Stěžovat si na počasí patří k běžnému zvyku nejen současného společnosti. Co bychom ale asi říkali, kdyby nastalo podobné počasí jako v roce 536 a letech následujících? Tedy v období označovaných některými historiky jako nejhorší doba k životu v našem letopočtu.... Více >>

To uz jsem tu rozebiral:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4934-Katastro...

Dost toho, co jsem nasel (v Anglictine samozrejme), jsem tam uvedl. Melo jit o extreme chladne roky (snad cele obdobi 535-542), rok 536 mel byt nejchladnejsi, treba v Rime (ted Italii) vubec nebylo poradne leto. Nekde snad i melo v lete snezit v mirnych sirkach.

Vubec se mi nedarilo najit onu vulkanickou erupci, ktera mela byt nejsilnejsi za posledni dve (nebo vice) tisicileti. Nakonec to pravdepodobne byla erupce sily VEI7, nekde v nizkych zemepisnych sirkach, v tropech. Protoze to byl globalni problem (napr na uzemi dnesni Italie, Britanice, Cina, Amerika). Uvadi se moznost sopky v Jizni-Srredni Americe, ale nakonec to velmi podle vseho byla sopka v Indonesii, nasel se z oblasti i pisemny pramen (jak to datovali ?). Zajimave je i to, ze asteroid-kometa byl vyloucen. Na gama zablesk to taky moc nevypada, nasledky by trvaly dele.

I na Wikipedii i jinde se rok 536 oznacuje jako nejhorsi rok pro ziti (Worst year to be alive). Zatimco ted (tedy pred Covidem) byly naopak nejlepsi roky pro ziti u nas v CR, hruznych let bylo v dejinach mnoho. K temto letum (535-542) a k 6. stoleti vubec nemame ani v dejepise informace, jake to bylo ve stredni Evrope. Ve 4. stoleti vpad Hunu a stehovani narodu, pak v 5. stoleti rozpad zapado-rimske rise 476 (vychodo-rimska rise az 1453) a v 6. stoleti byla situace jeste horsi. V letech 535-542 mel bytvelky hladomor, valky a pandemie moru, navic velke ochlazeni. Ze 6. stoleti, z doby temna, jsou ale dejiny dost nezname.

V roce 1816 je situace jina. V roce 1815 bouchla Tambora v Indonezii se silou VEI7 a byla to nejspis nejsilnejsi erupce v poslednich 1000 let. Rok 1816 byl v Evrope jako rok bez leta. V Praze Klementinu byl srpen 1807 jako nejteplejsi mesic v hstorii, leto 1811 jedno z nejteplejsich vubec, podobne jako leto 1834. 7 let za sebou v Praze Klementinu bez tropickeho dne 1812-1818 a pak rok 1821 s Txx jen +26.4 °C a jen se 6 letnimi dny. le pravdou je, ze priblizne do roku 1830 byly v Klementinu vyssi Tmin, vice tropickych noci i vyssi prumerne teploty, zato nizsi maxima. Pricinou je mimo jine i spatne umisteni budky.

Jeste horsi byl v Klementinske rade jeden z nejchladnejsich let 1786 s jen 5 letnimi dny a nejvyssim maximem Txx jen +26.5 °C. Brezen 1785 netreba pripominat, zima 1783-1784 rovnez extreme tuha., stejne tak tuha zima v roce 1789. Doznivajici doba ledova a eupce sopky Laki na Islandu tou dobou udelali svoje. Pouze v letech 1786 a 1821 bylo v Praze Klementinu nejnizsi maximum Txx mene nez +27 °C.

Co se stalo v letech 535-541 ? Tady je dokument na youtube, kde to velmi dobre je rozebrano:
https://www.youtube.com/watch?v=cKUz5Vjq9-s

Duraz je hlavne na ten rok 536. Odkazy sem ani tolik nebudu davat, staci zadat si do vyhledavace "year 536", nemusi to byt jen google. Vyskoci vysledky o vulkanicke zime, year 536 worst to be alive a podobne.

Tady je par relevantnich odkazu:
https://en.wikipedia.org/wiki/536
https://en.wikipedia.org/wiki/Volcanic_winter_of_5...
https://www.science.org/content/article/why-536-wa...
https://www.history.com/news/536-volcanic-eruption...
https://www.thearchaeologist.org/blog/year-536-was...
https://history.fas.harvard.edu/files/gibbons_a_20...

Podle Danskych letokruhu samotny rok 536 byl podstatne chladnejsi, nez jine roky, ale vyrazne horsi obdobi prislo v letech 539-542, nejhorsi byly roky 539-540. Podle isotopu 13C a 18O na Sibiri je pak nejhorsi situace v letech 536-537 podle grafu.

Podle dalsich odkazu to vypada nejdrive na prvni erupci koncem 535 nebo zacatkem 536 a globalni ochlazeni o 1.5-2.5 °C. Melo byl po 18 mesicu pomerne temne nebe a utlumene Slunce. 540-541 pak by nastala dalsi erupce, kdy se opet globalne ochladilo o 1.4-2.7 °C. Sice to nejvypada hodne, ale obe erupce meli zpusobit ochlazeni vetsi, nez erupce Tambory v roce 1815. Ta druha erupce mohla byt jeste silnejsi, spise ale ne. Nejhorsi spise byla ta erupce nekdy v letech 535-536. V roce 536 pak podle vseho bylo nejchladneji a nejvice zatemena obloha. Ta erupce 535-536 mela byt podle vseho v Indonesii, ta druha 540-541 nejspis ve stredni Americe. Obe erupce by mely byt VEI7, vetsi nez erupce Tambory na jare 1815.

