arktide (za predpokladu vlhkeho vzduchu). kutecne v Arktide i na severu Skandinavie padne vice srazek, souvisi to i s teplejsim oceanem (posledni zimu v Norsku za polarnim kruhem i dost prselo pri pobrezi, trochu ve vnitrozemi, vys, napadlo prez zimu 4 m snehu misto obvyklych 1.5 m). Arktida v lete rostava stale vic a vic, minimum zaledneni v zari klesa. Ale muze to i znamenat, ze postatne vetsi mnozstvi snehu prez zimu nestihne roztat tak rychle i prez teplejsi leto a lokalne to muze mit efekt ochlazeni. V extremu by mohly ledove cepicky rust z duvodu velkeho mnozstvi srazek v zime, kdyby v zime napadlo vic, nez stihne v lete roztat. Zatim ale i hmota Gronskeho ledovece se rychle zmensuje.
Latentni teplo hraje naprosto zasadni roli pri tropickych cyklonach. Musi byt vrstva teple vody min 100 m hluboka, s teplotou aspon +26 °C. Cim je ocean teplejsi, tim jsou tropicke cyklony silnejsi, s kazdym stupnem je to velmi znat. Na podzim 2015 z duvodu extremniho El Nino i zapadni brehy Mexika se potykaly s extreme teplym oceanem, dost nad normalem. Vysledkem byl pri zapadu Mexika extremni hurikan Patricia, jeden z nejsilnejsich tropickych cyklonu vubec. Pokud by byla teplota oceanu +40 °C nebo _+50 °C, byl by vypar obrovsky, i latentni teplo vodni pary v atmosfere by bylo nesrovnatelne vyssi. Vysledkem by byly tropicke cyklony monumentalnich rozmeru, ktere berou energii z latentniho tepla - tzv. Hypercane, s rychlosti vetru 800 km/h. To je jen hypoteticky model v pripade teploty oceanu +50 °C. Je take mozne, ze prez vypar a latentni teplo by tak obrovska tropicka cylklona vysala vetsinu tepelne energie z okoli, az by se kratkodobe prduce globalne ochladilo.
