logitech2300
také se k tomu přiklánim,

Pranostiky jsou taková primitivní, lidová snaha, najít v něčem tak proměnlivém, jako je počasí, nějakou zákonitost.Upírat se k nim, tudíž nemá naprosto smysl.To, že se zvířata stahují do údolí a cibule má stopadesát vrstev, včetně věštění pajdavé kachničky, naprosto nic neznamená.
Ano prostý lid potřebuje odpovědi, hlavně na otázky které ovlivňují jeho život, ale je to vždycky zoufalé a úsměvné definování nestálé proměnné.
Osobně doporučuji kroniku obce Štěměchy, která je volně ke stažení, je od roku 1873, až do roku 1954.
Jsou tam kromě různých událostí, popsány změny počasí a povaha roku.Jestli byl suchý, nebo lilo jako z konve a na poli hnilo obilí.
Někdy sněžilo v září a jindy sedláci orali v lednu.
Takže psát tu, že podle "neobvyklých" říjnových bouřek bude mrazivá zima, je jenom bláhové, dětské přání.
odkaz:http://www.st...i-kronika.php

Objektívna realita zimného počasia verzus subjektívne zimné očakávania

Od názorovej plurality k arktickému ataku

Podobne ako mnohé témy (nielen v oblasti počasia), i téma najžiadanejšej zimnej udalosti je zaťažená názorovou pluralitou odrážajúcou rôznorodé preferencie. Niekomu by vyhovovalo ustálené, mierne mrazivé slnečné počasie pod vplyvom tlakovej výše s primeranou snehovou pokrývkou, inému skôr stabilne inverzný ráz počasia s javmi ako rozprávková inovať pokrývajúca každý jeden konárik obnažených stromov a sú ľudia, ktorým vyhovuje skôr dynamický charakter počasia s častými snehovými prehánkami. Už nižšiemu počtu ľudí vyhovuje teplý, premenlivý variant, v ktorom sú najmä nižšie polohy zásobované občasnými, tekutými zrážkami. Pokiaľ ide o milovníkov počasia, mnohí z nich inklinujú k hraničným zimným udalostiam, akými sú napríklad masívne snehové kalamity, ostré vpády mimoriadne studených más vzduchu či snehové búrky a fujavice. Faktom je, že menované excesy - i napriek značne limitovanej frekvencii ich výskytu - poznačili už nejednu zimu v našej oblasti a zapísali sa do meteorologických análov nejedného pozorovateľa. Dodám, že by bolo krátkozraké od každej zimy očakávať nejaký radikálny extrém, na druhej strane však nemožno sa nazdávať, že chtiac-nechtiac už budeme od nejakých excesov uchránení. Nie, nie a ešte raz nie! Otázkou v tejto veci totiž nie je, "či", ale "kedy". Skôr či neskôr sa opäť raz staneme svedkami udalosti, ktorá nám pripomenie silu a zvrchovanosť prírody. Nemožno povedať, či práve nadchádzajúca zima prinesie udalosť svojou povahou údernú. Nik to však nemôže vylúčiť. No to, čo je isté, je, že očakávanie inkriminovanej udalosti už dni pred jej vlastnou realizáciou zaplní meteo-fóra analýzami či varovaniami a prenikne až do útrob našej zvedavosti, túžob a očakávaní. Skôr či neskôr sa "čakanie na Godota" zmení na čakanie na čosi, čo aj reálne, bez zbytočného zaklopania vtrhne do izieb našej unudenosti a my si pripomenieme alebo niektorí spoznáme, čo je to zúrivé besnenie zimného počasia. Ktovie, možno takto opísané udalosti budú mať kontúry tej, na ktorú by si pamätníci akiste spomenuli. Šlo o udalosť, ktorá prichádza do úvahy ako jedna z najkrajších a najinteresantnejších udalostí, ktorými sa môže zimná sezóna predviesť. Táto udalosť bezpochyby nasýtila hlad milovníkov drsných zimných poveternostných podmienok...

...a mráz začal neľútostne špikovať kosti...

