AuraPočasí
Ty Habry jistě mají vyšší normál,jak my tady na SZ,ale to ještě neznamená,že tam teď musí být mnohem extrémnější sucho,jak tady.Pokud by ta hodnota byla pravdivá, zas tak daleko do těch na SZ nemá,naopak má chladnější klima.Definici sucha nelze stanovit na základě normálů,ty máme každý jinde.Pokud je horké léto,tak mnohde ani ten splněný letní normál nemusí stačit,buď cmrndá po troškách nebo naopak spadne ve dvou,tří epizodách.Loňské září taky smazalo několik následných srážkově podprůměrných měsíců,ale kromě tabulek,nic dobrého.Letošní rok může nakonec skončit srážkově průměrný / nadprůměrný,ačkoliv prvních 6 měsíců bylo u nás největší sucho za posledních 64 let,vlastně někde skoro celou vegetační dobu,takže definice správná,ale bude/byl to vážně rok s normálními srážkami ?

TomasMost
Nevím zda to tak vyznělo, ale myslel jsem to jako odchylku od normálu.

Příklad:

V místě A s ročním průměrem 500 mm spadne 300 mm - je zde výrazné sucho a deficit 200 mm srážek, ale méně než polovina.

V místě B s ročním průměrem 700 mm spadne 300 mm - je zde extrémní sucho a deficit 400 mm srážek, více jak polovina.

Sucho tak posuzuji ne podle normálu, ale podle odchylky od normálu. Pokud by Habry měly vyšší normál, ale méně srážek, pak zde logicky musí být dopady sucha větší - na danou oblast se jedná o větší a extrémnější výkyv.

AuraPočasí
Podle mě,pokud spadne v místě A i B stejný roční úhrn srážek (300 mm),ačkoliv normál a odchylku od něj budou mít jinou,sucho bude tento rok v obou místech na podobné úrovni,rozdíl bude jen v hladině podzemní vody,která se ale tento rok nedoplní na obvyklou úroveň ani v jednom místě.Pokud nám všem (za stejných výchozích podmínek) na začátku horkého letního měsíce spadne náš celý měsíční normál a pak už nic,tak my budeme se suchem (ještě ten měsíc) první na řadě,ale ve Vsetíně (vyšší normál,naopak nižší výpar),budou nejspíš celý měsíc v pohodě a někde jinde si dokonce můžou dovolit i menší zápornou odchylku od normálu a příroda to nepocítí. Myslím,že příroda na Z/V má podobné nároky.Rozumím definici výrazné/extrémní sucho dle odchylky od normálu,jen nerozumím tomu,že při shodné definici to sucho vypadá jinak tady a např.ve Vsetíně.Hory jsou pramennou oblastí vodních toků,které případné sucho jistě ovlivní,ale neznamená to,že okolo bude spálená zem.Pokud budou narůstat extrémy,může třeba takové Brno mít díky bouřkovým sezónám vyšší roční úhrny,než kdejaká stanice na horách.Bude se mu zvyšovat normál,až pak jednou přijde slabší rok.Dle odchylky se bude jednat o extrémní sucho,ale bude to tak i ve skutečnosti ? Bílý Potok v JH,průměr srážek přes 1700 mm/rok,kdy tam nastane extrémní sucho dle odchylky a kdy to skutečné?Kde je ta hranice sucha a co jej ovlivňuje,množství srážek a jejich rozložení,zejména ve vegetační době,teplota / výpar,vítr,oblačnost / slunce,není to tak jednoduché jako jej stanovit dle odchylky od normálu.Ale ona samotná mapka odchylky od normálu tady vždy ohledně sucha motala hlavu mnoha lidem.

TomasMost
Tak to je přesně nepochopení principu sucha. Vážně si to myslíte? Docela mě to překvapilo tohle číst, myslel jsem, že na těchto stránkách se podobné názory nemůžou objevit, jelikož je to podle mě dosti špatný a chybný názor a pohled na to, jak počasí a věci fungují.

Však kdyby některé jiné místo mělo normál například 200 mm (step, polopušť), poté již 300 mm znamená, že ta pršelo hodně a více, než je normál.

