TommyAst
No ten červen 2021 byl ve velké části jihozápadního Slovenska skutečně úplně bez bouřek. Je to dohledatelné a hezky vidět i na stránkách blesky.bourky.cz

http://blesky.bourky.cz/data/stats_days.php?date=2...
Počet bouřkových dní na území ČR a SR - ČERVEN 2021 zaznamenaný sítí Blitzortung Zdroj: AMSos.cz (blesky.bourky.cz) + Blitzortung.org

Ale přímo v tom Hurbanovu tam podle té mapky (v odkazu výše) za celý červen 2021 minimálně 1 nebo 2 bouřkové dny byly. Ale na tom grafu v OGIMETu tam v červnu 2021 žádný bouřkový symbol není.

O tom slunečním svitu nemám zase až takový přehled, takže přesně netuším, jaké kde byly rekordy, kdy a za jakou dobu.

A co se stalo dne 24. června 2021 samozřejmě všichni víme i bez hádání.

Je také však otázkou, jak jsou ty bouřky v těch symbolech na OGIMETu chápány. Jestli je to bouřka pouze na stanici, tak do jaké vzdálenosti je to myšleno. Zda v okruhu do 1 km nebo třeba do 3 km, kdy je to bráno jako přímá bouřka.
Obvykle platí do 3 km bouřka v místě pozorování - přímá, od 3 do 5 km vzdálenější okrajová a nad 5 km vzdálená.

Ale zcela určitě se v Hurbanovu v tom červnu 2021 něco vzdálenějšího (třeba i beze srážek, ale slyšitelné hromy), co už se nebere jako bouřka přímo na stanici, vyskytlo. I když už tam není ten symbol bouřky.
To samé platí i o hádané stanici a grafu dole.

Ještě o něco větší zvláštnost než v červnu je nemít žádnou přímou bouřku právě v tom červenci, kdy bývá bouřková sezóna obyčejně na vrcholu.

K tomuto jsem objevil ještě delší období bez symbolu bouřky.
A jelikož jsme v tématu: Uhádnete stanici? Aby jsme také dodrželi téma. Tak to dávám jako další hádanku.

Otázka tedy zní: O jakou stanici se jedná, lokalita a kdy to bylo (datum)

Srážek tam bylo sice málo, ale nějaké přece jen byly i bez bouřek v místě stanice za tak dlouhou dobu v tom výřezu. A maximální teploty v některých dnech v této části léta v jistém roce tam byly opravdu extrémní.

Hádaná stanice: 50 dní jednoho období v létě bez přímých bouřek na jisté stanici Zdroj: OGIMET (www.ogimet.com)

Ondráš

Ten rekord Slunecniho svitu za mesic byl na strankach shmi.sk. Je to cerven 2021 v Hurbanovo a Nitre 395 hodin (podle Ogimetu 11858 Hurbanovo 398.5 hodiny). Kratky clanek o rekordnim Slunecnim svitu taky bude. Na Russke vyzkumne stanici Vostok v lete dosahuje Slunecni svit bezne nad 700 hodin/mesic (i normal Slunecniho svitu). Ale s 31 Arktickymi dny za mesic.

V terminovem zapisu (kazdou hodinu, nebo po 3 hodinach) jsou na Ogimetu k danemu casu 3 symboly probihajiciho pocasi. Ogimet je sluzba zobrazeni-dekodovani zprav SYNOP. Kdyz je bourka primo na stanici, tak je to prvni v poradi (zapis typu pocasi), vzdalena bourka nebo blyzkavice je az na 2-3. miste. U denni sumace se pak podle vseho ze vsech zapisu o prubehu pocasi vybira, mozna jen to co je na prvnim miste.

Druhy zapis - GSOD, tam je primo ke konkretnimu dni oznacen vyskyt borky, mlhy, deste, snezeni, asi i krup. A u GSOD to prochazi veskere zapisy o pocasi v datech SYNOP. Ale Tmax ci Tmin je casto nepresne z dat po hodine ci po 3 hod. Blysksavice (tj. bez hromu) se jako bourka nepocita. Ze vzdalenosto 100 km je blyskavice velmi silna. Tvarem obzoru a necistoty v dolnich vrstvach troposfery vzdalene blesky rychle tlumi. Ale i z Prahy jsem jednou videl zablesk nad obzorem cca 200 km daleko blesk. Z Alp by to slo i na vzdalenost nad 300 km. Hrom se ale da slyset na vzdalenost do 15 km z vlastni zkusenosti, nad 10 km daleko uz je hrom velmi slaby. Jako bourka se to pocita, kdy je slyset hrom. Ale ted automaticka detekce blesku urci vyskyt bourek mnohem snadneji.

