Mark nepotřebuji stoletou zimu, ale aby byl na vánoce sníh, kterej nebyl na vánoce už tak 40let

Ano to myslím že nikdo nepotřebuje stoletou zimu. Také je pro mě hlavním parametrem sníh.

A k čemu spousta z vás potřebuje ten sníh? Že někdo potřebuje slunce v létě kvůli úrodě, pochopím. Stejně tak déšť, aby mu nevyschlo pole. Ale proč je pro vás sníh tak zásadní, nechápu. Furt se to musí uklízet, blbě se po tom chodí, v některých ulicích je snížena průjezdnost a průchodnost. Já asi na tom nic pozitivního nenajdu.

Ale sníh je kvůli úrodě taky potřeba. Chrání rostliny před mrazem. Holomráz je v zimě to nejhorší, co může být. A samozřejmě pokud jsou dlouhé oblevy, tak to je taky špatně, protože ozimy vyrostou a pak zmrznou.... Není potřeba 5m sněhu, ale aby pořád něco bylo.

Sníh není kvůli úrodě potřeba. Ono, pořád něco může být, pak na jaře přijdou vydatné a trvalé deště, ranní červnové mrazy nebo v létě nastanou dlouhotrvající tropické teploty se suchem a rostlinkám je úplně jedno, jestli byl sníh nebo ne. O tom to rozhodně není, jestli je sníh. Mnohem důležitější je průběh počasí během vegetačního období.

Alejandro.Marquéz
Tak sníh je důležitý kvůli nasycení pudy a z hlediska podzemní vody. A když v létě přijdou sucha tak to úroda tolik neodnese.

Mark: To taky.
Alejandro.Marquéz: Pokud v zimě většina OZIMÉ úrody zmrzne, tak je jedno, jak je na jaře nebo v létě. V létě je ale spíš horší, když je moc chladno a vlhko, pak je to plesnivé.
Ale to už jsme OT. Tak to asi nebudeme víc rozebírat. Prostě sníh je stejně důležitý jako déšt.

Blíží se pomaličku proroctví kachního hřbetu
Hned budeme chytřejší.

Téma není o výhodách zimy se sněhem nebo beze sněhu. Týká se výhradně dlouhodobých (klimatických) předpovědí na zimu.

Podle klimatické předpovědi od NOAA má být zima v celé Evropě teplotně nadprůměrná.

Lidí klid, je teprve 11.1. a to je ještě celkem dost daleko do zimy, to že je teď teplo nemusí znamenat nic.
A když tu každý tak tipuje jaká že bude zima, tak já si jen taky hodím od boku. Mám teorii že každé 4 roky a vychází to na haluz když je zimní olympiáda tak je ta zima chladnější než 3 roky předtím ..... viz zima 2005/6 olympiáda v Turíně a pak 2009/10 olympiáda ve Vencouveru . Tak uvidím jestli to bude i letos berte mě jen s rezervou.

EDIT: Původně jsem chtěl tento příspěvek rovnou smazat, ale pro pobavení ho ponechám. Takové malé odlehčení pro přispívající uživatele. Pavell, moderátor 1.11.2013 ve 21:30

To jo no, akorát tvojí teorii úplně boří zima 2001/2002 (olYmpiáda v Salt Lake City), kterou by za studenou označil asi tak akorát obyvatel Floridy...

Já vím že je to asi trochu mimo téma ale zimní záležitost to zase je. Když už jste tady nakously ty ZOH. tak si vůbec nedovedu představit jak to bude vypadat hlavně z povětrnostního hlediska. Za 1. je to už hodně na jihu a za 2. je to u moře které má tendenci zmirnovat teplotu vzduchu.

Odhad průběhu zimy meteorologů z Ostravy-Mošnova.

http://airmet...0ZIMY%2013-14

Celkově bude letošní zima teplejší než loňská, ale Morava bude chladnější než Čechy.

zde jen tak pro zajímavost video, jak by to mohlo vypadat v prosinci během Vánoc..

http://www.yo...gp_zQ&index=2

...krajinu pohltilo biele temno a kvílivá meluzína ju zovrela do svojich ľadových pazúrov...

Na synoptickej mape hlboká cyklóna vygenerovaná nad severným Jadranom postupujúca severovýchodným trasovaním skrz strednú Európu a to na prednom okraji mohutnej tlakovej výše zasahujúcej od severu až severovýchodu nad západnú a sčasti aj strednú Európu...

...od bieleho pekla pod rúškom Jadranu k invázii Rusov...

