Počasí
Protože se pod různými tématy rozeběhla dizkuze o tom jak měřit správně teplotu i další meteorologické veličiny, zakládám toto téma do dizkuze, jak měřit správně i nesprávně teplotu, srážky, cokoliv. Momochodem, podobný název má i předmět na Matfyzu (navazující Mgr studium meteorologie).
Aspoň zbytečně rozsáhlé dizkuze o způsobu měření se nebudou vyskytovat v jiné dizkuzi a nebude to zbytečně znepřehledněné.
TommyAst
Super, díky za založení tématu 
Nejdřív těch 22 z 27 intervalů. Šlo o to, že v těch 27 intervalech, bylo dosaženo nějaké maximum. A pak, kolik dalších 10-minutových intervalů, mělo tu hodnotu, aspoň v blízkosti toho denního maxima. Tzn. že ty Doksany prakticky těch 4,5h, drží tu teplotu okolo maxima. To je těch 22 10-minutových intervalů, z celkových 27. U těch Žabovresk to bylo jen 16, tzn. jen v půlce toho času. Co tím chci na tomhle ukázat, že tohle mi řekne, jak v tom dni, bylo na které stanici teplo. Jestli to někde nelítá nahoru dolů, nebo se nejedná o jiné vlivy. Ať už krátkodobému ovlivnění teploty, z různých důvodů. Takže jestli vidím, že na tý stanici to jede většinu těch dat, skoro ve stejných hodnotách, a nebo ne. A takhle to vlastně vnímá většina lidí, aniž by potřebovala sledovat přesně teploty. Prostě vylezu ve 12h je teplo, vylezu ve 13h, je teplo. Naopak když ta hodnota max teploty, tam krátce vystřelí, a pak to jde níž, tak vylezu ve 12h, je chladněji, vylezu v 13h, stále nic moc, vylezu ve 14h, a už se ochladilo, ale maximum bylo v půl druhý o 2 stupně výš. Jenom na zamyšlení, jak se tady oficiálně dělá s průměry, jak hraje roli umístění, atd. Ale nejde se moc k tomu, co mi to řekne přes den. Za mně ideální denní průměry, počítat jako denní. Dle polohy Slunce v roce. Pro příklad, máme květen, za mně denní teploty počítat v 10-minutových maximech, dejme tomu od 8h do 20h. To je to, co mně zhruba přes den zajímá. A zbytek jsou noční teploty. Jednoduchý a víc reálný. Ukáže mi to líp data přes den, a v noci, kde je mrazovka, nebo naopak centrum města, apod.
A dal jsem si tu práci, a spočítal průměr maxim včera v Doksanech. Od cca 8h do 20h, dle posunu ještě 
No a vyšla mi hodnota 17,7°C. Včera dejme tomu od 10h do 19h, tam byla teplota mezi 16-21°C, a vlastně tomu odpovídá i reálný průměr 10-minutových hodnot max teploty. Takže mrknu večer, vidím cca 18°C, a vím zhruba, kolik stupňů tam přes den bylo. Naopak denní průměrná teplota dle ČHMÚ byla 12,1°C
Max teplota 20,7°C. Je to škoda, když máme prakticky minutový hodnoty, a počítají se tři hodnoty za den, v jednu minutu. Pochopím, že před 40, 50 lety, kdy ještě nebyla úplná automatizace, a šel k budce 3x za den pozorovatel. Ale v době výborných dat, je škoda, že se stále jede, jak v minulém, nebo předminulém století. Ok do kroniky pro srovnání pro badatele dobrý, ale v roce 2025, jsme už někde jinde
Lerak2
