Lesník
To si vodník já mám v červnu 23 mm (červenec 57 mm/srpen 11 mm) a za celý rok 193 mm.

jack
V Prostějově na stanici je zatím za letošek 196,1 mm.. takže proti tobě úplně plaveme

Vetsina ma podobny cisla... Horsi je, tohle mit, kdyz mas normal 600mm nez 500, co mam ja. Ale mam urcite tak 210mm+. "Zkazil" me to privalak co dal 40mm tusim 1.7. Voda zmizela hned a na nic to nemelo vliv

Zajimavost mimo tema:

Střecha, která chladí sama sebe. Bez elektřiny, bez kompresoru, jen odrazem a zářením do vesmíru.

V červnu 2026 zařadilo Světové ekonomické fórum pasivní radiativní chlazení mezi deset technologií, které mají v příštích letech největší dopad. Nejde o další klimatizaci. Jde o materiály, které odrazí 95 procent slunečního světla a zároveň vypustí teplo přes atmosférické okno přímo do vesmíru. Výsledek: povrch zůstane chladnější než okolní vzduch, i když na něj praží slunce.

Princip je překvapivě jednoduchý. Atmosféra propouští infračervené záření v úzkém pásmu kolem 8 až 13 mikrometrů. Pokud materiál v tomto pásmu silně vyzařuje a zároveň téměř nic ze slunečního spektra nepohltí, teplo z povrchu odchází rychleji, než přichází. Mikroskopické vzduchové bubliny nebo speciální částice fungují jako zrcadla v měřítku vlnové délky světla. Barvy, fólie nebo střešní prvky s těmito vlastnostmi se už vyrábějí průmyslově.

Není to jen pro střechy - britský startup AssetCool (
@AssetCool_
) takovým nátěrem pokrývá venkovní silnoproudé kabely. Nižší teplota vodiče znamená vyšší proudovou kapacitu – až o 30 procent bez výměny drátů. Americká SRI International má Self-Cooling Paint, která dokáže povrch ochladit o 5 až 8 °C pod teplotu vzduchu a o 10 až 15 °C oproti nenatřenému povrchu. Japonská SPACECOOL nabízí fólie s 95procentní odrazivostí i emisivitou. V maloobchodě a skladech dodavatelé hlásí úspory na klimatizaci 15 až 20 procent. V suchých horkých oblastech i více.

Pro Česko je to relevantnější, než se na první pohled zdá. Horká léta přibývají a spotřeba elektřiny na chlazení roste. Studie českých institucí už dříve ukázaly, že světlé a vysoce odrazivé střechy výrazně snižují teplotu konstrukcí i interiérů. Nové materiály jdou dál – nedělají jen „bílou střechu“, ale aktivně vyzařují teplo pryč. U plochých střech logistických hal, obchodů nebo datových center je efekt nejrychlejší. U šikmých střech se používají cool-colored tašky a nátěry s vysokým indexem SRI, které zachovávají tradiční vzhled a přitom odrážejí podstatně víc energie.

Zvláštní bonus přichází u bifaciálních solárních panelů. Tyto panely vyrábějí elektřinu z obou stran. Čím více světla se odrazí od střechy nebo podkladu, tím vyšší je výnos ze zadní strany. Vysoké albedo radiativních materiálů zvyšuje roční produkci bifaciálních systémů o několik procent – v testech o 4 až 8 procent a více oproti běžnému podkladu. Zároveň zůstává střecha chladnější, takže panely pracují v nižší teplotě a jejich účinnost neklesá tak rychle. Jedna vrstva materiálu tak řeší dvě věci najednou: méně tepla do budovy a více elektřiny ze stejné plochy.

Technologie má limity. Nejlépe funguje pod čistou oblohou. Vlhké a zatažené dny efekt snižují. U historických budov s přísnými památkovými pravidly je výběr barev omezený. A cena zatím není zanedbatelná, i když se u barev pohybuje kolem 150 korun za metr čtvereční a klesá s výrobou ve větším měřítku. Kalifornie a Čína už cool roof materiály zakotvily do stavebních předpisů. Evropa zatím spíš sleduje.

