Oteplování naší planety nadále pokračuje. Dva poslední měsíce sice nebyly – z globálního pohledu – rekordně teplé, ale jen s malým odstupem (několik setin stupně Celsia) se umístily na 2. místě po příslušných měsících v loňském roce.... Více >>

Na FB se tomu, jako všem zprávám a článkům s touto tématikou zase většina lidí vysměje, takže vlastně pohoda 🙄

Myslím, že jeden z hlavních rysů změny klimatu poslední dobou je nárůst extrémních povodňových situací v Evropě. Člověk už to vlastně ani nespočítá, ale každý rok se vyskytne někde extrémní povodeň a po dlouhé době i v Česku. A když zrovna moc povodně nejsou, je naopak často spíše extrémní sucho, takže to lítá z extrému do extrému. Například v roce 2021 extrémní povodeň v Německu, ale rok 2022 tam byl naopak extrémně suchý, rok 2023 extrémní povodeň v Itálii, ale i na dalších místech a hlavně extrémně silné bouřky a extrémně velké kroupy v oblasti severní Itálie a sousedních zemí. Rok 2024 extrémní povodeň v Německu, v ČR spíše jen přívalová povodeň z letních bouřek, avšak poměrně výrazná a na více místech, ale v září i u nás extrémní plošná povodeň a taky v Polsku a Rakousku/Slovensku a nakonec ve Španělsku.

Zajímavé je taky to, že v posledních dvou letech byl překonán celorepublikový rekord v ročním úhrnu srážek - loni v Krkonoších a zároveň celorepublikový rekord v denním úhrnu srážek - letos v Jeseníkách.

Aura_
Tady pro změnu článek na ČT24 ..https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/je-to-se...

Oteplení nutně povede ke kolapsu proudů a prudkému ochlazení. Pak se uvidí, jak se tomu ty rádoby odborníci na sociálních sítích budou smát, že trochu tepla nikomu neškodí a podporuje přírodu.

FGh
Jestli se někde prudce ochladí, musí se jinde prudce oteplit. Víte přece, jak fungují výměníky tepla?

No a pak je otázka, co to extra teplo na druhém konci zeměkoule provede se systémem. Třeba se dočkáme toho, že ze Sibiře povane v lednu jarní vánek.

ludvicek
Nic takového se nedělo - v historii klesne průměrná globální teplota. V době ledové určitě nebylo nikde výrazně tepleji. Jestli se někde prudce ochladí, musí se jinde prudce oteplit - vůbec neplatí. Ostatně ani teď se nikde neochlazuje a všude se jen otepluje. Obzvláště, když třeba dojde k poklesu příkonu sluneční energie vlivem výbuchů sopek atd.

Petr12
Pokud se ochladí na základě změny proudění mořské vody, jak uvádí FGh, je to jen výměník tepla a platí, že neodvedené teplo se musí někde jinde "projevit".
To, co popisujete vy, je ochlazení komplexní, například na základě sklonu zemské osy, snížení aktivity slunce atd.

Petr12
Hm, a kde je potom tedy ten vliv CO2, ten se při kolapsu proudů ztratí? Čili, skleníkový efekt zmizí?

ludvicek
Čistě teoreticky kolaps proudů (je zcela nepravděpodobný, spíše může zpomalit) v Atlantiku způsobí dominově řadu dalších efektů, majoritně nárůst zalednění na severu. Ten povede k dalšímu ochlazení (sluneční svit se odráží, pokles zeleně atd.). Takže ano, samotný kolaps proudu někde vyvolá i oteplení, ale způsobí řadu dalších efektů, které vyvolají ještě větší ochlazení. Není to v rovnováze - to by to muselo nic dalšího nezpůsobit.

Jmenuje se to:

Pozitivní zpětná vazba
Více zalednění → vyšší odrazivost → nižší teploty → více ledu a sněhu.
Tento proces může vést k dalšímu zalednění, čímž se teploty mohou dále snižovat.

palma
Nezmizí, ale třeba nedokáže vyrovnat pokles teploty vlivem jiných změn. Když by slunce najednou začalo svítit o 10 % méně, tak by vám také nepomohl. Ale samozřejmě se vedou dlouhé diskuse o tom, co vlastně převáží a jak to bude společně působit. To je extrémně složité.

Zpětné vazby jsou složitá problematika na modelování. Ale při posuzování změn klimatu velmi důležitá: https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/zpetne-vazby... či https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/zpetne-vazby...

Petr12
Dobře, pak by se ale zase mohl nastartovat oteplovací Golfský proud, pokud bude více vody vázáno v ledu a zvýší-li se salinita.