Ohledně těch srážek to chápu tak,že je na základě historických dat vytvořena srážková mapa ČR,která se může třeba vlivem KZ postupně měnit,i když orografie je neměnná.Pak tu tedy máme různorodé rozložení srážkových úhrnů,které jsou pro dané oblasti typické (průměrné).Pokud tedy všem spadne 10mm vody,máme sice zalito všichni stejně,ale v % vyjádření se za dané období budeme lišit.Stejně,jako mapa odchylky od srážkového normálu ještě neznamená,že v případě deficitu,např. na horách,tam panuje půdní sucho.Ale pokud v této mapě bude v deficitu naše srážkově slabá oblast,je to už v tomto období malér.Tak to chápu já,i když letos i ty hory trpí,slovo Atlantik už je tady pomalu za sprostý slovo,kde je to pro Čechy typické vlhké a svižné oceánské proudění,to pak není divu,že tady čtu o rekordním počtu MD v souvislé řadě několika měsíců,to by Atlantik nedovolil 
Lerak2
Já si do deníku píšu obě hodnoty, jak aritmetický průměr ze třech termínů i co mi vypočte stanice všechny hodnoty asi to počítá po 5 minutách, to jsem nezjišťoval. Ony se často ty hodnoty denní i měsíční o desetinu, dvě liší... proto jsem začal ale třeba Ivu Rolčíkovi do databáze posílat měsíční hodnotu vypočtenou stanicí, někdy je vyšší než z klasických termínů, někdy nižší, častěji je ale o něco výše.. Ale přijde mi to přesnější. Ono jde hlavně o to zachovat homogenitu dat, kdy se to takto počítá desetiletí, a změnou by se tato narušila.. takže je chápu.
Jinak mě mrzí, že v té rakouské síti stanic není více českých, ale furt je jich tam násobně víc než slovenských... tak aspoň něco, kvalita tam je, plus domovská stránka stanic, statistiky, grafy.. všecko na parádní úrovni, a minima, maxima všech prvků z celého světa okamžitě. Jako fakt nedoceněná síť, plus mají i mobilní aplikaci pro každou stanici.. a přijde mi lepší než cokoliv, co jsem dosud používal.. Sice dneska znovu krátký výpadek zasílání dat, celkově to ale přebíjí kvalitou jinde. Tak doporučuju, pokud máte stanici, šup tam s ní, budete světoví :-). A nic neplatíte jako jinde...
In-počasí je fajn, ale pořád mi přijde takové jednodušší, a pro mě co rád hledá různé nové vychytávky a zkoumá co kde, je to takový základ dalo by se říct..
Možná jste si všimli, že aplikace Počasí Meteo nabízí i data ze stanice na monitoru PC.. vyzkoušeno, ale nelíbí se mně, že pro aktualizaci musíte pořád klikat pro obnovu dat.. to je otravné.. plus je naopak tmavý režim. Ale víc se mi líbí ta druhá, která je také uzpůsobena pro monitor..
kapr84
Přesně tak, ony ty denní průměry je za prvé jednodušší dělat že tří dat, a kvůli zachování kontinuitě.
Jednou až budou všechny stanice v republice nebo i na světě automatické, a to i na vypočítání průměru, tak jsem pro to počítat to třeba po minutě, když to přeženu..
Moje čidlo teploty je celkem dobře umístěné nato že jsem ve velkém městě, přesto kvůli zachování kontinuity beru teplotu na denní průměr ze severní strany domu ( jako Klementinum..)
Olomouc, Šibeník 17.5 °C Už jen slabý SZ vítr, vlhkost 33%, min. 3°, ... VíceFilips
Lerak2
Jsem si ani nevšiml, že jsou ve Studnici ty stanice dvě. Musel jsem si mapu hodně přiblížit, ay šlo na tu druhou kliknout. Stanice se téměř překrávají. Znal jsem stanici Studnice (Kraj Vysočina, 781 m n. m.) od Jirky Zeleného. Ta vypadá, že měří OK. Data ze stanice jsou teprve od roku 2024.
https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/studnice_...
