Francois
Nějakou dobu jsem se sem nedostal tak až teď jak píšete vrchni vrstva vyschne a výpar z pudy se skoro zastaví a to stačí 2-3cm. Vypaří se jen to co překoná gravitaci a stoupne nahoru. Ja řešim to že spousta lidi to vidí takhle že v létě je výpar klidně i 8mm/den, takhle bylo v měsíci 20 dní to je výpar 160mm napršelo 80mm takže chybí 80mm sražek rovná se děsné sucho. Ale takhle to nefunguje což vy chápete ale x dalších ne. A o té mapce na intersuchu pořád říkam že to není nic říkající jaké je opravdu sucho žadné mapy protože vše vychází jen ze statistik a ne skutečného stavu zda to sucho opravdu je nebo ne.

JohnyG
V ramci průměru ČR to nejsušší jaro třeba bylo ale ve skutečnosti někde bylo sušší někde normální a někde třeba deštivější.

Ahoj, zaujaly mě zdejší části diskuze o tom, jestli počasí v průběhu roku vykazuje nějaké kompenzační zákonitosti. Dřív jsem totiž měl tendence, myslet si to taky, vzhledem k časté kombinaci krásných jar a letních táborů v gumákách v mém devadesátkovém dětství . Ale pak jsem se v tom párkrát hrabal a rovnou můžu říct jedním slovem - ne . Alespoň pokud hodnotíme počasí pouze na našem území a nebereme, jak se vyvíjelo třeba ENSO, NAO, teploty evropských moří apod... tam jsem pak naopak přesvědčený, že by nějaké výsledky vylezly. Ovšem analytická dřina by byla zaručena a kdo to bude dělat, vymýšlet vlastně složité modely pro jednu malou zemi ve střední Evropě? . No... třeba já, až se definitivně dočkám vyhoření.

Jal jsem si na chvíli odpočinout od dat v práci a podíval se jen tak z legrace na staniční data Praha-Karlov, období 1961-2020. Vždy jsem volil tercilovou klasifikaci - třetina seřazených dat s nejnižším výsledkem dostala label "podprůměrný", druhá třetina "průměrný" a třetina s nejvyšším výsledkem pak "nadprůměrný".

Za prvé - vliv srážek v předchozím ročním období na následující roční období. Nebudu vypisovat všechna srovnání, protože dopadla analogicky. Tak jen v souvislosti s tím, co teď máme za problém - po 20 srážkově podprůměrných jarech přišlo 7x srážkově podprůměrné léto, 7x srážkově průměrné, a 6x srážkově nadprůměrné. Takže vyrovnané skóre (to o 1 nadprůměrné léto méně oproti podprůměrným a průměrným nemá vzhledem k mohutnosti datového vzorku statisticky velký význam).

Za druhé - vliv srážek v daném roce na rok následující. Ani tam není statistická významnost nějak závratná vzhledem k velikosti vzorku. Ale přeci jen, roky mají trochu tendenci clusterovat a poměrně často vidíme bloky po sobě jdoucích suchých či vlhkých roků. Po 20 srážkově podprůměrných letech nastal 8x srážkově podprůměrný rok (40 %), 7x rok průměrný (35%) a jen 5x rok nadprůměrný (25%).

Asi pak napíšu ještě jeden štěk, už jenom kecací a obecný, když celé toto téma je tak trochu takové (ale ne, že by tu chyběla fakta, to tím říct nechci). Zatím krásnou neděli všem, moc rád vás tady čtu

Jinak jak jsem zmínil tercilovou klasifikaci - řazení dat a označení spodní třetiny "podprůměrný", prostřední třetiny "průměrný" a horní třetiny "nadprůměrný"... tak jsem si vzpomněl, jak tu lítaly v diskuzi dotazy, proč jsou některé měsíce označovány ještě pořád za normální s odchylkou -1.5 °C, zato jiné už ne. Tak přesně tato klasifikace je tím důvodem.

