na tom pobřeží mezi francií a itálií to dobře shrnuje toto město

:)

TheRealStormCZE
Ano a hned nad ním národní park Mercantour, kde je v zimě dost sněhu a málo turistů (oproti přeplněným Alpám třeba v Rakousku). Ani nevím, jestli jinde v Evropě se na tak malé vzdálenosti od moře dá dostat do výšky 3000 metrů (Monte Gelàs) jako tady, tedy na pouhých 40 km. Asi ne a tady to bude unikát v evropském kontextu

Nějakých 80 km odtud leží i podle mě nejkrásnější alpské jezero Lac d'Alos.

Lac d'Alos

Nejzajímavější místa bych našel ve Skalnatých horách, například takový Aspen v Coloradu, který leží v nadmořské výšce přes 2000 m a je obklopen hory vysokými přes 4000 m. Hezké scenérie jsou například ve filmu Rambo, který se točil v městečku Hope v Britské Kolumbii v Kanadě a na jeho svazích. Přímo ve filmu jsou záběry, kde jsou vidět příkré vysoké hory i sněžná čára.

Pomezí Francie a Itálie na jihu zní dobře, ale vadilo by mi prostorové omezení mořskou plochou.

Za mě jednoznačně západní Kanada - Vancouver je už moc přelidněný, takže blíže parkům. NP Banff a Jasper jsou neskutečná nádhera, těch několik týdnů cestování po NP a okolí zřejmě už nic nepřebije, to se nedá s ničím v Evropě srovnat.
Hromada místa, vody, sněhu (ale ten dost ubývá i tam), moře blízko, teplo v létě, za mě ideál.

Tropická místa mě kvůli podnebí moc nelákají, navíc by mi chyběly roční období - pokud bych měl ale jedno vybrat, tak Réunion, tak pestrou a rozmanitou přírodu snad žádný ostrov už nemá, tam chybí jenom sníh a lední medvědi Ale na mě tam bylo moc pocitové vedro kvůli obrovské vlhkosti Na druhou stranu díky tomu je to tak úrodné a zelené, takže to je něco za něco.

No tak rozhodně zajímavým místem by byla oblast u soutoku řeky Catatumbo a jezera Maracaibo ve Venezuele. Za rok průměrně kolem 260 bouřkových dní a relámpago del Catatumbo - od dubna do prosince takřka každodenní silné bouřky s extrémním počtem blesků. Ale Venezuela není v současné době asi moc fajn místo k životu.

Ondra83
Ano obrovské plochy, nekonečné hory a lesy. Jediné co by mě osobně vadilo, že bych nepoznal moc zdejší přírodu, druhy stromů, hub apod. Kdybych měl zohlednit i tyhle faktory, poté bych zůstal v Evropě a vybral si Norsko klidně i blíže k polárnímu kruhu. Alpy jsou sice nejvyšší, ale vysoká zeměpisná šířka v Evropě je větší zárukou dobrých zim a v Norsku se to pěkně kombinuje - severská země i s vysokými horami, převážně celá hornatá a kopcovitá.

V Evropských severských zemích je ta příroda velice podobná naší, pokud jde o druhy stromů nebo hub. Převažují tam borovice lesní, smrk ztepilý, bříza bělokorá, bříza pýřitá. Největší rozdíl je asi v tom, že jsou tam v lesích rozsáhlé koberce mechů, lišejníků, borůvčí, brusinek...

Mě osobně se to pásmo tajgy líbí. Nejhezčí jsou na tom možná právě ty březové porosty, kterou jsou tam na každém kroku. Ve vyšších polohách poté rostou v nižší zakrslejší podobě odolnější, takže rostou i v Norsku do vysokých nadmořských výšek.