Ale stanice Studnice (Kraj Vysočina, 786 m n. m.) od Karla Novotného ukazuje odpoledne teploty razantně vyšší, někdy k 18 hod je tam velký nárůst teploty a přeměřování je zřejmé. Studnice od Karla měří od roku 2016. Ty rekordy v tabulce jsou nesmysl, všechny rekordy jsou úlet stanice nebo chyba v přenosu samozřejmě. Reálný je leda tak tlak, ale musel bych ověřit ty dny extrému.
https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/studnice/...
Karel83
Ten výpočet průměru ze 3 termínových hodnot je tu pro to, aby mohl pozorovatel spát v noci a aby mohl odečíst data jen 3x denně. Většina stanic v ČR byla dobrovolná, profesionálních máme jen pár desítek. A samozřejmě celá desetiletí i staletí byly stanice manuální, automatické stanice jsou moderní upgrade, něco jako mobily, které dřív také nebyly. Průměrná teplota se počítá podle starého výpočtu kvůli zachování homogenity dat.
V Praze Klementinu je to ještě složitější. Ve 20-21. století se měří T07, T14, T21 MST, tedy 3x denně a z toho se počítá průměrná teplota. Dříve se ale v Klementinu měřila teplota v jiné časy a možná jen 2x denně nějakou tu dobu. I odečet Tmax a Tmin byl v Klementinu v jinou dobu, ne 21-21 MST resp. 21-07 MST (srážky 07-07 MST). Vypočet průměrných denních teplot v Klementinské řadě byl komplikovanější, hodnoty z dřívějška se upravovaly podle toho, jaké bylo ten den počasí a pod. Vytvoření aktuální řady od roku 1775 nebylo jen tak.
Ve světě se to počítá různě a podle toho to i dopadá z hodnotami, průměrná roční teplota se liší i o několik desetin. Někde se snad počítá či počítalo i podle Tavg=(Tmax+Tmin)/2.
kapr84
Záleží jak kde, hlavně na vyvýšenějších místech, kde se večer tak rychle neochlazuje a také v měsících s méně oblačností vychází teplota průměrná ze 3 termínových hodnot vyšší, než z dat po hodině, nebo po 5-10-1 min. Je to dobře vidět třeba v Praze Libuši průměr podle CHMI a průměr na Ogimetu z dat po hodině (23-23 UTC). Např. v srpnu 2015 jsem se toho všiml. Rozdíl výpočtu průměrné teploty z dat po 3 hod, 1 hod, 10 min, 5 min, 1 min už nebude tak velký, data po hodině nebo po minutě, denní průměrná teplota se bude lišit v setinách.
Lerak2
Tak teď už to chápu, jak se počítal ten počet termínů, kdy byla teplota v daný termín blízko dennímu maximu. Ta průměrná denní teplota ze 3 hodnot je právě kvůli homogenitě dat, když před desítkami let byly stanice manuální. A vše to bylo více nákladné. Dneska bych těch hodnot průměrné teploty uváděl více - klasická ze 3 hodnot, z dat po 10 min nebo po minutě od půlnoci do půlnoci místního Slunečního času 00:00-23:59 (00:00-23:50). Je to 1440 nebo 144 hodnot. Kromě průměru za celý den by mohl být uváděn denní a noční průměr v době od východu do západu resp. od západu do východu Slunce.
Tmax a Tmin se udává pro interval 21-21 Místího Slunečního času, plus ještě noční Tmin 21-07 MST. Srážky pak 07-07 MST. Ale Tmax a Tmin je uvedeno pro každý 10-min interval v databázi Clidata. Tmax, Tmin, Srážky bych udával ještě také 00:00-23:59 MST a také pro každou hodinu alespoň. Třeba na yr.no mají Tmax a Tmin z Norských stanic pro každou hodinu.
