Část Česka čekají extrémní srážky. Úhrny podle současných prognóz mohou za 4 dny na velké ploše území překročit 100 mm, místy i 200 mm a na návětrných stranách Jeseníků to může být i přes 300 mm. Problém takto intenzivních srážek je, že zasáhnou celá povodí a řeky budou stoupat plošně a povodňové vlny se mohou setkávat a násobit svůj dopad.... Více >>

Zkušenost je taková, že řada povodní v minulosti překvapila a byla podceněna. Například v roce 2013 nikdo nečekal tak velkou vodu na Botiči v Praze (asi možná proto, že jde jenom o potok a ne řeku).

Proto tato povodeň může taktéž překvapit a být třeba ještě horší než 1997 a 2002. Proto upřímně moc nechápu, co by mělo být nevhodného na tom srovnání. Stejně tak moc nerozumím tomu v čem je tak zásadně rozdílná tato „podzimní" povodeň od těch letních. Z astronomického pohledu je pořád léto a z meteorologického pohledu bylo léto před pár týdny, proto podle mě ani nepůjde o klasickou podzimní povodeň.

Stejně tak bych si neodvážil tvrdit, že počet obětí bude nyní určitě nižší. Stačí jedna nečekaná katastrofa, protržení hráze, mostu a může být obětí klidně více než 100, ale samozřejmě to nechci nijak přivolávat.

Tím rozsahem a vydatností a plošností srážek mi to přijde stejná situace jako v roce 1997 a 2002, samotná intenzita podle mě nebude hrát ani tak velkou roli, jako ta celková suma srážek a jejich rozsah. Déšť bude vydatný a intenzivní dost, na čemž se shodují modely, jestli byla v roce 1997 intenzita nepatrně větší mi přijde jako nepodstatný detail, pokud spadne extrémní množství srážek.

Současné sucho samozřejmě částečně pomůže, ale taky již nyní 2x pršelo v pondělí a dnes a ne úplně nejmíň před tou hlavní vlnou, takže hlavní vlna budu přeci jen padat do již relativně nasycené půdy, ale myslím, že pointa je v tom, že to extrémní množství srážek zde jasně rozhodne a ten rozsah těch srážek. I kdyby bylo extrémní sucho jako v roce například 2018, pokud by spadlo plošně stovky mm, stejně by to vedlo k extrémní povodni. Navíc jak tu někdo předtím zmínil, stav vegetace nyní v září a vlastně i vlivem sucha je spíše chudší a tím pádem méně srážek zachytí, stejně tak na polích je po sklizni, takže většina polí jsou holá a voda po nich bude více stékat + následky kůrovcové kalamity, v ČR jsou lesy v horší kondici, než v roce 1997 a 2002. Tím spíše méně vody poberou.

Tohle se tu už jednou řešilo, že extrémně suché období 2015-2019 způsobilo poškození lesů a vegetace, což paradoxně v budoucnu zvýší riziko povodní, když řada kopců a svahů nebude pořádně zalesněna.

Aura_
Přesně tak, na tohle se musíte připravovat léta dopředu a musí to být absolutní priorita, fragmentace krajiny a práce s terénem, krajina zachytí nádobek toho co všechny přehrady dohromady, ty stihnou teď už jen něco málo upustit, ale to je žalostně málo, být to v létě bouřky, tak by to bylo mnohem horší a je jediná jistota, že to nastane.

Hlavně jih republiky není tak vysušení dle té mapky.Výstraha je tam a již o další okresy k západu!

Aura_
Naprosto souhlasím, pokud se člověk podívá na aktuální výpočty Aladina s 500 mm srážek v Jeseníkách a 200-300 mm srážek na velkém území Moravy a východních Čech (pouze do nedělního rána ), tak to nejde nesrovnávat s roky 1997 a 2002. Rozhodně bych se nechlácholil tím, že je září. Právě v září byly zaznamenány jedny z vůbec největších povodní za posledních 1000 let. Suchá krajina zvládne 100-150 mm, ale 300-600?

Aura_ Ty holy pole sou fakt. U nas skoro vsecko po sklizni zorano a zaseto pripadne nakypreny a pripraveno k setbe. Pokud vyjde predpoved, tak az dojde k nasyceni nebude to nic drzet pohromade a muze z toho byt i extremni eroze a bahnotoky. V tomhle ohledu to snad nemohlo prijit v horsi termin.
Na druhou stranu tu nekolik tydnu neprselo a doted to tu vypadalo jak polopoust. nekolik cm pod povrchem je sice jeste sucho, ale rano uz byly i na hole zemi kaluze, takze to stejne moc rychle nezasakuje.

eismitte
Které povodně ze září myslíte?

