Je to přesně tak jak píše Pavell na konci svého příspěvku. Může to být tím, že klimatické modely se mění výstup co výstup, teplotní a srážkové odchylky na další měsíce (např. francouzský Meteociel)jsou značně rozkolísané a neustále se mění. Nelze tedy usuzovat jaká nás čeká zima. Prostě je na to brzy...Z hlediska meteorologických prognóz určitě. Co se týká lidové meteorologie, lecos může napovědět "kachna" a třeba i předpověď pana Kovaříka z Šindelové, který jak známo své předpovědi zimy sestavuje na základě pozorování přírody. (dle mého sledování má velmi přesné předpovědi). A v první polovině listopadu již také něco napoví synoptická situace, NAO a podobně..

zdroj imeteo.sk podla tohoto to vyzera na poriadnu zimu...ladovce rastu posledne roky aj v alpach...

No nevím zalednění Arktidy je opravdu letos dobré a já bych byl pro pravou zimu všemi deseti. Ale jsou bohužel letos faktory které nemluví zrovna pro dobrou zimu at už to jsou jen pranostiky nebo případně i nějaké fakta třeba v oblasti Atlantiku.

Nechci nic říkat,ale ta synoptika na příští týden je velice podobná tomu, co se odehrávalo i v roce 2006 v tomto čase a všichni víme, co to bylo za zimu. Nekonečná tvorba hlubokých TN nad Atlantikem a kladná fáze NAO. Tyto situace se dokážou stále obnovovat několik měsíců v kuse.
Sice na příští týden to je docela příjemná prognóza, ale jestli toto bude až do prosince (a dále), potěš pánbůh.

Mrakomor... Ano zima 2006/2007 byla jedna z nejteplejších v historii a hlavně leden 2007 kdy po celé týdny převládalo teplé západní proudění z atlantiku a teploty se dostávaly i nad 15°C ... ale také se vyskytoval silný vítr poté i samotný orkán Kyrill. Třeba v Klementinu padaly denní rekordy v leden hned 7x!!! Nejvíce tam naměřili 18. ledna a to 15,4°C

No co se týče těch pranostik o bouřkách, tak to zase vyvrací slabou zimu, když těď bylo bouřek několik.

Ohledně pranostik, bouřek bylo nyní v říjnu poměrně dost a kdo ví, možná nás ještě nějaké čekají. Pranostika v případě výskytu bouřky v říjnu říká o zimě trochu něco jiného "Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá".

Stejně bude stále záležet odkud bude vítr vát,proudění.JZ atlantický expres zimu nepřeje.SZ proudění dobrá zima pro hory a sv ze Sibiře,jediné co by do nížin zimu přálo.
Popravdu,jáký byl trend,tak jsem očekával nyní teploty kolem +4°C.Takové teplo,co mělo být v září.Přesto jsem za to rád.Pravá zima má být od prosince. :-)

S těmi bouřkami letos v říjnu je to takové dvousečné:

Např:
Teplá,vrtkavá zima by měla být

1) Říjen blýská - zima plíská.
2) Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
3) Hřmí-li a blýská-li se v říjnu, přijde zima nad apríl vrtkavější.
4) V říjnu blýskanice - v zimě plískanice.
5) Je-li na počátku října teplé počasí a vyskytne-li se bouřka, bude konec tohoto měsíce dozajista velice studený.

Je to otazné.

Zdravím Vás, po dlhšej dobe prispievam do diskusie.
Čítal som v poslednej dobe nejaké zahraničné blogy, na ktorých som sa dočítal, že zima by mala byť naozaj chladnejšia ako tvrdí Bastardi a Jung.
Avšak je veľmi dôležité poznamenať, že je príliš skoro na odhadovanie zimy ako takej.
Jeden článok
http://notrickszone.com/2013/09/26/bastardis-jungs...

