Počasí
Yurri
S teorii, že lesy přitáhnou vodu mám problém při ohlédnutí se do historie.
V malé době ledové byla velká neúroda hlavně díky vydatným dešťům. A historie nám nabízí i pěkný příklad v podobě odlesnění na rudy bohatých pohraničních hor. Konkrétně Krušné hory byly v důsledku důlní činnosti zcela holé. Přesto právě toto období bylo na srážky nejbohatší v důsledku to s často se opakující neúrodou.
ROFA
Doporučuju nastudovat: https://www.youtube.com/watch?v=mZQa6An6Ijg
Obecně není problém se srážkami jako takovými, ale v neschopnosti půdy vodu dostatečně zadržet (zvlášť na horách) a zajistit průsak do spodních vrstev a problém s úrodou v těchto dobách byl díky nízkým teplotám, nedostatku slunečního svitu a chorobám plynoucím z vlhkosti.
Současný problém je ten, že malá plocha lesa nevhodného složení nemůže nevyschnout díky stoupavým horkým proudům z okolní zemědělské krajiny, právě tam vzniklo napadení kůrovcem, při přívalech voda přeteče přes kořeny utužený přeschlý povrch a nic se nestihne vsáknout, houba nefunguje. Potřebujeme les jako houby a ne zdroj dřeva, jakékoliv dřevo může na místě zetlít a jako houba fungovat, jenom trouba (špatný hospodář) by toho nevyužil.
Yurri
To video jsem samozřejmě už viděl.
Proto mi přijde, že zkušenosti našich předků jsou s takovou teorií v rozporu.
Pokud by les měl tak významný vliv na množství srážek pak naši předci odlesněním nedosáhli potřebného efektu. Naopak v celé Evropě bylo vlivem nadprůměrných srážek tolik, že to vedlo k neúrodě.
Proto si kladu otázku opačnou. Když odlesnění nevedlo ke snížení srážek, pak proč by zalesňování mělo vést ke zvýšení srážek.
Frantis95
No já to pak ještě jednou přepočítal a od 19.11. tu spadlo ne 21mm, ale rovných 20mm, takže jsem na tom prakticky jako Vy. Z nedávných přeháněk spadlo asi 0,1mm a ze srážkoměrů se nedá nic vyčíst. Jinak to schválně počítám od 19.11. protože 18.11. se vyskytl poslední docela normální déšť, kdy spadlo 8mm a i tak to není moc. V prosinci spadlo 15.12. 6mm, 24.12. 4mm a jinak tu pršelo jak píšete většinou po desetinách mm.
Jinak Yurri má tady ze všech asi největší přehled a to, co píše je trefné. Nezalesněná krajina je problém a způsobuje extrémy, jak sucho, tak i povodně. Rozpálené pole nebo kukuřice (vysoká kukuřice je "dobrá" když spadne 50mm při bouřce za půl hodiny, to se vše spláchne) je taky další velký problém, v lese je alespoň stín, mokré pole vyschne během 2 dnů, v lese se vlhkost půdy ve stínu pod vrstvou listí udrží i několik týdnů bez deště. Další problém jsou převažující nepřirozené monokulturní lesy - smrk, borovice, které jsou velmi málo odolné vůči suchu, větru apod. Za 99% problémů si může člověk sám.
Hody
Údaj ze stanice Praha Chodov je určitě chyba, takto nízké srážky za prosinec tam být nemohly.
S ohledem na stav krajiny, která se v příštích 10-ti letích zásadně nezmění, nás v budoucnu čekají často sucha a lokální přívalové povodně. Stejně nechápu koho napadlo udělat pole na svahu a vysadit tam vysokou kukuřici... to je normálně hazard a pak si říkáme člověk moudrý...
aura333
Srandu si nedělám ano poslední silnější sucho bylo v roce 2015. Já to beru celkově v ČR.od té doby je sucho vždy jen na malém území a to bylo každý rok. Silné sucho je podle mě když zasáhne území více krajů a plošně vysychají zdroje vody že jsou tisíce domácností bez tekoucí vody. a jsou velké ztráty na úrodě. To co v ČR je je klasické sucho které je běžné chápu že pro lidi kde zrovna panuje to není příjemné a upřímně jsem rad že po dlouhé době se nám začalo vyhýbat. Problém spíše je že díky sociálním sítím atd. se to více řeší a nafukuje se to.
A je pravda že Yurry má přehled ale jeho nápady jsou úplně mimo realitu že nepůjdou nikdy provést i kdyby lidi chtěli.
Samik
Z části souhlasím, ale stejně když čtu Vaše příspěvky, tak mám pocit, že to zlehčujete a to, co je extrémní a závažné sucho je podle Vašeho názoru klasické obyčejné sucho a všechno je OK. Ten Váš pohled mi prostě přijde zkreslený a neodpovídající realitě, tak jak to ve Vašich příspěvcích píšete.
Jinak vyschlé studny, tisíce lidí bez vody a škody na úrodě byly asi každý rok od roku 2015 v určitých regionech.
Samik
No je fakt, že i onen Doc. Pokorný (viz posl. odkaz na video) mi říkal, že takový pokus jako já si dělám na 4 m2 nemůžou zrealizovat, pač aby na to dostali nějaký grant, tak to musí být na poměrně velké ploše, vše je tudíž pouze o vlivu biouhlu po přidání do kompostu nebo do různých typů půdy, ale já ty složky tam mám třeba další 3, které nejsou nejlevnější (klidně po sečtení všech pár tisíc Kč na 1 m3 materiálu), to je nad jejich finanční možnosti, bych musel žádat snad EU.
Jinak ale cílem by měl být program, který jasně řekne, jaký substrát by se pro který strom, keř či plodinu měl vyrobit, aby ta plodina byla násobně odolnější proti suchu či byla mnohem plodnější, nevím proč to ještě neexistuje, jednoduché a účinné v boji proti suchu či povodním (zasakovací pásy) jako nic jiného.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