Stalo sa to na Silvestra v roku 1978. Oná udalosť je známa ako jedno z najmasívnejších a najradikálnejších zimných ochladení, aké zasiahlo našu oblasť. Bola to udalosť mocná, úderná a nekompromisná. Ak sa mám vyjadriť sám za seba, práve táto udalosť by pre mňa znamenala - ak by som bol jej bytostným svedkom - vrchol uspokojenia na poli praktickej meteorológie. Konkurovať by jej mohla už len neskrotná, divoká udalosť z januára v roku 1987...
Vrátiac sa k prelomu rokov 1978 a 1979 konštatujem, že doslovný prechod z "jari" do krutej zimy bol tak intenzívny (a v Česku ako i na Slovensku i rýchly), že ochladenie (napriek varovaniam meteorológov) doslova ochromilo nielen infraštruktúru - niet divu, veď sa kvantifikovalo na úrovni aj 30-stupňovej teplotnej zmeny. Priložený obrázok ilustruje vyhrotenosť teplotných pomerov, ktoré vtedy nad zasiahnutými partiami Európy vládli...
Veľmi zaujímavý priebeh mala predmetná udalosť v Nemecku, v ktorom sa mimoriadne výrazné frontálne rozhranie zdržiavalo i celé dni a kým na juh od neho prevládalo teplé počasie i s dvojcifernými teplotami nad nulou (aj čosi nad +10°C), tak severne od neho intenzívne snežilo v sprievode búrlivého severáku pri teplotách, ktoré prenikali do špiku kostí. Príslušné oblasti zostali ochromené krutým mrazom dosahujúcim hodnoty až -15°C a obrovskými závejmi siahajúcimi do výšky i niekoľkých metrov. Špeciálnym prípadom boli oblasti, ponad ktoré sa frontálne rozhranie tiahlo - tu vyčíňali mrznúce dažde, keďže obrovská a mimoriadne studená ťažká masa vzduchu sa tlačila smerom na juh na svojom čele najskôr v prízemných partiách ovzdušia. Dážď sa menil na sneženie postupne a to pri teplotách až okolo -5°C. Sledovať výčiny počasia vyvolané prechodom predmetného rozhrania muselo byť (odhliadnuc teraz od útrap, ktoré prinieslo) čosi fantastické, ba omamné, dych vyrážajúce - nástup trvalých zrážok v podobe dažďa za sprievodu systematického poklesu teploty, postupné namŕzanie zrážok pri prepade teploty pod bod mrazu s podporou bičujúceho severáku a následne prechod do intenzívneho sneženia už za značného mrazu, ktorý sa však neprestajne zosilňoval, až kým nedosiahol úroveň hodnôt pod i okolo -15°C.
Cez územie Česka a Slovenska tiež prešlo pásmo sneženia, avšak vyliatie arktického bazéna prebehlo na našom území (z dôvodu zdynamizovania postupu rozhrania) už oveľa rýchlejšie ako napríklad v Nemecku a tak sme mimo krutého a extrémne radikálneho ochladenia nejaké zvlášť výrazné, kalamitné sneženie nezaznamenali. V každom prípade šlo o udalosť, na ktorú sa príležitostne - s rešpektom - spomína dosiaľ.

Charakter aktuálneho počasia v kontexte zimných očakávaní

Ak sa vrátime do reality aktuálneho počasia, tak ho možno charakterizovať ako nadpriemerne teplé, avšak s tendenciou kolísavého poklesu teplotnej krivky. V tomto režime budeme - ako som bol spomínal vo svojom ostatnom príspevku z 26. 10. 2013 - pokračovať i počas novembra (mesiac XI.) v jeho prvých dvoch dekádach. Opäť uvádzam domnienku, že však zostaneme v mantineloch teplotného nadpriemeru a to pod taktovkou búrlivého "Atlantiku". Nazdávam sa, že onen zapeklitý celkový charakter počasia by mohol počas druhej dekády mesiaca XI. pomaly strácať na sile, resp. prienik vzduchových más z nižších zemepisných šírok bude deštruovaný príležitostným pretláčaním chladnejších más z vyšších zemepisných šírok. Úder zimy (resp. nástup zimného počasia trvajúceho aspoň po dobu niekoľkých dní) osobne počas prvých dvoch dekád mesiaca XI. neočakávam. Tak či onak, mám za to, ba som presvedčený, že súčasný a pre najbližšie dve dekády predikovaný charakter počasia nemožno považovať vo vzťahu k zimným očakávaniam (mám na mysli zimu v pravom slova zmysle) za negatívny faktor, ba práve naopak.

Čo nám prinesie nadchádzajúca zima?

Ak sa mám vyjadriť k svojmu subjektívnemu odhadu termínu nástupu zimy, tak môžem povedať, že podľa mojej mienky kvázi zimné počasie sa prejaví v strednej Európe niekde na konci mesiaca XI., avšak si nemyslím, že sa bude vyznačovať výrazne studenými pomermi. Skôr sa nazdávam, že pôjde o cyklonálnu situáciu, v ktorej pri relatívne stlačených teplotách zaznamenáme v nižších polohách mokré sneženie s prechodným vytvorením limitovanej snehovej pokrývky. V tejto súvislosti - obdobne ako vo svojom príspevku z 23. 10. 2013 - dodávam, že nadchádzajúcu zimu vidím ako celok skôr ako nestabilnú, premenlivú s tým, že by mohla priniesť i niekoľko zaujímavých udalostí spojených so snežením a tiež nejaké tie veľmi pôsobivé cyklonálne vpády masy arktického vzduchu. Uvidíme, ako sa nakoniec vykryštalizuje realita poveternostného chodu zimy 2013/2014.

Zarathustra
Tak já bych zákonitost v počasí viděl v tom že když je třeba teplé počasí tak někdy se to zlomit musí. Takže teoretický jak je teplý podzim tak je větší šance na tuhou zimu a naopak. Ale jsou to jen šance protože ke zlomu muže dojit klidně i později jak bude třeba už po zimě, že by třeba bylo chladné jaro.
Tím samozřejmě zatím netvrdím že by to teplé období trvalo nějak dlouho září bylo chladnější.