Hodnotíme-li zimní měsíc, ten má větší rozptyl průměrných teplot. Nejchladnější třetina lednů má třeba teplotních odchylku -2.3 °C nebo větší (extrémnější), a proto leden s odchylkou -1.5 °C je pořád ještě v té normální třetině. Zato kdyby měl takovou odchylku červenec, už by patřil mezi tu třetinu nejchladnějších a byl označen jako podnormální.

Čísla jsou orientační, ale šlo mi o princip. A pardon prosím za OT. Tehdy jsem chtěl vnést světlo do chaosu, ale neměl na to čas. Na druhou stranu - řada aktivních lidí z té doby tu asi pořád je

Petr84
Naopak to od Vás OT není, má to dle mne, vysvětlující charakter, plus je tam vlastně prima rozbor, A to je potěšující rozbor, od leckdy zde uváděných "dojmů".. díky.

Díky. Ještě jsem měl rozepsané tohle, a to už je přímo k věcem, co se tu probíraly. Konkrétně ke srovnání počasí s ruletou, protože to podle mě je i není správně zároveň a jelikož statistika mě živí, malinko mě zatahalo za uši.

Proč to v kontextu diskuze bylo správně - no protože ve hře je tolik proměnných a vlivů, které navíc nefungují lineárně, že předpovídat druhou polovinu roku podle první opravdu nejde. A zvlášť bych akcentoval - rozhodně ne při pozorování, omezeném na průběh počasí v ČR. Takže i když o té náhodnosti lze ze širšího pohledu polemizovat, pro pozorování, omezující se na naše území, je to dostatečná aproximace.  

Proč to není správně ze statistického pohledu (jo, jsem akurátní, no) - protože ruleta je skutečně posloupnost náhodných pokusů, kde předchozí nijak neovlivňuje následující. Ale počasí vykazuje zpětné vazby, takže jeho dosavadní průběh musí ovlivňovat jeho pokračování. Už jen fakt, že synoptika není nic víc, než jenom prachsprostý výměník tepla, reagující na nestejnoměrné zahřívání různých míst na planetě. Takže nám tyto vlivy pouze zůstávají skryté, protože - opět - složitost jejich podchycení je vysoká a nestačí koukat jenom na náš dvorek. A navíc má meteorologie i klimatologie pořád ještě spousty dalších výzev, které jsou prioritní, což plně uznávám  

Pokud tedy někdo předpokládá, že druhá polovina roku by měla být spíš vlhčí, protože první byla suchá - tak přičinou omylu není princip gambler's fallacy, ale fakt, že nemá v ruce model, který by mu dal předpověď. Respektive - máme dlouhodobé předpovědi, které třeba řeknou 40 % sucho, 30 % normál, 30 % mokro. A víc z toho aktuálně nikdo nevytříská

Petr84
Díky za zajímavé příspěvky k tématu. Uznávám zpětně, že příměr s ruletou asi nebyl nejlepší protože to je čistě náhodný pokus a na počasí přeci jen mají určité věci které už dnes dokážeme modelovat a měřit vliv viz. níže. Nicméně myslím že to je dobrý způsob jak se bavit s lidmi co nemají o statistice ani páru a myslí si prostě že po 10x černé už ta červená padnout "musí".

Jinak já obecně vycházím z předpokladu, že klima se řídí cca normálním rozdělením tzn. nejpravděpodobnější hodnota nějaké veličiny je její průměr a potom čím větší extrém na obě strany tím ta šance klesá. Extrémy do plusu a do mínusu by měly být cca stejně pravděpodbné. Problém je ten, že my přesný průměr např. průměrné srážky v květnu v Praze neznáme. Vycházíme např. z naměřených dat za posledních 30 let, ale jelikož klima se mění tak to není přesný údaj a průměrné srážky v Praze v květnu 2026 jsou prostě jiná hodnota než průměr 1990-2020.

