Počasí
Fero
Stoupat bude, jsem zvědavý jestli dosáhne predikce, tj. 2. stupně či nikoliv - naštěstí i 2. stupeň drží Moravu v korytě, takže nic tak zlého by se nedělo a dole v lužním lese jen prospěje, když se to rozlije. Mě se spíš líbí, jak to krásně začalo skokově stoupat.
Tady nakonec 41 mm, přitom o pět km dál na Lopeníku bylo přes padesát. Icon dával nějakých 50 mm, Aladin v jednom výstupu dokonce 93 mm (naštěstí nevyšlo nebo to bysme už skutečně plavali 
) a celkem zatím za květen 81,3 mm 
, tj. už v půlce května jsme nad dlouhodobým normálem pro květen (79 mm). Srážkově tedy rozhodně silně nadprůměrné jaro ve srovnání s minulými roky, hlavně duben a květen, v dubnu dokonce napadlo cca 8 čísel sněhu, který se mohl postupně vsakovat, takže přicházíme do léta s velmi dobře nasycenou půdou.
Potok v lese u nás se rozlil do své vymodelované "nivy" (viz. foto), ráno jsem šel zkontrolovat. Teď už jen fučí jak prase, pocitově je venku na rukavice a pořád hučí meluzína 
Aidamko1
Predikce se sekly plošně o 40 mm, den předem o skoro 20 mm, což je na mě brutus, kdyby o 4 mm, tak to beru, nejsou to bouřky, tudíž nelze se vymlouvat na lokálnost, jestli přijde někdo s tím, že u TN od J-JV není nikdy nic jisté, tak to nemá smysl vlastně vůbec sledovat (však to taky tak nežeru jako někteří), zajímavější jsou stejně spíš důsledky, třeba teď průtoky, V a SV to přeji, ale o ten nemám strach.
Jinak aktuálně +7,5 a pocitovka tak +2 až +3, od rána už neprší, hm tak to vám pěkně děkuju, Marcynovi výše jen závidím (v dobrém), tady hrozilo na jaře sucho 9. rok po sobě.
Martin Vítek
igor127
Jenom bych k této malé výmeně něco rád dodal. Jako pozorovatel počasí v severozápadních Čechách a rezident Prahy i Teplic bych rád dodal pár drobností. Za prvé není jedno Podkrušnohoří - jedná se o velmi specifickou oblast, kde se vzhledem ke složitému reliéfu velmi rychle mění úhrny srážek, to nemá v českém vnitrozemí nikde obdoby. Na zlomu Krušných hor a Podkrušnohorské pánve rostou takřka skokově směrem k horám průměrné roční úhrny srážek doslova každým metrem. Často je znát i extrémní rozdíl mezi městy přímo na úpatí hor, jako je Krupka, Osek, Hrob, kde průměrné roční úhrny dosahují 700-800 mm, ikdyž se jedná ještě stále dle nadmořské výšky svou definicí o nížinné oblasti, a městy pár kilometrů od úpatí hor směrem do pánve.
I v samotných Teplicích je znát úbytek srážek směrem od Krušných hor dále do vnitrozemí, tady se už bavíme ale v průměru o 550-600 mm. Podobné je to i v Ústí nebo v Děčíně.
Mírně srážkově bohatší je pak právě třeba Jirkov a Chomutov, které jsou už spíše v situaci oné Krupky, Litvínova nebo Oseka, tedy města přímo nalepená na hory s vyššími úhrny srážek, tam jsou již průměrné úhrny jistě nad 600 mm.
Méně srážek mají města "hlouběji ve vnitrozemí", jako Most, Bílina, odhadem tak 450-500 mm. Nejnižší průměrné roční úhrny panují v oblasti, kde se nešťastně kombinuje vliv srážkového stínu jak Krušných hor, tak i Českého středohoří a také Doupovských hor. Průměry často pod 450 mm/ročně - Žatecko, Lounsko, jižní Mostecko a Chomutovsko, částečně i Litoměřicko, Kladensko a Rakovnicko či sever Plzeňského kraje.
Důvod, proč na severozápadě často žehráme na sucho, je ten, že zde výrazně více chybí srážky v letním půlroce, které jsou mnohem více viditelné a částečně se dá řici, že i více potřebné (vegetační sezona). Háček je ale v tom, že zatímco třeba právě v Teplicích, Ústí, Děčíně je tento deficit z léta často vyvažován v měsících zimního půlroku, kdy zde prší srovnatelně jako třeba v lokalitě typu Liberec, v lokalitách typu Lounsko/Žatecko/Mostecko prší velmi málo i v zimním půlroce. Zimní srážky mají jiný charakter a často lze pozorovat "pozdržený" nebo "odsunutý" srážkový stín, kdy lokality v Podkrušnohoří se často svezou ještě s vysokými "horskými" srážkovými úhrny. Dále ve vnitrozemí ale mají smůlu, srážkový stín mají v plné síle jak v zimě, tak i v létě. Zhruba od Prahy dál na jihovýchod čelí srážkovému stínu spíše v zimě, deficit zde naopak napravují spíše letní měsíce, podobně je to vlastně i na celé střední a jižní Moravě.