Azda niet milovníka zimného počasia, ktorý by si realizáciu načrtnutej poveternostnej situácie - načasovanú zvlášť na hlboký december (mesiac XII.) alebo úvod mesiaca január (mesiac I.) - neželal.
Pravdupovediac, nejde o vyslovene raritnú konšteláciu v barickom poli. Z času na čas sa v našich podmienkach počas zimy vyskytuje, ba v niektorých sezónach sme ju zaznamenali i niekoľkonásobne. Výsledok danej poveternostnej situácie, resp. jej efekt, je v rámci strednej Európy silne závislý od konkrétneho trasovania príslušnej cyklóny. Tak či onak, partie, ktoré zostanú mimo teplého sektora príslušného frontálneho systému, avšak stále pod jeho zrážkovým vplyvom, sa môžu stať svedkami i takých akcií, aké udreli počas pamätného mesiaca I. v roku 1987. Priložená mapka dokumentuje údernosť poveternostných pomerov, ktoré vtedy v našej oblasti panovali. Je vhodné dodať, že vtedy do prenádhernej poveternostnej súhry zasadil zlatý klinec mimoriadne studený vzduch. A tak sa zrodila pamätná, mnohokrát pertraktovaná udalosť, v ktorej mráz prenikal do špiku kostí a vládne žezlo prevzalo biele peklo...

Naskytá sa otázka: je možné očakávať, že sa v rámci niektorej zimy dočkáme obdoby onej udalosti, ktorá sa zapísala do análov meteorológie?
Je nesporné, že ostatné roky či desaťročia sú charakteristické trendom zvyšovania teplôt a tak sa zvyšuje frekvencia "teplých" rekordov na úkor tých "studených". Platí však, že i napriek tejto skutočnosti môže dôjsť v cirkulačných pomeroch k zosúladeniu istých faktorov, ktoré podmienia svojím spôsobom extrémne akcie podobné tým, o akých sme sa zmienili vyššie vo vzťahu k mesiacu I. z roku 1987.

Koniec koncov, praktickým príkladom korektnosti onej úvahy je mesiac II. z roku 2012, kedy sa pod vplyvom mohutnej a rozsiahlej tlakovej výše vylial hlboko do Európy bazén mimoriadne studeného vzduchu zo Sibíre. Vtedajšie vyhrotené teplotné pomery v hladine 850 hPa dokumentuje priložený obrázok. Ostré mrazy postihli značnú časť Európy a nevyhli sa ani jej južným partiám. Územie Slovenska zaznamenalo minimá v kotlinových oblastiach na úrovni hodnôt pod -30°C, čo sú povážlivé čísla. Nížiny boli uchránené pred extrémnymi minimami len vďaka absencii snehovej pokrývky. Čo je však vhodné uviesť, tlaková výš ovplyvňovala naše územie až príliš výrazne na to, aby bolo zasiahnuté cyklónami generovanými nad oblasťou Stredomoria skrz studenú advekciu. Tomuto faktu vďačíme (resp. "vďačíme") za to, že sme boli ušetrení od masívnych snehových nečasov. Nebolo tomu však všade v rámci Európy. Napr. také Maďarsko, resp. jeho južné oblasti, už inkasovalo aj pomerne výdatné snehové zrážky. To najpodstatnejšie čo do snehových akcií sa odohrávalo paradoxne ešte južnejšie. Napríklad také Sarajevo zaznamenalo po intenzívnych snehových zrážkach sprevádzaných aj elektrickými výbojmi nekompromisnú snehovú pokrývku s výškou na úrovni jedného metra! Musíme si uvedomiť, že stačila istá odchýlka v barickom poli a tieto pomery mohli pokojne - a to možno ešte v agresívnejšej forme (čo do teplotných pomerov) - zavládnuť aj na našom území. Môžeme sa len domnievať, aké kruté poveternostné podmienky by zavládli, ak by prítomnosť tak extrémne studeného vzduchu bola doplnená o trvalé snehové zrážky pod vplyvom jadranských cyklón. Veľkým mestám by stačila len polovica zo spomenutého metra snehovej pokrývky, aby nastali vážne problémy v infraštruktúre. Preto naozaj je potrebné uvedomiť si, že aj napriek trendu nárastu teplôt, predsa treba z času na čas počítať i s tým, že príroda nám odhalí i svoju krutú, agresívnu, neľútostnú stránku.

...zimný sen, ktorý čas v skutočnosť zmení...

