Tady srpen lehce přes 90mm. Nejvíc to ale zachránil začátek měsíce a potom i minulý týden, kdy napršelo slušně při bouřkách.

MostMost
Roční průměr máme 795mm.Potvrdili mi to i na Čhmú a na povodí Ohře dokonce 853mm a ano bydlí hned na úpatí hor. Projdu lesíkem a jsem na Jindřišské v krušných horách

Tady za srpen pěkných 165mm, což dělá 195% normálu..
Od začátku roku 575mm.

Martin Vítek
Tak např. mezi roky 1993-2003 je průměr 504 mm, přímo ze stanice ČHMÚ. Nejčastější úhrn mezi 450-550 mm. Stanice Jirkov. Tím neříkám, že jestli bydlíte až nahoře, tak může ten průměr trochu růst, ale rozhodně není průměr v Jirkově okolo 800 mm. To mají pomalu hřebeny Krušných hor

Pokud jde o plánování outdoorových aktivit, vždy mě zajímá, jaké bude počasí, aby nedošlo k žádným nevyřešeným problémům. Proto často používám internet https://www.meteoprog.com/cs/ , který poskytuje aktuální předpověď počasí. Tato stránka mi pomáhá být připraven na neočekávané změny počasí. Doporučuji to vyzkoušet i vám!

MostMost
Martin Vítek
Martin Vítek má pravdu. Já sám o tomhle jako obyvatel podkrušnohorských Teplic něco vím. Bydlíme v lokalitě, kde se průměrný úhrn ročních srážek mění extrémně rychle snad každým metrem (s mírnou nadsázkou) - zejména pokud se pohybujete ve směru od úpatí hor dále do vnitrozemí.

Posledních dvacet let mají Teplice průměr srážek necelých 600 milimetrů, ale pokud se nacházíte na severním okraji města blíže horám, hádal bych, že to bude kolem 650 mm, na jižním okraji města je to, hádám, tak kolem 550 mm.

Jak se blížíte horám, srážek rapidně přibývá. Podkrušnohorská města Hrob, Dubí mají již roční průměry 750 - 800 mm, je to dostupné i v datech ČHMÚ. V Krupce je to podobné.

V Litvínově a v Jirkově sice stanice nejsou, ale ta situace tam bude podle mě úplně stejná jako tady na Teplicku. Můj odhad je, že Jirkov těch 700-800 mm ročně v pohodě dá. Chomutov už má jistě výrazně méně.

Vůbec nemá toto cenu srovnávat s Tušimicemi - právě samotná Kadaň leží na území, kde je ten gradient průěměrných srážkových úrhnů extrémně nahuštěný. Je to vidět i v mapách průměrných ročních srážek. Tedy to, kolik spadne v Tušimicích, nemá třeba pro samotnou Kadaň skoro žádnou vypovídací hodnotu.

Pro člověka, který mikroklima (Pod)Krušnohoří nezná, se tohle zdá až neuvěřitelné, ale opravdu to tak je. Jste přímo pod horami a máte 800 mm ročně, jdete dva kilometry od hor a už máte o 200 až 300 mm méně - a pak jdete dalších 50 km do vnitrozemí ku Praze a situace se téměř nemění. Myslím, že tak rapidní změna průměrných srážek jako tady už nikde jinde v republice není!

A mimochodem dost často je to vidět i na vlastní oči. Jste v Dubí/ v Krupce, lije jak z konve, dorazíte do Teplic - mírný deštík, dorazíte do Bíliny/ do Mostu - a je sucho.

Nejvíce se na tomhle rozdílu podílejí měsíce zimního půlroku. Vím, že třeba právě v tom Hrobu měsíční lednové úhrny srážek nad 100 mm nejsou nijak zvláštní.

Martin Vítek má pravdu. A pokud mu v Jirkově spadne dejme tomu 550 mm, je to pro jeho lokalitu zančný podprůměr.

A ještě doplněk - na hřebenech Krušných hor na Teplicku se průměrné roční úrhny srážek pohybují kolem 1000 mm. Opět - dostupné z map klimatu nebo například zde nejbližší horská stanice Zinnwald, kde byla mimochodem naměřena snad jedna z nejvyšších hodnot denního úhrnu srážek v Česku - v srpnu 2002, tuším nějakých 325 mm.

