TommyAst
Díky za zajímavé informace. Ty jsi byl v tom létě 2020 někde na severu?

K několika bodům se vyjádřím. Družici GAIA znám, ale nevzpomínám si, že by po ní byla pojmenována nějaká kometa, a to se o komety zajímám detailně už více než 10 let.

Toho uživatele swan1 (myslím, že se jmenoval takhle) si samozřejmě pamatuji, ale řekl bych, že kvalitu místní diskuse narušuje jen několik málo jedinců. Já jsem takhle odešel v roce 2020 a letos jsem se vrátil, a naopak mi to přijde lepší než předtím. Narušovali to tu tehdy hlavně dva jedinci a jeden z nich sem už nechodí a druhý jen výjimečně (z pochopitelných důvodů nebudu jmenovat).

Jinak, je jasné, že u velmi slabých komet nějakou dobu trvá, než se povede správně spočítat jejich dráha, ale to nevadí. Od toho tu máme Minor Planet Center, které má pod sebou pochopitelně i komety. Když je nějaká nová kometa objevena, umístí se na stránku The Possible Comet Confirmation Page a pak se počítá její dráha v řádu dnů a nebo i týdnů. Jakmile je známa dostatečně dobře, je oznámen objev nové komety. A samozřejmě někdy se taky stane, že se zjistí, že daný objekt není kometa, to je pak z té stránky stažen.

Ondráš*
To je škoda, všichni, co jste neviděli ty poslední dvě velmi jasné komety, jste o hodně přišli. S tou Hale-Bopp jsem zase o hodně přišel já, i s Hyakutake. Jinak, ano, jsem květen 1998, a ty? O těch povodních i o těch kometách z let 1996 a 1997 jsem tedy samozřejmě jenom četl.

Marek_98
V lete 2020 jsem na severu byl, v Norsku nedaleko Barentsova more. Tam je ten polarni den docela dlouhy, prez 2 mesice. Hvezdy jsou na obloze videt v dubnu, koncem dubna uz ne. A pak az kolem pulky srpna nebo tesne pred pulkou jsou videt na obloze prvni hvezdy.

Ten uzivatel byl Swan1, a vedl velmi zajimavou a podmetnou dizkuzi. Pak si nejspise smazal ucet, tim padem ani neni mozna soukroma zprava. Tri jedinci, kteri silne narusuj9 dizkuzi, o tech vim. Jeden uz sem nastesti podle vseho nechodi prakticky vubec. A pak tady byl expert z Ostravy, i minule leto. Ten porad dostaval ban, ale vytvoril si novy ucet. Obecne to ale je problem, z kazicema dizkuze tady i jinde a obtizne se to resi. S erou Smartfounu klesa uroven dizkuzi a internetu celkove.

Primo druzice GAIA take pozoruje hodne obektu na obloze, ale komety primo tusim neobjevila zadne, aspon nic takoveho nevim. Druzice GAIA je pro jine ucely - presne mereni vzdalenosti a paralex hvezd, mapovani galaxie, a statisticke prozkoumani ruznych typu hvezd (cetnost vyskytu a pod). GAIA objevila i exoplanety, dokonce snad i tranzitni metodou.

Objeveni novych komet neni tak jednoduche, jsou to skutecne slabe obekty. Lze pak predpovidat budouci drahu a chovani telesa - od toho potvrdit nebo vyloucit objev nove komety. S Vera Rubin teleskopem novych objevu falesnych i skutecnych bude mnohem vice.

Kometu Ikeya–Seki C/1965 S1 si tady z nas pravdepodobne nepamatuje nikdo, jen na webu se to da najit. Fotografii z teto doby ani nebude tolik. -10 magnituda mohla byt dosazena jen tesne u Slunce, kdy kometa byla na denni obloze. Samozrejme tenkrat i ted by byly nutne vsude pouceni o bezpecnem pozorovani Slunce, hlacne s dalekohledem, kdy je nutnosti spravna clona. Komety, ktere se Slunci priblizi, nebo do nej nabouraji, se vyskytuji samozrejme i v poslednich letech. Ale jsou podstatne mensi.