Upustiac teraz od opisu nejakej konkrétnej udalosti, ktorá reálne nastala, skúsme sa motivačne zamyslieť, ako by sme asi prežívali povedzme hlboký mesiac XII. napríklad v jeho 30-tom dni, ak by sa mala realizovať poveternostná situácia z mesiaca I. z roku 1987...

Počas mrazivej noci s teplotami plošne pod -8°C pomalé pribúdanie oblačnosti. Skoro ráno už zamračené, ešte s dobrou dohľadnosťou, bez zrážok, avšak so štipľavou kombináciou živého vetra a mrazu. Pod vplyvom agresívnych výstupov numerických modelov simulujúcich doslova arktické pomery na báze pádu teplôt počas dňa na úroveň okolo -15°C za sprievodu trvalého intenzívneho sneženia so šľahajúcim severným búrlivákom sa ráno, ešte za tmy, nevieme dočkať prvých snehových vločiek. Ostro sledujeme pouličné lampy, či v ich svetle neuzrieme tú prvú vločku - tú, ktorou začne nečas. Neustále hľadíme na oblohu - až nastane ten čarovný moment: nebo začne belieť a nad horizontom sa spúšťajú snehové pruhy. Neklamné znamenie, že vo výškach už sneží. Okolité kopce sa už strácajú v snežení, keď tu zrazu - jedna, dve, tri. Vločky pribúdajú, sneženie začína. Kým počet snehových vločiek neustále rastie, nočná tma pomaly ustupuje. Svetla však akoby nepribúdalo, len tma sa z onej nočnej mení na akúsi inú - takú sivohnedú, mäkkú a hutnú. Sneženie sa už naplno rozbehlo, meluzína bezohľadne zovrela krajinu do svojich pazúrov a tá sa nezmôže k ničomu, len sa oddáva padajúcemu bielemu zlu. Je ticho, husté sneženie hnané divokým vetrom pokrýva svojím beľmom všetko navôkol. Nepočuť nič a nikoho. Len ju - starú dámu, divokú meluzínu...

Toto sme chceli...?

Príroda sa neraz predviedla aj v našich končinách bohatstvom svojich darov. Zostáva však otázka: čím nás počastuje v nadchádzajúcej zime?
Ako som sa bol vyjadril vo svojich príspevkoch z 23. 10. a z 30. 10., nadchádzajúcu zimu vidím skôr ako nestabilnú, premenlivú s tým, že sa budú dynamicky striedať periódy s chladnejším a teplejším rázom počasia. Teda ako celok by sme ju mohli predikčne označiť adjektívom mierna. Nazdávam sa, že sa však dočkáme i veľmi zaujímavých akcií spojených so snežením a osobne mám za to, že zima sa nám predvedie i nejakým tým párom veľmi pôsobivých cyklonálnych atakov masy arktického vzduchu. Avšak pozor - ktovie, možno si príroda zaumieni potrestať naše opovážlivé túžby, ktoré si rok čo rok, zimu čo zimu prenášame vo svojich mysliach a udrie nás niečím omamným, niečím, čo zalomcuje, doslova otrasie našimi pohnútkami a my sa budeme sami seba pýtať: toto sme chceli?

No, podle nynějších výhledů to vypadá, že tak kolem 20.11. - 22.11. by se mělo ochladit ještě víc a to už by se mohl dostat sníh i do nížin, ale je to ještě daleko a bude se to měnit. Každopádně dobrá zpráva je, že v pondělí bude předpověď ze Svatomartinské husy a minulý rok jí to docela vyšlo, tak by to mohla být taková základní orientace pro tuto zimu.

No pokud bude na Svatomartinské huse něco rozmazaného tak už budeme vědět že do poslední chvíle nebude vůbec jasné jaká daná situace bude. (Např. rozmazaný hřbet a vánoce 2012.)

Mark
Tak kolem Vánoc by musel být hřbet rozmazaný asi každý rok. Jsem docela dost zvědav, co nám tato lidová tradice napoví.

S ohledem na poslední vývoj (rekordní teploty po chladném září a začátku října) si husa musí myslet, že přichází léto, takže si žádné zásoby dělat nebude

Nechápu proč by husa měla vědět jak bude, tipovat to může stejně blbě jako kdokoliv jiný.

Petr12
S tím bych možná i souhlasil, že po chladném září může být příroda trochu zblblá. Např u nás v Ostravě jsem si všiml, že na jednom místě začaly růst v hojné míře sedmikrásky.