Tohle je krása - březový křovinatý les nedaleko města Tromsø 400 km za polárním kruhem. Roste to tam jenom díky Golfskému proudu., zdroj: flickr.com - Lars Tiede

zdroj: wildnis-wandern.de

wert
V te Venezuele je pri rece Catatumbo a jezeru pomerne zahadne misto, kde se vyskytuje enormni pocet blesku a bourek. Jedna z pricin muze byt i samotna plocha jezera a mocalu kolem, obecne je tam vzduch s vysokou vlhkosti. A taky tam muze casto dochazet ke stretu teplejsi a chladnejsi vzduchove hmoty:

Mesto je na severnim brehu jezera, pobliz oceanu. Srazky jsou tam ale jen okolo 500-700 mm rocne, je to typ klimatu mezi suchym stepnim klimatem (semi-aridni klima Bsh) a tropickou savanou - klima Aw. Urcite to teni klima tropickych destnych lesu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Catatumbo_lightning

Ve meste Maracaibo ma byt prumerna teplota 1970-1998 +28.7 °C, prumerna teplota za 21. stoleti uz muze dosahovat-presahovat +30 °C. Rocni teplotni normal +30 °C a vice se objevuje v Africe, na Arabskem poloostrove a v Australii, nove ale i na jinych mistech v jizni az jiho-vychodni Asii, ve Stredni a Jizni Americe se muze objevit.

https://en.wikipedia.org/wiki/Maracaibo#Climate

Jak jsem tady uz postnul - v Kolumbii uz nezasahuje studeny proud, jako pri pobrezi Chile, ale naopak se objevuji extreme destiva mista. Narozdil od severo-vychodu Indie jsou tato mista s extremnim rocnim srazkovym normalem v nizsi nadmorske vysce, se vsemi mesici prumerna teplota 26-27 °C a cely rok hodne srazek, za rok je srazkovy normal az k 13 000 mm.

Klimatologie je jedna vec, ale politicka a socialni, ekonomicka situace ve Venezuele je samozrejme spatna. V Kolumbii uz se to o neco zlepsilo o proti predchozim desetiletim, stale ale nic moc.

Ultimátní supercela
Tromso v Norsku je na ostrove mezi fjordy, mesto s velmi krasnou krajinou a prave diky Golfskenu proudu tam more nezamrza. More dokonce neazmrza ani pri pobrezi Barentsova more, ani pri jiznim pobrezi Spicberku. V Tromso neni ani dokonce zima moc chladna, prumer slabe pod nulu, neco jako u nas ve vyssich polohach. V Tromso ale v zime nejsou ani silne mrazy, ani nahle velmi vysoke teploty. Leto je pomerne chladne, ale jeste ujde. Letnich nebo tropickych dni je minimum v Tromso, Arkticke dny v zime jsou velkou vzacnosti.

Foto vegetace - vyskyt vegetace tam neni ani takovy kvuli Golfskemu proudu, u vegetace zalezi spise na tom, jak dlouhe a teple je leto, resp. vegetacni obdobi. A kdyz tam misto borovic prevladaji brizy a mensiho vzrustu - znamena to chladnejsi a destivejsi leto. Ve vnitrozemi na samem severu Norska a FInska tolik neprsi, leto je teplejsi, jsou tam hodne v lese borovice. Ale v zime tam teplota bezne klesa pod -20 °C i pod -30 °C a Arktickych dni je tam hodne. Na pobrezi Norska za polarnim kruhem v zime hodne prsi a snezi, v lete hodne prsi a leto je kratke, proto tam misto borovic jsou hlavne zakrsle brizy. Letnich a tropickych dni je velmi malo, ale velmi malo je i Arktickych dni. Na samem pobrezi Barensova more je v zime par stupnu pod nulou, Arkticke dny vzacne. Ale leto je tam velmi chladne - prsi, teplota jen okolo 10-15 °C, letni dny nebo Tmax +20 °C a vice vzacne. A stromy tam kvuli chladnemu letu nejsou vubec, jen trava. To je treba v oblasti Nordkapp.

Jinak ale, co rikate na toto klima (v tabulce klima box z Wikipedie ?) Tam jsou take hory pomerne blizko, v pomerne male dojezdove vzdalenosti. Hory jsou vysoke, priblizne jako Svycarske Alpy, ale presto tam moc snehu neni, pokud nekdy vubec. Ale na horach je bezesporu chladneji a destiveji.