Hadana stanice - je tam evidentne neco spatne na zaznamu Slunecniho svitu. A v noci je stanice bez obsluhy. V CR nezaznamenava Slunecni svit pouze 11653 Snezka CZ a porucha neni nikde. Na Slovensku je porucha u 2 stanic, ale tam nesedi terminy zapisu pocasi - co kdy je zaznamenavano. V Madarsku jsem take nenasel vhodnou stanici, jez by vsemu odpovidala. V Polsku to kvuli teplemu letu take nebude, zbyva Rakousko, Svycarsko, jih Nemecka, ale stejne, na Rakousko a jih Nemecka to nevypada, temer porad teplo. A nebo je stanici mimo stredni Evropu.

Ten prubeh - vypada to na leto 2023, kdy se 07.08.2023 ochladilo a prselo, Tmax casto pod +20 °C, jinak leto velmi teple. Pri denni sumaci 23-23 UTC Tmax 07.08.2023 +18.0 °C odpovida Madarske stanici pobliz Slovenska, ale nesedi tam ostatni typ dat k dizpozici.

Mimochodem, ve Francii (kontinentalni) jsem videl cervenec s 31 tropickymi dny na Ogimetu v poslednich letech (napr. jedna stanice na jihu z leta 2022, ted nevim ktera).

Ondráš
Na blesky.bourky.cz je to prez automatiku podle dat detektoru. A jako bourka na stanici se pocita - vyskyt min. 2 blesku v okruhu do 15 km od mista. Ty dva vyboje jsou proto, aby se zabranilo fake detekcim bourky. Nektere detekovane blesky nejsou realne.

Dal jsem to jako hádanku. Ví někdo, kdo to byl Ďatlov?

A.: Zástupce technika v Černobylu

B.: Agent KGB

C.: Ukrajinský bojovník

D.: Člen výpravy na Urale

Černobyl předsedo

Samozřejmě Anatolij Stěpanovič Ďatlov (Анато́лий Степа́нович Дя́тлов) je spojen s Černobylskou katastrofou v dubnu 1986.



A Igor Alexejevič Ďatlov (И́горь Алексе́евич Дя́тлов) zase s výpravou na Urale a jejím tragickým koncem. Zánik Ďatlovovy výpravy v únoru 1959.



Obě možnosti A. i D. mohou být tedy uznány jako správné.


O Pripjaťi i Černobylu jsme toho už moc namluvili.

Co je horší. Atomový spad z Černobylu na přelomu dubna a května 1986 nebo saharský písek duben, květen 2024?

Ondráš
Samozrejme Cernobylska havarie v dubnu 1986. Pokud se nekdo dostane do techto mist, nebude to jen tak od pracaku. Musi mit konekce. A take nezapomenout pripomenout, ze SSSR se snazila havarii zatajit. Vetry obvykle vanou od zapadu ci jiho-zapadu, ale tou dobou tomu bylo naopak, vitr foukal od vychodu. A samozrejme se radioaktivni mrak roznesl na vetsinu Evropy. Jako prvni namerila zvysenou radiaci Svedska meteorologicka sluzba. I i nas v CR byla zmerena zvysena radiace. Ve vyskumnem stredisku Praha Rez si dokonce mysleli, ze maji poruchu. Ale bylo objeveno, ze radiace venku je vyssi nez vevnitr.

Katastrof tohoto typu v dobe SSSR bylo vice. Jedna mela byt v Kazachstanu, mozna i horsi, nevi se. Dalsi je jezero Karacaj, kde je voda enorme radioaktivni. Jezero Karacai je tak radioaktivni, ze vznikl slogan Videt a zemrit. U tohoto jezere se nedalo pobyvat. V roce 1968 bylo velke sucho a jezero z casti vyschlo. Vitr roznesl radioaktivni sedimenty ze dna do okoli a bylo ozareno okolo pul milionu lidi. Dalsimu uniku radioaktivnich sedimentu brani betonove bloky. Jezero Karacaj se stalo radioaktivni, protoze tam byl ukladan jaderny odpad z komplexu Majak. Tam i rudy kurvy zaridili gulag (misto zimy radiace).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kara%C4%8Daj
https://www.aktuality.sk/clanok/237994/jazero-smrt...

