Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Lokálně opět přeháňky nebo bouřky, výjimečně s přívalovými srážkami nebo i kroupami

Diskuse o počasí Uhádnete stanici?

# 12.04.2024, 20:00

TommyAst
No ten červen 2021 byl ve velké části jihozápadního Slovenska skutečně úplně bez bouřek. Je to dohledatelné a hezky vidět i na stránkách blesky.bourky.cz

http://blesky.bourky.cz/data/stats_days.php?date=2...
Počet bouřkových dní na území ČR a SR - ČERVEN 2021 zaznamenaný sítí Blitzortung Zdroj: AMSos.cz (blesky.bourky.cz) + Blitzortung.org

Ale přímo v tom Hurbanovu tam podle té mapky (v odkazu výše) za celý červen 2021 minimálně 1 nebo 2 bouřkové dny byly. Ale na tom grafu v OGIMETu tam v červnu 2021 žádný bouřkový symbol není.

O tom slunečním svitu nemám zase až takový přehled, takže přesně netuším, jaké kde byly rekordy, kdy a za jakou dobu.

A co se stalo dne 24. června 2021 samozřejmě všichni víme i bez hádání. :tornado:

Je také však otázkou, jak jsou ty bouřky v těch symbolech na OGIMETu chápány. Jestli je to bouřka pouze na stanici, tak do jaké vzdálenosti je to myšleno. Zda v okruhu do 1 km nebo třeba do 3 km, kdy je to bráno jako přímá bouřka.
Obvykle platí do 3 km bouřka v místě pozorování - přímá, od 3 do 5 km vzdálenější okrajová a nad 5 km vzdálená.

Ale zcela určitě se v Hurbanovu v tom červnu 2021 něco vzdálenějšího (třeba i beze srážek, ale slyšitelné hromy), co už se nebere jako bouřka přímo na stanici, vyskytlo. I když už tam není ten symbol bouřky.
To samé platí i o hádané stanici a grafu dole.

Ještě o něco větší zvláštnost než v červnu je nemít žádnou přímou bouřku právě v tom červenci, kdy bývá bouřková sezóna obyčejně na vrcholu.

K tomuto jsem objevil ještě delší období bez symbolu bouřky.
A jelikož jsme v tématu: Uhádnete stanici? Aby jsme také dodrželi téma. Tak to dávám jako další hádanku.

Otázka tedy zní: O jakou stanici se jedná, lokalita a kdy to bylo (datum)

Srážek tam bylo sice málo, ale nějaké přece jen byly i bez bouřek v místě stanice za tak dlouhou dobu v tom výřezu. A maximální teploty v některých dnech v této části léta v jistém roce tam byly opravdu extrémní.

Hádaná stanice: 50 dní jednoho období v létě bez přímých bouřek na jisté stanici Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)
275
# 15.04.2024, 15:45

Ondráš

Ten rekord Slunecniho svitu za mesic byl na strankach shmi.sk. Je to cerven 2021 v Hurbanovo a Nitre 395 hodin (podle Ogimetu 11858 Hurbanovo 398.5 hodiny). Kratky clanek o rekordnim Slunecnim svitu taky bude. Na Russke vyzkumne stanici Vostok v lete dosahuje Slunecni svit bezne nad 700 hodin/mesic (i normal Slunecniho svitu). Ale s 31 Arktickymi dny za mesic.

V terminovem zapisu (kazdou hodinu, nebo po 3 hodinach) jsou na Ogimetu k danemu casu 3 symboly probihajiciho pocasi. Ogimet je sluzba zobrazeni-dekodovani zprav SYNOP. Kdyz je bourka primo na stanici, tak je to prvni v poradi (zapis typu pocasi), vzdalena bourka nebo blyzkavice je az na 2-3. miste. U denni sumace se pak podle vseho ze vsech zapisu o prubehu pocasi vybira, mozna jen to co je na prvnim miste.

Druhy zapis - GSOD, tam je primo ke konkretnimu dni oznacen vyskyt borky, mlhy, deste, snezeni, asi i krup. A u GSOD to prochazi veskere zapisy o pocasi v datech SYNOP. Ale Tmax ci Tmin je casto nepresne z dat po hodine ci po 3 hod. Blysksavice (tj. bez hromu) se jako bourka nepocita. Ze vzdalenosto 100 km je blyskavice velmi silna. Tvarem obzoru a necistoty v dolnich vrstvach troposfery vzdalene blesky rychle tlumi. Ale i z Prahy jsem jednou videl zablesk nad obzorem cca 200 km daleko blesk. Z Alp by to slo i na vzdalenost nad 300 km. Hrom se ale da slyset na vzdalenost do 15 km z vlastni zkusenosti, nad 10 km daleko uz je hrom velmi slaby. Jako bourka se to pocita, kdy je slyset hrom. Ale ted automaticka detekce blesku urci vyskyt bourek mnohem snadneji.