Já jsem samozřejmě četl o geologickém období země, kdy planeta byla celá pod ledem a jediná místa života byla snad jen u termálních pramenů, takže vím, že totální zalednění může nastat, ale momentálně je zde nová veličina - vliv člověka na planetu. Uvědomte si, kolik CO2 bylo uloženo ve fosilních palivech a kolik ho bylo z této "konzervy" vráceno do systému během posledních 100 let.

Tyhle diskuze mám rád. Klima je určitě složitý systém, ale pokud jde o Golfský proud, on je opravdu mimořádně silný. Dovedete si představit, že by opravdu zkolaboval? Je to zajímavé téma, ale myslím, že se to jen tak nestane. Pokud například je možnost, že by se to skutečně stalo, na 99% by to nebylo za našeho života, ale například za několik stovek let.

Jinak ty zpětné vazby pozitivní a negativní, to je složitá věc, vzájemně působící, ale pokud by měla být řeč ke klimatickým zlomům, tedy stavu, kdy se klima nenávratně a prudce změní dominovým efektem, k tomu nejspíše jen tak snadno nedojde, ten spouštěč a ta změna, která by k tomu vedla by musela být prostě velmi výrazná, jinak takto to zatím drží pohromadě + - i se současným oteplením, i když samozřejmě ty extrémy budou možná častější a extrémy budou vážné téma, například ty vlny veder všude možně po světě nebo naopak povodně.

ludvicek
Ano, přesně o to jde, že se tím opět začnou pomalu proudy obnovovat a klima se vrátí zase zpět ke svému optimu

Kolaps golfského proudu nehrozí, spíše se pod tím myslí jeho výrazné zpomalení.

Petr12
To ze se vsude jen otepluje a nikde neochlazuje, to neni pravda. Prave v Atlantiku jizne od Gronska se ochlazuje nepatrne podle vseho. Vlivem oteplovani v Arktide velmi rychle Gronsky ledovec i rychleji taje a studena voda se dostava do Atlantiku.

Aura_
Za nekolik stovek let to byt nemusi, muze to byt i k roku 2100, 2150. Ale tou dobou uz bude celo-svetove a hlavne v polarnich oblastech vyrazne tepleji, kdyz to pujde timto tempem. Hlavne pak ty extremy podstatne zesili.

palma
Prave jak taje Gronsky ledovec, v severnim Atlantiku je voda s nizsi hustotou, tim padem pomaleji klesa ke dnu. Golfsky proud i cela globalni termohalinni cirkulace se tak zpomzaluje. Jeden obeh vsak trva okolo 1000 let. Kolaps Golfskeho proudu by samozrejme znamenal pro Evropu velke ochlazeni hlavne na severu a hlavne v zime. Coz se snad nestane v dohledne dobe.

In-počasí
Zpetne vazby v modelech brany v uvahu jsou, ale samozrejme je tam velka nejistota. A krome zpetnych vazeb hrozi i otevreni novych procesu, napr. uvolneni metanu v Permafrostu.

Je to na tom grafu celkem jasne videt. Zatimco u nas (v Evrope) se snazime nejak snizit emise, v rozvojovem svete (aktualne hlavne v Indii, v Cine take) emise vyrazne stoupaji, globalni mnozstvi emisi rovnez nakonec stoupa, nez aby klesalo. Zelena plolitika Evropy je tak trochu podvod - presune se vyroba do zemi 3. sveta. U elektroaut je celkove mnozstvi emisi u nas v CR snad horsi nez u spalovacich motoru. Zapocitat vse neni jednoduche. Nicmene ani v Norsku s prakticky 100 % zelenou energii ty elektromobily nejsou uplne terno.

Globalni celo-rocni prumerna teplota samozrejme ma razantne mensi variaci (rozdily rok od roku) nez v Evrope, u nas v CR nebo proste na jedne stanici kdekoliv. A tedy kazdych 0.01 °C je vyznamnych. A samozrejme neni jednoduche to presne spocitat. Rok 2024 bude globalne nejteplejsi v historii. Podle nekterych agentur uz rok 2023 byl vice nez +1.50 °C nad normalem 1850-1900 globalne, podle Copernikus to vsak bude letos. Tusim, ale ted nejsem si stoprocentne jisty, ze v roce 2023 se poprve objevily dny, ktere byly globalne s odchylkou od normalu 1850-1900 +2.00 °C a vice. A je to stejne - Nejdrive prvni dny, pak mesice, prvni rok, po ltech dalsi rok, stale casteji a nakonec je tomu porad - odchylka od normalu 1850-1900 globalne nad +2.00 °C.