Každopádně obecně rečeno si myslím, že při určitém zjendodušení lze předpokládat, že průměrná teplota či srážky v daném měsíci se budou řídit cca tím normálním rozdělením a tudíž pokud bychom přesně znali průměr tak je vždy stejná šance na to že daný měsíc bude pod nebo nad průměrem. Má tato logika nějakou zásadní chybu?

Ano potom do hry vstupují faktory jako že je zrovna EL Niňo nebo La Niňa nebo v jaké fází je QBO atd. a tím pádem se nám to normální rozdělení trochu rozhodí na nějakou stranu. Nicméně přijde mi že tyhle planetární vlivy zatím nejsou tak dobře prozkoumané a když se bavíme v obecnější rovině tak a na delší dobu dopředu tak je vždy zhruba 50 na 50 jestli budeme nad nebo pod průměrem. Rozhodně jsem si jistý, že neexistuje korelace mezi tím že po suchých měsících spíše přijdou vlhké to je nesmysl.

JohnyG

Nene, smysl to dává, a díky za reakci. Šlo mi jenom o ten širší kontext ve statistice a v podstatě jsem chtěl vyjádřit něco jako "ale nepředpokládejme tu náhodnost úplně, občas ať se v tom klidně někdo pošťourá a třeba z toho někdy něco vyleze". 

Z praktického/empirického pohledu je všechno ok. Když je vstupem počasí u nás a výstupem zase jen počasí u nás, tak se opravdu dá říct, že empiricky vzato, člověk neudělá velkou chybu, když aproximuje náhodným jevem. Jistotu máme v tom případě ohledně pokračování počasí téměř nebo úplně stejnou, jako bychom tou kostkou házeli S takovým přístupem se neudělá chyba, zato při předpokladu, že počasí se chová na způsob "čím víc ledu v mrazáku, tím víc vody v lednici po výpadku proudu", může taky člověk zkrachovat při podnikání :-). A tím pádem se opravdu dá koukat na každý měsíc pouze logikou normálového rozdělení a nenechat se ovlivňovat tím, jak bylo doteď. I když - co se týká normálu - tak ten se nám teď posunul tak rychle, že ani to relativně konzistentní 30-leté období vlastně nemáme

Co by mě ale docela zajímalo, tak jestli nejsme právě svědky vzniku nějakých nových, výrazných, a třeba přechodných fenoménů a zpětných vazeb. Někdo by mohl argumentovat, že v první polovině podzimu se často začal vyskytovat jakýsi pseudomonzun po těch teplejších létech. No a třeba vzhledem k přehřívání středomořské oblasti by to ani neznělo jako nesmysl. Nebo - ale nezkoumal jsem to přímo, jen mi připadá, že by to tak muselo vyjít - co se nám to děje s jarem, které až někdy do roku 2010 nebo ještě do pozdějších bylo nejrychleji se oteplujícím ročním obdobím ze všech, zato teď už by dopadlo snad jako nejvíce stagnující. Vazba na něco, co se děje v zimě? Předpokládal bych, že v době, kdy se podnebí mění, můžou takové jevy vznikat. A pak zaniknout, až/jestli dojde zase k nějakému ustálení. Zkrátka něco jako imunitní reakce v lidském těle při nemoci. Ale to jsme v ještě kratších časových řadách a riziko nesprávného vyhodnocení by bylo už přímo obrovské. Možná taky existuje nějaký model zaseknutých synoptických vzorců, které třeba 10 let převažují, a pak je vystřídají jiné. Data jsou krásná věc a kdo má čas, ať si na chvíli řekne, "co když není vše jen náhoda". A ve finále to je to hlavní, co jsem tím vlastně chtěl říct.  

Petr84
Pěkná úvaha...

Pokud tedy někdo předpokládá, že druhá polovina roku by měla být spíš vlhčí, protože první byla suchá - tak přičinou omylu není princip gambler's fallacy, ale fakt, že nemá v ruce model, který by mu dal předpověď.

