Dlouho očekávaný příchod komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je tady. Kometu, která aspiruje na nejjasnější vlasatici na našem nebi za posledních 27 let, si můžeme na večerní obloze konečně prohlédnout i z České republiky. Neváhejte a běžte se na ni podívat!... Více >>

Tak klasika západ VO a jediný kdo ji chtěl až tady byl šmejdus GFS. Úplně všichni ostatní prohráli. Prostě tady komety neuvidíme nikdy.

Peter Sedlák 1
Ano, nad Německem je hodně vysoké oblačnosti a to pozorování směrem na západ kazí. Zítra by vysoké oblačnosti mělo být podstatně méně a dále od našeho území, tak snad to i u vás vyjde zítra lépe.

In-počasí
Teď seriózně, když koukám na tu oblačnost tak až úplný blok oblohy to není takže přes díru nebo oslabení by to vidět šlo. Takže to dnes zkusím.
Zítra si ICON zahrává s inverzí a nízkou oblačností v celé západní půlce takže to snad taky nevyjde.

Peter Sedlák 1

I v Mostě viditelná

Chvíli to trvalo než se potvůrka ukázala

Cez moju webkameru

Kometu jsem pozoroval už šestkrát, ale ještě před průletem přísluním, binokulárem 20x80. Poté jsem to zkoušel na ranní obloze na konci září, tam jsem nebyl úspěšný, večer ještě nevyšlo počasí. Snad v nejbližších dnech.

Nadpis článku je ovšem chybný. O komety se zajímám delší dobu, a tak mohu spolehlivě napsat, že za těch 27 let jsme tu měli několik jasnějších komet. Typickým příkladem je kometa C/2006 P1 (McNaught), ta byla viditelná při jasnosti kolem -5 mag i na denní obloze. Kdyby slovo "nejjasnější" nahradilo slovo "nejvýraznější", tak by to ale asi byla pravda. Vedli jsme podobnou diskusi v jednom astronomickém chatu a kometa je podobně jasná jako C/2020 F3 (NEOWISE), ale ohon té letošní je výraznější. A C/2006 P1 (McNaught) zase z našeho území nebyla pořádně viditelná v noci, no a ve dne samozřejmě nebyla tak výrazná (byla to hlavně jižní kometa), což ovšem nic nemění na tom, že byla jasnější než C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Byť se tedy jedná svým způsobem o slovíčkaření, nejjasnější kometa za posledních 27 let to není.

V KH dnes rušila vysoká oblačnost, ale stojí to za to.

Tak nakonec super, kazil to Měsíc, město neefektivními lampami a nějaké cirrusy, ale šlo to vidět okem

Pokus ze zahrady

Tak dnes večer to vyšlo, podmínky sice byly poměrně špatné, bránil svit Měsíce, vysoká oblačnost a to, že byl stále teprve nautický soumrak. Kometa byla asi 15° nad obzorem. Nicméně její jasnost mi vyšla na 3,1 mag, ale snad ještě důležitější je, že ohon měl délku zhruba 10°, což je skvělé. Delší ohon jsem nikdy u žádné komety neviděl. Pozoroval jsem pouhým okem, nepoužil jsem žádný dalekohled.

Skoda, ze po 16. rijnu uz se mi nepodarilo kmetu videt-najit na obloze. Nejspis uz tak jasna neni, a navic nebylo prilis jasno, casto stredni-vysoka oblacnost a nekdy i nizka oblacnost.

Na prelomu let 2006-2007 jsem kometu videl a pamatuji si to. Jednalo se C/2006 P1 (McNaught). V 90 letech byla velmi jasna take jedna kometa, viditelna na obloze celkem dobre i z mesta. Ale uz si presne nepamatuji kdy, musel bych to dohledat. Mohlo to byt v roce 1996-1997.