Přesto jde o jeden z mála skutečně pasivních nástrojů, které mají smysl i v mírném klimatu. Nestaví se na něm celá energetika, ale snižuje špičkovou spotřebu přesně tehdy, když je síť nejvíce zatížená. A když se spojí s bifaciálními panely, získává střecha dvojí užitek – chladí a zároveň vyrábí víc. V létě 2026 už to není laboratorní kuriozita. Je to praktický materiál, který začíná měnit, jak se díváme na střechy.

godlike
Nebýt toho přívaláku na začátku července (u mě v Dejvicích 30mm), tak jsou na tom stromy ještě hůř ..
U mě Praha-Dejvice od začátku roku 217 mm zatím.

Kladno do dneška..208mm..

Domažlicko k dnešnímu dni 213 mm. Roční průměr tu kdysi býval i kolem 700 mm, posledních 15 let ale klesl k 500, loni nebylo ani to. Možná si jen budeme muset prostě zvyknout.
Letošní sucho se hodně přirovnává k suchu v roce 1540. Kdy dobové materiály popisují situaci, co vlastně nyní zažíváme. Až na takový detail že my máme asi o 15°C vyšší maxima, než byla tehdy, tzn odpar jako z jiné galaxie a na sucho takových rozměrů, tak stačilo Evropě jen polovina času, než jako byla tehdy údajně blokační situace s vysokým tlakem, trvající 11 měsíců v kuse.
I tak je to bizár, tehdy nebylo ještě nic, ani asfalt, o pár miliard lidí méně, domy byly z hlíny, dřeva, slámy a kamení, nebyly plechové střechy, parkoviště, bagry, narovnané řeky, meliorace, bylo o 90% lesů víc, malinká políčka. I sebe menší sucho znamenalo pro obyvatele extrémní problém, studny byly mělké. A když vyschla řeka, život v dané oblasti skončil, muselo se jít jinam. Nebylo ten rok jídlo, ani následující rok (nebylo osivo da další rok). Je bizár, že tehdy takové sucho umělo přijít. Dnes přijde sucho, možná i větší než před 500 lety a vlastně se nic zase tak neděje. Co není se doveze, voda i přes zákaz teče, příští rok se osadí odolnější odrůdou, bagatelizuje se, zlehčuje se...

Ovar
Jo sucho z roku 1540 na to se odvolávají troubové z dezinfo scény třeba takový Dan Vávra, který píše "podívejte se jaké bylo sucho tehdy za to taky mohla fosilní paliva?? hahaha"

Je fakt smutné jak zoufalé lidé nechápou nebo nechtějí chápat pravděpobnost a statistiku. Jasně že sucha byla i dříve, ale je rozdíl jestli bylo velké sucho 1x za 100 let nebo 1x za 5 let. Takthle přesně funguje změna klimatu. Extrémy jsou častější. Navíc docela silně pochybuju že v roce 1540 to sucho opravdu bylo tak plošné v celé Evropě, prostě ty záznamy k tomu přesné nemáme a kdo ví jak to bylo. Teploty byly téměř jistě nižší.

Jinak letošek zatím nejméně srážek v Česku, od roku 1961, tzn. období 1.1.-10.8. Smutné. Nejnižší úhrny, jak už jsem psal dříve, že to budou stanice Hrušky nebo Lanžhot, na úplném jihu JM

Dneska na fb od ČHMÚ. Jižní Morava vede na nejmíň srážek, Ale my jsme tady hned v závěsu a největší deficit je tady, ten je tu fakt extrémní.
A ja se ptám proč jak jsem zakroužkoval ty místa, co se to tady jako děje? Naopak tady ty bouřky vznikaly, držely se a tak.. zesilovaly tu srážky. Tento rok je to přesně naopak za tich xx let pozorování. Všechno se tu rozpadne a nebo jde kolem, spíše tu proste nic neni..😰😰
Tady ta příroda není zvyklá na takový extrémní deficit.
Swan chápete co se tu děje? Ja totiž teda tohle absolutně nechápu..
Ještě by to chtělo studenou fontu ze severu. Treba ta by sem přinesla plošný bouřky, když od západu neumí fronta přinést ani kapku fuj…

JohnyG
Je to docela sranda, já teď probíral archiv historických map a narazil jsem i na jinoý pramen, ohledně tedy těch historických such ( oblast Prahy a okolí).. čili, dávám print..Jo a nezpochybňuji současnou kritickou situaci, prostě dokumentace z minula..