Jak moc přes den teplota skáče a mění se, to hodně záleží na stavu počasí a umístění stanice. Odpoledne během krátké doby může teplota se měnit o 2-3 °C, při přeháňkách i o dost více. Co jsem ale neviděl nikde uvedení, je setrvačnost teploměru-stanice. Jak rychle se teploměř-stanice ustálí na správné hodnotě třeba při přenesení do místnosti. A nebo čas kdy rozdíl klesne na polovinu. To se zjistí tak, že stanice se přenese do místnosti s nějakou stabilní teplotou, teplota na stanici je třeba o 10 °C vyšší či nižší. K teplotě v místnosti se bude teplota stanice-teploměru přibližovat exponenciálně, něco jako (Tdiff Začátek)*exp(-at), t je čas, Tdiff rozdíl teploty, a nějaká kladná konstanta.
Teploměry a stanice na stanicích CHMI tuším mají nějakou danou setrvačnost, jinak by Tmax za slunečného dne bylo i o více než 2 °C vyšší a +40 °C by tak mimo-jiné bylo v ČR dosaženo častěji.
Již ze začátku se zájmem o počasí jsem dělal pokusy, teploměr (kapalinový nebo digitální) přinesený např. z mrazáku do místnosti s nějakou teplotou a minutu po minutě jak se vyvíjí teplota. Rozdíl klesne pod 0.1 °C u teploměru TFA v případě čidla do 15 min, v případě hlavní krabice cca 40-45 minut a čidlo ve vodě už za cca 3 minuty. Další pokus byl postupné chladnutí vody v hrnečku (za předpokladu stálé teploty v místnosti).
Tak dneska po dlouhé době na většině území po ránu a hned se opět nedozvíme, kde jsou jaké teploty. Samý známý ,, firmy" 
Klasika Budějovice na balkoně, a k tomu dopolední přeměřovací klasiky. Podivín, Březí, Uherský Brod, Blanice pod sv. Ant., Včelákov, Myslibořice, atd. Už by bylo vhodný těch pár, opakujících se stanic, nějak řešit. Pak je tady těch ostatních, zhruba 200 stanic, k ničemu
Edit: a abych nezapomněl na Husinec v JČ, tak se mi připomněl v 10h, a dal tam bez pár desetin, letní den 
Lerak2
Ještě ze včera Kunžak (Jihočeský kraj, 577 m n. m.) letní den, v grafu je vidět, že je něco spatně. Ale vypadá to na jednu poruchu, nevypadá to, že by se úlety opakovaly. Podivín mi nepřipadá nějak přeměřující, i když možná dppoledne. Také soukromá stanice Dobřichovice (Středočeský kraj, 205 m n. m.) dopoledne někdy přeměřuje. Vyšší teploty jsou dány polohou, ale tady je ten rozdíl dopoledne jasný a obrovský.
Tady jsou ty často přeměřující stanice:
Uherský Brod (Zlínský kraj, 222 m n. m.)
Březí (Jihomoravský kraj, 191 m n. m.)
Blatnice pod Svatým Antonínkem (Jihomoravský kraj, 219 m n. m.)
Myslibořice (Kraj Vysočina, 495 m n. m.)
Včelákov (Pardubický kraj, 500 m n. m.)
České Budějovice (Jihočeský kraj, 381 m n. m.)
Husinec (Jihočeský kraj, 535 m n. m.)
Dobřichovice (Středočeský kraj, 205 m n. m.)
Samozřejmě i Brno Kraví Hora, Uherský Ostroh, atd.
https://www.laskakit.cz/renke-rs-fsxcs-n01-1h-ultr...
no ty kráso.. za 4000? To je levnější než všecky Garni... kolik asi taková stanice vydrží..
kapr84
Tady je ten optický klam. Vypadá to, že za 4 tisíce, ale je to stanice za 5000 Kč. Tedy samozřejmě velmi levná. Podle toho, co tam uvádějí mi není jasné, jestli těch 5000 Kč stojí jen senzor pro vítr, nebo kompletně celá stanice s mnoho měřeními (ten druhý případ, to by bylo hodně levné, vzhledem k tomu, co všechno má měřit).
V dizkuzi je uvedeno, že stejněvypadající model z ČÍny není vodotěsný, nelze použít venku. To fakt u meteostanice chceš, měřit počasí v obýváku ...
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