Obecne:
Kometarni jadra prichazi z daleke oblasti Slunecni soustavy (casto i mnohem dal, nez je obezna draha Pluta). Tam jsou kometarni jadra zmrzla, s teploty velmi hluboko pod 0, i s teplotou nizsi, nez teplota zaznamenana kdekoliv na Zemi (vc. Mezosfery). Kdyz se po nejakem impulsu kometa dostane ke Slunci, zacne se vyparovat a tak vznika ten ohon (hlavne kdyz se kometa od Slunce vzdaluje). Ohony jsou dokonce dva - plynovy a prachovy. A ten plynovy neni tak vyrazny. Kometarni jadro neni moc velke, rozmery odpovidaji mestu nebo velkomestu, je to okolo 5-20 km. Kometa je tedy maly obekt priletajici z dakeka. Prichazejici kometu do vnitrni Slunecni soustavy (do oblasti, kde obihaji kamenne planety) nelze predpovedet priles daleko do budoucnosti. Predpoved, ze nove obevena kometa proleti blizko Slunce a bude videt, to lze tak 1-2 roky dopredu, vice nez 3 roky tezko. Protoze kometa prichazejici z velkych dalek do oblasti blizko Slunce je velmi mala (jadro bez ohonu), daleko od nas a v oblastech, kde Slunce moc nesviti.

TommyAst
Ano, kometa už celkem zeslábla, má 4-5 mag. Slábne rychleji, než se předpokládalo, i když pořád jsou hlášena i nějaká pozorování pouhým okem. Je ale jen otázkou dnů, kdy zeslábne ještě víc a uvidíme ji už jen maximálně v triedrech.

Jinak, ta kometa z 90. let byla podle všeho C/1995 O1 (Hale-Bopp), velká kometa, která dosáhla jasnosti až -1 mag vysoko na noční obloze. Maximum jasnosti měla v roce 1997, zajímavé ale je, že jen o rok dříve jsme mohli spatřit rovněž jasnou kometu, a to C/1996 B2 (Hyakutake), jež dosáhla 0 mag a i když se jednalo o spíše menší kometu, přiblížila se velmi těsně k Zemi a co jsem tak četl, pozorován byl tehdy i více než 50° dlouhý ohon, a to pouhým okem na tmavé obloze.

Marek_98
-1 mag vysoko na obloze, to uz je hodne (skoro jako Sirius). Vim ze tenkrat vysoko na obloze byla videt kometa i z mesta vecer, ale tolik si toho zase nepamatuji. Tenkrat jsem byl na zakladce, o internetu jsem jeste nemel ani poneti. C/2006 P1 (McNaught) byla velmi jasna, ale tesne nad obzorem, jeste na docela jasne obloce. Aktualni C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) rychle zeslabla, z velke casti CR neni moc sance. Jeste to navic kazi hodne nizke i vyssi oblacnosti. Predpoved vyskytu jasne komety (a jen jeji pravdepodobnou jasnost) jde jen mesice dopredu, tak zatim nevime. I male komety mohou byt dost jasne, kdyz se dostanou blizko Zeme. A to je pak i nebezpecne.

Co se tyce komety C/2020 F3 (NEOWISE) tak ta mela byt nejjasnejsi kometou prave od roku 1997 na severni polokouli. Tim padem i jasnejsi nez C/2006 P1 (McNaught). C/2020 F3 (NEOWISE) byla viditelna v cervniu-cervenci (prvni pulka cervence) 2020, v dobe kdy noc nebyla prilis dlouha. V CR byl astronomicky soumrak velmi kratky nebo zadny, na severu Skandiavie Slunce vubec nezapada touto dobou a v techto mistech proste meli smulu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Comet_NEOWISE

C/1995 O1 Hale–Bopp byla objevena v roce 1995, a v roce 1997 dosahla maximalni jasnosti -1.8. Viditelna byla pouhym okem 18 mesicu. C/1995 O1 Hale–Bopp mela dokonce byl nejjasnejsi kometou na obloze od roku 1811. V roce 1811 pak byla jasna kometa C/1811 F1 - Great Comet of 1811 viditelna pouhym okem 260 dni a s maximalni jasnosti 0. magnitudy v rijnu 1811. Tim padem vsak v roce 1997 kometa C/1995 O1 Hale–Bopp byla jeste dele viditelnejsi pouhym okem.

https://en.wikipedia.org/wiki/Comet_Hale%E2%80%93B...
https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Comet_of_1811