Vše se to odvíjí hlavně od toho jaký je normál a jaká je odchylka od něj. Když v Praze spadne za rok 600 mm srážek nebo 700 mm, jedná se o srážkově bohatý rok nebo velmi bohatý. Kdyby to samé spadlo na Lysé hoře v Beskydech, poté se tam jedná o v podstatě extrémně suchý rok. Více příkladů snad udávat nemusím.

Máte různé oblasti podle průměru - sušší, vlhčí, více, méně a každá tahle oblast má poté svoje výkyvy a sucho se jednoznačně posuzuje jako odchylka od normálu.

Jinými slovy my vnímáme SZ Čech jako suchou oblast - protože má méně srážek nežli většina ČR, celorepublikový průměr v ČR je cca 660 mm a horské oblasti vnímáme jako srážkově bohatou oblast, jelikož mají přes 1000 mm srážek za rok, ale i ty suché a vlhké oblasti mají svoje výkyvy a odchylky na základě kterých lze říci, zda tam byl rok suchý nebo vlhký vzhledem k danému podnebí a zažitých vzorců, místním dlouhodobým podmínkám na daném místě.

AuraPočasí
S definicí suchý,vlhký rok jistě lze souhlasit,ale pokud máme dvě místa s odlišným normálem a obě postihne suchý rok se stejným úhrnem,tak v té horní vrstvě do 40cm na tom v průběhu tohoto roku budou obě místa podobně.Jen některé rostliny / dřeviny,jejiž hlavní kořeny budou sahat do větší hloubky a dosáhnou na podzemní vodu, na tom budou lépe v místě s vyšším normálem.Ta nejdeštivější místa na světě,kde vlastně prší každý den,mají roční úhrn srážek okolo 12m,pokud by teoreticky přišel vyjímečný rok a pršelo by sice každý den,ale s poloviční intenzitou,tak by takové místo bylo v mapce ČHMÚ odchylky od normálu označeno extrémním suchem.

AuraPočasí
"Chybí mi tam zmínka o loňském roce, kdy Domažlicko zasáhla významná přívalová povodeň"
Já myslel, že se téma jmenuje "Množství srážek v roce 2025" . Možná kdyby se jmenovalo "Množství srážek v roce 2025 s přihlédnutím na jednorázové extrémní úhrny v roce 2024", tak bych se zmínil, že se tu koncem června 2024 prohnala blesková povodeň (mimochodem dobrá paměť ).
Možná mě to ani nenapadlo, protože to bych taky musel zmínit, že loňský rok u nás díky této události a deštivému září, napršelo za celý rok více, než je průměr. Což umazalo cca 120 mm, ze zhruba 1 300 mm deficitu, který tu za posledních 10 let vznikl, tedy od roku 2015. Rsp je to suma deště co nenapršela, která se za posledních 10 let nastřádala od každoročního průměru.
Navíc loňská povodeň zasáhla doslova jen a pouze nás, pršelo na území velkém zhruba 3x3 km, zbytek regionu nedostal tehdy ani kapku, což je taky důvod, proč celý region dál svítí jako puchýř na krásné tváří Česka .

"Jinak to uvádění úhrnů, červen + červenec ve Vaší oblasti v podstatě průměr, nic hrozného."
V podstatě průměr za červen je (průměr je u nás cca 95 mm -napršelo 88 mm), v podstatě průměr za červenec to není ani omylem (průměr je cca 90 mm- napršelo 60 mm), s tím že jak jsem uvedl, ani jeden úhrn nebyl vydatný, v červenci dokonce ani jednou nenapršelo nad 10 mm, ani jedna srážka tak nepropršela stromy a nízké úhrny co spadly mimo stromy se rychle bez užitku vypařily, nebo spíše zůstaly bez užitku na povrchu, což spolu s celkově suchým rokem pouze přilévalo olej do ohně.

Pokud bych měl přihlédnout i na loňský rok, tak poslední úhrn nad 20 mm, nám tu přistál loni 2. října (25,5 mm) od té doby se nevyskytl dokonce žádný významný ani vydatný úhrn.

