palma
Kombi
Já ročník 1967..
70, 80tkové zimy mám coby dítě, teenager a mladý jinoch v dobré paměti , na Šumavě v 800mnm v mrazové kotlině, coby bydliště, a okolní kopečky 1100-1378mnm...
Bylo to něco, samozřejmě.., co se týče sněhu i mrazů.
Ale i v té době tu samozřejmě byl Atlantik a
občas brutální teplé profuky, jen jich bylo méně a měly kratší trvání..

Já jsem z 80. let a po revoluci jsem šel do první třídy. Z období Rudého Moru si pamatuji, že byla jednou při cestě do školky zima, možná i -20. Ale na zimu 1987 to nevypadá, tu si nepamatuji. Pak si hodně matně pamatuji velmi teplé léto 1994 (1992 už si moc nepamatuji), dobře si však pamatuji zimu koncem prosince 1996, kdy bylo i hodně sněhu a začátkem ledna 1997 napadlo o dost více.

Pak už si to pamatuji celkem doře - v červenci 1999 silné bouřky, ke konci prosince 1999 silná ledovka, v roce 2000 v lednu mrazová epizoda, chladný červenec, 21. srpna silná bouřka. V roce 2003 sucho a tropické teploty, léto 2005 docela chladné s jednou teplou vlnou a silnou bourkou. Leden 2006 silné mrazy, Arktické dny, extrémě teplý červenec a chladný srpen, od září 2006 do června 2007 série velmi teplých měsíců. Zimu 2006-2007 si dobře pamatuji, včetně kyrilla.

Zima 2007-2008 pak s prosincovými mega inverzemi, začátkem března orkán Emma. Léto 2007 chladnější. V zimě 2009-2010 Arktické dny v prosinci (jeden), pak dlouho hodně sněhu a žádné teplé vlny, rok 2010 chladný a deštivý. Prosinec 2010 hodě studený, začalo to v listopadu.

V létě 2012 teplo hlavně na JV Moravě, jinak v Čechách bouřky. V únoru 2012 exrémní chladná vlna, ale Akrické dny na Libuši těsně ne, zato Tmin pod -20 °C ano. Únor 2012 extrémě studený. 20.08.2012 absolutní rekord Txx. V létě 2013 absolutní rekord Tnx a teplé vlny, bouřky moc ne.

V létě 2014 spíše bouřky, teplo tolik ne. V létě 2015 extrémní vlna veder, největší všech dob. Teplý byl celý rok, vč. zimy 2014-2015 a hlavně prosinec 2015.

Koncem února 2018 extrémní Arktický vpád, T850 i pod -20 a ThetaE v 850 hPa pod -5, n horách i Tmax denní pod -20 (Sněžka). Rok 2018 velmi teplý a suchý, hlavně duben-září. Rekordní počty letních a tropických dní.

Léto 2019 nejteplejší v historii, v červnu 2019 rekordně vysoká teplotní anomálie ladná a rekordně vysoko sigma, odchylka 3.2 sigma je za kalendářní měsíc nejvyšší za ceou dobu 1961-2024. Vlna veder mohla být ještě větší. V červenci 2019 vlna veder hlavně na západě.

Zima 2019-2020 extrémě teplá, na pár stanicích i bez ledového dne. Ale zimu 2006-2007 těsně nepřekonala. Pod -20 °C bylo dosaženo až po konci zimy (i astronomické).

V prosinci 2020 extrémí hodnoty tlaku ve světě, v únoru 2021 naposled v Pražských sondážich ThetaE pod 0 °C a T850 pod -15 °C. 24.06.2021 tornádo F4 na Hodoninsku, nejsilnější za poslední staletí v ČR pravděpodobně.

Roky 2023 a 2024 v ČR i globálně rekordně nejteplejší, předčící všechna očekánání. Únor 2024 byl měsíc s nejkladnější odchylkou od normálu za celá staletí. Na přelomu let 2022-2023 zase největší vlna vedet co do počtu překonaných rekordů se týče a v Evropě jako celek nejkladnější teplotní anomálie za jediný den od roku 1940 v datech ERA5. Na jiho-východě, na Slovensku, v Maďarsku léto 2024 extrémě teplé, v září 2024 extrémní povodně.

A bylo by toho mnohem více, co si člověk pamatuje.

Asi tak

Aidamko.
Přesně tak. Letos je alespoň na horách sníh, tedy v Česku. V Alpách je to velká bída a TV od nevidím do nevidím.
Ale jinak se to nápadně podobá té zimě loňské. Loni jsem jel na začátku února Innsbruckem a bylo tam +17C.
Snad letos ještě něco přijde, nějaké sněžení se rýsuje na konec ledna. Pokud nepřijde tak Alpy skončí jako loni.