C/2006 P1 McNaught byla viditelna mozna snad i ve dne. V 13-14.01.2007 dosahla zdanliva magnituda komety okolo -5.5. Jasnejsi uz je jen Mesic a Slunce, Venuse je nejjasnejsi s magnitudou -4.7. Nejblize Slunci byla kometa 12.01.2007 a objevena byla 07.08.2006, tenkrat s magnitudou +17 a mene nez pul roku pred maximem. Nejjasnejsi vsak mela byt pozorovatelna na jizni polokouli, u nas mozna ani ne. Podle Wikipedie slo nejjasnejsi kometu (co do magnitudy) jen za poslednich 40 let (40 let pred rokem 2006).

https://en.wikipedia.org/wiki/Comet_McNaught

V roce 1965 kometa Ikeya–Seki C/1965 S1, 1965 VIII, and 1965f dosahla perihelia 21.10.1965 jen okolo 450 000 km nad povrchem Slunce (okolo 1 115 000 km od stredu Slunce). Kometa byla na obloze viditelna prez den a v Japonsku dosahla perihelia k pravemu poledni a zdanliva magnituda komety byla -10, kometa pozorovatelna prez den blizko Slunce. Kometa je periodicka, z obeznou periodou vyssi stovky let (udano je 795 nebo 946 let), ale nevi se, jak bude vypadat dalsi prulet, ani klima jake bude u nas. Excentricita drahy je uvedena 0.999915 nebo 0.999925 (excentricita 0 je presna kruznice, excentricita 1 je nekonecna obezna doba, extcentricita nad 1 znamena, ze neni periodicka).

https://en.wikipedia.org/wiki/Comet_Ikeya%E2%80%93...

450 000 km nad povrchem Slunce (polomer Slunce 696 000 km), tam samozrejme kometa proletla velmi rychle a rychle povrch sublimoval. V teto vzdalenosti od Slunce odpovida intenzita zareni ze Slunce (pri albedu 0) okolo 4500 K (+4200 °C) a tok zareni 23 MW na m2, na povrchu Slunce je teplota 5785 K (+5500 °C) a tok zareni 63 MW na m2. Poovrch komety vsak ma albedo pomerne vysoke, nejspis vice nez 0.5, teplota na povrchu komety se tak mohla dostat na hodnoty k 3000-3600 °C (na strane primo ke Slunci).

TommyAst
O všech těchto kometách jsem už slyšel, viděl jsem ale jen tu C/2020 F3 (NEOWISE) a C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Můžu je tedy porovnávat, a první jmenovaná byla o něco jasnější a slábla pomaleji, ale neměla tak dlouhý a jasný ohon, to byla zase doména té druhé. Výhodou komety z roku 2020 bylo samozřejmě to, že maximum jasnosti měla v létě, kdy bylo velmi pěkné počasí, léto a podzim se v tomto pochopitelně nedají srovnávat. Obě dvě ale byly krásně vidět pouhým okem.

Ostatní zmíněné komety byly snad všechny ještě jasnější než tyhle dvě, ale neviděl jsem žádnou z nich. V době přísluní C/2006 P1 (McNaught) mi bylo 8 let a ty další jsem ani nezažil.

Marek_98
C/2006 P1 (McNaught) si pamatuji, jak byla dost jasna nad obzorem kratce po zapadu Slunce, jeste se ani nesetmelo. V cervnu a cervenci 2020 bylo dobre pocasi pro pozorovani, ale kometu jsem nevidel. Chybela totiz tma, takze z C/2020 F3 (NEOWISE) nakonec nic.

C/1995 O1 Hale–Bopp byla jasna vysoko nad obzorem na temne obloze. Ale to jsem jeste chodil na zakladku a zdelovaci prostredky nebyly tak dostupne. Ale i z mesta jsem kometu videl.

Vubec nejjasnejsi kometou byla samozrejme Ikeya–Seki C/1965 S1 resp. 1965 VIII resp. 1965f s magnitudou -10 jenze viditelna vedle, na obloze kousek od Slunce a pozorovani bylo tedy i dost nebezpecne. Na tuto kometu si nejspis nikdo tady v dizkuzi pamatovat nebude, o komete se da najit info na wikipedii i jinde na internetu.