Dalsi nehoda byla pri dlouho-trvajicim pozaru plynneho vrtu, ktery uhasili jadernou bombou v podzemi.

A i v poslednich letech kvuli Russke agresi na Ukrajine hrozi katastrofa v Zaporozske jaderne elektrarne.

Ondráš
Saharsky pisek na uzemi CR i jinych statu dopada bezne (i kdyz ted to bylo intenzivnejsi) a je to i dulezite pro kolobeh zivin. Ale tezke kovy a radioaktivni izotopy moc nikomu neprospivaji (mozna prave stoji za vznikem dezolatu).

V pripade jezera Karacaj jde o nejvice radioaktivne zamorene misto na Zemi a mnozstvi radioaktivniho materialu razantne prevysuje Cernobyl. Ale tenkrat se to povedlo ututlat. A bylo to v zacatcich.

Ogimetova stanice zatim nebyla rozlustena. Zajimave jsou velke denni amplitudy teploty. Skandinavie to nejspis nebude. Krome stredni Evropy to muze byt i vychod.

Ondráš
V oblasti pri Cheljabinsk je i jezero Karacaj. Jsou tam vojenske objekty. Jeste ze meteorit zaregistrovali jako meteorit, ne jako utok.

Vyskytuje se na obloze obekt jasnejsi nez Slunce, s magnitudou aspon -26.8 ? Pravidelne a dlouhodobe samozrejme ne. Za dobu moderni pozorovaci ery, rekneme od 50-70. let, nebo i od vzniku Ceskoslovenska, resp. od roku 1909 zname jen jeden pripad, kdy prirodni obekt na obloze zaril jasneji nez Slunce. 15.02.2013 v Ruskem meste Chelyabinsk (jeste pred nasilnym obsazeni Krymu) cca 09:20:29 mistniho casu (03:20:29 UTC) dopoledne za jasneho pocasi vstoupil do atmosfery meteorit s prumerem okolo 17-20 m, vahou okolo 9100 tun, vstupujici do atmosfery rychlosti 19.16±0.15 km/s pod uhlem 18.3±0.4 stupnu, explodoval 29.7 km nad povrchem a nejvyssi jasnosti bylo dosazeno ve vysce 23.3 km pri 18.6 km/s, temer 60 Mach, oblak plynu a prachu z exploze se dostal az do vysky 26.2 km nad povrchem, niz uz ne. Energie udalosti byla okolo 1.4–1.8 PJ (400-500 kilotun TNT, 0.38-0.5 GWh, 0.015-0.02 kg ciste energie). 100 km od epicentra (mistem na povrchu, nad kterym se udalost stala) byl stale meteorit jasnejsi nez Slunce, s magnitudou -27.3 ± 0.5, pokud bylo maximalni svitivosti dosazeno ve vysce 23.3 km a 100 km od udalosti (pozemni vzdalenost od epicentra) byla maximalni svitivost-magnituda -27.3, tak primo pod mistem udalosti (v epicentru) dosahla magnituda az k -30.5 a pri vysce maximalni svitivosti 29.7 km nad povrchem by maximalni svitivost-magnituda v epicentru byla -30.0.

V primade Tunguzske udalosti 30.06.1908 cca 07:17 mistniho casu dosahla magnituda v epicentru (pod mistem maximalni svitivosti -32 az -33). To uz se ale jednalo o impakt v velikosti, ktera se opakuje jednou za nekolik (mnoho) staleti. Poradnne se nevi, o co vlastne slo. Fragmenty asteroidu se nenasly. Odhaduje se, ze vstupujici teleso melo velikost okolo 50-60 m, vstupni rychlost okolo 100 000 km/h (60 000 mil/h,27 km/s) a energie impaktu je podle ruznych odhadu nekde okolo 10-30 megatun TNT (42-130 PJ, 0.47-1.45 kg ciste energie), nejnizsi odhady 5-15 megatun TNT, nejvyssi odhady 20-30 megatun TNT, exploze telesa nekde ve vysce 6-10 km nad povrchem. Samotna energie tlakove vlny je odhadovana na 3-5 megatun TNT (13-21 PJ, 0.15-0.23 kg ciste energie) Odhady ale budou pomerne nepresne. Nastesti byla zasazena ridce osidlena oblast. Podobny impakt (velikost telesa 50-60 m, energie impaktu okolo 10-30 megatun TNT) se objevuje na Zemi priblizne jednou za 300 let (1 megatuna TNT je 4.184 PJ, 1.162 TWh, 1162 GWh a takove mnozstvi elektriny by dnes stalo okolo 7-10 miliard Kc, 0.04655 kg klidove energie, 1 kg klidove energie je 89.8755 PJ, 21.48 megatun TNT, 24.9654 TWh a pri dnesnich cenach by tolik elektriny stalo okolo 150-250 miliard Kc resp. 6-11 miliard Eur).

