Počasí
Funkční a bezpečné, technické řešení globální změny klimatu neexistuje a času není nazbyt.
Je potřeba co nejdříve snížit na polovinu svojí spotřebu energií, paliva, pohonných hmot, vody, potravin, masa, dřeva, zboží, surovin a neplýtvat.
Paráda, klimatičtí magoři dostali za uši!
https://www.echo24.cz/a/HVZrC/zpravy-svet-prelomov...
10 mega pokuta, plus 15 mega náklady řízení.. JO JO JO!
Pokud co nejdříve podstatně nesnížíme svojí obrovskou spotřebu my samy, tak to udělá planeta a to pro nás bude horší a zažijeme to už my.
Tentokrát vyjímečně povedený článek, se všemi aspekty..https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/proble...
Aneb proč je Teherán bez vody a proč tam nastane stěhování národů, důvody a důsledky, i to sucho je nakonec O.K...
Anebo je to celé jinak ?
https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-neobvykle-zab...
Moc pěkný článek o "nezávadnosti" větrníčků...https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/oze-ak...
Zastavení další výstavby větrníků ve Francii:
Rozhodnutí Státní rady Francouzské republiky je praktickou aplikací prevence zakotvené ve francouzském Enviromentálním zákoníku. Stát podle něho musí přijímat ochranná opatření za situace, kdy na jedné straně panuje vědecká nejistota a na straně druhé hrozí závažná újma pro zdraví člověka i poškození životního prostředí. Jako základní systémová mezera ve francouzských normách z roku 2011 bylo, že regulace pro VTE se soustředila výhradně na slyšitelné frekvence, tedy na hluk, měřený v pásmech od 125 Hz do 4000 Hz. Tento přístup explicitně ignoroval problematiku nízkofrekvenčního hluku v rozsahu 20-125 Hz a infrazvuku (pod 20 Hz). Vědecké poznatky přitom dlouhodobě ukazovaly, že i tyto neslyšitelné frekvence obtěžují lidi i zvířata, zapříčiňují poruchy spánku a snižují celkově kvalitu života v blízkosti VTE. Ohled i na existující soudní spory francouzských občanů a jejich sdružení proti provozovatelům VTE vedla Státní radu k přijetí zásadní stanoviska, kdy soudní moc chrání občany před nedostatečnou ochranou práv občanů francouzským státem.
Francouzský verdikt, který vedl k okamžité paralýze schvalování nových projektů VTE a k právní nejistotě ohledně existence stávajících 8 000 obřích větrných elektráren, jasně odhalil mezeru mezi politicky a ideologicky urychlovaným rozvojem větrné energie (ale v ještě větší míře solárních zdrojů) a neschopností modernizovat regulatorní rámec. Ten by měl v prvé řadě dbát na to, aby nově budované a politicky prosazované zdroje nakonec nebyly samy enviromentálním problémem.
No a aby toho nebylo moc:
Jak informovala německá edice mezinárodního deníku Epoch Times lékařka Ursula Bellutová-Staecková předložila důkazy o tom, že infrazvuk z větrných turbín představuje zvláštní nebezpečí pro všechny živé organismy. Větrné turbíny generují velmi nízké složky infrazvuku v pulzujícím a chronickém účinku. Spolková agentura pro životní prostředí (UBA) podle Dr. Bellutové-Staeckové se neodvážila dosud vydat zásadní stanovisko, že neexistují žádné vědecké důkazy o možném škodlivém vlivu infrazvuku z větrných turbín. V rozhovoru se kriticky vyjádřila k plánům výstavby obřích větrných elektráren v Německu. Srovnání lesů v Berlíně/Braniborsku s lesy například ve Schwarzwaldu to jasně ukazuje: oslabení atlantického západního proudění po odvedení větru zhruba 10 000 větrných turbín západním a severozápadním směrem viditelně poškodilo zdejší ekosystémy - lesy, vřesoviště, pole, louky, rašeliniště, tůně - a způsobilo jejich náchylnost ke škůdcům v lesích, jako je kůrovec.
a nakonec nás to ještě votráví, a to nejen pocitově..
