Koralovec
Aha, opravdu je to takova vzacnost? :O

AuraPočasí
To si moc dobře pamatuji Leden 1987, to bylo naposledy kdy padal sníh a mě byla nesnesitelná zima.
A ráno - 2O C a pořád padal, Tramvaje nikde a zaváté Brno.
V Bratislavě bylo přes 60 cm ,Brno přes 30 cm ale i více..

AuraPočasí
Zrovna nedávno jsem o tom četl tady 🙂

https://fm.denik.cz/zpravy_region/meteorolog-lysa-...

Dejvas
12.01.1987 to byla opravdu šílenost. Na Lysé hoře padlo rekordně nejnižší denní maximum teploty vzduchu a to Tmax -27.4 °C. To nebylo nikde překonáno ani v roce 1929 ani v roce 1956. Současně na Lysé hoře 12.01.1987 Tmin -30.1 °C, denní amplituda jen 2.7 °C. Na horách nebývá velká teplotní amlituda, ale tak extrémní mráz a nízká amplituda, to bych viděl na velmi studenou vzduchovou hmotu a možná i vítr. Jinde než na Lysé hoře nebylo dosaženo Tmax pod -25 °C v roce 1987, více na západ už byla vzduchová hmota o trochu teplejší.

Zatím jsou známy jen 3 případy Tmax -25.0 °C a méně v ČR:

12.01.1987 Lysá hora 1322 m Tmax -27.4 °C
01.02.1956 Praděd 1490 m Tmax -26.6 °C
01.02.1956 POlská Sněžka Tmax -25.8 °C

Jak už bylo zmíněno. 12.01.1987 byl jeden ze dvou celo-republikových Arktických dnů (=na všech stanicích v ČR současně) ve 20. století. Ve 21. století nebyl ani jeden. V celé ČR nejvyšší maximum Txx 12.01.1987 Nový Bydžov 232 m -11.3 °C ??? (s pochybami, sprvná hodnota Tmax spíše -16.3) a další nejvyšší maxima 12.01.1987 Txx Ústí nad Labem Vaňov 150 m Tmax -12.3 °C, Teplice 227 m Tmax -12.3 °C a Česká Lípa 246 m Tmax -12.3 °C.

Další celo-republikový Arktický den byl 11.02.1929 Txx Velké Karlovice 518 m -12.5 °C. Průměr Tmax ze stanic v ČR byl 12.01.1987 Txm 12.01.1987 -17.32 °C, nižší průměrné maximum bylo už jen 11.02.1929 Txm -18.32 °C.

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-3-5362-Kdy_se_ne...

TommyAst
V Ojmjakonu by si libovali, jak se příjemně oteplilo, u nás nepředstavitelná zima. Jak to bylo spojený s Jadrankou, musel dout solidní severák, takže pocitovka někde kolem -45. Brrrr, toho se doufám už nedočkám

Dejvas
Na Lysé hoře v tom mrazu i vítr, takže šílenost. Mimochodem teplota v 850 hPa v Praškých sondážích 12.01.1987 12 UTC T850 -25.3 °C (ThetaE v 850 hPa -12.2 °C). V Beskydech a okolí mohlo být minimum v 850 hPa někde k -30 °C až -28 °C a i ThetaE v 850 hPa k -15 °C až -17 °C v minimu. Naštěstí od pádu Rudého Moru T850 pod -23 °C nebo ThetaE v 850 hPa pod -10 °C nebylo v Prazských sondážích zaznamenáno. Copa Ojmjakon, ale takový Vostok. Tam i v létě teploty většinou pod -30 °C. Nejlepší jsou v zimě teploty pod -50 °C a vítr k tomu. Jinak ten katabatický vítr v Antarktidě a Gronsku může dosáhnout enormní intenzity.

Kombi
supersupersuperarktický den podle TommyAst je den s Tmax -40.0 °C a méně, ale já bych ještě menší-rovno změnil na menší než a názvosloví zkrátil na Hyper-Super-Arktický den s Tmax pod -40.0 °C. Na severu Skandinávie se ve vnitrozemí občas takové dny objeví, např. v lednu 2024, ale samozřejmě velmi vyjímečně.

AuraPočasí
Byla to šílenost, podle dat ze stanic se T850 přiblížilo v ČR k -30 °C v minimu, ale sondáže jsou jen z Prahy. Hladina 850 hPa je kousek nad Lysou horou obvykle.

Tmax 12.01.1987:
https://envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overal...

Tmin 12.01.1987:
https://envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overal...

Tavg 12.01.1987:
https://envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overal...

TommyAst
Děkuju za vyčerpávající statistiku. Pro nás nepředstavitelný hodnoty, asi jako pro rezidenta Konga zažít bod mrazu.