Druhá polovina roku bývá vlhčí posledních pár let, takže to opravdu spíš než ruleta je taková lidská zkušenost, že od roku 2020 tady (tady = zhruba JM kraj) těch nadprůměrných 100 a více mm dáme buď v srpnu nebo v září. A má to i nějaký ten vědecký základ v množství vodní páry z oblasti Středozemí atd. Což víceméně odpovídá i na tu další část Vašeho příspěvku o nových fenoménech. Ale jestli z toho bude nová pranostika ve stylu "na svatého Václava, rozvodní se Svitava", to právě nikdo není dnes schopen říct, si myslím.

Petr84
Statistický výpočet je to sice pěkný, ale má zásadní chybu, kvůli které to můžeš celý výsledek hodit do koše.
Aby to mělo nějakou váhu, tak bys musel vzít data z víc stanic, než jen z jedné. Co když je Praha-Karlov nějaká anomálie, která z nějakého důvodu funguje jinak než zbytek republiky? To se zjistí pouze tak, že uděláš statistiku minimálně z ještě jedné jiné stanice.

spurdo
Já si myslím že ať to udělá pro jakoukoliv stanici, která má dostatečně dlouhou časovou řadu dát tak to vyjde stejně. Prosím nedělat pro stanice co měří 10-20 let to je k ničemu.
Každopádně že by po suchém jaru následovalo vlhké léto s nějakou vysokou pravděpodobností je prostě blbost. Naopak nějakou selskou logikou bych favorizoval mírně kombinaci suché jaro => suché léto protože bude méně vody v krajině a tím pádem nižší odpar a palivo pro letní bouřky. Ale spíše to bude opravdu cca fifty fifty z dlouhodobého hlediska resp. těch 33%-33%-33% podle metodiky Petr84.

ludvicek
Potom je ovšem otázkou jestli novodobý normál není takový, že ta druhá polovina roku prostě má vyšší srážkový normál než dříve protože se mění klima a je to tím pádem normální že prší více než v té první. To je ten problém toho že my nikdy neznáme přesně tu normální hodnotu takže porovnáme s daty z minulostí a kdo ví jak jsou platné pro klima roku 2026.

Jinak v obecné rovině souhlasím s vámi, že začalo více pršet hlavně v září a nejvíce ubylo srážek v březnu a dubnu takže obecně vzato první polovina roku je sušší nez dříve a ta druhá vlhčí. Takže jde o to jen jak na to člověk kouká zda porovnává vůči nějakému normálu nebo konkrétní měsíce vůči sobě.

Pro mě určitě zajímavé čtení,které člověka tak nějak donutí se aspoň laicky zamyslet.Vlastně i ty pranostiky ohledně počasí je taková lidová statistika.Naši předci taky hledali vzorce,resp.snažili se najít opakující se trendy a závislosti v datech.Nyní se ale klima mění takovým tempem,že pro mnohé je to srovnávání s posledním 30letým normálem trochu nespravedlivé,tak by nejraději jeho prvních 15let nepočítali,což ohledně kontinuity dat není možné.Mimořádné sucho v roce 2015 zasáhlo ČR během silného El Nina,zatímco sucho v roce 2018 přišlo naopak během La Niny.Povodně v roce 2002 nastaly v období středně silného El Nina,zatímco ty 2024 během neutrální fáze ENSO.Intenzivní vlny veder zasahují Evropu prakticky každý rok,bez ohledu na fázi tohoto jevu.Vliv ENSO na střední Evropu je nepřímý,proměnlivý a závislý na dalších cirkulačních vzorcích.Ale žijeme současností,čeká nás nadprůměrně teplé léto,čím později se to rozjede,tím pro mě lépe.A chladný půlrok ? Nevěřím v další poklidnou zimu,vrátí se bouřlivý Atlantik a s ním i srážky minimálně na hory.Navíc El Nino umí rejpat do polárního víru :-) Přeji hezkou,v Čechách nejteplejší noc letošního roku…