V příštím týdnu bude zajímavé sledovat vývoj tlakových níží nad Atlantikem. Díky studenému vzduchu nad Kanadou a USA a nadprůměrně teplému oceánu bude docházet k výrazným cyklonogenezím a modely očekávají výskyt níží s velmi nízkým tlakem a potenciálem vekých vichřic, zatím naštěstí mimo kontinentální Evropu. Některé ansámbly malují pokles tlaku v některých nížích až k 930 hPa, což už je i na Atlantik velmi nízká hodnota. Rekordně nízký tlak v severním Atlantiku je již 32 let starý, 11. 1. 1993 bylo nad Atlantikem změřeno 916hPa, ten asi ohrožen nebude, každopádně dynamika to bude slušná a jsem zvědav, jak se to promítne do polárního víru, předpokládal bych posílení až k rekordním hodnotám. Pro ČR to z hlediska zimy nevěstí nic dobrého, každopádně zatím je leden a slunce nemá sílu, takže by to z části mohla pokrýt inverze, na konci února už by to byla jiná...

Frantis95
Dovolím si doplnit, že ty níže o 930 hPa mají být doprovázeny nárazy větru až 200 km/h. Takový hurikán 3. stupně u Evropy uprostřed zimy...

Kluci ze Severe-weather dnes vydali další článek. Není to jen o jaru, ale je tam také pohled na dosavadní průběh zimy + výhled na únor.

https://www.severe-weather.eu/long-range-2/spring-...

Jak jsme se tu už bavili a bavíme, nic zimního ve výhledu. Naopak je zmíněno, že pokud sestoupí resp. budou TN více u Britských ostrovů, pak je větší pravděpodobnost teplého JZ proudění (pokud bychom byli více pod dominancí TV jako např. tyto dny, pak je větší pravděpodobnost na inverzní ráz počasí). A ty TN u Britských ostrovů se tam ve výhledu opakují snad do nekonečna.

Jinak opravdu zajímavý průběh těchto měsíců i výhledu - prakticky pořád pod vlivem TV ...

Aidamko., palmo, i další - zeptám se Vás, protože si nejsem jistý - co stojí za tím, že letos je PV velmi až rekordně silný prakticky od začátku prosince? Případně jestli máte někde uloženo nějaké povídání, co se k tomu váže.

Já vím, že vznik PV je na podzim, kdy polární oblast dostává méně energie ze Slunce a vzduch se začíná ochlazovat. Tím dochází k poklesu tlaku a ve stratosféře se začíná tvořit rozsáhlá cyklona. Co ji ale letos tak extrémně zesiluje? Nebo je to prostě jednoduše letos pro nás špatná kombinace faktorů tak, že PV se pořádně "roztočil", drží strukturu a propisuje ji níže, ustál a ustojí různé ataky, změnil svou polohu a tvar nevhodně pro Evropu a přinesl pořádné mrazy do Sev. Ameriky prakticky po celé leden ...

Jinak na tom přiloženém obrázku je krásně vidět akt. stav PV v různých výškách + kde je nyní jet-stream. Hlavně ty fialové barvičky, které popisují hladinu cca 200 hPa, jak v této hladině PV vypadá resp. jakou má polohu ... (špatné pro Evropu, "dokonalé" pro Sev. Ameriku).

andy206
A do konce měsíce se struktura polárního víru nezmění: https://x.com/Ventuskycom/status/18802337520029779...

andy206
Nejdříve dávám jen poznámku, že dodávat sem rozbor dnes nebudu, neb tu už je, včetně odkazu na SW. kde je to naprosto dostačující, plus další poznatky od ostatních sem dodaně, nejsem s ničím ve sporu, do konce ledna je to nalajnované ve stoupajícím trendu, do poloviny února to vypadá obdobně, stejně.. pak zbývá posledních 15 dní zimního období..vzhledem k velmi silnému PV, moc nepředpokládám nějaký dlouhý vpád (nad jeden týden) s významným propadem teplot (k-10 alespoň)..

Teď tedy k tomu proč je ten silný PV.. dával jsem sem před měsícem odkaz na článek, kde je uvedeno, že v zimních měsících (hlavně pak po Novém roce), v období slunečního maxima vstupuje jako hlavní hráč s vlivem na sílu PV, takže závěr je: že EEP efekt na polární vír, dominuje nad všemi ostatními studovanými efekty ve všech zimních měsících, s výjimkou prosince, kdy je variabilita související s QBO srovnatelná s EEP efektem.