Jan1995
Ty informace jsou celkem známé, tomu kdo bydlí v této oblasti. Ale i tak, ještě jednou. Stanice ČHMÚ Jirkov měla průměr lehce nad 500 mm. Stanice Měděnec nad Chomutovem, dá se říct na hřebenu KH, má průměr 771 mm. V nadmořské výšce cca 800 m.n.m. Takže reálný průměr v Jirkově prostě bude kolem 550 mm, a jak píšu, poroste o něco směrem do KH. A ano, stanice Zinnwald v Německu, může mít průměr až k 1000 mm, leží na návětrné straně. Ale dejme tomu od Nové Vsi v Horách, ten průměr klesá většinou na hodnotu okolo 800 mm, na hřebeni, směrem na Chomutovsku. A pak se zase průměr zvedá směrem ke Klínovci a dál Boží Dar. Jinak i v těch datech ze stanice v Jirkově, se najde rok, kdy byl úhrn necelých 300 mm, a taky rok, kdy to bylo 800 mm. Ale velká většina roků se pohybuje okolo 500 mm. Za mně prostě není průměrný roční úhrn srážek, nad 800 mm, nemůžu si pomoct. Ta data jsou jasná. A poslední upřesnění, v Jirkově jsem teď několik let pracoval

MostMost
Já nemám žádná data z Jirkova po ruce, proto sem házím jen odhady a nemůžu vám úplně rozporovat na základě čísel. Kde berete údaje pro Jirkov z ČHMÚ?

Každopádně musím říct, že tak jako tak těch 500 mm pro Jirkov se mi vůbec nezdá a jsem osobně přesvědčen, že to musí být více. 800 mm ne, ale tak těch 650 - 750 mm určitě.

Další věcí je, jestli ta data, o kterých hovoříte, nejsou ze stanice, která sice oficiálně patří do katastru Jirkova, ale jedná se už o oblast pod městem, někde de facto v pánvi, tam někde u Otvic nebo jak se to tam jmenuje.

Momentálně mám k dispozici jen mapu s dlouhodobými průměry mezi lety 1981-2010 z dílny ČHMÚ. Dal jsem si práci a snažil jsem se tam tu polohu Jirkova, odhadem dle hranic, řeky Bíliny a polohy Mosteckého jezera co nejpřesněji označit.

Ty mapy ČHMÚ asi snáší určité zkreslení, protože byly vytvářeny interpolací dat. Přesto 500 mm pro Jirkov neodpovídá. Nevím, třeba se nám tu k tomu ještě někdo z té oblasti vyjádří.

Jan1995
Já si srážky píšu od roku 1994. Mate pravdu že v Jirkově žádná meteostanice od ČHMÚ není. Jediný kdo tu měří srážky je povodí Ohře a ty mi to potvrdili. Já to také vidím ty rozdíly co bydlím já a co naprší na žatecké zóně kde pracuji. Nemá cenu se tu dohadovat

U mne za srpen krásných 130mm, od začátku roku 423mm.

Tak u nás v Srpnu spadlo slušných 117,8mm to už je 5 rok v řadě kdy je v Srpnu překročená hranice 100mm. A celkově jsme zatím na 398,9mm.

A jinak proč tu tak řešíte ten Průměr sražek ta hodnota vyjímečně kdy spadne a už vůbec to nevypovídá nic o tom zda je to normální hodnota co třeba příroda potřebuje jak je často milně udáváno.

Martin Vítek
Jan1995
MostMost
Trochu jsem se na to mrknul.
Dle mapy ČHMÚ, průměrné srážky za období 1991-2020, tedy srážkový normál za 30tileté období, (která je na portálu ČHMÚ normálně k dispozici) , to není pro Jirkov v žádném případě 800mm, ale ani 500mm.
Ta hodnota bude někde mezi, ovšem určitě blíže k těm 500mm, než k 800mm .
Jirkov je dle ČHMÚ v barevném pruhu odpovídajícím rozmezí 550-600mm, tedy zhruba se dá říct, že dle této mapy ČHMÚ je v současnosti platný, roční normál v Jirkově cca 575mm.
Pokud někdo bydlí na úplném severním okraji Jirkova, tam to může být určitě o něco více..
Spíše 600mm. Ale 800, dle této mapy, fakt ne..
Přikládám i mapu s přesným umístěním bývalé stanice ČHMÚ v Jirkově.., na školním pozemku..