Nektere fotky a udaje se daji najit:
https://cometography.com/lcomets/1965s1.html
https://www.sciencephoto.com/media/814096/view/com...
https://cobs.si/comet/1268/

Kometa Ikeya–Seki C/1965 S1 muze byt take soucasne i kometou Great Comet of 1106, ktera take byla na obloze videt za bileho dne. 21.10.1965 mela zdanliva magnituda komety dosahnout -10 az -11, coz je hodne samozrejme. Ale ve dne a blizko Slunce je tezke neco videt. Kometa je periodicka a nevi se presne obezna perioda a excentricita, neco okolo 880 let, rozmezi nekde k 850-900 let. 1106-1965 je 859 let, to by plus minus mohlo vyjit.


Ondráš
Kometa Hale-Bopp byla nejvyraznejsi za hodne dlouhou dobu a take si na ni pamatuji, i kdyz jen matne. Tenkrat nebyl k dizpozici internet a ve zpravodajstvi toho tolik nerekli. A problemy byly stejne uplne jine tenkrat. Pri povodnich 1997 jsem navic byl v lete na kempovani a nevedel jsem vubec, ze se neco deje. Az pak po pulce cervence jsem se to dozvedel. Tenkrat neco takoveho nikdo necekal. Povodne 2002, to uz si pamatuji dobre predpoved na vydatne srazky, varovani a naslednou katastrofu.

TommyAst
Aha, tak to je potom jasné, že jsi tu kometu neviděl. Je to škoda, ale na druhou stranu, ten zážitek z Norska musel být skvělý.

S těmi uživateli je to tak, i s těmi chytrými mobily, ale řekl bych, že momentálně je úroveň diskuse na poměrně slušné úrovni. Tak těch 5 let zpátky to podle mého názoru bylo horší.

A jinak souhlasím a děkuji za doplňující informace. S tou družicí GAIA jsem tušil, že to tak je, a o té kometě C/1965 S1 (Ikeya-Seki) jsem samozřejmě četl spoustu článků a viděl jsem mnoho fotek.

Marek_98
Obecne v Norsku je pekna priroda, neni tam prilis huste osidleni (na severu obvzlast), je tam cisto. Na jednu stranu draho a na druhou stranu levno, jak co. Ja byl az v nejsevernejsi casti (Finmark), kde nejsou prilis velke hory, jehlicnate lesy jsou jen ve vnitrozemi, kde je teplejsi leto, pri pobrezi jsou jen mensi brizy a uplne na severu pri pobrezi jen trava a kere. Zima tam docela je i prez leto, prez zimu zase tolik ne, ale ledove dny jsou bezne, nekdy den Arkticky mimo uplne pobrezi. Ve vnitrozemi je Arktickych dni dost.

Lepsi je to v okoli Tromso, kde jsou pomerne vysoke hory, je tam hodne ostrovu a fjordu, jizne od Tromso na urovni Narviku jsou Lofoty, tam je krasne. Dal pak jizne od polarniho kruhu je vice jehlicnanych lesu. Nejkrasnejsi je asi jiho-zapad Norska, kde jsou velke hory, hodne zelene vegetace, zima mirna, pri pobrezi skoro na urovni Prahy, leto tak teple neni, velmi na jiho-zapade Norska prsi po cely rok, vydatne vytrvale deste, casto desitky mm denne. Takze jit tam na vandr neni tak jednoduche.