U nás dle statistik má větší šanci že bude letošek srážkově normální.
Srážky přesně měřím od začátku roku 2014 takže to není moc dlouhá doba, bohužel dřívější data když bylo ještě silné zapadní proudění a my měly skoro každý rok problém se suchem ve studních atd. nemám poslední výrazný suchy rok kdy byl takový problém byl 2015 a částečně 2018. co se týče u nás tak srážky byly.
2014 645mm
2015 386mm
2016 660 mm
2017 678mm
2018 496mm
2019 631mm
2020 824mm
2021 603mm
2022 538mm
2023 652mm
2024 636mm
2025 473mm
Z toho plyne že normální/běžné/nejčastější srážky jsou u nás 640-650mm. Průměr je potom 600mm, někde může klidně i být průměr vyšší než normál.
Sucho u nás bylo jak jsem říkal v roce 2015 a 2018 voda ve studních začala klesat i v roce 2024 ale to hned přerušily Zářijové povodně u nás to dalo nějakých 180mm a ikdyž zbytek roku byl srážkově slabý a rok 2025 moc srážek nepřinesl méně jak v roce 2018 tak problém se suchem samozřejmě přicházelo sem tam půdní sucho když chvíli nepršelo hlavně na jaře ale to je v celé Čr. Taky pomohla teplota v roce 2018 byla průměrná teplota 10,6°C a v roce 2025 9,6°C.
Ale na co narážím po každém srážkově slabším roce přišly aspoň dva roky normální. Uvidímě jestli si to ten trend udrží i letos kdy by to mělo být normální, zátím srážky letos nijak malé nejsou tak se uvidí.

Petr84
To je úplný balzám na duši tohle číst, než ty Aurovy bipolární lobotomické eseje, díky za to!
Člověk pak dostane aspoň zpátky víru v to, že mezi nadšenci do počasí jsou i skuteční erudovaní kapacity, co místo neustálého plácání, si dají tu práci a data ověří.
Ono bohužel, ti co jsou nejvíc slyšet, se rádi často exhibují a strhávají davy na svou stranu, kdežto ti co by naopak měli nejvíc psát a sdělovat, tak jsou těmi hlasitějšími často otráveni k tichosti.
I jedna statistika z jedné stanice je hodně říkající. Věřím třeba že v různých koutech republiky budou ty data krátkodobě jiná, ale dlouhodobě naopak stejná. U nás na Domažlicku bývají třeba ty roky, kdy 2/3 republiky "slaví" vodu nebo povodně, tak naopak srážkově normální, nebo i sušší. Ale zase při jiných situaci umí zapršet pouze zde. Hold naše republika je členitá a neprší všude stejně.
Také by mě hodně zajímala ta kolerace těch extrémních let na jevy jako EL/La Nino, rsp i jiné globální události které se dají nějakým způsobem změřit na konkrétní stanici v ČR, ohledně srážek a teplot. Hodně se o tom píše, ale je opravdu statistický fakt, že po silném El Ninu přijde vždy zákonitě léto 2015?

Vypadá to, že 1/2 června bude teplotně podprůměrná a vzhledem k poměrně častým srážkám se sucho opět zmírní...

Jinak asi zbytečné se vyjadřovat k těm narážkám na mě - holt určitý jedinci prostě neunesou diskuzi a začnou útočit - to není můj styl a moje liga a jsem na to hrdý. Prostě to nemám zapotřebí.

Jinak přehledový graf na Intersuchu ukazuje, že vrchol sucha byl dosažen začátkem května a od té doby se sucho už jen zmírňuje - samozřejmě s výkyvy, ale v tom celkovém přehledu je prostě jasný trend úbytku sucha...