Jake bylo tou dobou pocasi ? Samozrejme, ochladilo se vyrazne, roku bez leta bylo vice. V Praze Klementinu jsme meli roky bez tropickeho dne: 1777, 1779, 1780, 1786, 1805, 1806, 1812, 1813, 1814, 1815, 1816, 1817, 1818, 1821, 1824, 1831, 1840, 1843, 1844, 1851, 1864, 1879, 1882, 1902, 1903, 1909, 1910, 1912, 1914, 1916. Tedy nejvice za sebou 2 roky bez tropickeho dne mimo slavme obdobi 1812-1818. V letech 1786 a 1821 dokonce Txx v Klementinu nedosahlo ani 300 K. Dekada 536-546 byla nejchladnejsim desetiletim globalne za vice nez 2000 let. Nejteplejsi desetileti bude podle vseho zase 2015-2024.

V roce 547 pak dalsi erupce, uz ne tak silna. Ale dalsi desetileti byly rovnez velmi spatne obdobi. Az v 7. stoleti.

Ale jake bylo pocasi v tom roce 536, 539-542 a cele te dekade ? U nas (Praha) cele obdobi 536-545 nejspise bylo bez tropickeho dne a mozna i bez letniho dne (to se od roku 1775 nikdy samozrejme nestalo). Nektere roky 536 a 539-541 dokonce mohly mit celo-rocni maximum Txx pod +20 °C, na jare dlouho snih a na podzim take brzo prisla zima, snih uz mozna v zari nebo v rijnu. Ale dost tezko odhadovat.

V 6-7. stoleti rozkvet Arabie z duvodu kratkodobeho ochlazeni, to je dalsi fakt. Tenkrat jeste nebyl v Arabii Islam, ale na Arabskem poloostrove byl zivot a spolecnost stejne kruta uz pred Islamem. Jednotlive kmeny mezi sebou valcily. S rozkvetem Arabie v 6. stoleti pak prislo zalozeni Islamu v 7. stoleti a v dalsich desetiletich-stoletich nasledne rozsireni jednoho velkeho Chalifatu ne jen do Arabie, ale take na sever Afriky a take na jih Evropy. To byla dalsi tragedie.

V letech 800-1100 priblizne take snad mely byt extremni klimaticke udalosti:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4828-Led_na_N...

800-801 melo zamrznout Cerne more, ale kde ? Severni cast Cerneho more zamrzala i pri unorovem Arkticem vpadu 2012. V davnych dobach mely zamrznout i uziny Bospor a Dardanely. Dokonce i na rece Nil se mel 2x v zaznamech objevit led.
829 mozna vubec nejhorsi zima od roku 800 ale v celem clanku o tuhych zimach je prvni zaznam z roku 800. Rok 536. 540 a 6. stoleti celkove v clanku o tuhych zimach ani neni. Mel zamrznout Nil (souvisly led, nebo nekde zamrznuti v zatoce, kusy ledu ?) Nil tece od jihu a i v Egypte je mrazovy den jen obcas a prez den je teplo. Nic tedy zamrznout nemuze. Rovnez tuto zimu mel v Evrope lezet snih 6 mesicu, kde ? Asi jeste o monoho horsi zima, nez cokoliv od roku 1775. Z te doby je pramenu minimum.
990-991 Zima mela byt az do 1. cerva (Kde a tate jak moc, snih, nocni mrazy, snezeni ?)
1010-1011 - V Bosporu a rovnez na Nilu se objevil led. Tezko uveritelne, ze by i na Nilu se objevil led. Ale je takovy zaznam ze dvou zim.

Tady je jeden graf-diagram ukazujici situaci v 6-7. stoleti. V 7. stoleti bylo ve vrstvach najednou hodne olova, coz poukazuje na tezbu stribra. Tedy ta tezba stribra taky moc ekologicka nebude.

Zdroj:
https://www.science.org/content/article/why-536-wa...

Od 535-536 do 640 nebo 660 Anticka doba ledova. v 6-7. stoleti, velmi temna doba.



535-536 erupce sopky na Islandu (jiny zdroj uvadi Krakatau v Indonesii), ztemeni oblohy na 18 mesicu, pokles teploty v lete o 1.5-2.5 °C.

536-545 nejstudenejsi dekada (globalne) za poslednich 2000 nebo 2300 let, nebo i dele, to nevime. Neuroda obili v Irsku, Skandinavii, Mezopotanii, Cine (ji jinde samozrejme).

540-541 dalsi vulkanicka erupce, mozna ve Stredni Americe, v Salvadoru, nevi se poradne. Pokles teploty v Evrope v lete o 1.4-2.7 °C

541-543 Justiniansky dymejovy mor se rozsiril ve Stredomori, zabil 35-55 % populace a urychlil kolaps vychodniho rima.

547 dalsi velka erupce a protazeni extreme chladneho obdobi

640 vice olova v atmosfere znaci obnoveni ekonomiky a tezby stribra, navrat k normalu po pulce 6. stoleti

660 - druhe maximum olova v atmosfere souvisejici s tezbou stribra pravdepodobne v Melle - Francii, prechod od zlata ke stribru a razba minci.