Aura_
V roce 1997 přišla tisíciletá záplava: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/povodne-zaplav... - nepřijde mi nic divného na tom říci, že se tisíciletá povodeň nyní nečeká. I sám ČHMÚ nyní píše, že čeká padesátiletou vodu: https://www.mzp.cz/cz/news_20240911_Ceskou-republi... Takže také nečeká rok 1997. Jenže pak někdo zase plácá, že čeká rok 1997. Takže vlastně pokaždé říkají něco jiného, aby potom mohli tvrdit, jak jim to dobře vyšlo, když vlastně řekli úplně všechno.

Pokud by někdo čekal rok 1997, tak má hovořit o tisícileté záplavě s katastrofálními dopady. Protože to prostě katastrofa byla.

Petr12
Povodeň 1997 byla hlavně specifická tím, že přišla po dlouhém hluchém období, kdy se dlouho žádná taková velká povodeň nevyskytla, proto všechny tak překvapila a proto se na ní stále dívá jako na výjimečnou, jenže pak přišla o 5 let později srovnatelná povodeň a pak ještě pár dalších a najednou měřítko toho, co je 50 letá, 100 letá, 1000 letá voda se celé posunulo, takže považovat povodeň 1997 jako tisíciletou z dnešního pohledu nedává smysl.

A naopak 50 letá povodeň je dnes po sérii význačných povodní 1997-2013 sama o sobě velmi význačná, celé tohle měřítko se posunulo a význam je jiný.

Stejně tak po této očekáváné extrémní povodni se měřítko opět posune a tímto stylem se můžete dostat časem na 50 letou povodeň srovnatelnou s tou jaká byla dřív 1000 letá, pokud se ta frekvence zvýší a extrémní povodně se budou zase znova brzy vyskytovat.

Proto mi to nepřijde vhodné nebo relevantní to takhle hodnotit. Stále by se to mělo hodnotit podle těch reálných dat jako množství spadlých srážek, povodňové stavy, hladiny, škody na majetku atd. Samozřejmě i v tomhle je nějaký posun a větší připravenost, takže stejně velká povodeň může dnes způsobit menší škody než dříve.

Aura_
Hodnocení n-letá povodeň určitě není subjektivní a vychází z naměřených hodnot pro jednotlivé toky a nemění se tím, že byla zaznamenána nějaká nová velká povodeň. Povodeň 1997 nebyla mimořádná tím, že přišla po období bez povodní. Ta byla mimořádná svým rozsahem, rychlostí a škodami. Něco si o ní zjistěte a neposílejte sem nesmysly.

n-letý průtok nelze v žádném případě interpretovat tak, že se objeví právě jednou v očekávaném časovém intervalu a je nějak ovlivněn tím, že přijde nová velká povodeň - jako že by se náhle tisíciletá povodeň stala desetiletou. To je nesmysl.

Pro dosažení tisícileté povodně jsou dříve i nyní stejná měřítka - a jsou to přesně stanovené průtoky na řekách. Řekneme si v pondělí, na kolika tocích přesáhnou alespoň stoletou vodu.

Petr12
Mám před sebou knížku Když se blízká na časy od známých meteorologů z ČT a tam se píše:

„Hodnoty N-letých povodní se pro daný tok a lokalitu po určité době přepočítávají, neboť výskyt povodní samozřejmě mění statické rozložení pozorovaných průtoků. Vliv má i rostoucí délka pozorování na daném místě. Jinými slovy, před rokem 1997 byly velikosti stoletých povodní poněkud nižší než po roce 2002, kdy většina Česka zažila extrémní povodně."

- Možná jsem to napsal špatně, ale k určitému posunu tu prostě dochází.

Navíc pokud tvrdíte, že 1997 byla tisíciletá povodeň, tak v tom případě to může být i ta následující, neboť ty předpovídané úhrny jsou stejné ne-li vyšší. Přesvědčte mě o opaku, že tato povodeň bude nějak výrazně mírnější, pochybuji, že to dokážete a nebo si prostě počkejte na příští týden na vyhodnocení a uvidíte, že tato povodeň bude jedna z těch největších, pokud spadnou ty stovky mm, co se očekávají.

