Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Dnes začíná meteorologické léto

Diskuse o počasí Desítky stanic v Česku zaznamenaly nejslunečnější duben v historii měření

# 01.05.2020, 15:07

Letošní duben byl z pohledu počasí mimořádný. Na desítkách stanic v Česku se jednalo o vůbec nejslunečnější duben v historii měření. Zhruba na 40 % stanic tak letošní duben překonal dosud nejslunečnější duben z roku 2007.... Více >>

16
# 01.05.2020, 23:23

In-počasí
Proč mě to nepřekvapuje? :)
Jinak k těm letadlům. Asi to takovej vliv mít nebude, když dlouodobě leteckej provoz nad Evropou roste, ale současně se i za posledních 40 let zvyšuje množství hodin slunečního svitu. Ono v tom suchém vzduchu by se ani kondenzační stopy moc netvořily.

# 01.05.2020, 23:59

Na.Guru
Na intenzitu slunečního svitu má letecká doprava vliv významný. Vyšla na to řada odborných studií: https://www.researchgate.net/publication/307795991..., https://www.atmos-chem-phys.net/18/6393/2018/ atd.

Pak je samozřejmě otázkou, o kolik poklesne doba slunečného svitu, která je definovaná od určité intenzity slunečního svitu. Až když dostatečně poklesne intenzita, tak tím může dojít i k poklesu celkové doby.

Jestli za posledních 40 let nějak statisticky významně přibývá slunečního svitu nevím. A i pokud by přibýval, tak je otázkou, jestli by bez letadel nepřibýval ještě více :) V každém případě současná situace umožní vznik nových a zajímavých studií na tohle téma.

16
# 02.05.2020, 09:46

In-počasí
Additionally, Europe has had more hours of sunshine than in the last 37 years. “This shows a clear upward trend in hours of sunshine over the last 40 years across the continent as a whole.” The sunniest regions were Spain, parts of France, Central Europe and most of Eastern Europe.
https://www.brusselstimes.com/all-news/business/10...

# 02.05.2020, 12:10

Na.Guru
Nevím, jak je to hodnocené, jak moc signifikantní atd. Pokud udělám rychlou analýzu ročního slunečního svitu na Praze-Ruzyni, tak za posledních 20 let tam žádný významný trend není, naopak je to lehce klesající (ale není to statisticky významné).

Podobné výsledky ukazuje graf i tady: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=14... (ale to je jen 10 let, ale zase celá ČR a jen 1Q)

Samozřejmě by to chtělo hodnotit delší období (alespoň 30 let). Nemyslím si, že bych ovšem v ČR nalezl nějak významné množství nárůstu slunečního svitu.

Roční množství (v hodinách) slunečního svitu v Praze Ruzyni
# 02.05.2020, 12:23

Na horské stanici Churáňov také rozhodně žádný růst slunečního svitu za posledních 20 let nenastává (spíše naopak).

Roční množství (v hodinách) slunečního svitu na Churáňově
24
# 02.05.2020, 12:52

In-počasí
Na.Guru

Škoda že se statistiky kolem slunečního záření drží historicky stále jen doby slunečního svitu.
Z hlediska dopadu na přírodu, z hlediska pocitového i dalších je daleko přesnější vyjádření v jednotkách energie dopadající na povrch Země. Není jedno zda Slunce svítí a přitom na povrch dopadá 200 nebo 800 W/m2 energie.
Map s historickými daty dopadu globálního slunečního záření je málo.

Podle nich bych ale usuzoval, že u nás dochází k jeho růstu.

Za rok 2018 máme naměřeno: 1099 kWh/m2
Za rok 2019 je to: 1098 kWh/m2


# 02.05.2020, 21:04

in-pocasi, ROFA

Jaky je zdroj dat-grafu ? Neuvadeni zdroju je plagiatorstvi. Na mapach od ROFA tedy zdroj uveden je. U obrazku od ROFA se ale jedna o energeticky uhrn, nez pocet hodin, nicmene to velmi koreluje.

Tady je podle Ogimet SYNOP denni souhrny 23-23 UTC Slunecni svit v Praze Libusi a Hurbanovo na jihu Slovenska (kde je v nizine prez leto minimum oblacnosti):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4925-Praha_Li...

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5498-Hurbanov...

Hurbanovo melo v roce 2008 brutalni vypadky mereni, i v jinych letech nejake dny byl vypadek. To ma samozrejme vliv na vysledne hodnoty.

# 02.05.2020, 21:44

Slunecni svit v moderni dobe meri elektronicke cidlo, ktere tusim pocita dobu po vterinach. Driv se to merilo pomoci sklenenek koule (vypadala jako vestebni koule), ktera fungovala jako lupa a propalovala do hodinove pasky stopu. Pak se to rucne spocitalo, presnost byla teda horsi. Sklenena koule se obcas nekomu libila a dochazelo ke kradezi. A nova stala neco jako 7000 Kc. Nove moderni cidlo pocita podle vseho cas Slunecniho svitu, kdyz hodnota nespadne pod urcite procento z hodnoty na horni hranici atmosfery. Uz samotna atmosfera bez mraku snizi intenzitu globalniho zareni o 20-30 %, ted teda min. Mraky dale snizuji tuto hodnotu. Cirovita oblacnost a kondenzacni stopy jeste nesnizi intenzitu pod kritickou mez a tak je cas Slunecniho svitu zaznamenan. Altostratus uz je dost tlusty - hodnota poklesne pod kritickou mez. I kdyz je casto Slunce prez Altostratus videt a take oslabeny vlastni stin.