Průměr za období 1991-2020, ČHMÚ

Ta samá mapka zvětšená se zakreslením polohy Jirkova, což se díky ohybu řeky Bíliny dá celkem přesně dosadit

Umístění bývalé stanice ČHMÚ v Jirkově

Zde ještě umístění této stanice na satelitní google mapě .
A mapa, srážkový normál z období 1961-1990,tedy v období, kdy v Jirkově byla stanice ČHMÚ..
I v tomto období mapa pro Jirkov ukazuje normál v rozmezí 500-600mm.

normál z období 1961-1990, ČHMÚ

Jirkov, roční průměr 500-600mm, 1961-1990, ČHMÚ

swan1
Dekuji za odpoved.

Musim se sam jeste podivat na tu zaniklou stanici z Jirkova, co hovori ty udaje. Nicmene to umisteni na mape prave odpovida tomu, ze stanice lezela v nejjiznejsim, tedy nejdale od hor, a nejsussim miste v Jirkove - na rozdil od pana Martina Vitka.

Pokud se podivate na mapu tohoto mesta, tak velka jeho vetsina lezi severneji od teto puvodni stanice, vcetne velkeho sidliste, namesti atd.

Pan Martin Vitek psal, ze jeho umisteni je kousek od visky Jindrisska, tedy ja pocitam, ze to uz musi byt na samem upati Krusnych hor nebo dokonce ve svahu, jako je i to samotne jirkovske sidliste. Tam jsou uz rocni uhrny 700- 800 mm, stejne jako pravi i pan Vitek.

To je prave to, na co jsem se snazil poukazat - ty srazkove gradienty v Podkrusnohori. Jinymi slovy stanice na jiznim okraji mesta toho o srazkovych pomerech ve zbytku mesta tolik nevypovida, protoze na to se tam ty podminky ve smyslu prostorovem proste meni moc rychle.

Dalsim extremnim prikladem je Kadan-Tusimice, kdy samotne Tusimice jsou snad nejsussi stanici v Cesku a od Tusimic dale do vnitrozemi se srazky az tak nemeni, zatimco od Tusimic smerem ke Kadani a k horam ty Srazky narustaji kazdych 50 metru.

Chtel jsem se tim jen zastat Martina Vitka, protoze v podminkach Podkrusnohori byvala stanice na jiznim okraji Jirkova o srazkovych uhrnech v jeho miste, byt je to "jen" o 1-2 km blize horam, moc nevypovida.

Nekolikrat jsem tu uz i dele dozadu svedcil tomu, kdyz se snazil pan Vitek marne vysvětlit, ze u nej jsou prumerne srazkove uhrny pres 700 mm a pokud mu tam spadne napriklad 450 mm, jako nekolik poslednich let, tak je to pro jeho lokalitu sucho - a jini mu to vyvraceli s tim, ze co by cekal, kdyz kousek dal v Tusimicich spadne v prumeru 450 mm rocne ( nevztahuju to ted na pana MostMost ani na pana Swan, ale vim, ze v minulosti se to tu timto stylem resilo).

A ja si to prave vysvetluju tim, ze lide, co neznaji ty pomery pod Krusnymi horami, si nedovedou predstavit, jak rychle, takrka skokove, se zde ty uhrny meni a ze pokud jsou nekde oficialni udaje ze stanice v Jirkove na jiznim okraji mesta, pro ten severni okraj primo na upati hor to nic neznamena.

Podobne jako citim mirnou frustraci, kdyz vidim argumentaci (a i zde jsem to nekolikrat zahledl), ze proc si na severozapade vubec jako vlastne stezujeme na sucho, kdyz jsme ve srazkovem stinu hor a podobne, ze tady preci nebude prset jako nekde v Jizerkach napr.