Jak se ty komety mesice-roky dopredu objevi ? Delaji se pravidelne prehlidky oblohy cele (Synoptic survey) a je v databazi na pocitaci, co kde na obloze ma byt a bylo pozorovano a naic novy obekt meni misto. Tak se dobre daji odhalit nove obekty, porovnava to samozrejme vsechno pocitat. Cim slabsi obekty, tim musi byt prehlidka oblohy detailnejsi, dat je mnohem vice a vypocetni vykon je take potreba vetsi. Hvezd do +5. magnitudy je na obloze okolo 3000. Ale novych obektu takto jasnych opravdu moc neni. Pokud pujdeme do 15. magnitudy, obektu a dat bude mnohem vice. Byly takdo objeveny asteroidy, komety atd.

Tady jsou synopticke prehlidky oblohy (synoptic survey), kde limitni dosazitelna magnituda je 20-22 a u DESI dokonce 23-23. V teto hloubce je opravdu hodne obektu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Vera_C._Rubin_Observ...

Novy dalekohled pro synopticke prehlidky ma byt Vera Rubin Observatory:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vera_C._Rubin_Observ...

Mezni magnituda ma byt +24.5 u jednoho snimku a +27.8 u slozenych snimku (pasmo r). Ocekava se katalogizace 37 miliard obektu na obloze (20 miliard galaxii, 17 miliard hvezd a okolo 6 milionu obektu ve Slunecni soustave). Rozliseni kamery je 3.2 giga-pixelu a za rok bude porizeno okolo 200 000 snimku (1.28 PB dat nekomprimovanych).

Kazdopadne komety budou obeveny s vetsim predstihem ale ne mnoho let dopredu. To vubec ne. Magnituda vzdalenych kometarnich jader daleko ve Slunecni soustave (Ortuv oblak) je vyrazne slabsi nez +30.

TommyAst
Ohledně té komety C/2020 F3 (NEOWISE) je to škoda, protože byla dobře vidět pouhým okem i přes absenci astronomické noci. Ohledně těch dalších komet je to tak, jak píšeš.

Jinak, mezi nejznámější prohlídky oblohy, které v dnešní době objevují komety, se řadí například PanSTARRS, Catalina nebo Lemmon. Dříve to býval třeba i LINEAR nebo LONEOS, občas něco objevila i ta WISE/NEOWISE, ale ani ta už nefunguje. Poslední dobou je naopak hodně aktivní třeba ten ATLAS. A nesmíme zapomínat na komety SWAN, SOHO či STEREO.

Na novou observatoř Vera Rubin jsem samozřejmě velmi zvědavý. Vím o tom procesu, jak to vzniká, s lidmi, kteří se zajímají o astronomii, to řešíme už roky. Ale ty limitní magnitudy jsem předtím neznal. Je to pro mě zajímavé zjištění, protože v dnešní době má většina nově objevených komet jasnost zhruba kolem 20 mag, no a i když jsem věděl, že tady ta nová observatoř zachytí ještě slabší objekty, netušil jsem, že ten rozdíl bude až tak výrazný. Díky za informaci. Asi tedy lze očekávat, že od příštího roku dál bude většina komet nést právě jméno této observatoře, respektive pozorovatelů z ní.

Marek_98
Ta kometa C/2020 F3 (NEOWISE) pravdepodobne byla dobre videt, i kdyz nebyl astronomicky soumrak, byla docela jasna. Ja jsem vsak mel totalni absenci zapadu Slunce. Zato COVID zamknul co se dalo, ohledne presunu kamkoliv jinam.

PanSTARRS je docela masivni prehlidka oblohy, chrlici extremni mnozstvi dat a je uz nejakou tu dobu aktivni. Predtim bezel projekt SLOAN. Ja si i pamatuji pripravy na PanSTARRS a prvni clanky o tom, bylo to pred 15-20 lety a tenkrat to byl monstrozni projekt. Vera Rubin jeste bude o dost masivnejsi, objem dat, potrebna vypocetni sila a internetove pripojeni bude potreba monstrozni, pred lety nemyslitelne. A samozrejme vetsinu dat bude vyhodnocovat automat resp. AI. Nebude to jen o kometach samozrejme, bude zmapovano mnoho malych teles Slunecni soustavy. Na webu astronomia.zcu.cz je uvedeno prez pul milionu astreroidu, jejich drahy a pod. Ocekava se ale narust znamych planetek ma miliony.