Hadana stanice - je tam evidentne neco spatne na zaznamu Slunecniho svitu. A v noci je stanice bez obsluhy. V CR nezaznamenava Slunecni svit pouze 11653 Snezka CZ a porucha neni nikde. Na Slovensku je porucha u 2 stanic, ale tam nesedi terminy zapisu pocasi - co kdy je zaznamenavano. V Madarsku jsem take nenasel vhodnou stanici, jez by vsemu odpovidala. V Polsku to kvuli teplemu letu take nebude, zbyva Rakousko, Svycarsko, jih Nemecka, ale stejne, na Rakousko a jih Nemecka to nevypada, temer porad teplo. A nebo je stanici mimo stredni Evropu.

Ten prubeh - vypada to na leto 2023, kdy se 07.08.2023 ochladilo a prselo, Tmax casto pod +20 °C, jinak leto velmi teple. Pri denni sumaci 23-23 UTC Tmax 07.08.2023 +18.0 °C odpovida Madarske stanici pobliz Slovenska, ale nesedi tam ostatni typ dat k dizpozici.

Mimochodem, ve Francii (kontinentalni) jsem videl cervenec s 31 tropickymi dny na Ogimetu v poslednich letech (napr. jedna stanice na jihu z leta 2022, ted nevim ktera).

275
# 18.04.2024, 14:30

Ondráš
Na blesky.bourky.cz je to prez automatiku podle dat detektoru. A jako bourka na stanici se pocita - vyskyt min. 2 blesku v okruhu do 15 km od mista. Ty dva vyboje jsou proto, aby se zabranilo fake detekcim bourky. Nektere detekovane blesky nejsou realne.

# 25.04.2024, 08:00

Dal jsem to jako hádanku. Ví někdo, kdo to byl Ďatlov?

A.: Zástupce technika v Černobylu

B.: Agent KGB

C.: Ukrajinský bojovník

D.: Člen výpravy na Urale

2375
# 26.04.2024, 06:39

Černobyl předsedo :D

# 29.04.2024, 23:40

Samozřejmě Anatolij Stěpanovič Ďatlov (Анато́лий Степа́нович Дя́тлов) je spojen s Černobylskou katastrofou v dubnu 1986.



A Igor Alexejevič Ďatlov (И́горь Алексе́евич Дя́тлов) zase s výpravou na Urale a jejím tragickým koncem. Zánik Ďatlovovy výpravy v únoru 1959.



Obě možnosti A. i D. mohou být tedy uznány jako správné.


O Pripjaťi i Černobylu jsme toho už moc namluvili.

Co je horší. Atomový spad z Černobylu na přelomu dubna a května 1986 nebo saharský písek duben, květen 2024?

275
# 30.04.2024, 00:07

Ondráš
Samozrejme Cernobylska havarie v dubnu 1986. Pokud se nekdo dostane do techto mist, nebude to jen tak od pracaku. Musi mit konekce. A take nezapomenout pripomenout, ze SSSR se snazila havarii zatajit. Vetry obvykle vanou od zapadu ci jiho-zapadu, ale tou dobou tomu bylo naopak, vitr foukal od vychodu. A samozrejme se radioaktivni mrak roznesl na vetsinu Evropy. Jako prvni namerila zvysenou radiaci Svedska meteorologicka sluzba. I i nas v CR byla zmerena zvysena radiace. Ve vyskumnem stredisku Praha Rez si dokonce mysleli, ze maji poruchu. Ale bylo objeveno, ze radiace venku je vyssi nez vevnitr.

Katastrof tohoto typu v dobe SSSR bylo vice. Jedna mela byt v Kazachstanu, mozna i horsi, nevi se. Dalsi je jezero Karacaj, kde je voda enorme radioaktivni. Jezero Karacai je tak radioaktivni, ze vznikl slogan Videt a zemrit. U tohoto jezere se nedalo pobyvat. V roce 1968 bylo velke sucho a jezero z casti vyschlo. Vitr roznesl radioaktivni sedimenty ze dna do okoli a bylo ozareno okolo pul milionu lidi. Dalsimu uniku radioaktivnich sedimentu brani betonove bloky. Jezero Karacaj se stalo radioaktivni, protoze tam byl ukladan jaderny odpad z komplexu Majak. Tam i rudy kurvy zaridili gulag (misto zimy radiace).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kara%C4%8Daj
https://www.aktuality.sk/clanok/237994/jazero-smrt...

Dalsi nehoda byla pri dlouho-trvajicim pozaru plynneho vrtu, ktery uhasili jadernou bombou v podzemi.

A i v poslednich letech kvuli Russke agresi na Ukrajine hrozi katastrofa v Zaporozske jaderne elektrarne.