Pro ilustraci z vlastních měření - průměr posledních zhruba 15 let (berte prosím s rezervou) - průměrný lednový úhrn srážek Teplice = 45 mm, zatímco centrum Prahy = 20 mm, kdežto červenec v Teplicích = 66 mm, kdežto Praha 78 mm. Celkové srážky Teplice 588 mm, Praha 532 mm. V součtu je na tom mnohem hůře právě oblast mezi zhruba Kladnem a Mostem a pak také jižní Morava. Na jižní Moravě jsou zimy patrně nejsušší z celé republiky,
v měsících letního půlroku zde však často prší relativně více, ne však dost na to, aby průměr ročních srážek byl vyšší než nějakých 500 mm.
Vyšší zimní srážky třeba právě v těch Teplicích jsou výhodou pro doplňování vlhkosti v celém půdním profilu a také doplňování podzemní vody. Odpar je tou dobou minimální, stejně i požadavky vegetace. Mimo jiné vegetace z těchto zimních srážek těží až do léta. Pro letní povrchové sucho je však nedostatek srážek v létě a pro vegetaci s mělkými kořeny horší. Pro stromy s hlubšími kořeny je však tento režim zřejmě naopak výhodnější.
Oproti severozápadním Čechám má z hlediska sucha jihovýchod země nevýhodu v tom, že je zde mnohem více slunečního svitu, jasných dnů a sluneční záření zde má větší sílu. Také teploty jsou zde neoddiskutovatelně vyšší. V průměru je sice Podkrušnohoří jen o kousek chladnější než Pálava, pod Krušnými horami však dělá vyšší roční průměr zejména mnohem teplejší zima, v létě nás jižní Morava celkem zřetelně poráží. Celkový výpar je na jižní Moravě jasně vyšší a odhadem to, na co je v severních Čechách třeba 500 mm, je na jihu Moravy třeba o takových 150- 200 mm víc. Ono se to někdy nezdá, ale i v naší malé zemi je ten rozdíl mezi severem a jihem dost znát. (Srovnejte klima Českých Budějovic a Liberce v podobné nadmořské výšce, případně Klatovy versus Trutnov).
Závěrem bych ještě dodal, že ať už předpověď či modely říkají cokoliv, nepamatuji si, že by někdy ze srážek, které k nám jdou od jihovýchodu ze Středomoří, někdy v Podkrušnohoří pořádně zapršelo. Rozdíl je leda v tom, že někdy se srážky doplazí až k Praze, jindy spíše jen na Vysočinu. Alpy to však vždycky odklání směrem na Moravu a do Slezska, na Slovensko a Polsko. V tomto ohledu je pak v rámci SZ Čech jedno, zda stojíte na vrcholu Krušných hor nebo ve vyprahlém Žatci - ze středomořských níží, které se blíží od J/JV zde buď vůbec neprší, případně jen velmi málo.
Někdy se zdá, jakoby za tím byly nějaké čáry a počasí to dělalo naschvál. Ale ve skutečnosti to do sebe všechno celkem pěkně zapadá a nám, kterým nezapršelo, nezbývá, než se zlobit na Alpy. Ale vsadil bych se, že panu Vítkovi z Jirkova může být útěchou, podobně jako i třeba Teplicím, že zhruba od října bude v naší oblasti čistě ze statistického pohledu pršet opět více a deficit se trochu dorovná. Horší to mají vážně třeba v těch Lounech nebo někde ve Slaném.
Petr75
Díky, to máte pravdu :-) A určitě i otepující efekt Šumavy a částečně i Alp, které hlavně při jihozápadním proudění umí pěkně fénovat :-) A taky větší blízkost k Atlantiku. Na druhou stranu Liberec je na podzim a v zimě mnohem častěji mimo inverzi, tedy teplejší. Ono těch vlivů, které utvoří specifické klima pro danou oblast je vždycky hrozně moc. Máte ale pravdu, že u Liberce ty hory dělají jistě hodně. :-)
Jan1995
Určitě je dobrý postřeh odlišných průměrů v zimě a v létě. V létě se vyskytuje srážkový stín méně častěji, většina srážek padne buď v chaotických bouřkách nebo na zvlněných studených frontách, které postupují často tak, že zintenzivní až v centrální oblasti ČR nebo na jihu/východě. Proto vychází v létě SZ sušší včetně Krušných hor oproti třeba Vysočině. V zimě mají obecně hodně srážek pohraniční oblasti, včetně těch nízkých poloh, které jsou velmi blízko horám. Ve vrchovinách ve vnitrozemí jsou srážky mírnější, ve srážkovém stínu dál od kopců slabé.
Aldy
No taky to sleduju, ale zdá se mi že ty silnější odrazy se drží na Slovensku a posílá to sem jen to mrholení, ale pomalu a jistě se to sem přibližuje.
No každopádně tady napršelo dost až 39mm
No uvidíme co bude dál, ale žádné zázraky už nečekám. Jestli se to sem dostane nevím, ale pokud ano tak by z toho ještě těch 15-20mm spadnout mohlo.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
U toho srovnání Liberce a Č. Budějovic bych jen dodal, že větší roli než sever a jih hraje poloha, kdy Liberec je vklíněný mezi horské hřebeny a díky tomu je klima výrazněji chladnější a deštivější.