Pekelne je ne jen klima, ale politicka-socialni-ekonomicka situace vsude kolem je snad i horsi nez v Russku. A proto tam na Ogimetu siroko-daleko zadna stanice neni, mimo jine.

Tabulka je za obdobi 1960-1966 a neni z nejteplejsiho mista v cele oblasti. Tedy (spekulace) v dnesni dobe v nejteplejsim miste nelze vyloucit prumernou rocni teplotu (teplotni normal) +100 °F resp +37.8 °C nebo vice a navic vsechny mesice v roce teplotni normal muze byt dokonce az nad +90 °F resp. +32.2 °C (i v nejchladnejsim mesici v roce), v nejteplejsim mesici v roce pak muze byt teplotni normal az nad +41 °Cnebo dokonce nad +42 °C. Dat z teto oblasti je pramalo, spekulaci hodne.

Ale nejoblibenejsi klima to neni ani nahodou, extrem ale stoji za zminku.

Dallol v Danakilske prolakline

Další místo v Evropě, kde se dá dostat do výšky přes 3000 m n.m. velmi blízko od moře kromě Přímořských Alp, je pohoří Sierra Nevada na jihu Španělska. Tam bude ta vzdálenost možná ještě kratší. V této oblasti je podstatně teplejší klima, ale na hřebenech je sněhu určitě dostatek každý rok.

Nejvyšší vrchol Mulhacén s výškou 3479 m n.m. je zároveň nejvyšší pevninskou Evropskou horou mimo Alpy.

Výstižný popis z české Wikipedie:

„Horká léta a mírné zimy způsobené středomořským klimatem se objevují především v údolích na jižních svazích masivu Las Alpujarras. Severní stráně jsou vyprahlé, téměř polopouštní. Vlhký vzduch od Středozemního moře se přes Sierru Nevadu nedostane. Ve výškách 3000 m a výše se drží sněhová pokrývka od konce října do poloviny května, při obzvláště tuhých zimách až do července. Rozdíly teplot mezi nejvyššími vrcholy a nížinou dosahují i 25 °C. Což sebou přináší rozmanité možnosti pro turistiku. Např. lyžování na svazích hor, kombinované s koupáním v moři třeba o hodinu později."

Sierra Nevada kousek od moře přes 3000 m n.m., zdroj: Wikipedia

pár desítek km od moře, zdroj: andasendas.blogspot.com

detail, zdroj: sno.co.uk

Tady jsou ještě fotky krásné norské severské přírody za polárním kruhem.

zdroj: wildnis-wandern.de

zdroj: wildnis-wandern.de

zdroj: wildnis-wandern.de

Ještě taková klimatická exotika. Čínské pohoří Helan Mountains, leží izolovaně v pouštní oblasti, ale jeho svahy pokrývají i lesy a louky. Nevím proč, ale ta fotka je prostě nádherná. Možná to dělají ty věžáky.

TommyAst
Přímo v Tromsø je klima docela mírné co se týče teplot, než by odpovídalo zeměpisné šířce, ale když začnete googlit, tak se dočtete, že město je v zimě proslulé bohatou sněhovou pokrývkou. Leží na pobřeží a hned kousek na městem už se zdvihají poměrně vysoké hory včetně hodně ledovců. Oblast je bohatá na srážky jako celé západní pobřeží Norska.

PS: Tady jsou ještě velmi podrobné klimatické údaje: https://www.weather-atlas.com/en/norway/tromso-cli....

průměrné měsíční teploty během roku + rozptyl


průměrný roční přírůstek sněhu - 2826 mm (2,8 m)


průměrný počet dní se sněžením - 120 dní (1/3 roku)

Čínské pohoří Helan Mountains, zdroj: chinahighlights.com

Takhle nějak vypadá reálný obrázek města Tromsø v zimě. Tato fotka mohla být focena klidně v poledne. Pro nás normální denní světlo tam v zimě neznají. Fotky kde je vidět denní světlo a zároveň sníh jsou focené přibližně tak v březnu nebo na konci zimy, zdroj: nordnorge.com

Z hlediska místního klimatu je na tom nejlépe JV Morava

JV Morava (Wikipedie)

MirekW
Souhlas, tepla neni nikdy dost (tedy to plati v ramci CR). Mimo jine v teto oblasti jsou nemovitosti jedny z nejdrazsich v CR i drazsi, nez na mnoha mistech v Norsku.