275
# 30.04.2024, 00:34

Ondráš
Saharsky pisek na uzemi CR i jinych statu dopada bezne (i kdyz ted to bylo intenzivnejsi) a je to i dulezite pro kolobeh zivin. Ale tezke kovy a radioaktivni izotopy moc nikomu neprospivaji (mozna prave stoji za vznikem dezolatu).

V pripade jezera Karacaj jde o nejvice radioaktivne zamorene misto na Zemi a mnozstvi radioaktivniho materialu razantne prevysuje Cernobyl. Ale tenkrat se to povedlo ututlat. A bylo to v zacatcich.

Ogimetova stanice zatim nebyla rozlustena. Zajimave jsou velke denni amplitudy teploty. Skandinavie to nejspis nebude. Krome stredni Evropy to muze byt i vychod.

275
# 30.04.2024, 00:44

Ondráš
V oblasti pri Cheljabinsk je i jezero Karacaj. Jsou tam vojenske objekty. Jeste ze meteorit zaregistrovali jako meteorit, ne jako utok.

Vyskytuje se na obloze obekt jasnejsi nez Slunce, s magnitudou aspon -26.8 ? Pravidelne a dlouhodobe samozrejme ne. Za dobu moderni pozorovaci ery, rekneme od 50-70. let, nebo i od vzniku Ceskoslovenska, resp. od roku 1909 zname jen jeden pripad, kdy prirodni obekt na obloze zaril jasneji nez Slunce. 15.02.2013 v Ruskem meste Chelyabinsk (jeste pred nasilnym obsazeni Krymu) cca 09:20:29 mistniho casu (03:20:29 UTC) dopoledne za jasneho pocasi vstoupil do atmosfery meteorit s prumerem okolo 17-20 m, vahou okolo 9100 tun, vstupujici do atmosfery rychlosti 19.16±0.15 km/s pod uhlem 18.3±0.4 stupnu, explodoval 29.7 km nad povrchem a nejvyssi jasnosti bylo dosazeno ve vysce 23.3 km pri 18.6 km/s, temer 60 Mach, oblak plynu a prachu z exploze se dostal az do vysky 26.2 km nad povrchem, niz uz ne. Energie udalosti byla okolo 1.4–1.8 PJ (400-500 kilotun TNT, 0.38-0.5 GWh, 0.015-0.02 kg ciste energie). 100 km od epicentra (mistem na povrchu, nad kterym se udalost stala) byl stale meteorit jasnejsi nez Slunce, s magnitudou -27.3 ± 0.5, pokud bylo maximalni svitivosti dosazeno ve vysce 23.3 km a 100 km od udalosti (pozemni vzdalenost od epicentra) byla maximalni svitivost-magnituda -27.3, tak primo pod mistem udalosti (v epicentru) dosahla magnituda az k -30.5 a pri vysce maximalni svitivosti 29.7 km nad povrchem by maximalni svitivost-magnituda v epicentru byla -30.0.

V primade Tunguzske udalosti 30.06.1908 cca 07:17 mistniho casu dosahla magnituda v epicentru (pod mistem maximalni svitivosti -32 az -33). To uz se ale jednalo o impakt v velikosti, ktera se opakuje jednou za nekolik (mnoho) staleti. Poradnne se nevi, o co vlastne slo. Fragmenty asteroidu se nenasly. Odhaduje se, ze vstupujici teleso melo velikost okolo 50-60 m, vstupni rychlost okolo 100 000 km/h (60 000 mil/h,27 km/s) a energie impaktu je podle ruznych odhadu nekde okolo 10-30 megatun TNT (42-130 PJ, 0.47-1.45 kg ciste energie), nejnizsi odhady 5-15 megatun TNT, nejvyssi odhady 20-30 megatun TNT, exploze telesa nekde ve vysce 6-10 km nad povrchem. Samotna energie tlakove vlny je odhadovana na 3-5 megatun TNT (13-21 PJ, 0.15-0.23 kg ciste energie) Odhady ale budou pomerne nepresne. Nastesti byla zasazena ridce osidlena oblast. Podobny impakt (velikost telesa 50-60 m, energie impaktu okolo 10-30 megatun TNT) se objevuje na Zemi priblizne jednou za 300 let (1 megatuna TNT je 4.184 PJ, 1.162 TWh, 1162 GWh a takove mnozstvi elektriny by dnes stalo okolo 7-10 miliard Kc, 0.04655 kg klidove energie, 1 kg klidove energie je 89.8755 PJ, 21.48 megatun TNT, 24.9654 TWh a pri dnesnich cenach by tolik elektriny stalo okolo 150-250 miliard Kc resp. 6-11 miliard Eur).

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor
https://en.wikipedia.org/wiki/Tunguska_event
https://www.science.org/doi/10.1126/science.124264...

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.