Já už jsem to tu psal několikrát, pro mě ideální zima, když to křupe pod nohama a hezky to svědí v nose, k tomu bohatě stačí Tmin -10 a Tmax -5. Větší kosu fakt nepotřebuju.

Co je fajn, tak se zdá, že od příštího týdne přijde intenzivnější sněžení na hory. Mohla by tam na hřebenech konečně vyrůst sněhová pokrývka aspoň na 100cm plus, což dobře kvůli spodním vodám a pramenům řek.

Dejvas
Tenkrát to byla fakt šílenost, dneska nepředstavitelné (ještě vítr a sněžení do toho). Předpověď tenkrát na úplně jiné úrovni (horší o mnoho) a možnost sledovat-měřit počasí také úplně jinde. Internet tenkrát neexistoval, meteostanice absolutně nedostupné - tenkrát tedy pouze předpověď a zprávy v televizi a pro sledování počasí byl nejlepší fakt ten okeňák (liháč). Nic lepšího tedy nebylo.

Dneska by bylo vše na in-počasí, chmi.cz by spadnul pod zátěží. Dnes ale vůbec Arktida už není v zimě tak studená a Sibiř také tolik ne - není zdroj takto chladného vzduchu.

Na přelomu let 1978-1979 byl vzduch ještě studenější, do ČR zavítal krátce. Na severo*východě Evropy Tmax pod -40 °C často. Sondáž v Praze 01.01.1979 12 UTC T850 -25.7 °C, T700 -16.1 °C a T500 -24.9 °C. Občas se stane, že teplota v 700 hPa je vyšší než v 850 hPa. Ale toto je jediný případ z Pražských sondáží, kdy teplota v 500 hPa byla vyšší než teplota v 850 hPa.

Nový GFS samé srážky a při záporných teplotách, už je celkem shoda že by nás mohlo trefit to pásmo na Silvestra

Ahoj,
V tom čase jsem byl na vojně, právě v Brně, resp. v Rajhradicích, kde jsme točili 24 hodinové služby. Opravdu teplota oscilovala okolo -20 a sněžilo hustě "pískovým" sněhem. Oněch 20-30 cm mohlo tam napadnout s tím, že se jednalo o první vlnu sněhových srážek, ta ovšem byla díky mrazu vskutku výživná. Silný vítr vytvářel závěje a sněhové jazyky.
Druhá přišla za necelý týden s tím, že na východě Slovenska se již jednalo o déšť. Mrazy zde již byly mnohem mírnější.
Celkově napadlo velké množsví sněhu.
Za zmínku stojí fakt, že zima tehdy začala poměrně pozdě. Pokud pominu ochlazení na začátku listopadu se sněhovými přeháňkami i ve středních polohách, tak potom po většinu měsíce převládala inverze a u nás na Ostravsku občas fénoválo a teploty stoupaly i ke 14 nad nulou, zatímco jinde pod deklem byly okolo 5. Takže zima a inverzní začala zhruba na konci první dekády prosince s tím, že někdy 12.12 napadl u nás první sníh, načež padal skoro každý den.
V Brně bylo bílo z inverze, mezitím skoro nic, nějakých 5 cm sněhu bylo i o vánocích, načež napadl další. Před Silvestrem přišla několik dní trvající obleva, načež se začátkem ledna (3.1) začalo ochlazovat až k onomu drsnému vpádu.
Měl jsem přehled, sloužil jsem na vojenské meteorce pro letce, kde dálnopisem přicházela synop data každou hodinu z vojenských i civilních stanic. Když bylo počasí mimořádné, tak (zkrácená) hlášení se sypala i co 15 min. Byly již v té době k disposici faximilie snímků z družic i synoptické mapy, včetně raného GFS v 9-panelech. Rovněž mapy aktuálního počasí - opět přes "fak" v podobě synoptických kroužků. Daly se chytat i snímky celé Země - z geostacionární družice, "vytištěné" mapy termochemickou sublimací na upraveném papíře jsme pak posílali třeba domů jako suvenýr...
Ještě jedna poznámka - únor byl proměnlivý, aspoň v kontextu oné zimy relativně teplejší, na chvíli probudil se Atlantik, nicméně začátek března přinesl velmi výživné ochlazení, které vrazily teploty hluboko pod bod mrazu. Běžné teploty byly v intervalu 12-15 pod nulou a v noci i ke 20.
https://www.wetterzentrale.de/maps/archive/1987/cf...
Teplota ve výšce pod -20.
Oteplilo se výrazněji až v poslední dekádě března, kdy začalo jaro.
Občasné vpády studeného luftu přicházely i v dubnu, začátek května byl teplý, ovšem i poté přicházely chladné dny, kdy sněžilo i ve středních polohách ...
Vegetace byla opožděna skoro o měsíc oproti tomu, co bylo třeba letos..
Zima 87/88 byla naopak velmi mírná, podobná europočasí posledních roků, chladný byl březen, kde na začátku jara celkem výživně sněžilo.
Tož toliko
A.
Ps. Výhledy vypadají dobře, zima by se měla nějakou dobu držet, SZ proudění, aspoň v naší lokaci zajistí příděly sněhu. Tož uvidíme.
Aktuálně je zataženo s mrznoucím mrholením, teplota na -3
Tož tak

Kluci, vy mi poradíte, tO proudění bude pořád SZ? Nebo jen severní? U nás totiž SZ přináší více sluníčka a nadnulove teploty.