Možno to bude zniež zvláštne, ale väčšia miera zaľadnenia Arktídy ani zďaleka nemusí znamenať tuhšiu zimu v strednej Európe.
Ako dobre vieme, počas zimného obdobia naberá na obrátkach zonálne prúdenie, v ktorom k nám od západu postupujú frontálne systémy. Takáto situácia môže priniesť teploty slabo pod 0°C a časté sneženie akurát tak do horských polôh a nie do nížin. Čo je motorom zonálneho prúdenia? Je to práve teplotný kontrast medzi tropickými a polárnymi oblasťami, ktorý sa v zime zväčšuje.
Práve slabé zaľadnenie Arktídy a tým pádom menšie teplotné kontrasty v minulých rokoch prispeli k rozpadu zonality (mohli sme to krásne pozorovať na jar tohto roku) a prúdenie prebiehalo v severo-južných smeroch, čo umožnilo prienik studeného vzduchu na strane jednej a vznik hlbokých tlakových níží, ktoré prinášali snehové zrážky, na strane druhej. Studeného vzduchu bolo v polárnych oblastiach málo, ale bola oveľa väčšia šanca, že sa sem dostane, pretože mu v tom nebránilo zonálne prúdenie.
Keby som to zjednodušil: viac ľadu v Arktíde => silnejšia zonalita => viac snehu na horách, mierna zima v nížinách.

matejmilko
Celkem s tou myšlenkou souhlasím. A vzhledem k těm pranostikám,co jsem uvedl výše v kombinaci s živým Atlantikem by to nemuselo přinést vůbec pěknou zimu.

matejmilko
Ano něco podobného sem četl v loni, že nedostatek ledu v Arktidě bych mohl znamenat velké výkyvy v počasí a převažující jižní a severní proudění což nakonec v loni vyšlo.

matejmilko
Hezky napsáno. Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká studie dávající do souvislosti zalednění a zimy ve střední Evropě. V minulých století bylo zalednění výraznější a zimy byly tužší, ale na tom se mohly podílet jiné faktory.

Myslím, že je větší šance na slabě teplotně nadprůměrnou zimu. V posledních letech byly zimy slabě teplotně podprůměrné a zejména ta poslední s velkým množstvím TN od jihu, sněhových srážek a malým slunečním svitem.

Mrakomor:
Pro tebe možná nepřinese dominantní Atlantik vůbec pěknou zimu, pro jiné zase ano. Nelze paušalizovat.

Dominantní Atlantik skončí v první listopadové dekádě a pak půjdeme z léta rovnou do zimy a budeme vzpomínat na ten hezký JZ...

Je to len môj čisto súkromný odhad, ale myslím si, že už po Dušičkách príde kompenzácia v podobe výrazného ochladenia. Zima bude v priemere slabo teplotne a zrážkovo výrazne nadnormálna, s jedným výrazne chladným obdobím.

Zimy pod vplyvom Atlantiku bývajú vždy na hrane. V prvom rade musíme zobrať do úvahy, že zonálne prúdenie sprevádza výrazný vertikálny teplotný gradient. Hranica sneženia teda býva ostrá a pomerne striktná.
Po druhé, je veľmi dôležitý smer, v akom je položená frontálna zóna a po tretie, veľmi dôležité sú teplotné pomery v oblasti frontálnej zóny.

Ak fronty postupujú od severozápadu, z oblasti Severného mora, dokáže byť zima celkom bohatá na sneh aj v nižších polohách. V oblasti teplých sektorov síce v nížinách teplota stúpa nad nulu, ale snehová pokrývka bráni výraznejšiemu otepleniu v prízemnej vrstve a zabezpečuje zníženie minimálnych teplôt pri utíšení vetra. Postupujúci front z ďalšieho systému tak príde nad prechladenú oblasť a zrážky sú opäť prevažne snehové. Pekný príklad takejto situácie: záver roku 2001.

V prípade, že prevláda prúdenie od západu, je to už komplikovanejšie. Teplota v hladine 850 hPa (za tejto situácie okolo 1400 m n. m.) sa zvykne pohybovať medzi 0 až -5°C. Tu už rozhoduje každý stupeň: ak zoberieme do úvahy bežný teplotný gradient 0,65 na 100 metrov, tak jeden stupeň nám pohne s hranicou sneženia až o 150 výškových metrov! Druh zrážok sa teda bude meniť veľmi často a bude záležať nielen od teploty, ale aj od toho, nakoľko bude vzduchová hmota premiešaná v prízemnej vrstve. Snehu by si užili lokality nad 400-500 metrov hlavne v členitejšom teréne. Krásny príklad: začiatok roku 2012, tlaková níž Andrea (5.-6.1.2012) a obdobie potom.

