Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Pozor na velmi silné bouřky, přívalové srážky mohou působit rozsáhlejší škody - sledujeme on-line

Diskuse o počasí Noční svítící oblaka 2024

8
# 08.07.2024, 23:11

Dobrý večer,

aktuálně jsou viditelná pěkné NLC, noční svítící oblaka. :cool:
Pěkné vidět i na kamerách ČHMÚ.

Mnisek pod Brdy - 8.7. 2024 - 22:51
Mnisek pod Brdy - 8.7. 2024 - 22:51
291
# 09.07.2024, 18:47

[Take jsem si toho vecer vsimnul, bylo to nad obzorem, kde svita, k 22-23 hod. Puvodne me napadlo, ze nocni svitici oblaka jsou na zapade. Ale ve skutecnosti jsou NLC na severu. Nocni svitici oblaka se udavaji, ze jsou ve vysce okolo 76-85 km podle Angicke wikipedie.

V horni mezosfere v techto vyskach je obsah vodni pary nepredstavitelne nizky (o 8 radu nizsi, nez vzduch na Sahare, ale to neni uplne konkretni meritko). Nocni svitici oblaka vznikaji kondenzaci vodnich par do ledovych krystalku s velikosti do 100 nm (0.0001 mm). Jde o primou kondenzaci vodni pary ve vzduchu, nebo kondenzaci vodnich par na malych prachovych casticich. Vzhledem k extreme nizke hustote musi byt i ledove krystalky ci prachove castice velmi male. Ledove krystalky s velikosti do 100 nm Slunecni zareni jeste odrazi relativne dobre. Ale nekdy jsou mezosfericka oblaka tvorena ledovymi krystalky s velikosti pod 30 nm (0.00003 mm). Takova oblaka uz zareni neodrazi a nejsou videt.

Mezosfera zacina na 50 km, kde je z cele mezosfery nejtepleji. Dal teplota s vyskou klesa a horni hranice mezosfery - mezopauza je priblizne v 85-90 km. A prave pri horni hranici mezosfery - mezopauze je vubec nejnizsi teplota z cele atmosfery, a to pod -100 i pod -120.

Z duvodu velmi maleho obsahu vodnich par jsou k vzniku nocnich sviticich oblak (NLC) potreba teploty pod -120 °C. A takove teploty jsou dosahovany jedine v mezosfere.

Rekordne nejnizsi teploty zaznamenane na Zemi z ruznych pohledu:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-7-6218-Historick...

Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na meteorologicke stanici (SYNOP i jakekoliv jine): V Antarktide Russka stanice Vostok (3488 m.n.m. podle GSOD) 21.07.1983 -89.2 °C.

Nejnizsi teplota na severni polokouli zaznamenana pri aerologicke sondazi: Za poslednich nejmene 40 let sondaz z Islandu - 04018 BIKF Keflavikurflugvollur (Reykjavik) Sondaz 03.01.2020 12 UTC v 17.2 hPa -95.9 °C a v 17.4 hPa -95.9 °C.

Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana pri aerologicke sondazi: Nad Antarktidou sondaz ze stanice 89022 Halley 07.08.2002 12 UTC v 19.5 hPa -98.3 °C.

Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na povrchu Zeme (satelitni mereni): V Antarktide jeden zdroj uvadi Dome Fuji Ridge v srpnu 2010 −94.7 °C (tepota povrchu nebo teplota vzduchu ?), ale pak Dome Fuji - Dome Argus jizni strana pohori v letech 2004-2016 na mnoha mistech teplota povrchu pod -98 °C, nekde az 30x na jednom miste. Nejnizsi teplota povrchu 23.07.2004 -98.6 °C (+-1 °C), implikuje teplotu ve 2m -94 °C(+-4 °C). A pak je uvedeno dokonce teplota povrchu v srpnu 2016 v mrazove kotline pobliz Dome Fuji -110.9 °C, implikuje teplotu ve 2m pod -100 °C (nekde okolo -103 °C az -110 °C), jestli dane mereni neni chyba).

Nejnizsi teplota na Zemi zaznamenana na vrcholku Kumulonimbu (satelitni mereni): 29.12.2018 senzor VIIRS na satelitu NOAA-20 cca 400 km jizne od Nauru vrchol kumulonimbu v 20.5 km -111 °C.

Vubec nejnizsi hodnota teploty zaznamenane kdekoliv na Zemi (mimo umele vytvorenou teplotu): Horni hranice mezosfery ve vyskach okolo 100 km, udavaji se hodnoty nekolikrat pod -140 °C (-140 °C, -143 °C, -146 °C atd.), nebo dokonce -160 °C, nebo dokonce -180 °C (jestli to neni chyba). Mezopauza, horni hranice mezosfery, se udava 85-90 km, ale nejspis to muze byt i do 100 km.