Těžko říct jestli se příští týden projeví ten SZ...Aby to nebyl velkolepý fail.
Ve hře je i JZ proudění.
Pod 500 m budou srážky spíše smíšené.

Jdi někam s jihozápadem😉

Filda002
V nížinách spíše přeháňkovité počasí, ale i v těch může napadnout za den 5-10 cm (záleží na vlhkosti toho vzduchu). Na horách trvalá chumelenice, kdy hlavně v Jizerkách a Krkonoších může za den nasypat i přes půl metru. Já myslím, že se dostane na každého.

Adi
Tohle jsou zajímavé vzpomínky. Takováhle situace je hodně raritní a těžko už někdy nastane. Poslední sníh za nízkých teplot pamatuju z první covodové zimy 20/21, jak se hezky rozpadl vír. V lednu, v té první a nejsilnější vlně napadlo hodně sněhu a na konci toho srážkového období, když se TN přesunula na východ a začalo foukat od SV, tak v noci napadlo posledních kolem 15-20 čísel, ale to byl sníh jak chmýří, stačilo fouknout. Přesnou hodnotu si nepamatuju, ale muselo být kolem -10 tu noc.
Tohle jsou fotky z rána. Mám pocit, že tenkrát to dávalo celkem přes 50 čísel, ale šlo to pak rychle do kopru a na konci ledna bylo zeleno.

Dejvas
Ahoj,
Nemyslím si, že by něco ještě nemohlo nastat, klima a počasí jsou velmi variabilní, nakonec v únoru 18 to bylo skoro podobné s onou teplotou ve výšce, jako v onom 87.
https://www.wetterzentrale.de/reanalysis.php?map=1...
Stačí příhodné podmínky a je to tu zas, byť aktuálně pravděpodobnost je spíše menší.
Jinak nejdelší zimu, co pamatuji, tak ta byla v rocích 95/96, kdy u nás ležel sníh nepřetržitě buď souvisle nebo nesouvisle v kuse od 17.11 do půle dubna. V lese plachty sněhu ležely ještě kolem 20.4. A první sněžení a souvislá sněhová pokrývka - tak to bylo hnedle zkraje listopadu.
Tož tak
A.

Adi
Je to tak, tenkrát i v Budějkách to bylo stejně - první sníh někdy snad 2.11. a pak přes zimu až do půlky dubna období bez sněhu nebyly delší jak týden.

Adi
Tak to už jsi starší. Já už jsem byl na světě, ale v předškolním věku. Tedy tuto šílenost si nepamatuji. Pokud vezmeme data od roku 1951, tak nejsilnější 3 super-Arktické vpády byly v únoru 1956, přelom 1978-1979 a v lednu 1987. To se nad Evropu vysytovalo i -40 °C v 850 hPa, u nás v ČR pak pod -25 °C v 850 hPa. Ten přelom let 1978-1979, to byl Arktický vpád v Evropě asi nejhorší. U nás byl super-chladný vzduch jen chvíli.

Bejt někde na cvičení venku v těchto podmínkách musela být šílenost. Teď ve 21. století v ČR takové počasí se těžko zažije, ale ve Skandinávii jsem takové počasí zažil. Šílenost je pak teplota -17 °C a silný vítr k tomu. Mrazy -35 °C a bezvětří tak hrozné nejsou.

Koncem února 2018 bylo v 850 hPa slabě pod -20 °C a ThetaE v 850 hPa pod -5 °C (naposled tyto hodnoty dosaženy). I tak to bylo velké překvapení, dosáhnout takových hodnot koncem zimy. Navíc byl vítr, proto mj. ani v mrazovkách nebylo dosaženo Tmin pod -30 °C. Kdo ví, jak by podobná situace vypadala v lednu. Arktické dny by nebyly jen ve středních, ale i v nižších polohách. Ale T850 pod -25 °C nevím, jestli by bylo dosaženo, stejně tak jako ThetaE v 850 hPa pod -10 °C.

Obecně platí že Tmax na všech stanicích pod hladinou 850 hPa je nižší než maximum ThetaE v 850 ve stejný den (nebo teplota na stanici nižší než ThetaE v 850 hPa). Tedy ve světě přeci jen to úplně vždy platit nemusí. U silných mrazů Theta normální, ThetaE jsou skoro stejné.