Ultimátní supercela
Tam je to velmi vyznamne - mirne zimy na pobrezi. Tromso, nebo jakekolik misto na pobrezi Norska ma zimu pomerne mirnou. Tromso je ostrov, lezici mezi 69-70 rovnobezku, za polarnim kruhem - polarni kruh je 66.56 severne. More kolem nezamrza a okolni krajina je hornata, blizko jsou i Lingen Alpy (Jiehkevvari 1831 m, s ledovcem). Ten Golfsky proud to tam dost zmirnuje a kolaps Golfskeho proudu by byl katastrofa.

Na 69. rovnobezce v Kanade nebo na Sibiri je zima velmi mraziva, rozdily jsou tam i na jare. V Kanade za polarnim kruhem mohou byt v dubnu, nebo i v kvetnu vsechny dny stale ledove, ale v Tromso teplota stoupa nad nulu v prubehu zimy naprosto bezne. Zato v zime na Sibiri se vyskytuje -50 °C bezne.

Podobna je situace i na urovni Trondheim. Trondheim je severne dost podobne jako Ojmjakon. V linii Bergen-Oslo-Stockholm-Helsinki-Tallin je severne 58-60 stupnu, zima je tam dost mirna, v Bergenu vetsinou prumerne teploty v lednu nad nulou a dest.

V Tromso se vyskytl i tropicky den v historii mereni v cervenci 1972 Txx +30.2 °C, tropicka noc 30.07.2018 Tmin +20.8 °C. Absolutni rekord Tnn od roku 1920 je z unora 1966 Tnn -18.4 °C, ale na letisti Tromso bylo dosazeno v unoru 1985 Tnn -20.1 °C. Tedy absolutni minimum Tnn je vyssi, nez na jakekoliv stanici v CR, s aspon slusne dlouhou datovou radou. I kdyz v centru Prahy v poslednich letech-desetiletich tech -20 °C nepada.

Srazkovy uhrn v Tromso udava Wikipedie 1091 mm rocne, na jiho-zapadnim pobrezi Norska, v Bergen (2300-2400 mm rocne), Takle (2900-3100 mm rocne) naprsi o hodne vic.

Snehu v Tromso v zime je opravdu hodne, nekdy i nekolik metru. A ve vyssi nadmorske vysce v okolnich horach jeste mene prsi a mene taje, vice snezi.

Teplota more (teplotni normal) je od +4.2 °C v breznu do +11.3 °C v srpnu, rocni prumer +7.3 °C.

Tromso Klima wikipedie:
https://en.wikipedia.org/wiki/Troms%C3%B8#Climate

V Tromso jsou 3 SYNOP stanice:

01025 Tromso - Langnes (Norsko, 6 m) nejspis letiste
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

01026 Tromso (Norsko, 100 m)
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

01027 Tromso-Holt (Norsko, 10 m)
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

TommyAst
Tromsø je klimaticky opravdu hodně zajímavá oblast a dá se to brát z různých úhlů pohledu. Zajímavý je například fakt, že jde o 3. největší město na světě ležící za severním polárním kruhem a to ještě po Murmansku a Norilsku, což jsou města Ruské federace, kde by člověk žít asi moc nechtěl vzhledem k politické a bezpečnostní situaci, navíc ještě jako občan země, která je podle Ruska nepřátelská a ještě jedna z prvních na seznamu vedle USA. Takže Tromsø je největší pro život přívětivé město ležící za polárním kruhem a tudíž i klimaticky velice atraktivní a zajímavé. Počet obyvatel cca 77 000 není mnoho, ale je to zhruba na úrovni menšího krajského nebo většího okresního města ČR, tzn. dobrá dostupnost obchodů, služeb, škol, dopravy atd.