"Myslím, že jste pouze poslední dobou nechytl ty větší zálivky, jinak se nikterak neodlišujete"
Odpověděl sis tedy sám, akorát se špatnou koncovkou. To že jsme nechytly ne poslední dobou, ale už skoro rok žádný větší úhrn, nás naopak odlišuje, a to hodně . Jinak bych to ani nezmiňoval, protože to bych tu posledních 10 let jen dennodenně fňukal.

Jen pro info, jsem sice amatérský pozorovatel meteorolog, ale nejsem amatérský vyhodnocovatel, k mojí práci patří monitoring a vyhodnocování stavu vegetace a ta je letos spolu s rokem 2015, 2022 a 2023 jedna z nejhorších, jaká kdy ne jen u mě v bydlišti, ale obecně v celém regionu, kdy byla, a nic na tom nezměnil ani "srážkově průměrný červen", problematika nejsou jen čísla.

Tolik k dosavadnímu vyhodnocení srážek v roce 2025

Nejaktuálnější výhled mluví za vše, kombinuje totiž aktuální úhrny s přihlédnutím na dlouhotrvající stav půdního sucha

330mm za celý rok, přičemž průměrně za další 3 měsíce spadne ještě dalších 100mm, leda by to skutečně podpora teplých vod dohnala teď na podzim zase na průměr, ale mimo vegetační sezónu extrémní sucho

U nás zatím takto - září(do teď)/rok/ predikce do konce září(celkově rok)/září s predikcí
55mm(90%N celkové N pro září)/488mm(94,7%N (N do 17.9.))/533mm(98%N)/100mm(170%N)

Předpověď do konce roku podle modelu CFSv2: 10-11-12/2025 | rok
160mm/105%N | 697mm/99%N
= Rok by byl srážkově průměrný.

Doufám, že jste pochopili moje zkratky/vysvětlivky

No tak za září mám nakonec 115,7 mm, jo tak loni to bylo 225 mm, máme sestupný trend a příští rok září bude snad normální, průměr je 66 mm a pro mně furt moc , ten průměr byl třeba za první půlku minulého století ještě nižší.
Od začátku roku 612,2 mm

Tady zatím za celé září spadlo 85,4 mm, což je nadprůměrný úhrn. Minulý rok ale napršelo o necelých 50 mm více - 134,7 mm (z toho víc, jak 83% srážek napršelo v době, kdy hrozily povodně).
Celkově za tento rok napršelo 378,1 mm, takže se zatím jedná o podprůměrný úhrn.

už můžu bezpečně spočítat úhrn za třičtvrtě roku 2025 - 371mm. kdyby poslední čtvrtrok byl srážkově úplně průměrný, pořád by nám nějakých cca 50mm scházelo

My máme od ledna zatím 442 mm, takže také máme podprůměr

Zatím do dneška září/rok: 🆙
87,5 mm/418 mm

Jinak nedalo mi to, a zavítal jsem dneska s kolegou, na to nejsušší místo ČHMÚ, letošního roku. A to obec Habry, na Vysočině. Okolí krásně zelené, prakticky žádné žloutnoucí stromy, vodstvo taky pěkné. Takže za mně, je to blbost. Jak říkám, důvěřuj, ale prověřuj Přikládám foto z okraje obce, kousek odtud je srážkoměrná stanice

Lerak2
A u vás to nebude vypadat jinak jak mám zkušenost s uživateli tady. Taky se tady naříkallo ják je oblast Klášterec Nad Ohří/ Chomutov atd. Strašně suchý žluté stromy listí padá ve velkém podle vyjádření zdejších ozivatelo naprostá polopoušť. A zrovna v tu dobu jsem byl v té oblasti na dovolené a ejhle stromy normálně zelené. Jen tráva žlutá tak jako jinde v ČR.

