Diskuse o počasí Zasáhne Česko v roce 2022 tornádo?
24.06.2021 padaly kroupy velikosti snad az 13 cm v Polsku. V Polsku padl narodni rekord velikosti krup. To byly neskutecne boure vsude mozne, ne jen na Hodoninsku. Cela stredni Evropa, kroupy vsude mozne. I v Rusku za polarnim kruhem bourky.
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-5-6011-Tornado_n...
Nejvetsi zaznamenane kroupy v CR i ve svete, clanek z cervna 2019:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-2-5169-Nejvetsi_...
Tak ona ta anketa měla mít název spíše " Jaké nejsilnější tornádo / formu tornáda letos očekáváte? Tam už se dá hlasovat. Já osobně doufám, že se v našich končinách žádné nevyskytne. Nemám rád ani bouřky, protože v posledních letech způsobují stále více škod. Za mě doufám, že letošní léto bude nudné, bez bouřek a záplavových dešťů. Už nám toho tady kroupy za poslední dva roky zničily dost.
skupsw24
Tak bouřky jsou jistě velmi zajímavý fotogenický meteo jev, ovšem když pak kolikrát vidím ty následky ve formě stržených střech, poškozených domů, zničené úrody, či v tom nejhorším případě i usmrcení, tak nevím, jestli je o co stát. Snad kdybych byl milionář a nevadilo by mně každý druhý rok investovat do poničeného obydlí. To raději budu doufat, že se nám tyto " radosti" vyhnou a takové starosti řešit nebudu.
Hele, i když máme letos poměrně dynamickou zimu plnou vichřic, nemusí to znamenat, že v podobně divokém duchu se bude odehrávat i léto. Já jsem vcelku skeptický k tomu, že se vůbec nějaké tornádo letos vyskytne. Ta možnost je každý rok, ale kdo sleduje počasí u nás delší dobu si nejspíš všimnul, že “nadějných” situací, co se tornád týče, se za rok vyskytne několik, ale málokdy z toho opravdu něco je. Poslední tornáda před tím moravským se vyskytla kdy, v září 2019? A to byly nanejvýš F1, pokud si to dobře pamatuju, a to přitom byla docela nebezpečně vyhlížející situace. V roce 2018 se u nás vyskytlo jedno tornádo, které nejen že nezasáhlo více zalidněnou oblast, ale navíc nebylo moc silné. A tak dále, a tak dále - pokud vím, tak poslední F2 před moravským tornádem se vyskytla v Krnově roku 2013. F3 v Litovli roku 2004.
Loni na Moravě se holt stalo to, že byly ideální podmínky pro silné tornádo a zároveň přišla supercela, která dokázala vytvořit ty správné parametry pro samotný vznik tornáda. Přitom to ani nebyla ta nejděsivěji vypadající z těch, co na radaru byly. Zkrátka tornáda jsou stále v našich končinách dost nevyzpytatelný jev, který se nemusí vyskytnout, i když podmínky vypadají ukázkově.
Vznik tromby a tornáda se v turbulentní bouři nedá vyloučit.
Letní měsíce jsou ohledně extrémního počasí, ke kterému patří neodmyslitelně tropické teploty, vysoká vlhkost vzduch - dusno, silné bouře s vydatnými srážkami a krupobitím, velmi nepříjemným meteorologickým obdobím.
Přechod zvlněné studené fronty je každoročně sledovaný v celé Evropě, protože evropské území ročně zasáhne několik stovek tornád.
Pokud meteorologové zmíní možnost vzniku Supercell , není radno podceňovat tuto informaci (např. článek z neděle 20.6.2021 - 4 dny před tornádem na JV Moravě)
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/438198-sil...
Silná a dlouhotrvající tornáda nejsou v obydlených oblastech tak častá, ale způsobují největší škody a smrtelná zranění, jak všichni víme.
Před náhlými letními extrémy počasí budou do budoucna zásadní krátkodobé, dvou až šestihodinové, regionální předpovědi počasí.
Spolupráce meteorologů s nepostradatelnými Lovci bouří v terénu je potřebná.
https://earthfromspace.cz/tornado-moravia/
Vídeňskou pánev, kterou prodlužuje rovinatý a v létě rozžhavený Dolnomoravský úval do 190 km délky, zasáhne tornádo síly F4 jednou za 100 - 150 let.
Předešlá bouře nedaleko Vídně (1916) byla stejně dramatická, jako ta na Moravě (2021)
V pondělí 10. července 1916 zasáhlo tornádo o síle F4 průmyslovou část rakouského města Wiener Neustadt. Tehdy odpoledne se v oblasti alpského Schneebergu vytvořila bouřková buňka , která se vlivem značného střihu větru, teploty a vlhkosti brzy vyvinula v supercelu s výraznou mezocyklónou. Byla pozorována dvě tornáda, i když není jasné, zda se obě spojily a vytvořily zničující tornádo, nebo jestli jen jedno zesílilo a druhé se rozplynulo. V zasažené oblasti o délce 20 km, šířce 300 - 900 m, nepřežilo zákeřnost živlu 34 obyvatel.
https://de.wikipedia.org/wiki/Tornado_in_Wiener_Ne...
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.