Kdyz je Slunce nizko nad obzorem, i samotna atmosfera bez mraku zpusobi pokles intenzity globalniho zareni pod kritickou mez. To zalezi dost na stavu atmosfery, jak nizko Slunce nad obzorem musi byt, aby nebyl Sluncni svit zaznamenan. Astronomicky mozny Slunecni svit se udava napr. v Hurbanovo na jihu Slovenska 4447 hodin za rok. 365 dni ma 8760 hodin, polovina je 4380 hodin. Astromonicky moznou hodnotu Slunecniho svitu dale modifikuje refrakce, extentricita drahy. http://www.shmu.sk/sk/?page=1384 Tam je kolem rovina, kopce kolem astronmicky moznou hodnotu Slunecniho svitu mohou snizit, zalezi na pozorvacim miste. Ve svete na jihu Egypta a Yuma na jihu Arizony, tam rocni Slunecni svit presahuje 4000 hodin za rok.

V dubnu v CR je Slunce uz vic nez 12 hodin nad obzrorem, tudiz astronomicky mozny Slunecni svit je vic nez 360 hodin, mozna nekde okolo 400 hodin, pocitat se mi to ted nechce. V Cervnu je to v CR okolo 450-470 hodin plus minus, zase podle metodiky vypoctu a okolniho terenu. Co dodat, Letosni dubnova hodnota se nebezpecne priblizila Astronomicky moznemu Slunecnimu svitu, v te Ostrave.

Nejvyssi hodnotu Slunecniho svitu za den (za cely rok v obdobi 2000-2019) podle Ogimet SYNOP jsem nasel pro Hurbanovo 15.4 hodin, v Praze Libusi 15.4 hodin (16.6 hodin za den je chyba). Tato hodnota je dosazena, kdyz je zcela jasno k 21. cervnu. A dost zalezi na tom, jak moc je stanice severne, i na okolnim terenu. Pro sever Norska, Finska, Svedska, Ruska, Kanady, Alasky, a samzrejme Antarktidu, je tato hodnota bez prekvapeni 24.0 hodin. Ve vnitrozemi Antarktidy je i velmi malo oblacnosti, v Lednu muze byt teoreticky az 744 hodin Slunecniho svitu.

https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/04_2020...
https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/11_2018...

92
# 03.05.2020, 10:51

U nás letos v dubnu svítilo slunce víc, než loni v měsíci červenci nebo srpnu.

# 04.05.2020, 14:02

in-pocasi

Z archivu dat, tam jsem take smeroval, profesionalni stanice jsou pomerne obsahle tam ohledne dat. Ale musim rici, ze Archiv na je ozdrojovan (uvedeni citaci) dost katastrofalne. Vubec neni poznat, o jaky typ dat se jedna u jake stanice a obdobi, ruzne typy dat jsou casto dany dohromady. Typy dat jsou jenak od NOAA - GSOD databaze, ISD databaze (SYNOP), dale na Ogimetu napr. jsou k dispozici SYNOP data ze synoptickych hlaseni, data z hlaseni METAR. Profesionalni stanice z CHMI posilaji data do SYNOP hlaseni, ktere pouziva NOAA, i Ogimet. Aktualne je 38 stanic SYNOP v CR. Z ISD-SYNOP se tvori i databaze GSOD.

NOAA ISD:
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/noaa/

NOAA GSOD:
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/gsod/

Ogimet (ruzne typy dat):
http://ogimet.com/index.phtml.en

GHCND databaze je velmi rozsahla s kvalitnimi daty, ale v CR jsou tam jen 2 stanice - Klementinum a Milesovka. Je to uplne jiny typ databaze. Z GHCND vychazi i ECAD.

NOAA GHCN:
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/ghcn/

ECAD:
http://eca.knmi.nl/
http://www.ecad.eu/

Nove se i denni data ze stanic obevila i na portal.chmi.cz, nejdriv Praha Klementinum, pak dalsich 10 stanic:

http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/denni...
http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha...

Kazdy zdroj dat pouziva trochu jiny zpusob sumace pozorovani a data se lisi, v nekterych dnech i dost. V archivu neni moc jasne, jaky typ dat ktera data jsou.

Rekordy pocasi zahrnuji i zakladni klimatologicke stanice a pravdepodobne budou z atlasu podnebi. Ted uz jsou dokonce i nektere rekordy prekonane.

Grafy, pokud je to jen malo grafu, ktere je potreba hodne upravovat co do formatu, tak pouzivam MS Excell 2003 a Libre Office nove. MS Excell 2003 dela grafy s malou velikosti po prevodu do PNG. Pro automaticke vytvoreni hodne grafu pouzivam Gnuplot.

# 27.05.2020, 13:19

V Severni Italii a Svycarsku bylo zaznamenano nejdelsi obdobi beze srazek v historii. Jedna se o srazky denni 0.1 mm a vice, nemeritelne srazky se nepocitaji. Nejde to jen o nejdelsi obdobi beze srazek na jare, ale vubec v celem roce.

V jizni Italii (Sicilie), nebo v Recku, tam jsou rekordne dlouhe obdobi beze srazek podstatne delsi, o mistech typu Arica v Chile nebo Asuan v Egypte ani nemluve.

Puvodni clanek je ve Francouzstine, ale z obrazku to pochopit taky lze a lze pouzit Google prekladac:

http://www.geoclimat.org/2020/04/fin-secheresse-ge...