Super diskuze...

spurdo

Za každý takový feedback jsem rád, takže palec hore za ozvání! Nejhorší je, když není žádná odezva, a člověk třeba opakuje chyby jen proto, že si nikdo nedovolil něco namítnout. Tento případ to sice zrovna nebyl, díval jsem se podobně na data z více stanic. I trochu rozsáhlejší modelování, jako třeba snaha odhadnout nějak průběh zimy z průběhu počasí v předcházejícím roce pomocí dat z velkého množství stanic a strojového učení různými algoritmy supervised learning, dopadly podobně . Mimochodem - jak potom zmiňuje Ovar - skutečně jsou zajímavé rozdíly v průběhu počasí na různých stanicích napříč roky, západ vs východ, apod. Nevím, kdo říkal, že je ČR malá země?

Ovar

Jak moc důvěryhodná stanice je třeba Staňkov? Mám ji ve své webové aplikaci na vizualizaci dat měsíčních/ročních dat z ČHMÚ pro reprezentaci Domažlicka. Stejně hádám, že ta data znáš. Ale jen tak jsem si vyhodil srážky 1961 - 2020 (dál bohužel nemám, protože datové zdroje se změnily a tím pádem mě někdy čeká refactoring jejich tahání a transformace). Opět - že 60 let není až tak moc na nějakou krasojízdu, si uvědomuju. Ale je vidět, jak se i u vás, podobně jako na jiných stanicích minimálně v západní polovině Čech, střídaly bloky slabších a silnějších let, srážkově. To je minimálně pro stanice v západní polovině ČR zdá se obecně typické. Jsou tam období, kdy srážky klesaly na delší dobu pod 500 mm/rok, v extrémech i pod 400. Střídaná potom obdobími, kdy se naopak jelo těch zhruba 600 mm/rok. Průměrná doba té periody se napřed motala někde mezi 5 - 10 lety. Pak v podstatě někdy od poloviny devadesátek přišly delší srážkové žně, které po roce 2010 skončily. Na tom jsem si taky uvědomil, že to, co jsem si v té době navykl brát jako deštivý západočeský standard, nebyl standard. To jako by byla 2 deštivá období, která se slila dohromady. Toto období vedlo ve své době k odhadům, že oteplování nám jako vedlejší efekt přinese zároveň více srážek. No a pak nastoupila ta celkově poněkud delší bída po roce 2010, která je také už teď delší, než ty dřívější. Jinak ten suchopár zhruba 1965 - 1975 byl taky celkem výrazný. I když samozřejmě - při o dost nižších teplotách a určitě s mnohem menšími následky na přírodě a zemědělství.

Zkusím přiložit graf a tabulku se základní statistikou, která se generuje pod ním. Nevkládal jsem zatím, tak snad to vyjde. Snad jenom komentář k mezikvartilovému rozpětí - pod jeho dolní hranicí se nachází 1/4 nejsušších roků a nad jeho dolní hranicí pak 1/4 nejvlhčích. Tj. např. spadne-li za rok pod těch 480 mm, patří mezi čtvrtinu srážkově nejslabších. Jo a jasně, že mi tam chybí medián. Opět mám nasezenou předposlední verzi, místo poslední . No... a to ENSO by to k tomu pak právě chtělo...

Objevuje se tu jinak ještě TommyAst?

takhle to nefunguje. když za 10 dní spadne 26mm srážek rozblitých mezi jednotlivý dny do singulárních jednotek prokládané navíc teplými a chladnějšími, ale větrnými dny, tak to se suchem téměř nic neudělá a jakmile tahle střídačka skončí, začne se step navracet už během 5 dní. tráva se jen velmi stěží vzpamatovává a to spíš až teď je znát

A náhodou - nejsem si totiž jistý, zda jsem ten příspěvek viděl tady, nebo na metoforum.e-pocasi.cz. Dávno tomu každopádně. Ale nepsal tu někdo někdy i o vlivu chladné teplotní anomálie v Atlantiku jižně od Grónska? Tam bych čekal velký vliv na proudění v Evropě skrz navlnění jet streamu.. někdo o tom někde psal, na českém meteofóru. Zkusím se podívat i sám, ale jestli někdo rovnou víte, dejte prosím vědět.