No a môže sa nám stať, že frontálna zóna bude položená od juhozápadu na severovýchod, čo je pre zimu asi najhoršia možnosť. Povedal by som, že je to asi najhoršia situácia vôbec. Nielen, že k nám za takýchto podmienok prúdi teplý vzduch a teplota v 850 hPa hladine ani len neklesne pod nulu, ale prechádzajúce fronty sa postarajú o dokonalé premiešanie vzduchovej hmoty aj v prízemnej vrstve a tak nepripadá do úvahy ani inverzia, ktorá by oteplenie aspoň v nížinách zmiernila. To sme tu zažili v prvej polovici decembra 2011 alebo, pre pamätníkov, koncom januára 2002.

Vo všeobecnosti ale zima so zonálnym prúdením od Atlantiku nie je to pravé...

Pavell
Situáciu s tlakovými nížami od juhu zo Stredomoria som zámerne vynechal, nakoľko bola reč o prúdení od Atlantiku. Postup frontálnych systémov od juhu v sprievode tlakových níži z oblasti severného Talianska, to je zimná idyla pre veľkú časť SR a východ ČR. Len podotknem, že dažďové zrážky v týchto situáciách zasahujú väčšinou južnú a východnú časť SR, Záhorie a oblasť Bratislavy zostávajú spravidla pri zrážkach snehových. V severných častiach SR a predpokladám, že aj v ČR za týchto situácií zvykne tiež dosť snežiť, ale sneh má menšiu vodnú hodnotu, než povedzme pri frontoch postupujúcich od severozápadu.

Na Vianoce 2012 sme mali šťastie, v oblasti Bratislavy najskôr napadlo cca 10 cm prašanu, ktorý pokryla 2-centimetrová vrstva ľadu. Všetko sa roztopilo až 28.12., mali sme tak Vianoce na ľade. To šťastie podľa mňa spočívalo v tom, že teplotný kontrast vzduchových hmôt bol tak obrovský, že ich jednoducho nešlo premiešať. Na druhej strane nám však ľad spôsobil v hlavnom meste značné škody a na dva dni odstavil električkovú a trolejbusovú dopravu.

Ak by som mal vyjadriť svoj osobný pohľad na celkovú poveternostnú situáciu súčasných dní v kontexte vyhliadok na nadchádzajúcu zimu, tak by som povedal asi toľko: nadpriemerne teplé počasie podporované aktívnym "Atlantikom" pracuje počas októbra skôr v prospech zimy ako v jej neprospech. Navyše sa domnievam, že pokračovanie onoho charakteru počasia i počas novembra by mohlo otvoriť priestor pre hypotézy (pozitívne vo vzťahu k zimným vyhliadkam) založené na premise, podľa ktorej situácia s otvoreným "Atlantikom" má napriek riziku značnej zotrvačnosti predsa len ohraničenú životnosť. Z tohto vyplývajú vo vzťahu k zimným očakávaniam dve pozitíva: jedným je nádej, že vhodné načasovanie (na október a november) teplotného nadpriemeru podporované živým "Atlantikom" by mohlo byť striedané práve počas prvého zimného mesiaca chladnejším poveternostným variantom (aj keď december je mesiac - zvlášť vo svojich prvých dvoch dekádach - dosť náchylný k zonalite) a druhým pozitívom je samotná štatistická podpora zimných očakávaní v zmysle, že predsa len v rámci roku (paušálne) prevyšuje počet nadpriemerne teplých mesiacov počet tých teplotne podpriemerných a tak by sme mohli kalkulovať s vyššou (teoretickou) pravdepodobnosťou o nejakom tom vydarenom (rozumej teplotne podpriemernom) zimnom mesiaci. Tu však musím podotknúť, že spomenuté platí za predpokladu, že i november, resp. jeho väčšina zostane v analogickom režime, v akom sa nesie október. Empíria ukazuje, že - naopak - studené novembre sú obvykle vo vzťahu k zime negatívnym faktorom.

Tak či onak, pokiaľ ide o predikcie toho, aká bude zima ako celok, ťažko možno na danú problematiku zodpovedne odpovedať. Skôr by bolo vhodnejšie vziať do úvahy, že zima s veľkou pravdepodobnosťou bude vzhľadom na svoje správanie vo svojich troch mesiacoch rôznorodá (osobne mám predstavu o tom, že by mohla byť dosť nestabilná, premenlivá a mohla by priniesť i niekoľko zaujímavých udalostí spojených so snežením a tiež nejaké tie ostrejšie, radikálne cyklonálne vpády masy arktického vzduchu od severu). No isté je, že múdrejší budeme až v priebehu novembra, kedy sa začnú odhaľovať kontúry predpokladaného vývoja počasia prvého zimného mesiaca.