A ono se to sečetlo od počátku zimy i ze západním QBO, které se ještě doposud zcela nepřeplo na východní (východní je teprve v sestupné fázi, čili nedominuje a nepůsobí silně v celém sloupci, kupříkladu dnes je opět v západním módu.. Plus tedy, dle poznatků z diskusí, byla dlouho ve spodní hladině v arktických oblastech teplota vyšší až o oněch +8,+10 nad normálem, to se také propsalo.. takže dle mne součet těchto podmínek, dal výsledek v podobě té síly.. mimochodem, sluneční maximum tam pořád je.

Na téma Jaká bude zima teď není o čem. Dovolím si tedy odbočku, mám dotat na fundovanější diskutující.
Při inverzi jsou některé věci jasné - v dolíku teplota v noci v podstatě konstantně klesá celou noc až do rána, na vrcholcích je nad nulou, i když svítí hvězdičky a nefouká.

Co ale způsobuje takovou tu velkou rozkolísanost teplot někde uprostřed, na svazích? Viz dneska nad ránem - na Kvildě během hodiny z -7 na +4 a před rozedněním zpátky k -5. U nás to včera večer taky lítalo nahoru dolu. To se takhle divoce míchají prochlazené a teplé masy? Ty výkyvy jsou někdy extrémní.

Dejvas
Na to je celkem jednoduchá odpověď. Kvilda je mrazová kotlina a v době vzestupu teploty pravděpodobně došlo k zesílení větru, který promíchal usazený chladný vzduch s teplejším. Někdy se podobné výkyvy ale mohou objevit opravdu i při kolísání horní hranice inverze.

Dejvas
První, co je na tom grafu zajímavé, je, že je tam vzestup a pád teplot, provázaný s poklesem a vzestupem relativní vlhkosti, což zase bude provázáno i s tím větrem, jak píše Ota.

p.s. teď jsem se kouknul na stanici Churáňov, dělalo to tam obdobné věci... a je tam i to zvednutí se a pokles větru..

Děkuji chlapci.
U nás ráno -4, zatímco na amaterské meteostanici, která je od nás 1 km vzdušnou čarou a je asi o 80 m výš, bylo +2. Tak u nás to lítalo asi proto, že jsme na té hraně.

Těch 80 m nadm. výšky rozdílu je při těchto situacích dost ..
Ten studený bazén chladného vzduchu na dně mělké kotliny může mít tloušťku jen desítky metrů. Na mírné svahy obepínající kotlinu už častěji pronikne i nějaký závan teplejšího proudění, které je ve výšce..
Kvildská kotlina je ve vysoké nadmořské výšce, je to mělká, víceméně mělce podnořená náhorní pláň a když to vezmeme od Zhůří, přes Perlu, Jezerní Slať, Horskou Kvildu až ke Kvildě samotné, tak právě tam vlivem proudění/neproudění vzduchu mohou ty teploty i rychle kolísat..
Já žiju celý život v mrazových kotlinách, ať už v té vltavské na Šumavě nebo nyní ve středních polohách Pošumaví a ty rozdíly bývají někdy obrovské..
Tady u mě v závětří kotliny je třeba při teplejším proudění ve výšce, vyjasnění a zde dole utišení větru, -6°C, ale o pouhých 1,5km vedle ve vesnici , jen o 100m výš , jsou klidně v tu chvíli třeba +3°C..nebo i víc.
Ale něco podobného se samozřejmě v lokalitách s členitějším terénem děje na mnohých místech ČR..

Francois
Souhlas, často stačí vyloženě pár metrů nadm. výšky, a teplota se rychle mění. Zvlášť při těchto situacích. Podobně přikládám stanici Pustý Zámek, v Doupovských Horách. Během pár minut se tam měnila teplota klidně i o 10°C, a vlhkost se měnila skoro z 90% na 30%. Podle toho, jak tam končila hranice inverze a nízké oblačnosti. Navíc se to dělo i večer, kdy nebylo ovlivněno Navíc kdo zná, Doupovský Hory, jsou komplet vojenský prostor, nikde nic, nikde nikdo. Minimálně v okruhu 20km. Stanice je směrem lehce z kopce do Ústeckého kraje, a tam zásoba studenýho vzduchu je Takže pěkně se to tam promíchávalo

Lerak2
Panejo, to snad není možný 🫢

Kdysi dávno jsem četl článek o rekordní změně teploty. Přesné detaily si nepamatuju, ale bylo to v USA/Kanadě v roce 19xx, kdy během hodiny se oteplilo snad o 30 a možná i víc stupňů a následně se to během pár hodin vrátilo zpátky, jak se studená vzdušná masa vrátila zpět. Teplota se měnila i o několik stupňů za minutu. Samozřejmě to byla jiná situace než naše současná inverze.

Ten článek už ale těžko najdu.