Samik
Asi jsi úplně nepochopil účel návštěvy, obce Habry. Pár dní zpět jsme tady v tomto vláknu o množství srážek, řešili, že by bylo třeba dobrý, se tam podívat a omrknout situaci. Třeba stavu okolní vegetace atp. Vzhledem k tomu, že docházelo k pochybnosti celkového úhrnu, tak jsem se tam vydal. Nepsal jsem nic o Klášterci nebo Chomutovu, nebo o SZ. Jen mně zajímalo, jak vypadá ta oblast na Vysočině, když je tam letos výrazně málo srážek. A protože znám velmi dobře, jak zhruba vypadá stav vegetace, při takovémto úhrnu, jel jsem si to osobně prohlédnout. Nemyslím si, že bych na místě postupoval nějak laicky, tu oblast jsem si vyhodnotil jak pěšky přímo v okolí, tak i autem. A vlastně ale i laik by viděl, při příjezdu třeba zrovna z toho SZ, že ta oblast je o dost méně poškozená suchem, než ten zmíněný SZ. A to ten SZ měl oficiálně o něco vyšší úhrny. Ok, na Vysočině je o něco chladněji, ale určitě by to neovlivnilo ten stav vegetace tak, aby vypadala tak, jak jsem jí viděl a zaznamenal já. Navíc jak už tady proběhlo dříve, ta oblast na Vysočině, má rozhodně vyšší srážkový normál, než třeba to okolí tady na SZ. Opět, znamenalo by to, vzhledem k většímu podprůměru, že by ty projevy sucha, tam v okolí Habrů, byly výraznější. Nic z toho jsem tam nepozoroval. A když to srovnám, třeba s podobnou situací, která byla ve stejnou dobu, a ve stejném datu, zhruba před 10 lety, v okolí Hradce Králové, je to absolutně nesrovnatelné. Tam to v tu dobu vypadalo opravdu příšerně, stromy zvadlé, vegetace uschlá a podobné výjevy. Což v tomto případě rozhodně není

TomasMost
Když zůstanu v ČR, pak samozřejmě platí, že každé klima má svoje rostlinstvo - lesy. Pro nížiny jsou typické dubiny a dubohabřiny, pro střední a vyšší polohy bučiny, pro horské polohy smrčiny. Samozřejmě člověk v tom udělal trochu bordel, ale takto by cca odpovídalo přírodní složení. A tak tedy v každém tom klimatu rostliny reagují na sucho stejně (deficit srážek vzhledem k místnímu normálu). Smrku ztepilému bude chybět vláha na hřebenech Krkonoš, když tam spadne 1000 mm, namísto obvyklých 1400 mm a stejně tak dubu letnímu/zimnímu bude chybět vláha, když spadne v Polabí 350 mm, namísto běžných 500 mm. Myslím, že Vám něco brání to pochopit a máte nějakou svojí verzi vysvětlení, které slepě věříte, přitom je to na první pohled nelogický nesmysl tvrzení jako že rozhoduje pouze faktický úhrn srážek bez ohledu na průměr, myslím, že jste něco takového psal. A když už zmiňujete Amazonii (resp. nejdeštivější místa světa s 12 m vody ročně), o té se mluví čím dál častěji v souvislosti se suchem, sucha jsou tam čím dál častější a běžnější a samozřejmě to souvisí s nárůstem teploty a poklesem srážek v důsledku narušení koloběhu vody v přírodě v důsledku odlesňování, ale nevím, jak jste to myslel. Stejně tak Krkonoše měli některý rok výrazné nebo extrémní sucho. Mě přijde, že si asi myslíte, že sucho je pouze jenom v regionech, kde jsou nižší průměry a v regionech, kde jsou průměry vysoké, sucho být nemůže, jenom proto, že tam prší obvykle více, ale to je samozřejmě blbost.

Ovar
Skutečně máte svoje všechny tvrzení podložené nějakými přesnými daty a vycházíte z přesných průměrů? Mě se například vyjádření typu, že za posledních 10 let tu vznikl deficit 1300 mm zdá dosti zajímavé . Takový deficit je za těch 10 let dle mého názoru nereálný, číslo je podezřele vysoké. Může to být tím, že máte špatné průměry.