Pokud bude povodeň mírnější co týče škod nebo počtu obětí, tak právě proto, že je v dnešní době na takovou vodu větší připravenost a větší informovanost včetně médií a internetu. V tom roce 1997 to skutečně bylo velice nečekané po dlouhé době, proto to mělo tak zásadní následky. Tohle je prostě fakt, ne nesmysl. Tímto je ta povodeň právě známá, tím, že na to nebyl nikdo pořádně připravený a nikdo to nečekal.

Tady je to přímo z wikipedie: „Na českém území se jednalo o po dlouhé době první takto rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků v systému protipovodňové ochrany.

Povodeň prokázala mnohá selhání různých státních i soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná. V prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. Jediná státní instituce, která z povodní vyšla s relativně čistým štítem (kromě dobrovolníků) byla armáda, velké uznání a medaili Za zásluhy I. třídy získal za řízení záchranných operací generál Petr Voznica.

Povodeň však měla jeden kladný efekt: přispěla ke vzniku republikového integrovaného záchranného systému, ke stanovení nových protipovodňových řádů a k odstranění řady velkých nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později."

Takže si o tom něco přečtěte, než začnete bezpředmětně obviňovat ostatní z toho, že píšou nesmysly. :-)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodn%C4%9B_na_Mora...

Aura_
Tak rozdíly máte uvedeny tady v článku Já tam vidím, že celkové úhrny budou možná srovnatelné (někde vyšší / někde zase nižší), ale hodinové úhrny budou nižší a hlavně průtoky na řekách a nasycení povodí je nyní nižší.

Také nyní těch srážek spadne třeba hodně na jihu Moravy, ale to vám řeky nijak moc nerozvodní - to hned odteče. Pro vznik povodní je klíčové množství srážek na horách a v okolí a ty mají nyní velkou zásobu na srážky a třeba tam ani tolik srážek nakonec nespadne. Modelovat srážky v horách je složité.

Petr12
Ano to jsou argumenty pro, ale zase jsou tu argumenty proti jako stav vegetace a schopnost zadržet vodu v krajině, takže pravda bude někde mezi. Navíc si nemyslím, že rozhodují jenom hory. Viděl jsem sám kolikrát, co udělá velmi silný déšť kdekoliv v nížině, prostě najednou máte všude vodu, všude to teče a samozřejmě do řek. Něco jako dokonalá rovina neexistuje, takže i v nížinách dojde k většímu odtoku vody a rozhodují celkové úhrny, nejen na horách. A Česko samo o sobě je převládající pahorkatina nebo vrchovina, takže ty odtoky prostě budou tak nebo tak, však zrovna na Vysočině se čekají extrémní úhrny na velké ploše, kde pramení mnoho toků.

Aura_
V kraji Vysočina mělo v roce 2022 ČHMÚ zmapováno 23 pramenů.Nejvíce okres Jihlava a pak Žďársko.

Petr12
Samozřejmě souhlasím s tím, že ta povodeň 1997 byla mimořádná a to celkově tehdy i z dnešního pohledu i meteorologicky, ale docela velkou roli tam hrál právě ten fakt, že přišla po delší době.

Pokud jde o to přepočítávání N-letých vod, vůbec nevím, jak moc významně se to dělo od toho roku 1997, takže těžko říct, jaký je rozdíl mezi třeba stoletou vodou před rokem 1997 a dnes, můžou to být třeba jen cm, pár desítek cm, těžko říci. Ono v zásadě se asi nic tak dramaticky nezměnilo, ale pokud si představíte klima budoucnosti, kde extrémní povodeň přijde každých třeba 5 let, dojde na úplně jiný normál.

Ono by to šlo vzít i opačně, například sucho 2015-2019 bylo mimořádné, protože přišlo po sérii spíše vlhkých a povodňových roků a tím pádem všechny zaskočilo svým rozsahem a hloubkou. Takže v celkovém hodnocení počasí hraje tohle dost vekou roli, ty zvyky a standardy, které se postupně můžou výrazně změnit.

Povodeň 1997 bude patřit mezi největší ještě dlouho, ale se změnou klimatu může takových povodní přijít víc nebo extrémních povodní obecně, ale každý na to už bude koukat trochu jinak, než tenkrát v roce 1997. Úplně jiná doba prostě, teprve se vyvíjel Český stát a nepříliš úspěšně.