S tou kometou Neowise je to skoda, napodobne konjungce Jupiter-Saturn. Navic byl COVID a nedalo se vubec vycestovat, vse bylo na nic. Ale uvnitr Norska to rozhodne nebyla Covidova totalita, jako u nas. Meli narizeni, ktere maji smysl. Rousky v MHD, v obchodech a pod. samozrejme, domaci vyuka byla o dost kratsi, pak samozrejme zakaz party a vetsich srazu, coz ma smysl. Cesty uvnitr zeme byly doporucene omezit. Zadne nesmysly typu zakaz nocniho vychazeni, rousky venku i v lese, zakaz cesty mezi okresy, tyhne nesmysly (kdyz to reknu slusne) tam nebyly,

O komete jsem nicmene jen cetl a videt kometu samozrejme sance nebyla. Ono i v Trondheim je v cervnu o misni pulnoci docela svetlo a hvezdy videt nejsou. Ale v Oslu v cervnu jen svita na severu o pulnoci a hvezdy videt jdou.

TommyAst
No, tak to je zajímavé porovnání s tím, jak to bylo tady v Česku (vzpomínám si, jak jsem měl ochranu dýchacích cest, když jsem jel v lese na kole). Ale to už se příliš odkláním od původního tématu. Kdyby ta kometa C/2020 F3 (NEOWISE) přiletěla v zimě, měl bys na ni z Norska moc hezký pohled.

Marek_98
V CR a obecne v mnoha zemich Evropy to fakt byla nesmyslna Covidova totalita. V Norsku zavreni skol jen v prvni vlne, rousky naopak spise pozdeji. Ale jen ve verejnych vnitrnich prostorach a MHD. Ja to ale tam tenkrat take kvuli Covidu nemel lehke.

V jine rocni dobe by byla i zajimava kombinace komety a polarni zare. V roce 2025 ma dosahnout Slunecni cyklus sveho maxima a ve Skandinavii v tomto roce bude polarni zare casta a silna. Obcas se evidentne objevi i u nas.

Tady je par videi o Vera Rubin Telescopu:
https://www.youtube.com/watch?v=zuuo1O93kMY Vera Rubin's Big Milestone
https://www.youtube.com/watch?v=nNafANY48vg Vera Rubin Telescope Will Revolutionize Astronomy. Here s Why
https://www.youtube.com/watch?v=X3N-DjVXh44 The most ambitious astronomy project EVER - The Vera Rubin Observatory

Druzice PLATO, ktera by mela byt spustena v roce 2026. To bude velky zlom, snad se to podari.
https://www.youtube.com/watch?v=TofP5yeqNLg Will PLATO Be The Mission To Finally Find Earth 2.0?
https://www.youtube.com/watch?v=w8tx4bXm3Ko Exoplanet Space Missions Over The Next Decade (6 let stare)

TommyAst
Díky za informace a užitečné odkazy. Jinak, na ty polární záře jsem zvědavý, jednou jsem ji viděl dokonce odsud z Brna už letos.

Dnes jsem kometu opět pozoroval, podmínky nebyly úplně ideální, ale celkem to šlo. Vyšla mi na 6,0 mag s ohonem o délce 1,5 stupně. Pozoroval jsem binokulárem 20x80, pouhým okem jsem to už ani nezkoušel, to by musela být minimálně o 1 mag jasnější. Slábne rychle, ale v tomto přístroji je ještě pořád moc hezká a měla by v něm být pozorovatelná pravděpodobně až do konce roku.

Včera večer byly podmínky o něco lepší, tak mi vyšla na 5,9 mag a ohon měl délku 2,5 stupně. Jinak, předpověď počasí teď vypadá poměrně dobře, doporučuji tedy všem vzít alespoň triedry (pokud je máte doma) a na kometu se podívat, pořád je viditelná velmi pěkně. Nejpozději na konci roku z dosahu malých dalekohledů zmizí.

Marek_98
Ted uz to bez techniky nepujde, velmi jasna kometa to byla jen par dni, kdy byla viditelna i z mesta dobre. Ted uz bude jen slabnout.

TommyAst
V kometární astronomii bereme jasné komety až do zhruba 10 mag, což je tak hranice, ve které lze danou kometu spatřit v binokulárech. Potom už je většinou potřeba nějaký větší dalekohled a nad 15 mag už to obvykle vizuálně vůbec nejde (je potřeba si pomoct například CCD kamerou). Teď má kometa zhruba 6 mag a je bezpečně vidět v malých triedrech, jasná tedy pořád celkem je, ale jinak jak píšeš, bude slábnout a pod těch 10 mag by se měla dostat podle současných predikcí někdy v polovině prosince.