Samotné Tromsø je opravdu malý ostrov, ale část leží již pod horami na pevnině a je spojená mostem. Dá se předpokládat, že v nadmořské výšce na úrovni moře, navíc sem proudí teplý oceánský proud, nebudou v zimě větší mrazy a celkově bude malý rozptyl teplot během celého roku. Ovšem ty teploty jsou už podstatně nižší než v Bergenu, který leží taky na západním pobřeží ale mnohem více na jihu. Klima Tromsø je silně modifikované vysokou zeměpisnou šířkou za polárním kruhem a průměrné srážky 1000 mm z toho většina v chladnější části roku jsou stále vysoké. Bergen má téměř 2,5x tolik ale průměrnou teplotu o poznání vyšší. Průměrný roční přírůstek sněhu na Tromsø 280 cm není zase tak hodně, například ve srovnání s Alpami, kde dokáže napadnout více jak 100 cm za jeden den, ale kdyby šla vytáhnout čísla z hor a kopců nad Tromsø v nadmořské výšce přes 1000 m, poté by vyšlo násobně vyšší číslo, protože hned by výrazně stoupl počet ledových, mrazových dní během roku i průměrné srážky, tipuji tak na 2000 mm, tedy dvojnásobek. Podnebí v Norsku má poměrně jednoduché dělení. Na západním pobřeží je velmi vlhká, avšak teplotně mírná oblast, o několik desítek km na východ již kontinentální v zimě velmi tuhá a srážkově chudší, zároveň hornatá a kopcovitá. Nejlepší sněhové podmínky budou někde mezi tím, kde jsou výrazně nižší teploty a stále hodně srážek ve vyšší nadmořské výšce na návětří. Tromsø je v mapě označené už jako North coast, protože leží opravdu hodně na severu. Jih Norska je specifický tím, že zde leží vysoké hory, takže se jedná o horské klima, ale mapa je zjednodušená, Norsko je hornaté téměř celé a některé vrcholy na severu nejsou o moc nižší než na jihu.

PS: Myslím, že nejlepší indikátor velmi studeného a na sníh (srážky) velmi bohatého podnebí je přítomnost ledovců a těch je v Norsku opravdu hodně. Ve srovnání s Alpami určitě více, ale to se nedá moc srovnávat, když Norsko leží mnohem severněji a pro přítomnost ledovců má všechny správné ingredience. Alpy mají ledovce defakto jenom kvůli své velmi vysoké nadmořské výšce.

Podnebné oblasti, zdroj: climatestotravel.com

Tromso je diky mori vsude kolem Klimaticky velice zajimave. Zima je tam vzhledem k tomu, jak je to daleko na severu velmi mirna. Leto je o neco chladnejsi, nez ve vnitrozemi na stejne zeme pisne sirce, ale porad docela teple. MIrne klima umoznilo vznik velkeho mesta takto na severu. Dokonce Tromso je i nejsevernejsi misto na Zemi, kde se nachaci stale funkci samafory (severneji jen docasne pri rekonstrukci a pod). Nejseverneji na svete tramvaj je take v Norsku, v Trondheim.

Za polarnim kruhem jsou na Aljasce a v Kanade jen male osady, zima velmi mraziva a i v kvetnu muzou byt ledove dny po vetsinu mesice ci cely mesic (pri 69. rovnobezce). V RuSSku je zima jeste horski. Tam je pochopitelne nejhorsi ten politicky rezim, ktery tam trva desetileti-staleti, s prubeznymi zmenami rezim stale odporny. 2 nejvetsi mesta za polarnim kruhem -

Murmansk, to je pristav pomerne vyznamny (stale tam po vetsinu roku more nezamrza a je to vyznamny pristup k mori), proto tam vzniklo velke mesto. Do Murmansk i jezdi vlak, ale neni to nejsevernejsi zastavka-trat na svete. Tou je Bovarenko trat na Yamalskem poloostrove.