Ale nyní se ukazuje ještě větší problém spojený s větrníky: mj. z jejich vrtulí dochází abrazí k uvolňování per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS). Jak uvedl německý portál Iniciativa pro demokracii a osvětu (IDA) Odkaz, jde o syntetickou chemickou sloučeninu s obsahem fluoru. Tyto látky jsou kvůli perzistenci a bioakumulaci rizikem pro zdraví. PFAS jsou někdy označované jako věčné chemikálie. Současná věda nemá prakticky využitelnou technologii, která by dokázala odstranit tyto látky ze životního prostředí. V externí laboratoři bylo nedávno analyzováno celkem 60 vzorků divočáků zastřelených v Porýní-Falci v blízkosti větrných na přítomnost PFAS. Výsledky ukázaly, že všechna játra divočáků výrazně překročila maximální obsah PFAS platný v celé EU od 1. 1. 2023. Jejich maso nesmí na stůl spotřebitelů, ale putuje do kafilérie.
V závislosti na lokalitě a výkonu je množství abraze přibližně 30-150 kg na větrnou turbínu a rok a více v případě pobřežních lokalit nebo velmi vysokých větrných turbín. Je třeba zde poznamenat, že k této abrazi dochází v oblastech, které dříve nebyly zasaženy průmyslovými emisemi, tj. dochází k rozsáhlému znečištění dříve většinou nedotčených oblastí. Násobit uvolňování těchto látek bezmála 32 000 větrnými elektrárnami, to už je velmi zneklidňující objem nebezpečných látek.
Takže.. co s tím, Stavět či nestavět? Toť otázka!
listopad 2025 sever Austrálie, cyklóna Fina, nárazy větru až 200km/h, přívalové deště, záplavy
listopad 2025 Chorvatsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Albánie, Řecko, Bosna a Hercegovina, Srbsko; silné zimní bouře, vysoké úhrny srážek, záplavy, sesuvy půdy
listopad 2025 Indonésie Jáva Sumatra, Malajsie, jih Thajska; silné deště až 330litrů na m2 za 24hodin, rozsáhlé záplavy, sesuvy půdy, stav nouze
27.11.2025 Srí Lanka, bouře Ditwah, silné deště až 360litrů na m2 za 24hodin, záplavy, sesuvy půdy, stav nouze
palma
Před 17 lety jsme byly v létě v Německu na kolech, u hranic z ČR. Ty větrníky tam už hojně stály a samozřejmě, nepříjemný zvuk byl slyšet i několik stovek m od větrníku. V roce 2008 byla jiná technologie a samozřejmě teť už ten hluk takový není. Ale to je jen slyšitelný hluk. V případě infrazvku (který rovnež škodí) toho moc zlepšit ani nejde.
Větrníky mají spousty negativních vlivů, to už se ví dávno. Nejhorší je to pro ptactvo, pak výstavba velkého kolosu v odlehlých místech, hluk, vrtule z těžko recyklovatelných materiálů a taky jedy. Soláry jsou na tom výrazně lépe. Větrníky jsou z OZE nejhorší.
Uhelné elekrtárny jsou nejhorší na CO2, to ano. Ale pokud nebudeme uvažovat CO2 vůbec a zaměříme se na bezpečnost, konkrétně počet fatálních případů vs. produkce energie (třeba úmrtí na TWh). Nejhorší na tom jsou opět uhelné elektrárny a nejlepší (nejméně fatálních případů) elektrárny jaderné. U vodních, solárů, větrníků nejsou pořádná data ale z OZE větrníky nejhorší podle všeho budou.
Jo, a takhle to dopadá, když se plýtvá vodou, plundruje se vlastní země, ničí se zemní fond apod. to zase bude uprchlíků, kteří za nic nemohou... protože prý za to může GO, a všechny země severu....
https://press1.cz/novinky/krize-viditelna-z-vesmir...
Írán se nachází v 6 po sobě jdoucím roce sucha, jehož rozsah a intenzita jsou bezprecedentní v moderní době.
ACEOF ACES
Jsou období sucha a období deště, je taky plýtvání vodou ( viz jejich pěstování rýže ve velkém, odvedení řek mimo koryty, devastace podzemních zdrojů, a zanedbání infrastruktury, viz v článku uvedené ztráty vody v soustavě ( skoro 50% není opravdu málo) Jejich problém, oni se o naše problémy taky nezajímají. Zajímavé je že třeba Izrael má tolik vody, že jí zásobuje (zásoboval) i pomalu celou Palestinu.. Tomu se říká... hospodaření s vodou..GO s tím má co dočinění docela minimálně.
Homo economicus zapře i nos mezi očima a bude lhát do poslední chvíle.
To, že je v Íránu už 6 let extrémně málo srážek, je důsledek globální změny klimatu.