Já obvykle nevěřím moc těm lidem, co tvrdí, že u nich je nějaká mimořádná mikrooblast, kde se pořád a všechno vyhýbá, sice to je do určité míry možné, ale takhle počasí prostě nefunguje. Vždycky Vám tam musí jednou zalít víc, některé roky, proto tomu nevěřím. Někteří z toho pak dělají nějakou senzaci a mají pocit, že se děje něco zvláštního a že jsou z celé republiky úplně nejsušší obec, přitom většinou se poté najdou i sušší místa a záleží, jaké vezmeme období. Nemůže Vaše obec a lokalita zkrátka narušit nějaký přírodní zákon, tím, že byste měl deficity 2x vyšší než kdekoliv jinde v ČR, to prostě není možné.

Lerak2
To je fakt poctivé, že jste tam zajel a šel se tam podívat. Jo bude to asi chyba, ten úhrn je na dané místo až nereálně nízký. Však je to vlastně Vysočina, i když okraj, tak je to zkrátka relativně vlhčí oblast a takové oblasti obvykle nebývají na 1. místě v celkovém nejnižším úhrnu srážek. Já tomu rád uvěřil v tom kontextu, že přeci nemůže být nejméně srážek pořád jen na SZ Čech a musí to být občas jinde, ale vzhledem k průměrům, asi bude nejnižší úhrn srážek většinou právě na Žatecku. Myslím, že v naprostých extrémech vedou dvě obce, jedna na Křivoklátsku a jedna na Kladensku, kde ve dvou odlišných letech spadlo shodně a teď nevím kolik, ale bylo to za celý rok jen cca 250 mm. Tomu se říká extrém. To tam muselo vypadat, ale to bylo někdy ve 20. století a nikdo to asi už ani nepamatuje, častěji se zmiňují sucha, která trvala několik let a byla napříč ČR, než tyto regionální extrémy.

AuraPočasí
Nemám teď čas dohledávat roční průměry,ale v rámci nížin,stejně tak ostatních poloh se průměry napříč ČR liší.Tzn,že naše země není placka se stejnou n. výškou,je tu daná orografie,převažující směry srážek včetně návětří apod.Díky tomu má např.Most značně rozdílný normál v porovnání se Vsetínem, (rozdíl v n. výšce cca 100m),plus rozdílná roční průměrná teplota.Nehledě na to,že díky narůstajícím extrémním srážkám se typickým oblastem může normál dál zvedat,jak v nížinách,tak na horách.Loni jsme tu měli neshodu ohledně srážek Liberec vs Brno,jedna vydařená sezóna neznamená,že se stane pravidlem.Optimální srážky pro smrkové porosty ve vegetační době jsou 490 až 580mm (střední Evropa).Klidně se může stát,že září bude do budoucna nejdeštivější měsíc v roce,bude se zvedat normál,až jednou přijde slabší měsíc,který bude odpovídat normálu,který známe z předešlých let,bude to dle odchylky skutečně extrémně suchý měsíc ?

Most 250m

TomasMost
Navrhuji pro příště zachovat dřívější formát tématu, aby tu byli hlavně údaje o srážkách, ale samozřejmě se tu můžou rozvádět další věci, ale myslím, že dříve to bylo takové přehlednější, kde kolik spadlo srážek a bylo to možná lepší. V těchto diskuzích já osobně už pokračovat nebudu.

Jinak už neměřím srážky jako dříve, ale možná budu zapisovat nějaké data ze srážkoměrných stanic ČHMÚ, z míst, které jsou pro mě zajímavé a zde je prezentovat. Je to přesné na desetiny mm a žádná práce s tím, jako vlastní měření i když jenom pomocí obyčejného zahradnického srážkoměru.

U nás dnes určitě pršet nebude, a tak uzavírám úhrn za září. Napršelo nám krásných 118,4 mm srážek, což je silný nadprůměr. A protože bylo září většinou hodně deštivé i v posledních letech, měli jsme tu vysoký průměr 75 mm, který nyní ještě stoupl na 79 mm. Teď už přichází říjen, jehož průměr je jen 42 mm, tam je tedy velký skok, tak jsem zvědavý, jak si letos tento měsíc povede.