A pritom tady jde proste o to, ze radu poslednich let zde zejmena v obdobi duben-cervenec proste neprsi ne kvuli srazkovemu stinu hor, ale kvuli prevladajici draze srazek vychodni Stredomori- Alpy-jizni Cechy-vychodni Cechy, Morava, Slezsko a dale Slovensko, Polsko (jen kolikrat se letos tato situace uz opakovala).
Tedy ty srazky na jare a v lete nejsou absolutne nizke, protoze normaly jsou zde nizke. Ty srazky jsou tady nizke i relativne ve vztahu k tomu normalu, co tady je, protoze ty tlakove nize ted proste preferuji tu stredomorskou trasu smer Polsko. A bourkam se zde posledni leta take nedari - vetsina se odehrava opet na jihu Cech plus Morava a Slezsko, tak z ceho tady ma v lete prset.

Vsimam si, ze je to nejaky novy trend. Od rijna do brezna zde prsi hezky a casto, v dubnu jako kdyz utne a do zacatku srpna zde clovek touzebne vyhlizi kazdou kapku. A v srpnu se zase neco zlomi a zacina celkem normalne prset. Ale ani si napamtuju, kdy v nasi oblasti mimo rok 2021 poradne prselo v cervenci. A duben, kveten, to je skoda mluvit, to jsou pomalu nejsussi mesice zde.

Jan1995
V Jirkově jsou momentálně dvě amatérské meteostanice, odkaz zde na in-počasí. Srážkově jsou na tom skoro stejně, byť jedna je teda na úpatí KH. Jak vysvětlíte, že dle vaší teorie není v těch stanicích rozdíl srážek desítky až stovky mm? Trendy se mění, i množství srážek, ale porovnávat sucho s údajem kolem 800-900 mm je divné, když o pár km jinde je situace s průměrem o 40% jiná . A když píšete tedy, že bývalá stanice v Jirkově je na nejssuším místě, dalek od hor, proč teda porovnávat průměry s Chomutovem? A upřímně by mě zajímalo, odkud dotyčný z amaterské stanice v Jirkově bere průměry (na svých webovkách má vždy procentuální údaj, který by odpovídal nějakým 550-660 mm jako průměr, tam mu to taky skáče dost).... Pan Martin sdílel obrázek že počítá průměr z hodnoty okolo 900 mm...

Jan1995
Já si ty obrovské rozdíly na pár km představit dokážu, jelikož jsem ze Šumavy (Volary) , kde jsem žil 40 let) , nyní bydlím v Pošumaví, Sušicko, opět v závětří a tedy i ve výrazném srážkovém stínu Šumavy, kde ty srážky ubývají směrem od hřebenů do vnitrozemí na každém km velice rychle..
Nicméně hraniční hřebeny mají běžně za rok nad 1000mm, takže zdejších závětrných 650-750mm(cca normál ), co na nás zbývá, je pořád velice pěkné a není si na co stěžovat..
Pokud M.Vítek bydlí až někde u Jindřišské, tak už to v podstatě ani není Jirkov a je to už na zdvihajícím se úbočí KH..
V tom případě je označení místa pozorování jako Vítkov, vzhledem k lokalitě, kde se rychle směrem do vnitrozemí ty roční úhrny snižují, poněkud zavádějící..A z toho důvodu tu zřejmě dochází k nedorozumění..
Nicméně, pokud vezmu samotnou Jindřišskou, tak je to , dle ČHMÚ mapy, jen o jednu barvu v těch uhrnových pruzích tmavší..
Což značí roční normál 600-700mm,(což si myslím, že by i reálně mohlo odpovídat) nikoli kolem 800mm..
Jak v období 1961-1990, tak 1991-2020..

igor127
Přiznám se, že vám moc nerozumím. Amatérské stanice z Jirkova neznám a nemám po ruce údaje. Vycházím jen z dostupných mapových údajú od ČHMÚ, měření pana Vítka a své vlastní zkušenosti z této lokality.
Sucho je přeci relativní. Pokud v místě, kde je dlouhodobý normál 800 mm, spadne 500 mm, je to na tamější poměry sucho. Pokud 500 mm spadne v centru Prahy, je to víceméně normál. Pak jsou samozřejmě ještě různé jiné druhy sucha, například půdní, a z tohoto hlediska například někde na polopoušti panuje téměř trvalé sucho. Ale o tom my se tu nebavíme. Takže ano, pokud někde spadne spadne 65% tamějšího normálu, je to pro tu lokalitu sucho, ať uz má ten normál jakýkoliv.
Ta bývalá stanice je na nejsušším místě v Jirkově, to je vše. S Chomutovem nic nesrovnávám, o Chomutově snad nepadlo z mé strany v předchozí odpovědi ani slovo, ne?
Rozdíly desítek až stovek milimetrů na málem prostoru si v závětří hor vysvětluju místní orografií a převládajícím směrem proudění.

swan1
Ano, věřím, že na Šumavě o tom také víte své.