Marek_98
Jasna kometa to samozrejme porad je, ale uz potrebujes nejake to nadobicko. Nebo dobry zrak a velmi temnou oblohu. Treba ja jsem M31 nikdy pouhym okem nevidel (nejvzdalenejsi staly obekt viditelny pouhym okem) a v prirode jsem byl v lete dost. Nad 10 mag, to uz potrebujes drazsi a vetsi kalibr, nad 15 mag, to je financne (i logisticky) pro obycejne nadsence nedosazitelne. Observator v Ondrejove, to je o necem jinem.

TommyAst
Souhlasím. Já jsem odsud M31 sice už pouhým okem viděl, ale jen velmi slabě bočním viděním. Z Vysočiny je to lepší. A to si představ, že někde je vidět pouhým okem i M33, ta se nachází v souhvězdí Trojúhelníku a je ještě asi o 2 mag slabší než M31.

Jinak, kometu jsem včera opět pozoroval a už mi její jasnost vyšla jen na 6,6 mag a ohon jsem viděl do délky 1,75°.

Marek_98
Ze takto najdes i magnitudu komety - to pouzivas softvare pro zpracovani snimku s dalekohledu ? Vim ze na Ondrejove se par techto programu pouzivalo, napriklad Cmunipack.

M31 jsem nikdy nevidel, M33 uz vubec ne. Uvadi se jako mezni 5-6. magnituda, v CR vzhledem k svetelnemu znecisteni max. 5. magnituda tipuji. Ale v 19. stoleti nebylo svetelne znecisteni vubec, mezni byla 8-9. magnituda. Tedy samozrejme zalezi jaky ma kdo zrak a na pruhlednosti atmosfery v ruznych situacich. Obri ale vzdalena galaxie M87 ma magnitudu V +8.6, coz byl tehdejsi limit. Ale to asi uz nema sanci nikdo videt (vzalenost 52-55 milionu svetelnych let).

TommyAst
Nikoliv, dělám odhady jasnosti u komet vizuálně. Někteří to dělají i přes tu CCD kameru či zrcadlovku, já ne. Kdyby tě zajímalo, jak se to dělá, zkus se podívat na web kommet.cz (občas tam i já napíšu nějaký ten článek). Pokud bys to nemohl najít, navedu tě.

Jinak, M31 jsem viděl už opravdu mnohokrát, samozřejmě ve většině případů dalekohledem, ale i pouhým okem to jde, akorát odsud z Brna velmi špatně, ale na Vysočině (Tři Studně a okolí), tam je to něco jiného. A M33 jsem neviděl pouhým okem vůbec, jen dalekohledem. Nicméně jak píšeš o té MHV v 19. století, tak pro tyto lidi rozhodně nebyl žádný problém v tom, aby i tu M33 pouhým okem spatřili. A M87, na tu jsem se snad nikdy nedíval ani dalekohledem, co si tak vzpomínám. Je neskutečné, že kdysi mohla být i ona viditelná bez něj.

Marek_98
Udava se, ze kdyz je svetelne znecisteni nulove (coz se v Evrope nevyskytuje vubec, mozna na severo-vychode v risi zla) a perfektne cista obloha, lze pouhym okem videt hvezdy do 8-9. magnitudy. Na obloze je hvezd tolik, ze Velky vuz nenajdes.

Samozrejme na to musi mit clovek perfektni zrak, pri mem veku uz tezko. Priblizne pred 20 lety si pamatuji, jak nejak zhasly lampy a na obloze bylo strasne hvezd a souhvezdi tam vubec nesla najit.

M87 je Virgo A v souhvezdi Panny, nedaleko nebeskeho rovniku. Tak by mela byt vysoko nad obzorem a dalekohledem videt v pohode. S magnitudou +8.6 je viditelnost pouhym okem jen tesne na hranici moznosti za perfektnich podminek s perfektnim zrakem.