Dejvas
Francois
Je to přesně tak, v případě silných inverzí, které se při velmi teplém proudění na podzim a v zimě dělají, se často tvoří mezní vrstva inverze široká jen desítky m, kde se náhle směrem nahoru prudce oteplí. Viděl jsem to například v sondážích z Prahy Libuše, například v prosinci 2007 byl v grafu Prašské sondázě prudký teplotní skok něco málo přes 20 °C na pár desítkách výškových metrů.

Inverzí vrstva, kdy teplota s výškou stoupá, to je stabilní stav. Pokud teplota s výškou stoupá, je potřeba dodat energii (Slunce ohřeje povrch), aby se inverze rozrušila. Čím je inverze silnější, tím déle se udrží, rozrušení není jen tak. Přesněji, stabilní je to, když tepelná energie v 1 kg vzduchu stoupá, tedy potenciální teplota Theta stoupá. Teplota s výškou může i klesat.

Dost často pak v zimě bývá, že se vytvoří velmi ostré rozhranní mezi studeným vzduchem dole a teplým vzduchem nahoře. Po překročení rozhranní rychle stoupne teplota a klesne vzhlost relativní, fouká tam vítr. A nad inverzní vrstvou bývá i jasno a výborná dohladnost. Je to vidět dobře a useknutých vlečkách z chladících věží. Pod rozdranním bývá mlha, která trvá celý den a pří teplotách pod nulou ce tvoří silná a nebežpečná námraza. Níže pod rozhranním už nejsme v mlze, ale bývá celý den zataženo nízkou oblačností.

Někdy se stanice dostane do blízkosti inverzního rozhraní a jak se výška rozhraní mění, může se prudce oteplit nebo ochladit během krátké doby o více než 10 °C. To bývá většinou ve středních polohách. Ale i v niších poloháh občas dojde k profuku a náhlému oteplení.

Na mapě je to vidět na severu Skandinávie v zimě, kdy je jasno a Slunce (téměř) nevychází. V údolích je pak pod -30 °C ale na malých nad -20 °C. Rozdíly na pár destíkých výškových m je i přez 10-15 °C, někdy i přes 20 °C. Je to vidět např. na Ogimetových mapách.

Dejvas
V Jižní Dakotě 22.01.1943 (což byla obecně hnusná doba) v 07:30 -4 °F (-22 °C) na +45 °F (+7 °C) v 07:32, maximum 09:00 +54 °F (+12 °C) a po té ochlazení prudké v 09:27 -4 °F (-22 °C).

https://www.weathernationtv.com/news/day-spearfish...

Dále Rapid City - Jižní Dakota 10.01.1911 ochlazení o 49 °F (27 °C) během 5 minut, dále je pro stejný den a stejné město údaj o něco mírnějšího ochlazení o 26 °C za 15 minut.

Rekordní vzestup teploty za 24 hodin město Loma v Montáně 15.01.1972 z -48 °C (−54 °F) oteplení na +9 °C (+48 °F), tedy změna +57 °C (+102.6 °F).

Rekordní ochlazení za 24 hodin 24.01.1916 V Browningu v Montaně v USA z +6.7 °C na -49 °C, ochazení za 24 hod o 56 °C.

EDIT - Doplněno

Dejvas

Seznam meteorologických rekordů všeho druhu je třeba na Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_weather_reco...

Ale samozřejmě, tak jako všude, zpočátku je třeba se ke všem rekordům koukat skepticky. I když tady ten list vypadá dobře.

Ale například rekordní srážkový úhrn za hodinu 305 mm (12.0 palců) v Holt v Missouri, USA 22.06.1947 se mi zdá málo. Podle geoclimat.org je rekordní hodinový úhrn srážek 16.06.1995 Cherrapunji v Indii 420 mm a Shangdu v Číně (poblíž Mongolska ? To by nesedělo) 03.07.1975 400.8 mm za hodinu.

http://www.geoclimat.org/2014/01/records-mondiaux-...

TommyAst
V Browningu v Montaně v USA ,a to 24.1. 1916 z + 6,7 na -49 stupňů (denní amplituda). V americkém Rapid City 10.1. 1911 klesla teplota o 26 stupňů za 15 minut.Jinak Šumava ty rekordní denní amplitudy dává skoro ke 40 stupňům,např. Perla 2/2003 to bylo 37,7 stupně.Legendární Silvestr 78-79 Městec Králové (Nymburk) ochlazení o 34 stupňů za 15-20 hodin ( nejedná se o denní amplitudu,ta byla 26,5 stupně).Za zmínku také stojí 29.7. 1933, kdy ve Stráži pod Ralskem byla denní amplituda 32,7 stupně.