Mark
Já bych viděl, spíše menší šanci na blízký nástup zimy. Prochlazení nabírá zpoždění a tepelný kondenzátor oceánů, si drží svou sílu.Případný vpád vzduchu z
Ruska, musí tuto "hráz" eliminovat, což nutně sníží jeho sílu.A to ještě velmi záleží, na převažujícím proudění vzduchu.Tahle země není v Jakutské oblasti, tedy především z hlediska počasí.

Zarathustra
Ano to je pravda toho chladného vzduchu mi přijde taky že je nedostatek, a to i ve vyšších hladinách atmosféry kde nemá oceán už takový vliv.
Z toho se dá asi usuzovat letos mírná zima.

Server Accuweather.com dnes zveřejnil výhled na zimu:
Europe Winter Forecast: Less Snow for Most; Am.... Čeká málo sněhu a spíše nadprůměrné teploty.

No já si myslím že stoletou zimu předpověděl spíš bulvár. Opravdový meteorologové by si něco takového neměl dovolit.

Kuba.T
Mark
Skutečný meteorolog přizná, že zima předpovědět nijak ještě nelze. Můžeme tedy stále spekulovat o tom, zda bude zima velmi studená, velmi teplá, průměrná či spíše teplejší nebo spíše chladnější a přirovnávat si k uplynulým, které se asi bude nejvíce podobat. I když klimatický výhled vidí zimu teplotně nadnormálně, je předčasné dělat závěry zejména na její druhou polovinu, o té nemají současné modely ani páru. Oříšek bude předpovědět i celý listopad, který je stále před námi.

Petr12
Zatím potvrzuje i model CFS.

http://www.me...rticle_id=955
Aspoň odpovědi proč to tak bude.Hmm,takže doba ledová,se okládá.

Pokud to vyjde, tak to by znamenalo časté hluboké tlakové níže od západu tím pádem šance na pořádnej fukec jako třeba rok 2007 velmi větrná a teplá zima

Furt machrujou že bude krutá zima, už nevěřím ničemu!! Chci sníh na vánoce! Jen tu všichni lžou, všichni meterologové! Člověka navnadí a pak nic! Počasí si ale stejně bude dělat co chce a nakonce nasněží!

EDIT: Nepřehánět to se smajlíky a doporučuji zvolit kratší nick, tom-791

Nechápu, jak někdo může věřit předpovědím na accuweather, když tam mění počasí (a mnohdy dost zásadně)ze dne na den. Podle čeho tu soudíte, že bude mírná, teplá zima beze sněhu? Jen proto, že si to támhle někde napíše nějaký pisálek? U nás (Jihlava) už byla druhý den ráno velká námraza, takže nevěřím, že přijde teplá zima, nevěřím ani na to, že přijde ukrutná 100 letá zima. Doufám ale, i když možná naivně, že zima přijde a snad se dočkáme i my ve středních polohách nějakého toho sněhu.

Martin_na_bilem_koni
Jak jsem napsal výše, já si nemyslím že z nějakou stoletou zimou nás navnadil nějaký seriozní meteorolog.
I s tou tisíciletou zimou to bylo jinak, že to prý řekl jeden Polský klimatolog a nakonec to bylo trochu jináč. Bulvár jednoduše zneužil jeho jméno.

Mark nepotřebuji stoletou zimu, ale aby byl na vánoce sníh, kterej nebyl na vánoce už tak 40let

Ano to myslím že nikdo nepotřebuje stoletou zimu. Také je pro mě hlavním parametrem sníh.

A k čemu spousta z vás potřebuje ten sníh? Že někdo potřebuje slunce v létě kvůli úrodě, pochopím. Stejně tak déšť, aby mu nevyschlo pole. Ale proč je pro vás sníh tak zásadní, nechápu. Furt se to musí uklízet, blbě se po tom chodí, v některých ulicích je snížena průjezdnost a průchodnost. Já asi na tom nic pozitivního nenajdu.

Ale sníh je kvůli úrodě taky potřeba. Chrání rostliny před mrazem. Holomráz je v zimě to nejhorší, co může být. A samozřejmě pokud jsou dlouhé oblevy, tak to je taky špatně, protože ozimy vyrostou a pak zmrznou.... Není potřeba 5m sněhu, ale aby pořád něco bylo.

Sníh není kvůli úrodě potřeba. Ono, pořád něco může být, pak na jaře přijdou vydatné a trvalé deště, ranní červnové mrazy nebo v létě nastanou dlouhotrvající tropické teploty se suchem a rostlinkám je úplně jedno, jestli byl sníh nebo ne. O tom to rozhodně není, jestli je sníh. Mnohem důležitější je průběh počasí během vegetačního období.

Alejandro.Marquéz
Tak sníh je důležitý kvůli nasycení pudy a z hlediska podzemní vody. A když v létě přijdou sucha tak to úroda tolik neodnese.