S létem na severní polokouli se pojí výskyt tzv. nočních svítících oblak (NLC z angl. noctilucent clouds). Jedná se o velmi tenké oblaky, které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km. Svým vzhledem připomínají stříbřitou až namodralou světélkující pavučinu na tmavém pozadí noční oblohy.... Více >>

David Tichopád
Zajímavý článek , zrovna letos moc NLC u nás pozorovatelných nebylo.

jak tato oblačnost vzniká a pro je její výskyt omezen, 1. chyba na konci 1. odstavce,

V úvodu: které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km., ve druhém odstavci: nacházejí se ve výšce přibližně 76 až 85 km. Ten druhý údaj je zpřesnění možného výskytu? Jinak nevím, proč se výška různí

Vodní ve vyšších vrstvách atmosféry vzniká také reakcí metanu s hydroxylovými radikály. , 2. chyba před koncem 2. odstavce - něco mi tu chybí ...

a bylo zjištěno, oblak vodní páry z raketoplánu se rozprostřel horizontálně do všech směrů, 3. chyba uprostřed 5. odstavce, bez "že" se špatně čte...

Celkem dost menších chyb, před uložením by příště chtělo zkontrolovat... děkuji

David Tichopád
Taky musím říct, že je to zajímavý článek. Právě mě celkem zajímalo, jak se vytváří, tak teď už to vím.
Ano, NLC se letos objevovaly spíše ojediněle.

Danda.1902
A s těmi chyby, lidi někdy chybují. To se občas stane každému. I mě se to stává.

Tadeas
Já vím, a určitě je to také v pořádku. Jen je škoda v takovém pěkném odborném článku zbytečně nechat tolik chyb, potom mu to poněkud ztrácí hodnotu, tu "odbornost"...

Jak jsem již jednou psal, kdybych měl možnost na první pohled viditelné chyby opravit, nemusel bych psát tak dlouhý příspěvek sem. Jenže počet zbytečných chyb i v obyčejných knihách dnes extrémně narůstá, čeština se velice pomalu, ale jistě vytrácí... ale to už je jinam. V článku se opraví, a je po problému 👍

Danda.1902
Samozřejmě, myslel jsem to v pořádku.
A souhlasím s těmi chyby i v knihách. Taky už jsem jich spousta objevil, ale byly to většinou takové menší a šlo tomu rozumět.

Danda.1902
Tadeas

Článek je to pěkný a na odborné úrovni. A chybám se člověk nevyhne. Já mám také poměrně dost překlepů v textu.

Ta výška, ve které noční svítící oblaka se vyskytují to není tak jednoznačné. Každopádně je potřeba velmi nízké teploty přibližně pod -120 °C. To z důvodu, že obsah vodní páry je extrémně nízký a pro tvorbu oblak jsou potřeba extrémně nízké teploty.

Vůbec nejnižší teploty (mimo uměle vytvořených) se kompletně na celé Zemi vyskytují právě v mezosféře, v horní části. Nejnižší teploty jsou dosahovány právě pod mezopauzou, tedy horní hranicí mezosféry.

Nejnižší teploty v horní mezosféře jsou dosahovány právě týdny po letním Slunovratu v polárních oblastech. A proč v létě ? V polárních oblastech je velká teplotní amplituda v průběhu roku. Stratosféra-Mezorsféra se nepromíchává konvekcí, jako troposféra. V létě se dolní vrstvy oteplí, oblastni v mezosféře vystoupají do větších výšek a adiabaticky se ochladí. V polárních oblastech nad severem Skandinávie byly zjištěny teploty v mezosféře až pod -140 °C. Ale měření jsou obtížná a je jich málo. Přesně měřit nejde.

Nejvíce se noční svítící oblaka vyskytují krátce po slunovratu, v polárních oblastech, čím více na sever, tím více. Jenže na severu v červnu-červenci vůbec se nestmívá. proto od 65. rovnoběžky k polu tyto oblaka nelze pozorovat. Nejlépe se pozorjí v oblasti k 60. rovnoběžce. Ale ze satelitu s různými vlnovými délkami noční svítící oblaka se dají detekovat i v průběhu dne.

V době Slunečního maxima výrazně stoupne intenzita Slunečního větru a taé krátkovlnného záření (kratší UV, rentgen). To zahřívá termosféru a exosféru - horní vrstvy expandují do větší výšky a družice na nízkých drahách jsou bržděny. Možná i vyšší Sluneční aktivita zvyšuje teplotu horní mezosféry, tím pádem by poklesl výskyt NLC.

Starty raket jsou ve 21. století stále častější, čímž se dostává stále více vodní páry do mezosféry a korelace by tímto zmizela. Také malé meteority, kterých je hodně, zvyšují koncentrace vodních par v atmosféře. Pravděpodobně největší vliv měla tunguzská událost (asteroid, kometa) v 30.07.1908. Vodní pára a další složky se zdola dostávají do mezosféry i většiny troposkéry difuzí. Potenciální teplota Theta (normální ThetaA) s výškou stoupá a tak konvekce neexistuje.

V mezosféře je potenciální teplota Theta opravdu vysoká, ve vyšší stratosféře taky. Jde o hodnoty vysoko nad 1000 °C (takovou teplotu by měl vzduch při adiabatickém snesení do 1000 hPa). Pokud ale v troposféře dosáhne větší množšsví vzduchu takové teploty (potenciální-normální), konvekce se dostane až do mezosféry. To se stalo při velkých jaderných testech (v roce 1961 Tsar bomba v SSSR přes 50 megatun, hřib řelezl výšku 60 km).

V horní mezosféře je vzduch opravdu řídký, při mezopauze je hladina přibližně 1 Pa resp. 0.01 hPa, nebo i méně. To je 100 000x menší tlak než při zemi v nizké nadmořské výšce. Balon nebo letadlo do mezosféry prostě nevyletí a družice by samozřejmě spadla brzo. Nic se tam nemůže pohybovat pomalu. Jedinou možností je sondáž pomocí raket. V takto řídkém vzduchu je měření samozřejmě nepřesné. Mezosféra je jediné místo, kde teplota klesá pod -120 °C (mimo uměle vytvořených). Nad Skandinávií byly zjištěny hodnoty pod -140 °C. Měření je samozřejmě málo.

Nejnižší teploty naměřené na Zemi:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-6218-Historick...

O nočních svítících oblacích tady už teoretický post mám:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-4-7368-Nocni_svi...

Otázkou je i jak samotné zvýšení výskytu NLC bude ovlivňovat klima. Nejvíce se vyskytují v polárních oblastěch v průběhu polárního dne, nebo alespon svítání, nejsou tedy vidět. Družicové pozorování je ale možné. Výskyt více NLC hlavně v polárních oblastech v průběhu polárního dne možná zesílí skleníkový efekt a způsobí teplejší léto na pólech. Nebo naopak budou odrážet více Slunečního záření ? Toť otázka.

Tady je družicové pozorování mezosférických oblak:

https://en.wikipedia.org/wiki/Aeronomy_of_Ice_in_t...
https://aim.hamptonu.edu/

Jednalo se o misi NASA, vzhledem k situaci v USA takové mise už asi moc nebudou. Začátek pozorování 2007 a družice schořela v atmosféře 19.08.2024, pozorování skončilo 13.03.2023. Oběžná dráha ve výšce 552-559 km, inklinace 97.9 °. Oblasti těsně okolo polu nebyly zmapovány, tam družice neviděla.