Obecne si myslim, ze kdyz opomenu CO2, tak obecne je nas moc a drancujeme planetu, co to da. Takze by stacila jedna sopka, treba Toba a myslim si, ze by bylo vymalovano... Ochladilo by se na stovky let, mozna tisice, vetsina flory a fauny by zmizela a konecne by byl klid...

JohnyG
Jinak se trochu utěšuju následující předpovědí na tuto zimu, srážek hafo.. akorát teda to má být vesměs ( všechno) v dešti.. potvrzuje to i model CFSv2

Extrémní sucho bude pravděpodobně až na 70% území ČR. Je to hodně šílené. Morava a Mlýnský potok tak brutálně klesají, že jsem je ještě takhle neviděl - hlavně ten Mlýnský potok.
Už ale nyní cca na 50% území ČR panuje extrémní sucho.
Ve výhledu máme pouze necelých 5 mm, a to se pravděpodobně během dalších výstupů opět dostaneme na nulu.. 1/3 měsíce za námi a máme pouze 0,4 mm. To je strašný. Deficit bude určitě obrovský. A to není jenom srpen. Už od 20. července prakticky nic nespadlo. Takže od 20. července až doteď (22 dní), spadlo pouhých 2,8 mm.

Petr11

Tady ta příroda není zvyklá na takový extrémní deficit.
Swan chápete co se tu děje? Ja totiž teda tohle absolutně nechápu
Je to myslím dobře pochopitelné..
Mluví se o tom a varuje se před tím už desítky let.. Klimatická změna. Která zrychluje a zrychluje.
Vyšší teploty a méně srážek. Změna atlantické, potažmo evropské cirkulace. Nadvláda tlakových výší.
Další věcí je orografie , že jsme tu v závětří Šumavy, v srážkovém stínu. Šumava mívala roční úhrn cca 1300-1500mm.. My v závětrném podhůří z toho slabou polovinu.. což ale bylo průměrně solidních 600-700mm..
Při současné změně cirkulace, kdy TN z Atlantiku chodí severni drahou a vydatnější srážky z nich nebo jejich front dostává jen SZ a S Evropa. K nám se sem dostanou jen slabounké , nevýrazné jižní okraje SF , současně nám sem od JZ, J pumpují silné TV teplejší a teplejší a sušší vzduch, ve kterém občasné srážky po přechodu hřebenů tady v závětří hor nemají šanci přežít, tak jako dřív.. Takže jich je čím dál méně..a méně..

Petr 11

Já mám obdobný problém se srážkovým stínem na Českokrumlovsku, i když ne tak extrémní. Dokud se v létě vyskytovalo oceánské proudění s plošnějšimi srážkami, za Šumavou to zesláblo, ale stejně to přišlo. V současných podmínkách s vysokou teplotou, tj. i velkým přebytkem energie v ovzduší a často už od jara vysychajíci krajinou přicházejí převážně jen lokální srážky, které se zavětrným polohám vyhnou. Tedy, dřív asi víc záleželo na tom, že Klatovsko je blíž k oceánu, dneska asi víc záleží na místním terénu, rozdíly mezi lokalitami se mění a zesilují. U nás např. lze pozorovat, že srážky v ČB oproti té 20 km vzdálené lokalitě u Č. Krumlova narostly, protože do ČB se vlivem terénní konfigurace snáz trefí bouřky (ale jen ty, které nechcípnou vlivem tepelného ostrova...)