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor
https://en.wikipedia.org/wiki/Tunguska_event
https://www.science.org/doi/10.1126/science.124264...

Stale je tu jedna velka hadanka, a to Vubec nejvyssi namerena teplota na Zemi (kdekoliv, jakkoliv) Veruhodna hodnota ze stanice je +130 °F, coz je +54.4 °C ze stanice Furnace Creek v Death Valley (Mrtve udoli) 09.07.2021 +54.4 °C (+130.0 °F), 16.08.2020 +54.4 °C (+129.9 °F).[/b] Ale hodnota vubec nejvyssi zaznamenane teploty na Zemi bude o dost jina.

Oficialne na klasicke meteorologicke stanice za dodrzeni standardnich podminek bylo tedy nejvice zaznamenano +54.4 °C (+130.0 °F). Ale kdyz v 19. stoleti nebo v prvni polovi e 20. stoleti nebyly dodrzeny postupy pro mereni teploty, tak bylo namereno +50 °C i v Evrope a ne jednou. V Africe nebo v Americe bylo nekolikrat namereno 55-60 °C pri spatnem umisteni stanice. Takove mereni je samozrejme chybne a jedna se o dezinformaci. Dale pri tzv. Heat Burst melo byt namereno az +60 °C, navic v noci, kdy se obvykle otepleni pri rozpadu bourek otepluje. A v kombinaci Heat Burst a spatneho mereni melo byt dokonce zaznamenano +70 °C v Portugalsku a uplne nejvyssi znama teplota ze stanice kdyzsi zminena ma byt v cervenci 1967 Abadan v Iranu 188 °F resp. 86.7 °C. Samozrejme ze jde o dezinformaci.

Chybne a podivne zaznamenana extreme vysoka maxima:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Jeden z triku, jak se dostat k vyssim hodnotam je nemerit teplotu, ale pocitovou teplotu, Index horka a nebo ThetaE - ekvivalentni potencialni teplotu ci jen potencialni teplotu Theta. Index horka (Heat Index) vyjadruje, jake je skutecne pocitove horko. Pri vysokych teplotach vzduchu velmi zalezi na vlhkosti vzduchu a schopnosti ochlazovani pomoci vyparu. Pri vysoke teplote i vysokem rosnem bodu je extremni horko a extreme vysoky teplotni index. Pri teplotach pod +17 °C pak rosny bod pocit horka temer neovlinuje.

Zatim nejvyssi zaznamenana teplota v pripade teplotniho indexu (pocitu horka) byla zaznamenana v Saudske Arabii na stanici 0416 Dhahran (ICAO: OEDR) v Saudske Arabii na pobrezi Perskeho zalivu (26.27 severne, 50.15 vychodne, 26 m nad morem) 08.07.2003 12 UTC (15 hod mistni cas) Index horka (Heat Index) +79 °C (nebo +80 °C nebo +81 °C) pri teplote +42 °C a rosnem bodu +35 °C. Teplota vlhkeho teplomeru (Wet Bulb) mela byt +36.5 °C - rekordne vysoka teplota (vlhky teplomer) na Zemi. Teplota vlhkeho teplomeru +35 °C a vice nelze dlouhodobe vydrzet. A dokonce teplota vlhkeho teplomeru +31 °C a vice nelze dlouhodobe vydrzet. Teplota vlhkeho teplomeru k +35 °C byla zaznamenana na Zemi uz vicekrat. Nejvyssi teplota pri 100 % vhlkosti a nejvyssi rosny bod byl zaznamenan na pobrezi Iranu 40893 (ICAO: OIZJ) Jask v Iranu na pobrezi Perskeho zalivu 25.63 severne, 57.77 vychodne, 3 m nad morem 21.07.2012 teplota i rosny bod +34 °C (93 °F) vlhkost 100 %, o den drive 20.07.2012 dosahl na stanici 40893 Jask rosny bod +35 °C (95 °F) pri nezname teplote. Na stanici 40893 Jask byl dosazen Index horka 31.07.2015 +69 °C (+156 °F) pri teplote +39.0 °C (+102.2 °F) a rosnem bodu +33.0 °C (+91.4 °F).