Mezni magnitudu uvadeji na Wikipedii v tom odkazu, co jdem posilal. Je uvedena pro cerveny R filtr, pro V a B filtr to bude o neco slabsi, ale stale k 20 magnitude minimalne. U Vera Rubin to pujde jeste dal (coz samozrejme znamena enormni mnozstvi obektu)

Od roku 2014 (konce 2023) je v provozu druzice GAIA. Hlavnim cilem teto druzice je mapovani nasi galaxie a predne mereni polohy-paralaxy az u 2 miliard hvezd. Planetky a komety take objevila. A rovnez GAIA objevila exoplanety.

Vera Rubin vsak ma zmapovat odhadem k 17 miliard hvezd a 20 miliard galaxii, teles ve Slunecni soustave okolo 6 milionu, coz je ale hodne samozrejme. Znam bude kazdy vetsi sutr a hlavne kazda hrozba asteroidu. Ale male komety priletajici z dalky jsou tak slabe, ze nebude mozne predpovedet cokoliv dlouho dopredu. Hlavne ohledne zmapovani galaxie a galaxii siroko-daleko to bude naprosta senzace, s neskutecnym mnozstvim obevu, extremnim mnozstvim dat a velkych katalogu obektu. Bude objeveno hodne hvezd, ktere nejsou tak bezne (W, O, LBV, promenne, hyper-giganti atd.). Youtube kanal Frases Cain ma hodne videi o astronomii a jsou skutecne profesionalni a s kvalitnim obsahem. Teleskop Vera Rubin take rozebiral, stejne tak PLATO, WEBB atd. Vera Rubin by mel zacit cinnost uz v prvnich mesicich roku 2025, tedy uz velmi brzo. Nemusi se resit vyneseni teleskopu, takze zpozdeni by se nemelo tolik objevovat.

SOHO a STEREO, to jsou Slunecni observatore ve vesmiru, pozoruji Slunce, Koronu, Slunecni erupce. Na webu projektu se da najit historie Slunecnich snimku, skvrny a podobne. Komety jsou tam videt casto, kdyz se priblizi Slunci a dostanou se az do zorneho pole druzice (ve vesmiru je Slunce umele zakryto a okoli Slunce lze pozorovat non-stop, samozrejme velka vyhoda). Nekdy je tam i videt, ze kometa to do Slunce nabori a samozrejme vypari se. Ta oblast zakryti Slunce nezabira presne Slunecni kotouc, ale presahuje. A cast korony neni videt. Jinak to udelat ale nejde.

SWAN byl uzivatel, ktery tu prispival kvalitne, ale uz sem nechodi, kvuli upadku urovne dizkuze, to se ani nedivim. Hodze se to tu zvrtvo v poslednich letech. Na druzici SOHO pak SWAN dela celo-oblohove mapy, cilem opozorovani je hledat anizotropie (anomalie) ve Slunecnim vetru. Komety take takto byly objeveny.

Jednou z nejzajimavejsich observatori bude druzice PLATO k objevovali exoplanet, ktera by mela zacit pracovat v roce 2026. PLATO bude merit jasnost hvezd velmi presne, coz by na Zemi neslo. Bude pouzivat vetsi mnozstvi dalekohledu. Ale zase z druzice nejdou prenaset prilis velka data. Pozorovani malych zmen magnitudy ma odhalit pokles jasu hvezdy pri prechodu exoplanety pred hvezdou, periodicky se opakujici. Stejne tak to delaji druzice TESS a CHEOPS ktere jsou jiz par let v provozu. Drive byla hlavnim tahounem v teto metode drizice KEPLER a jeste pred tim COROT Exoplanet je znamo okolo 5500, ale s uvolnovanim dat z TESS bude toto cislo pomerne rust. S druzici PLATO bude narust poctu velmi dramaticky. PLATO objevi i komety a zdokumentuje i planetky samozrejme.