V Íránu od 23. září 2025 v 15 z 31 provincií nebyly zaznamenány žádné srážky.
ACEOF ACES
Takže ta devastace půdy, zanedbaná infrastruktura, zbytečné plýtvání vodou při zavlažování apod. není pravda.. že jako tady zase lžete že někdo lže....a zjistěte si srážkové mapy z minulých období tak 20 let zpět).. to taky něco zjistíte..
viz zde : Průměrné srážky v Íránu dosahovaly od roku 1901 do roku 2024 227,80 mm, přičemž historického maxima 344,36 mm dosáhly v roce 1957 a rekordního minima 128,50 mm v roce 2021. Zdroj: Světová banka. Srážky v Íránu se v roce 2024 zvýšily na 235,19 mm ze 199,18 mm v roce 2023.
Zdroj: https://www.extremeweatherwatch.com/countries/iran...
Je to tam i s tabulkou.. a včil mudruj, economikusi..
a tady je to přímo ve vědecké studii..
Írán zažil v posledních desetiletích výrazný nárůst nedostatku vody. Hlavním faktorem byla značná neudržitelná spotřeba vody zemědělským sektorem. Tato studie kvantifikuje prostorově-časovou dynamiku hydrometeorologické dostupnosti vody, pokrytí půdy a růstu vegetace v Íránu a hodnotí jejich vzájemné vztahy se zvláštním zaměřením na rozvoj zemědělské vegetace. Analyzuje globálně dostupná data o reanalýzách klimatu a satelitní časové řady a produkty, což umožňuje celonárodní průzkum posledních 20+ let na detailních prostorových a časových škálách. Výsledky ukazují rozsáhlé zemědělské rozšíření (27 000 km
) a výrazné zintenzivnění zemědělství (48 000 km
). Současně pozorujeme výrazný pokles celkového zásobování vody, který není vyjádřen poklesem meteorologického přísunu vody, což potvrzuje neudržitelné využívání podzemní vody především pro zemědělskou závlahu. V důsledku nedostatku vody identifikujeme zemědělské oblasti se ztrátou nebo snížením růstu vegetace (10 000 km),
zejména v zavlažovaných zemědělských oblastech za (hyper)suchých podmínek. V přírodních biomech Íránu výsledky ukazují klesající trendy růstu vegetace a degradace pokryvu půdy od řídké vegetace k neúrodné půdě v oblasti 40 000 km,
převážně na západních pláních a podhůří Pohoří Zagros, a zároveň rozšířené trendy zelenání, zejména ve vyšších nadmořských výškách. Celkově tato zjištění poskytují podrobné poznatky o příčinách a důsledcích antropogenního sucha v Íránu souvisejícím s vegetací a mohou podpořit udržitelné plány řízení pro Írán nebo jiné polopouštní oblasti po celém světě, často čelící podobným podmínkám.
zdroj: https://www.nature.com/articles/s41598-022-24712-6...
Srážky za rok 2021 byly o 40% nižší než 57letý průměr.
Írán
Srážky za rok 2021 rekordní historické minimum.
Srážky za rok 2022 byly o 23% nižší než dlouhodobý průměr.
Srážky za 2024 podprůměrné.
Od 23. září 2025 v 15 z 31 provincií nebyly zaznamenány žádné srážky.
Takže - Průměrné srážky v Íránu dosahovaly od roku 1901 do roku 2024 - 227,80 mm
v roce 2024 - 236mm - nadprůměr ne podprůměr, jak uvádíte..
2023 - 198mm
2022 - 175mm
2021 - 132mm
2020 - 264mm
2019 - 277mm
Takže co? během těchto 6 ti let 3x podprůměr a 3x nadprůměr.. dobrý co? Takže lžete protože píšete, cituji : To, že je v Íránu už 6 let extrémně málo srážek, je důsledek globální změny klimatu. Průměr za těch šest let vychází 213,6 mm.. a dlohodobý průměr je .. 227,8 mm tedy deficit srážek je za toto období .. pod deseti procenty...přičemž tři z těch šesti let byly nadprůměrné srážky.
Holt je hlavní příčina... rostoucí spotřeba a omezené zdroje... to snad nebudete popírat, no ne?
Ace of ace je jen zahlcen negativami a i kdyby se atmosféra uzdravovala tak by hledal všechno jak by se ten proces mohl zkazit a vyšle alarmy. Ale bohužel Eso Es to eso nemá.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
