Zakládám svojí první diskuzi na bouřky.
Od zítřka by se ve východních Čechách měli začít tvořit první bouřky během odpoledních hodin.
Ty budou postupovat na východ a večer by měly slábnout.
V pátek by se bouřky měly tvořit na jihu Moravy (dle modelů) a zasáhnout tak Moravu.
K tomu by od západu měl postupovat plošnější déšť, který by měl projít hlavně severem.
V sobotu a v neděli se čekají také ojedinělé bouřky. Podle Aladina se čekají na jihu Čech.
Bouřky mohou být ojediněle i intenzivnější (hlavně se srážkami).
Diskuse o počasí Bouřky od 31.7. do 5.8.
Tradice, zase jen východy a jihy.
Jirke85
0/10 ragebait.
Jirke85
Mně jde hlavně o bouřky. Srážek je tento červenec docela fajn.
A prágl co včera měl lajnu se shelfem.
Nechápu jak vy v mých příspěvcích pořád vidíte kapky vody když melu o bouřkách. Nj.
Ale prosím ještě trošku víc vody na dohnání průměru za rok ještě malinko chybí.
Jirke85
Už jsem to tu psal asi 10x, tak tedy po jedenácté. V létě má srážkový stín podstatně menší vliv než v zimě kvůli slabšímu proudění. Problém je tedy ve vyhýbání srážek ne v jejich zeslabování. Protože pak by pršelo v Krušných podstatně více než poslední roky. A tak se z nich staly nejsušší hory v ČR ve vegetační sezóně. Takže stínem to zřejmě nebude.
F4
Srážkový stín Krušných hor funguje i v létě. Stačí aby srážky nebyly vertikálně mohutné a Krušný s tím udělají rychlý proces. Tam jde hlavně o severozápadní proudění, spád Krušných hor na české straně je velmi výrazný, během pár kilometrů propad až o 700-800 výškových metrů, tudíž turbulence (pod horami) dokáže "zneškodnit" většinu méně vertikálně mohutných buněk.
Jinak v pátek 1.8 budou přeháňky a ojedinělé bouřky defakto všude v Česku, určit kde přesně je složité.
Srážkový stín pod horami samozřejmě funguje jinak při silném či slabém proudění na hřebenech, jinak při různých směrech proudění v přízemních vrstvách..Jestli je zima nebo léto je celkem vedlejší..
Jinou věcí je časování přechodu studených front, které až s železnou pravidelností SZ po ránu nebo dopoledne vynechají, přeskočí svým předfrontálním , teplejším instabilním sektorem ve kterém se ať už tvoří bouřky nebo jsou aspoň podmínky pro udržení bouřek jdoucích z Německa.., který se aktivuje až dál na V, protože v době ranního nástupu na SZ tam není dostatek energie..
Viz výstrahy, ze kterých je SZ ve čtyřech z pěti situací vynechán , většinou kvůli nevhodnému, rannímu - dopolednímu načasování příchodu SF..
Proč se tohle děje tak pravidelně..?
TomasMost
S deficitem jsou KH na tom dost podobně jako jiné části ČR - rozhodně nic výjimečného (viz. mapka). Naopak jsou oblasti, které jsou na tom i hůře. Dokonce i Jeseníky přes četné srážkové epizody mají plošně stejný nebo i větší srážkový deficit než celé pásmo KH.
Jen pro srovnání, stanice v KH, Nová Ves v Horách, má od začátku roku 343 mm. Leží na otevřeném hřebenu, jak do Německa, tak do Čech, 725mnm. A v Jeseníkách, stanice Dlouhé Stráně, 765mnm, pod přehradou, má od začátku roku 483 mm. Všechny měsíce vyšší úhrn, než stanice v KH. To k těm podprůměrům. Ty Tušimice a modrý flíček, spadlo tam dvakrát v bouřce, hodně srážek, ale na velmi malé ploše. O kousek dál na Žatecku, už žádný nadprůměr srážek není, jen ta mapka neumí interpolovat menší plochu, jen v blízkém okolí stanice v Tušimicích
Lerak2
U mě od začátku roku dle am. stanice (WU) spadlo 353mm srážek, ted jsem projížděl několik stanic na hřebenu Krušných hor (od Měděnce po Tisou) a zhruba všude je srážkový úhrn od začátku roku velmi podobný (320-370 mm srážek). Ale musím podotknout, že bydlím ihned pod hřebenem, nad sebou mám vrchol 856mnm, vzdušnou čarou pouze 1,8km. I v zimě tu bylo více srážek (sněhu). Když jsem kolikrát jel k Duchcovu, tak šlo vidět jak rychle ubývá sněhu, né vlivem teploty, ale právě toho, že dál od hor bylo těch srážek méně - což je naprosto logické. Jen tím chci říct, že i když už jsem v nížině - pod Krušnými horami, tak tu těch srážek bývá daleko více a srážkový stín tu je jen velmi zřídka.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.