Norilsk, to je kapitola sama pro sebe. Ne jen, ze lezi ve state s odpornym rezimem, ale samotne mesto a jeho historie je silenost a klima - velmi mraziva zima. Norilsk vznikl z duvodu naleziste a tezby tezkych kovu, Nikl, Palladium. Je tam ohromny tezebni prumysl a vzhledem k tomu ze Russko na ekologii s***, s tezbou je tam i v sirokem okoli velke znecisteni tezkymi kovy, ale i kourem z prumyslu. Emise z tovaren nesrovnatelne s cimkoliv v Evrope (to pak Green deal postrada smysl). Je to tam strasny. A jeste navic, puvodne Norlisk vznikl jako GULAG, coz bylo neskutecne komunisticke svinsto, ktere dezolati pomiji. I dnes je Norilsk stale jako pseudo-koncentrak. Sice uz je to klasicke mesto, ale podminky ziti priserne (zima, drahota znecisteni) a jeste navic se od tud vubec neda odjet. Do Norilsk nevede zadna silnice, zeleznice jen k pristavu na rece, odkud pluji nakladni lode krz Arktidu. A nejspis umyslne, letecka doprava nejde vyuzit, letenka z Norilsk je i v radu milionu Kc. A pravdepodobne i samotni Rusove potrebuji povoleni k navstiveni Norilsk.

V Norilsk je klima strasne samozrejme take, casty vitr, blizzard, snezeni, v zime teploty pod -40 °C. V lete kratkou dobu relativne teplo a polarni den, ale vsude kolem zkaza z prumyslu.

Srovnani v lednu 2006:

01025 Tromso - Langnes (Norsko, 6 m, 69.6767 severne) leden 2006
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

01026 Tromso (Norsko, 100 m, 69.6533 severne) leden 2006
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

11520 Praha Libus (CR, 302 m, 5.0078 severne) leden 2006
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

Leden 2006 byl v CR abnormalne studeny, hlavne severo-vychod a vychod Evropy postihly silne mrazy.


Srovnani v unoru 2012 - opet silny mraz. Arkticky den se v Praze Libusi nevyskytl, v Tromso ano.

01026 Tromso (Norsko, 100 m, 69.6533 severne) unor 2012
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

11520 Praha Libus (CR, 302 m, 5.0078 severne) unor 2012
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...


Leden 2007 byl v Praze Klementinu porad kalendarni mesic s nejvyssi kladnou odchylkou prumerne teploty od normalu.

01026 Tromso (Norsko, 100 m, 69.6533 severne) leden 2007
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

11520 Praha Libus (CR, 302 m, 5.0078 severne) leden 2007
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...


Unor 2020 teplo a nizky tlak v Norsku.

01026 Tromso (Norsko, 100 m, 69.6533 severne) unor 2020
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

11520 Praha Libus (CR, 302 m, 5.0078 severne) unor 2020
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ord...

TommyAst
Parádní údaje. Je tam hlavně vidět, že i v Tromsø jsou ty zimy velice rozdílné rok od roku, co se týče výšky sněhu i celkově, ale zrovna v roce 2020 bylo sněhu hodně (100 cm na úrovni moře), i když u nás extrémně teplá zima. Tam je to spíše o srážkách než o teplotách. Pokud je v zimě nadprůměrné množství srážek, je i hodně sněhu v Tromso a okolí. Maximum výšky sněhu je tam v průměru asi až v březnu, možná začátkem dubna. Myslím, že v té oblasti, která leží na úrovni moře nebo jenom 100 m nad ním se často stává, že vydatně a intenzivně sněží při teplotě kolem 0°C, tedy přechodně mokrý sníh, než dojde k poklesu zase do záporu a proudí chladnější vzduch. Na horách za městem ve výšce přes 1000 m bude mráz zřejmě permanentní celou zimu. Tam může být sněhu velké množství. Nejvyšší vrchol za městem měří přes 1800 m n.m. a tam už jsou ledovce v okolí. Asi jenom 10 km za městem je vrchol přes 1200 m. Je to tam hodně členité, takže jsou tam ještě izolované vrcholy lehce přes 1000 m i opačným směrem blíž k oceánu.