M87, tam kazdopadne je zajimavost zcela jineho razu, bylo provedeno jedno z nejslozitejsich pozorovani vubec. Vznikl obraz cerne diry. Cerna dira s nejvyssim uhlovym prumernem na obloze je ta ve stredu Mlecne drahy a v M87, priblizne je to podobne (desitky uhlovych mikrosekund tusim). V M87 je vsak mnohem jasnejsi, i zdanlive.

TommyAst
No, teoreticky by to s tou viditelností M87 pouhým okem asi bylo možné, ale je to v podstatě nereálné, právě kvůli tomu světelnému znečištění. A jinak vím, že k té dejme tomu 8. magnitudě se pouhým okem třeba na Kanárských ostrovech dostat můžeš, ale takových míst na světě moc není. V Česku se dostaneš maximálně k 7 mag na nejtmavších místech, což je Šumava a Novohradské hory. Na Vysočině (Žďárské vrchy), kam celkem pravidelně jezdím, vidíš hvězdy maximálně tak kolem 6 mag. A odsud se dostávám obvykle tak k 5 mag (v centru to bude pochopitelně ještě horší). Jinak, děkuji za tu informaci o té černé díře, to jsem nevěděl.

Dnes večer možná i rozloučení s touto kometou, i když je Měsíc prakticky v úplňku, podíval jsem se na ni a odhadl jsem ji na zhruba 8,2 mag s přibližně 1° dlouhým ohonem. Reálně bude o něco jasnější, ten Měsíc měl samozřejmě vliv. Každopádně předpověď je velmi špatná a kometa bude dále slábnout a navíc už začne zase i klesat k obzoru, takže kdo ví, jestli to vůbec ještě někdy vyjde.

Marek_98
Ty cerne diry v nasi galaxii a v M87 maji jednoznacne nejvetsi uhlovy prumer na obloze, ostatni jsou vyrazne mensi. Jinak byly objeveny cerne diry s hmotnosti 50+ miliard Slunci, ale vyrazne dale a hmotnost jde jen zhruba odhadnout. Cerna dira TON 618 by mela mit hmotnost 66 miliard Slunci nebo jen 40 miliard Slunci, je to neurcite. Vzdalenost je ale odhadovana 10.8 miliard svetelnych let Light Travel distance a pak druhy udaj o vzdalenosti 18.2 miliard svetelnych let (comoving distance, present proper distance). Tyto 3 typy vzdalenosti nejsou to same. Kazdopadne, vzhledem ke vzdalenosti je ta cerna dira uhlove mnohem mensi a hure pozorovatelna.

https://en.wikipedia.org/wiki/TON_618

Jeste vetsi cerna dira muze byt Phoenix A, s hmotnosti okolo 100 miliard Slunci (hruby odhad), vzdalenost okolo 5.86 miliard svetelnych let (light-travel), 8.0-9.2 miliard svetelnych let (present comoving).
https://en.wikipedia.org/wiki/Phoenix_Cluster#Supe...

Cerna dira M87 ma hmotnost okolo 6-7 miliard Slunci, ale je ve vzdalenosti 52-55 milionu svetelnych let. Takhle blizko zadna takto velka cerna dira neni. Akrecni disk kolem cerne diry je velmi jasny, podle radioveho zareni by tam teplota mela dosahovat v blizkosti cerne diry 4-15 miliard stupnu, ale definice teploty (tady Brightness Temperature) je trochu slozitejsi v tomto pripade. Neni to jako povrch Slunce. Takto vypada ta fotka cerne diry pomoci radiove interferometrie:
https://en.wikipedia.org/wiki/Messier_87#/media/Fi...

Rozmer cerne diry tam vidis 50 uhlovych mikrosekund. Pod timto uhlovym rozmerem je videt 1 mm zrnko pisku ze vzdalenosti okolo 4125 km, nebo 8-10 cm velky kamen na Mesici (priblizne).