V Ceske Republice i v Klementunu byl nejteplejsi rok 2023, hned za nim 2018. Rok 2024 vsak bude nejteplejsi v historii v CR jako celek, v Praze Klementinu a mozna diokonce az na vsech stanicich v CR, i kdyz si nejsem jisty. Zalozil jsem na to tema, asi jedno z nejdulezitejsich temat vubec:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-7094-Ve_ktere...

V letech 1961-2023 bylo podle rocnich dat CHMI dle 123-1998-Sb celkem 205 zaznamu Indikativ-Rok s prumernou rocni teplotou +11.0 °C a vice. Rozlozeni je dost jasne ukazujici, 0 zaznamu 1961-1988, v letech 2000-2023 197 zaznamu z 205 celkovych zaznamu za obdobi 1961-2023. U prumerne rocni teploty +12.0 °C a vice bylo techto zaznamu 11, ze dvou stanic v Praze a vsechny v letech 2000-2023. V roce 2024 ten pocet zaznamu se samozrejme razantne zvysi. Tady jsou vsechny zaznamy detailne zanalyzovany:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-7397-Nejteple...

Podle normalu 1991-2020 jeste zadna stanice v CR neni v Cfa klimaticke zone. V Praze Klementiinu je podle datoveho souboru XLSX od roku 1775 cervencovy normal +21.50 °C. Ale s normalem 2000-2024 resp. pozdeji 2001-2030 uz oblasti s Cfa klimatem existovat budou, postupne bude pocet stanic pribyvat.

Podle normalu 1961-1990 je prumerna cervencova tepota +20.0 °C a vice jen v centru Prahy, podle normalu 1991-2020 uz na mnohem vice stanicich, hlavne na Jizni Morave. Prumerna rocni teplota +10.0 °C podle normalu 1961-1990 byla sotva na Slovensku v Hurbanovo, v Praze Klementinu presne +10.0 °C. Ale podle normalu 1991-2020 tech stanic s normalem rocniho prumeru +10.0 °C a vice (i kdyz ?) bude vice a stanice budou pribyvat, na Jizni Morave rovnez s klouzavm 30-letym prumerem se rozrusta oblast prumerne teploty +10.0 °C a vice.

V Evrope, nebo jen v EU stanice s prumernou rocni teplotou +20.0 °C a vice neexistovaly. Nejtepleji bylo na nekterych stanicich na Krete, na Italske Lampeduse. Podle normalu 21. stoleti se tyto oblasti rozrustaji. Stanice s prumernou cervencovou teplotou +30.0 °C a vice na uzemi dnesni EU neexistovaly podle normalu 1961-1990. Podle normalu 21. stoleti (2000-2024) uz vsak tyto stanice jsou a se zmenou klimatu pribyvaji (s klouzavym 30-letym prumerem).

Ve svete se postupne rozrusta oblast prumerne rocni teploty +30.0 °C a vice (30-lete obdobi, klouzavy prumer). Takova mista jsou v Africe, v Arabii, v Australii, nove nejspis i v Indii a vychodni Asii. Oblast s prumernou rocni teplotou (za 30 let) +30.0 °C a vice roste. A objevuje se jeste jedna vec, ktera na zadne stanici v siti GHCN nebo SYNOP neexistovala podle normalu 1961-1990, jde o normal nejteplejsiho mesice +40.0 °C a vice. Takova mista jiz existuji a oblast se rozrusta.

Normal rocni prumerne teploty 1961-1990 pro Prahu Klementinum je +10.0 °C podle datoveho souboru XLSX od roku 1775. Ovsem je tu debata, ze v roce 2024 bude v Ceske republice jako celek prumerna rocni teplota nad +10.0 °C. Pro Prahu Klementinum je normal rocni prumerne teploty 1775-2014 +9.6 °C, 1961-1990 +10.0 °C, 1991-2020 +11.3 °C. Pro CR jako celek je normal 1961-1990 +7.5 °C, 1981-2010 +7.9 °C, 1991-2020 +8.3 °C. Praha Klementinum je jednoznacne stanice s nejvyssi prumernou teplotou v CR dlouhodobe, s velkym naskokem nad druhou nejteplejsi stanici Praha Karlov Predstava ze prumerna rocni teplota v CR jako celek bude nad rocnim normalem (1961-1990) pro Prahu Klementinum je silena. V Praze Klementinu se otepluje rychleji nez v CR jako celek. Tady je rozdil normalu Praha Klementinum vs. CR jako celek 1961-1990 2.5 °C a 1991-2020 3.0 °C.

Zdroj:
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-...
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-k...