Rekordni rosny bod a teplotni index:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-5433-Uhadnete_...

Extreme vysoky teplotni index a rosny bod byl zaznamenan v lete 2023 v Evrope, ale nevim jestli jde o Evropsky rekord. Na ostrove Ustica v Italii, severne od Sicilie 16400 Ustica (Italie, 242 m, 38.7069 severne, 13.1769 vychodne) 21.08.2023 07 UTC teplota +32.0 °C rosny bod +32.0 °C rel. vlhkost 100 %, teplotni index +54.2 °C a odhadem ThetaE v urovni stanice okolo 128-130 °C. Ale jestli jde o Evropsky historicky rekord teplotniho indexu nebo rosneho bodu nevim.

Italie - ostrov a stanice 16400 Ustica 21.08.2023 07 UTC teplota +32.0 °C rosny bod +32.0 °C rel. vlhkost 100 %, teplotni index +54.2 °C:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=16400&l...


Ekvivalentni potencialni teplota ThetaE velmi zavisi na mnozstvi vodni pary (absolutni vlhkosti, rosnem bode) a take obvykle stoupa s vyskou (stejne tak jako obycena potencialni teplota Theta). Primo svetove rekordy nevim, ale v 850 hPa v Prazskych sondazich od roku 1973 byly zaznamenany nejvyssi hodnoty ThetaE a rosneho bodu v 850 hPa:

Datum a cas UTC, ThetaE °C (Teplota °C, Rosny bod °C)
23.06.1981 00 UTC +401.4 °C (+47.4 °C +45.3 °C) CHYBA
04.08.1986 18 UTC +81.4 °C (+21.0 °C +17.7 °C) Nejvyssi hodnota ThetaE v Prazskych sondazich.
30.08.1977 12 UTC +80.9 °C (+22.0 °C +17.1 °C)
27.07.1983 06 UTC +76.6 °C (+24.4 °C +14.4 °C)
29.06.1981 06 UTC +75.9 °C (+20.0 °C +16.2 °C)
01.07.1987 00 UTC +74.3 °C (+19.4 °C +15.9 °C)
24.07.1988 00 UTC +74.0 °C (+21.0 °C +15.0 °C)
19.06.2013 12 UTC +73.9 °C (+18.4 °C +16.2 °C) Nejvyssi hodnota ThetaE v Prazskych sondazich od padu Rudeho Moru.

Zdroj dat z Prazskych sondazi - University of Wyoming.
http://weather.uwyo.edu/upperair/sounding.html

Ve svete se bezne ThetaE v 850 hPa dostava nad +80 °C a v teplych a vlhkych oblastech vyjimecne i nad 100 °C.

Pred lety stanice na jiho-vychodnim pobrezi Indie 43150 Vishakhapatnam pri sondazi 05.05.2008 12 UTC zaznamenala v 850 hPa T850 +29.2 °C Rosny bod 850 hPa +20.2 °C Theta 850 hPa +43.6 °C, ThetaV 850 hPa +47.0 °C, ThetaE 850 hPa +100.0 °C. Theta i ThetaE obecne roste s vyskou, ale u ThetaE je velmi dulezity i rosny bod (absolutni vlhkost), coz muze rust s vyskou otocit. A tak pri stejne sondazi v hladine 964.0 hPa - geopotencial 322 m Teplota +31.6 °C, Rosny bod +30.4 °C, relativni vlhkost 93 % Theta +34.9 °C, ThetaV +40.2 °C, ThetaE +126.0 °C Ono tahle sondaz byla znama necim jinym - CAPE 10041.90 J/kg, Lifted Index -17.67 °C

V dobe rekordnich hodnot rosneho bodu i vlhkeho teplomeru pri stanici 0416 Dhahran 08.07.2003 12 UTC teplota +42 °C rosny bod +35 °C vlhky teplomer +36.5 °C a Index horka 79-80 °C. ThetaE je ze sondaze v tuhle dobu neznama, ale odhadem nad +150 °C v miste stanice.