Koukám, že jsem rozjel slušnou diskuzi.

TommyAst
To prostě dokonale splňuje význam slova extrémní. Je to srovnatelné třeba s ochlazením na Silvestra 1978.

Projížděl jsem různé reanalýzy a jde říct, že pokud se teplota v hladině 850 hPa dostane na hodnoty -25 °C nebo nižší, jedná se o skutečně extrém, protože těch případů není mnoho během celého třeba 20. století. Jenže většinou se zarazí na -20°C a níž už to prostě málokdy jde.

V dnešní době by se dalo považovat za extrémní když klesne na hodnoty -20°C, ale to není až tak extrémní hodnota, naposledy se tak stalo na konci února 2018.

Samozřejmě od toho se pak odvíjí i teplota ve 2 m plošně a samozřejmě v tom roce 1987 to bylo neobvyklé tím, že ještě k tomu hodně sněžilo.

Existuje jedno meteorologické jednoduché pravidlo, které říká, že čím je nižší teplota vzduchu, tím je sušší vzduch (v průměru) a tím je méně pravděpodobné sněžení, tudíž při extrémně nízkých teplotách například kolem -50 °C je sněžení defakto nereálné nebo extrémně nepravděpodobné. I na Antarktidě sněží prakticky jenom v blízkosti jižního oceánu, kde je tepleji, ve vnitrozemí už vůbec a jsou tam nulové srážky. Stejně tak Sibiř je v zimě suchá a veškerá srážky tam spadnou během krátkého ovšem teplého léta ve formě bouřek.

AuraPočasí

Veškeré sondáže z Prahy Libuše (1973-2025), kdy bylo dosaženo -20 °C a méně v 850 hPa, jsou tyto (moc jich není):

01.01.1979 12 UTC -25.7 °C
12.01.1987 12 UTC -25.3 °C
14.05.1983 12 UTC -22.5 °C CHYBA
06.02.1991 00 UTC -21.9 °C
13.12.2001 12 UTC -21.7 °C
12.01.1987 18 UTC -21.5 °C
12.01.1987 06 UTC -20.7 °C
05.02.2012 18 UTC -20.7 °C
05.02.2012 12 UTC -20.5 °C
06.02.1991 06 UTC -20.5 °C
28.02.2018 06 UTC -20.5 °C
05.02.2012 06 UTC -20.3 °C
05.02.1991 18 UTC -20.1 °C
12.01.1987 00 UTC -19.9 °C
06.02.2012 00 UTC -19.9 °C

Zdroj:
http://weather.uwyo.edu/upperair/sounding_legacy.h...

Podle dat z meteostanic na horách 12.01.1987 mohlo být minimum v 850 hPa někam k -28 °C až -30 °C někde na východě ČR. Data z roku 1956 nejsou, podle teplot na Sněžce by mělo být dosaženo teplot v 850 hPa pod -30 °C i na území ČR, ale těžko říct. V únoru 1929 je to sporné, byla inverze. Teplota v 850 hPa ale pod -25 °C asi spadla, možná i pod -30 °C na Ostravsku.

Podle Klementinské řady bylo enormní ochlazení v lednu 1850 a na přelomu únor-březen 1785. Podle hodnot z Klementina a změnám teploty je předpoklad, že inverze ani nebyla a teplota v 850 hPa klesa pod -30 °C. Podobné to bylo ochlazeni jako přelom let 1978-1979. Vůbec nejnižší denní Tmax Txn v Praze Klementinu 22.01.1850 Tmax -21.5 °C což je podle všeho rekord nejnižšího maxima v nadmořské výšce do 200 m u nás v ČR.

Od pádu Rudého Moru bylo u nás v ČR nejnižší denní Tmax (i se započtením Polské Sněžky) Txn 27.02.2028 Polská Sněžka (Sniezka PL) Tmax -20.7 °C

TommyAst

„14.05.1983 12 UTC -22.5 °C"¨

Máte tam překlep. V květnu je to nereálné. To by zmrzlo úplně vše, co roste, nejen plody + všichni drobní živočichové a pokud by půlce května bylo v -22,5°C v hladině 850 hPa, byl by snad i plošný ledový den všude, včetně nížin - jenže to je pseudospekulace, protože v květnu má slunko již takovou sílu, že takhle extrémně studená vzduchová hmota je nereálná.

Je ale vidět, že případy -25°C a méně jsou již extrémně vzácné. Další by se našly kromě těch dvou, v roce 1963 leden, 1956 únor, některé zimy ve 40. letech a pak 1929. O dalších případech nevím, ale tipuji, že jich bylo více a spíše zapadly z podvědomí. To by člověk musel mít trpělivost a projet si úplně všechny zimy 20. století krok po kroku a najít tam nějaké extrémy a zajímavosti.