A tedy pri teplotach pod -120 °C mohou v Mezosfere vznikat Nocni Svitici Oblaks NLC. Je tu jedna takova zajimavost, ze prave nejnizsi teploty v horni mezosfere jsou dosahovany v lete. Proc ? V mezosfere i stratosfere je stabilni zvrstveni, potencialni teplota Theta s vyskou stoupa (obycejna teplota s vyskou stoupat nemusi pro stabilni zvrstveni). V lete se dolni atmosfera otepluje a horni vrstvy jsou zvednuty nahoru, vzduch se adiabaticky ochlazuje. A v lete je v horni mezosfere nejchladneji.

Rozdil zima-leto je nejvyssi u polu a obecne vv polarnich oblastech. V lete v techto regionech dosahuje teplota v horni mezosfere nejnizsich hodnot. Tedy merenich moc neni, ale nad Skandinavii jsou zaznamenany teploty -140 °C a mene.

V Arktide, v oblasti kolem polu, za polarnim kruhem jsou mezosfericka oblaka NLC nejcasteji. a vyskyt techto oblak klesa, dosahuji az k 60. rovnobezce, nekdy az k 55. rovnobezce, mozna az 50. rovnobezce od polu se dostanou. Jizne od severniho polarniho kruhu vyskytl NLC klesa.

Kde mohou byt nocni svitici oblaka pozorovana ? Jejich nejvyssi vyskyt je nad Arkridou, takze nekde z Gronska, Spicberku nebo ze severu Norska ? Tam jsou NLC primo nad hlavou casto v lete. Ale pozorovat je tam nemuzeme. Nocni svitici oblaka jsou velmi ridka, a je-li Slunce nad obzorem, nebo nizko pod obzorem - jednoduse se ztrati v jasu oblohy a krajiny. Ze polarniho dne a skoro polarniho dne tedy neni sance.

Nocni svitici oblaka se daji pozorovat, kdyz je Slunce pod obzorem 6-16 stupnu. To uz je relativne tma, jsou videt hvezdy (tedy 6 stupnu pod obzorem, to moc tma neni). Ale na oblaka v Mezosfere Slunce sviti primo, nebo rozptylene Slunecni zareni v atmosfere je tam silne. Dole je svetla mnohem mene a oblaka jsou proto videt.

Nocni svitici oblaka jsou v lete pozorovana ze zemepisnych sirek 50-65 stupnu severne. Ale byla pozorovana i z Parize nebo dokonce ze Spanelska (v minulostri). Ten horni limit 65 stupnu severne, to uz jsem rekl. A limit 50 stupnu severne ? Nocni svitici oblaka se vyskytuji ve vyssich zemepisnych sirkach, kde se v lete mezosfera dostatecne ochladi. Ale pro jejich pozorovani - nemusi byt primo nad hlavou, staci kdyz NLC jsou par stupnu nad obzorem, jako vcera. V horni troposfere a o to vic ve stratosfere a mezosfere je extremni dohledost, extreme pruzracny vzduch. Vzdalenou blyskavici v noci se mi za dobrych podminek v CR (z nizsi polohy) podailo pozorovat az 200 km daleko ci lehce prez 200 km. A NLC jsou mnohem vyse, nez vrcholy kumulonimbu. Takze NLC nizko nad obzorem mohou byt pozorovany stovky km daleko na sever, nad Oslem ci Helsinkami, i z Prahy. V techto oblastech je pozde vecer a o pulnoci mnohem vice svetla, nez u nas. A v horni mezosfere je toho Slunecnoho zareni o mnoho vice, nez pri povrchu.

Nocni svitici oblaka jsou ze severni polokoule pozorovana mnohem casteji, nez z jizni polokoule. Na jizni polokouli v oblastech 50-65 jizne tech pozorovatelu moc neni. Ale hlavne sezonni rozdil zima-leto je tam mensi a v lete se mozna mezosfera neochladi tolik. Ze severni polokoule zname tisice pripadu, z jizni polokoule mene nez 100 prIpadu.

Nad Arktidou je porad svetlo a NLC videt nejsou. Ale mohou tam byt pozorovana radarem, na vlnovych delkach 0.05-1.3 GHz. Tak se vyskyt mezosferickych oblaku mapuje.

