Ahoj všichni nadšenci do počasí! Měl bych jeden dotaz nebo možná námět na diskusi, budu moc rád za jakékoliv názory/příspěvky k tématu. Už nějaký ten rok bydlím v rámci širšího centra Prahy (nejprve Letná, teď Vinohrady), proto bych se rád více dozvěděl o specifikách mikroklimatu téhle oblasti. Co se týče teplotních poměrů, ty ačkoliv jsou velice zajímavé a také by se dalo dlouze o nich polemizovat, je zjednodušeně řečeno celkem jasné, že jsou obecně v centrech zejména větších měst průměrné teploty (zejm. díky těm nočním) prostě vyšší a ta souvislost je tam vlastně na první pohled docela jasná. Jak je to ale se srážkami? Bohužel mi chybí nějaké ucelené statistiky pro srovnání (pokud bude mít někdo dostupné, uvítám), ale všímám si, že dlouhodobě jsou srážky na stanicích v centru Prahy nižší, a to jak oproti lokalitám na okraji Prahy, tak i ve srovnání s lokalitami geograficky (vzhledem k nadmořské výšce, zeměpisné poloze, orografii, atd.) podobnými. Znovu říkám, že odkaz na přesné statistiky mi chybí, ale někde jsem tuším viděl, že takové Klementinum nebo Karlov je snad ještě sušší než některé oblasti Žatecka/ Lounska. Moje otázka tedy je, jestli je tento jev nižších srážek fakticky ovlivněn tepelným ostrovem města (třebaže jsem už v několika odborných článcích četl, že tepelné ostrovy měst by teoreticky na množství srážek měly mít vliv přesně opačný, vzhledem k podpoře konvekce, přítomnosti kond. jader), nebo naopak jestli se dá předpokládat, že zjišťovaný záporný vliv na celkové množství srážek je ovlivněn samotným měřením, kde v hustě zastavěné oblasti v centru prostě nelze měřit srážky s dostatečnou přesností (bez ovlivnění okolními budovami, vznikem vírů, viz např. měření na střeše budovy MFF UK V Karlově). Jakou pak mají takové údaje relevanci? 
S oblibou zdejší forum a diskuse pročítám a všiml jsem si, že je mezi vámi více vzdělaných a znalých lidí, kteří by se mohli k této problematice vyjádřit.
Předem děkuji za vaše názory :-)
Diskuse o počasí Srážkové úhrny v centru Prahy
Za mě mohu dodat svojí domněnku, kterou tedy nemám podloženou daty, ale pouze pravidelným sledováním radarů a srážkových úhrnů při bouřkových situacích. A minimálně Vltava zdá se bouřky přitahuje a často v centru napadlo více přívalových srážek než jinde v Praze. Nicméně na druhou stranu dává smysl i teorie o tom, že za 1) v rámci zástavby je měření v centru Prahy nepřesné a za 2) vzhledem k enormní zastavěnosti je obecně nad centry velkých měst sušší vzduch což zase může srážky snižovat. Nevím toto je komplexní otázka mikroklimatu a jsem zvědavý zda to někdo zodpoví nějak odborně.
U Prahy je jednoznačně prokázán tepelný ostrov: Tepelný ostrov města Prahy.
Jiné vlivy tam myslím prokázány nejsou. Ale u větších měst jsou pozorovány i další jevy: Klima měst se neliší jen vyššími teplotami, ukazuj... - kde jsou studie ukazující např. pokles vlhkosti ve velkých městech. Studii ukazující přímo pokles srážkových úhrnů ale neznám.
Tepelny ostrov by mel podporit vznik bourek, dole pri povrchu je vyssi teplota, coz usnadnuje konvekci. Ale prez den v letnich dnech centrum Prahy neni o tolik teplejsi vuci okoli, rozdily jsou hlavne v nocnich hodinach. I to ale muze podporit vznik bourek v noci. V zavetrne oblasti Prahy by mohl byt vetsi uhrn srazek z bourek vc. privalovych srazek. Ale primy vliv tusim prokazan neni.
Vice kondenzacnich jader by melo posilit take vydatne dlouho-trvajici srazky. Ale prime zvyseni srazek prokazano tusim nebylo.
Kondenzacni jadra a poloha v nizine podporuje vznik srazek z nizke inverzni oblacnosti a take v pripade vetsiho zdroje vodni pary prumyslove snezeni. To jsou ale uhrny ve srovnani s roznim uhrnem zanedbatelne.
Tady jsou uhrny srazek v Klementinu:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4723-Klementi...
V Praze Libusi (Ogimet SYNOP):
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4925-Praha_Li...
Průměrné roční úhrny srážek na stanicích v Praze od roku 1980 do 2020:
Praha - Libuš (302 m n. m.): 516 mm
Praha - Karlov (261 m n. m.): 433 mm
Praha - Klementinum (191 m n. m.): 444 mm
Praha - Komořany (213 m n. m.): 490 mm
Praha - Ruzyně (364 m n. m.): 489 mm
Na tom je vidět, že Ruzyně a Libuš se také poměrně citelně liší, přitom obě stanice jsou na okraji Prahy. Spíše jde tak o orografii daných míst, než o nějaký vliv zástavby.
V poslední řadě o existenci vlivu města na srážky nesvědčí ani data z Klementina, kde se srážky měří od roku 1804. Žádný trend tam v datech není a roční úhrn srážek je pořád stejný, ačkoliv se zástavba výrazně rozrostla.
Nejvíce srážek spadne na JV okraji Prahy, neboť zde končí vliv srážkového stínu Krušných hor. Na kopečkách JV směrem kousek za Prahou spadne dokonce už přes 600mm, Ondřejov má 675mm, což je více než celorepublikový průměr (661mm). Nejméně srážek je pak v centru Prahy u řeky.
Důvod proč spadne zrovna v centru Prahy nejméně srážek je dle mého soudu čistě terénní. Na západ od Vltavy se to zdvihá nahoru přes 300m.n.m. a na východní straně od Vltavy je pak rovina, převýšení je více než 100m. Logicky pak musí vzniknout lokální srážkový stín při častém větrném počasí ze západních směrů, který v součtu za celý rok dělá měřitelný rozdíl.
Petr12
Je to kombinace návětrné strany pahorkatiny a končícího vlivu srážkového stínu KH, proto je ten rozdíl tak velký i přes 200mm srážek v průměru.
Křivoklátsko (na západ od Prahy), které je taky pahorkatina má nižší průměr zhruba 500-550mm, což je právě vlivem srážkového stínu.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