Přiznám se ale, že zbytku vaší odpovědi také moc nerozumím. Pan Martin Vítek bydlí v Jirkově, ne ve Vítkově. A tohle by vám vysvětlil asi nejlépe on sám, ale zřejmě píše lokalitu Jirkov, protože to Jirkov prostě je?!
A ano, takhle ta podkrušnohorská města jsou položena - jejich jižní okraj začíná v pánvi (třeba 250 metrů nad mořem) a rozlézají se směrem k horám až postupně i do jejich svahu, třeba až do nadmořské výšky kolem 450 metrů nad mořem. Většina jirkovského sídliště již leží ve svahu hor. A Jirkov není v tomto ojedinělý, takhle postavený je i Litvínov, Osek, Hrob, Dubí nebo Krupka, možná i některá další města.

A přeci v tom je ten zakopaný pes, to, co se vám tu snažím vysvětlit. Tato města svým dolním okrajem začínají v Podkrušnohorské pánvi a svým horním okrajem se již sápají do svahů Krušných hor, proto se zde tak rychle mění srážky (do menší míry i teploty).

Velká část Jirkova leží ve svahu Krušných hor, proto není označení lokality pana Vítka zavádějící, je to prostý fakt. A Jindřišská je víska také ve svahu hor, jen o pár set metrů výše a stále je součástí Jirkova.

Krušné hory na české straně se zvedají náhle jako poměrně vysoká hradba. Z rovinaté pánve se prudce zdvihá svah Krušných hor, můžete prakticky poznat ten moment, kdy vstupujete z pánve do hor. Tady není postupný přechod nebo podhůří jako na Šumavě, to mají až na opačné straně v Německu. Také proto se tu tak rychle mění srážky. A mnoho menších měst tu právě leží v tom místě, kde se ten terén "pánev-horský svah" láme.

Jan1995
Tak si to dohledejte, ty stanice jsou zde na IN-počasí, stačí dvakrát kliknout a máte údaje přímo z místa a pan Vítek já rád používá. Taky nic nepíšu, že porovnáváte vy s Chomutovem nějaké údaje, ale opět píšu o Martinovi, který sem ten obrázek sdílel a který se nám snaží tvrdit, že je v té oblasti standard 900 mm (opět příspěvek o pár příspěvků), měřitel v Jirkově ale počítá své údaje vůči úplně jinému a výrazně menšímu průměru (cca. 600 mm). A faktická data, od kterých se odpichnout, vlastně žádná nemáme. Takže které údaje brát do úvahy? Od Martina, který srovnává své naměřené hodnoty (pro svou oblast více v horách) s údaji pro Chomutov (kde píšou 900 mm), nebo z údajů z amaterských stanici ve Vinařicích a Jirkově, kde počítají průměr pro oblast cca. 600 mm, nebo vygenerovanou mapu CHMI, která vlastně koresponduje s tím, co zde krásně popsal swan, a udávají amaterské stanice v Jirkově (které by měli mít stejné srážkové údaje, jako srážkoměrná stanice z povodí Ohře).

Jan1995
To se mi jen p. Vítek promítl do názvu obce
Je to samozřejmě Jirkov.. opravím to
Ale jinak na tom mém příspěvku není čemu nerozumět..
Jindřišská už není Jirkov, je to o dost severněji.., i severněji než bydlí p.Vitek.
A i tam udává ČHMÚ jako srážkový normál jen 600-700mm.
Pro Jirkov jako takový platí dle ČHMÚ ty mm, co uvádí ve svých mapách.
A ani v minulém století tam nebylo více..
Nikde v Jirkově, ani na severním okraji, se to dle ČHMÚ k 800 mm vůbec nepřibližuje, nepřibližovalo ani v období 1961-1990.
Aktuální amatérské meteostanice v Jirkově se dají najít buď tady na webu nebo na Wundergroundu..
Opravdu na pár kliků..