Theta stoupa s vyskou (potencialni teplota) a ThetaE uz pak ve vysce je dost podobna Theta, ale o neco vyssi. A tak nejvyssich hodnot Theta i ThetaE dosahneme tam, kam balon vyleti. Specialne pri nahlych stratosferickych oteplenich. V letech 1973-2020 podle dat na University of Wyoming byla ve stratosfere nad Andarktidou zjistena nejvyssi teplota pri sondazi z jizniho polu 89009 Amundsen Scott 19.09.2019 00 UTC v 8.8 hPa +8.6 °C (8.8 hPa, 30718 gpm, teplota. +8.6 °C rosny bod -40.4 °C, vlhkost 2%, smesovaci pomer 13.13 g/kg, vitr smer 72 deg. rychlost 149 uzlu, ThetA +816.2 °C, ThetaE +1005.1 °C, ThetaV +824.8 °C).

Na dalsi Antarkticke stanici byla zjistena extremni ThetaE - nahle se objevila vlhkost ve stratosfere: 89512 Novolazarevskaja 09.08.1980 00 UTC ThetaE v 10 hPa +1764.2 °C (10.0 hPa, vyska 30000 gpm, teplota -0.9 °C, rosny bod -23.9 °C, r. vlhkost 16 %, smesovaci pomer 61.05 g/kg, vitr z 310 deg. 128 uzlu, ThetaA +741.7 °C, ThetaE +1764.2 °C, ThetaV +777.2 °C). Muze jit ale o chybu, tak vysoka vlhkost ve stratosfere je podivna.

Co je to ThetaE a jakych nabyva hodnot:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5369-Co_to_je...

Otepleni ve stratosfere nad Antarktidou:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-6272-Nahla_st...

Theta i ThetaE stoupa ve stratosfere a mezosfere mnohem vic, na tisice stupnu. Balon tam ale uz nevyleti. A jde spise o teoreticke veliciny. Rekordni teploty potencialni teploty Theta a ekvivalentni potencialni teploty ThetaE nemam zmapovane ani pri zemi ani ve vysce.

Solná poušť Lút (persky دشت لوت‎ psáno Dašt-e Lút) provincií Chorasan a Kerman, východní Írán.

Možná nejteplejší místo světa, bez použití pozemních měřidel.

Írán není zrovna moc dobrá země k dovoleným. Je to tam dost nejisté a extrémní.

Našel jsem borce, který to íránské peklo možná zažil.

Ondráš

Tady je ted otazka, jak se mysli to nejteplejsi misto sveta ? Nejvyssi dosahovane maximalni teploty Txx, nejvyssi prumerna mesicni teplota (normal) nebo nejvyssi prumer (normal) dennich maxim v nejteplejsim mesici, nebo jen nejvyssi prumerna rocni teplota.

V pousti Lut neni stanice, coz je skoda. Iransky rezim patri k velmi odpornym. A v takovem rezimu se veda a kultura nerozviji a nerozviji se tim padem ani meteorologicka pozorovani.

Stanice v pousti Lut neni, ale probihala v minulych letech satelitni mereni teploty povrchu Zeme. Satelitni mereni nejsou zavisla na mistni ne uplne pekne siituaci. Samozrejme, nejvetsi teploty byly namereny na poustich a vubec uplne nejvyssi teplota povrchu vice nez +70 °C byla namerena prave v pousti Lut, a to dokonce nekolikrat. Ted je otazka, jak casto takove satelitni mereni probiha (kolikrat denne) a zdali probiha satelitni mereni prave v dobe nejvyssi teploty. A samozrejme neni merena teplota v nejakem malem bode, ale na pixelu s celkovou plouchou pravdepodobne 1 km2 (rozliseni 1 km) nebo 4km2 (rozliseni 2 km). Casove i prostorove rozliseni tedy neni uplne nejlepsi, ale to je v celku normalni a jasne u satelitnich mereni oproti meteorologickym stanicim.