Stejně tak třeba ta protipovodňová infrastruktura se buduje průběžně a postupně a za desítky let to může dojít do bodu, kdy i extrémní povodeň způsobí relativně malé škody v porovnání s tím, jaké by přinesla dříve, takže půjde o extrémní povodeň hlavně z meteorologického hlediska, nikoliv podle počtu škod nebo obětí.

V roce 1997 se vyskytly take velke uhrny srazek za kratkou dobu - privalove srazky v bourkach. To ted nehrozi. Vzduch je dost studeny a intenzita deste neni tak silna. Nastesti ani celkove uhrny srazek snad nedosahnou urovne z cervence 1997. Ale budou se mozna vyskytovat rekordni uhrny za mesic zari.

V srpnu 2002 prisla nejprve prrvni vlna vydatnych srazek 06-08.08.2002. A povodi bylo dost nasycene (i pred prvni vlnou caste bourky). A pak prisla ta druha vlna. Tady bylo az do minuleho tydne velmi suche a teple obdobi, v rekach je mene vody a kapacita zadrznosti pudy je taky vyssi. Zlepsl se snad varovny system a prehrady upousti.

Nicmene uhrny srazek s tim srpnem 2002 jsou dost srovnatelne, podobne i s cervencem 1997.

Pojďme si aktuální povodňovou situaci dát do kontextu s rokem 1997. Ono se o možná s odstupem času nezdá, ale tehdejší úhrny zejména v povodích na střední Moravě a Vysočině nebyly zase tak extrémně vysoké (a přesto způsobily třeba rozliv Svitavy a horní Svratky). Jaká jsou data srážkových úhrnů tehdejší dešťové epizody (3.–8. července 1997)? (data z veřejných dat ČHMÚ).

povodí Svitavy - Bukovinka - 93,1 mm
povodí Svratky - Nové Město na Moravě - 127,2 mm
povodí Hloučely - Protivanov - 141,1 mm.

Mnohem horší byly Jeseníky:

Zlaté Hory - 362,8 mm
Bělá pod Pradědem - 438,8 mm.

Tak schválně, kolik naměříme v souhrnu v této epizodě (11.–16.9.). Já jsem dle modelových predikcí přesvědčený, že na těch prvních 3 stanicích výrazně více a povodně zde tak budou horší než v roce 1997. Na těch jesenických to může být obdobné. Řeky půjdou zejména zítra a v neděli raketově nahoru.

eismitte
Zcela určitě to v některých regionech bude horší a v jiných zase lepší. Žádná povodeň není stejná a nezasahuje úplně všechny toky. Uvedený článek hovoří jen o celkových škodách.

Nejhorsi bude podle vseho Sazava a reky zaciajici na vYsocine. Ta budou hrny srazek obrovske a prehrad tam zadne vetsi nejsou. Na Jizni Morave dnes take velke srazky, ale reky pak uz odtekaji smerem do Dunaje. Na vYsocine tech srazek nejspis spadne vice.

"Srovnávat tak očekávané povodně s těmi, které u nás patří k nejhorším v historii, je nevhodné." Tu větu bych doporučil smazat, páč jsme ještě na začátku toho co všechno se ještě může stát. Všichni doufáme a věříme, že to tak dramatické nebude, ale zatím průběh té situace a hlavně výhledy jsou ty nejhorší co můžou být. V roce 97 jsem byl ještě tak nějak říkajíc na houbách, ale vidím tu paralelu a co všechno nejhorší se může ještě stát. Je internet a poučení z krizového vývoje, od té doby se zavedly jistá opatření (jak kde), je informovanost a určitě nebude těch 50 mrtvých, ale škody budou sakra velké, ne-li větší.

Leknín
V hlavním vysílacím čase v České televizi máte aktuálně úplně stejnou informaci. V roce 1997 i 2002 šlo o tisícileté povodně. Nyní se čekají 50 až 100 lete povodně. Nikde nikdo nepíše, že by čekal hromadně tisíciletou vodu a tak katastrofické škody. Hlavně díky tomu, že přišli do sucha. Srážek přinesou obdobně. Článek poukazuje především na nevhodnost to nějak srovnávat, protože vždy je to úplně jiné - nyní se výrazně například liší právě to úvodní nasycení.