Vice o NLC:
https://en.wikipedia.org/wiki/Noctilucent_cloud

How Beautiful Clouds Are Worrying Scientists - Noctilucent Clouds
https://www.youtube.com/watch?v=GJrV6v_k0fw

291
# 09.07.2024, 20:16

Co jsem se koukal, tak u Nocnich sviticich oblak resp. polarnich mezo-sferickych oblaku PMC je jasna zavislost vyskytu na rocni dobe a zemepisne sirce. Z povrchu jsou bezne pozorovatelna v rozmezi 50-65 stupnu severne (a nejspis i jizne). Na jizni polkouli je v tomto rozpeti mnoheme mene pevniny a mnohem mene obyvatel. To vysvetluje velmi malo zaznamu o pozorovani z jihu. Od 50. rovnobezky smerem k polu vyskyt roste, ale v rozmezi 65-90 stupnu severne i jizne je v sezone NLC porad svetlo i pri zemi a proto se ztrati v jasu oblohy a neni pozorovani mozne. Ze satelitu byly PMC pozorovany v oblasti az do 85 severne (v Arktide je vyskyt nejvyssi). Oblast 85-90 severne ani satelit nezachytil (zavisi na obezne draze), tak neni znamo.

Jizneji od 50. rovnobezky na severu by NLC nemely byt pozorovany obvykle. Ale zaznamy jsou napr. z Utahu (USA), z Parize, z Italie, ze Spanelska, z Turecka.

Rozdil mezi nocnimi sviticimi oblaky NLC a polarnimi mezosferickymi oblaky PMC mi unika. Ale mozna NLC jsou primo videny z povrchu a MMC jsou pozorovany ze satelitu nebo radaren, z balonu a pod. Nebo jen PMC nejsou videt. Ale udava se, ze se slabnoucim jasem NLC stoupa jas PMC.

Ze satelitu jsou polarni mezosfericka oblaka pozorovana v sezone v lete trvajici 60-80 dnu, s maximem priblizne 20 dni po letnim Slunovratu. Tedy na severu okolo 10. cervence by mela byt maximalni pravdepodobnost nocnich svicich oblak. Ze satelitu jsou nejcasteji pozorovana polarni mezosfericka oblaka v zemepisnych sirkach vyssich nez 70-75 stupnu. V teto oblasti pozorovani ze zeme (pozorovatelem) neni mozne.

Nebyla zjistena zavislost vyskytu nocnich sviticich oblaku na zemepisne delce. Cetnost vyskytu NLC (PMC) by nemela byt korelujici s vyskytem polarni zare, ale cim vyssi je Slunecni aktivita, tim mene mezosferickych oblaku se tvori (teplejsi horni mezosfera).

Zdroj prachovych castic a vodni pary v mezosfere neni znam presne. Jednim ze zdroju jsou meteority. Male meteority se v mezosfere jednoduse vypari. Vetsi se vypari castecne a projdou atmosferou dal. Dalsi moderni zdroj prachu a vodni pary muze byt prulet raket pri vesmirnych misich. Z povrchu Zeme se voda a prach vyse do stratosfery a dal do mezosfery dostane velmi tezko.

Ve stratosfere a mezosfere je stabilni zvrstveni, potencialni teplota Theta stoupa (teplota muze i klesat, ale jen pomaleji). Bezna bourkova konvekce muze prestrelit tropopauzu, ale ve stratosfere se rychle brzdi. Aby dosahl konvektivni vystup z povrchu Zeme (z troposfery) do mezosfery, do urcite hladiny, musi byt potencialni teplota Theta aspon tak vysoka, jako je v cilove hladine. A to je v horni mezosfere nekolik tisic stupnu (by musel mit vzduch v 1000 hPa). A obem horke vzduchove hmoty musi byt velky, aby nedoslo k disipaci.

Mezopauza v 85-90 km je radove v hladine 0.01-0.001 hPa, mezosfericka oblaka v hladinach okolo 0.05-0.005 hPa. Dolni hranice mezosfery - stratopauza je priblizne v 50 km, to odpovida tlaku okolo 0.5 hPa. Hladina 1 hPa je okolo 45-47 km vysoko.

U velkych vulkanickych erupci je dostatecne velka masa horkeho vzduchu, prachu a plynu aby se s dostatecnou energii dostala do stratosfery i do mezosfery (ty nejvetsi erupce). Nocni svitici oblaka mela byt pozorovana v roce 1885, dva roky po erupci Krakatau (1883).

Po Tunguske udalosti 30.06.1908 bylo rovnez pozorovana nocni svitici oblaka (udajne i velmi intenzivne), coz znamena ze slo nejspis o kometu. Nocni svitici oblaka mela byt pozorovana po Cheljabinskem bolidu 15.02.2013. Ale slo spise o prach ve stratosfere po pruletu asteroidu. V unoru neni sezona NLC.

Trend cetnosti polarnich mezosferickych resp. nocnich sviticich oblak neni tolik znam. Dost zavisi na mnozstvi prachu a vodni pary v horni mezosfere. A se zmenou klimatu mohou byt pozorovany casteji, casteji v horni mezosfere by melo byt dosahovano teplot pod -120 °C.

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.