Poust Lut:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dasht-e_Lut
https://www.youtube.com/watch?v=o-M0eGChnrM
https://www.youtube.com/watch?v=PcxeI487D6I
https://www.youtube.com/watch?v=nM2gJpc5VxM

Na pousti Lut byla namerena teplota povrchu nad +70 a nejvyssi globalne, na druhem miste je [b]Danakilska prolaklina (Djibouti-Etiopie-Eritrea), tam teploty povrchu podle satelitnich mereni dosahovaly tesne pod +70 °C. Ve vyjmenovanych statech je ten rezim opet hnus, Eritrea je Africka verze KLDR. Stanice tam nejsou vubec (na Ogimetu prazdno), natoz v techto extremnich oblastech v ultra horkych udolich.

Stanice Dallol operovala v letech 1960-1966 pod hladinou more, ted je tam mesto duchu. Uz tenkrat bylo zjisteno prumerna rocni teplota +34.6 °C (+94.3 °F), nejchladnejsi leden +30.3 °C a nejteplejsi cerven +38.6 °C a cervenec +38.7 °C. Vsechny mesice v roce je teplotni normal nad +30 °C (jiz normal 1960-1966). Soucasne na teto stanici za 7 let absolutni Txx +49 °C absolutni Tnn +21 °C. Zas tak velke amplitudy teploty tam nebyly, mozna vysoka vlhkost.

Spekulace:
Na konci Perskeho zalivu pri pobrezi uz cervencovy normal za posledni roky presahuje +40 °C v nejteplejsich mistech, v Kuvajtske stanici Jahra byl v cervenci 2021 prumer dennich maxim tesne nad +50 °C. Nejvyssi teploty Txx v teto oblasti dosahovaly +54 °C. To jsou skutecna data ze stanic Kuvajtu (Jahra, Mitribah). Do roku 2021 bylo na Ogimetu z Kuvajtu stanic dost, ted je tam jen letiste Kuvajt.

Na pousti Lut muze cervencovy normal dosahovat az nekam k +42 °C, nejteplejsi mesic v historii s prumerem nekde k +43 °C. V nejteplejsich mesicich dosahovat muze prumer dennich maxim 50-52 °C a absolutni maximum muze byt nekde k 54.5-56.5 °C Ale prumerna rocni teplota vubec neni nejvyssi.

V Danakilske prolakline podle aktualniho klimatu muze byt normal pro Dallol cely rok 35.5-36.0 °C (leden 31.0-31.5 °C, cervenec 40.0-40.5 °C), ze zacatku 21. stoleti o neco mene. A to jejsme v uplne nejteplejsim miste by mohl byt teplotni normal az 36.5-37.5 °C (leden 32-33 °C, cervenec +41-42 °C). Rekordne nejteplejsi mesic v nejteplejsim miste bude s prumernou teplotou 43.5-44.5 °C a prumernym maximem nekde k 51-54 °C. Absolutni maximum by mohlo byt v teto oblasti 54-56.5 °C. Ale to nepocitam mista s vulkanickou aktivitou. Ale je to jen spekulace. Vzhledem k mistni situaci tam stanice jen tak nebude.

Dallol:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dallol_(ghost_town)
https://en.wikipedia.org/wiki/Dallol_(hydrothermal...
https://www.youtube.com/watch?v=H_pJ7EEp5r8
https://www.youtube.com/watch?v=ArEOa_i-sio

Videi na youtube o tom, jak nekd cestoval do Danakilske prolakliny resp. do Dallol a navstivil i vulkan, je pomerne dost. Jsou tam solna jezera a mozna prave vypr zvysuje vlhkost. Teplotni amplituda klesa, teplotni index roste.

Takze jen spekulace Txx na stanici v pousti Lut nebo v Danakilske prolakline 54.5-57 °C nekde v tomto rozmezi. Stanice tam ale nejspis neni, a jen tak nebude.

Ondráš
Jeste to pujde nahoru. Na tu cast otazky, kde se zahrnou nejvyssi namerene teploty podle satelitnich mereni a odhadovanych maxim, jsoi odpovedel spravne. Podle satelitnich mereni povrchu je svetovy rekord teploty na Zemi v Iranu na pousti Lut +70.7 °C (datum, cas a rozliseni neznamo).

Ale celkove na Zemi byly zaznamenany teploty jeste vyssi.