Obdobi bez astronomickeho soumraku - vidite svetlo ?
Velmi zjednodusene, den trva, kdyz je Slunce nad obzorem (vyska Slunce nad obzorem mene vice 0 stupnu) a noc trva, kdyz je Slunce pod obzorem (vyska Slunce nad obzorem mene nez 0 stupnu). Delka dne a noci resp. vychod a zapad Slunce se udava s presnosti na minuty, a velikost Slunecniho kotouce neni nezanedbatelna (prehoupnuti se prez vysku 0 stupnu vzdycky par minut trva). Otazkou je, zdali se vychod-zapad pocita, kdyz se prez nulouvou vysku nad obzorem prehoupne cely Slunecni kotouc, nebo jeho stred. Vyska 90 stupnu nad obzorem - Slunce je v Zenitu - primo nad hlavou a vyska -90 stupnu pod obzorem znamena, ze Slunce je primo pod nohama. Vysky nad obzorem +90 a -90 stupnu muze Slunce dosahnout pouze mezi obratniky - v tropech.
Kde se da najit vychod a zapad Slunce:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/ceska...
https://heavens-above.com/
V oblasti priblizne mezi polarnim kruhem a polem nastava polarni den a polarni noc Hranice vyskytu polarniho dne a noci neni presne na polarnim kruhu kvuli refrakci - polarni noc nastava az par desetin stupne severneji, polarni den o par desetin stupne jizneji). V dobe polarniho dne je Slunce v mistni pulnoci nad obzorem (vyska vice nez 0 stupnu) a v dobe polarni noci je Slunce v mistnim poledne pod obzorem (vyska mene nez 0 stupnu). Vyska Slunce nad obzorem se rozimi vyska Slunce nad vodorovnou hladinou, ne nad vyvysenym obzorem (kopce a pod).
Co je ale dulezite, kdyz je Slunce jen nekolik stupnu pod obzorem, je stale jeste svetlo. V pripade Slunce 1-6 stupne pod obzorem je samozrejme stale dobre videt (za jasne oblohy).
Obcansky soumrak nastava, kdyz je Slunce 0-6 stupnu pod obzorem. V teto dobe je jeste za jasne oblohy pomerne svetlo, v podstate jde i cist.
Nauticky soumrak nastava, kdyz je Slunce 6-12 stupnu pod obzorem. To uz jsou videt nejjasnejsi hvezdy, obzor krajiny je ale stale rozeznatelny (snad ve vsech smerech za jasne oblohy), svitani je pomerne silne.
Astronomicky soumrak nastava, kdyz je Slunce 12-18 stupnu pod obzorem. Obloha je jeste tmava, jsou dobre videt hvezdy, obzor prakticky nejde rozeznat a tezko bez osvetleni (a bez mesice) lze neco vykonavat. Ve smeru, kde je Slunce pod obzorem, je obloha svetlejsi, neni uplna noc - stale svita.
Astronomicka noc nastava, kdyz je Slunce hloubeji nez 18 stupnu pod obzorem. V takovem pripade neni vubec za jasne oblohy viditelne svitani.
Nauticka noc nastava, kdyz je Slunce hloubeji nez 12 stupnu pod obzorem. Kdyz je Slunce priblizne mezi 12-18 stupni pod obzorem, stale slabe svita. Ale obzor krajiny prilis poznat nejde a jsou dobre videt hvezdy (i slabsi). Cast noci, kdy je Slunce hloubeji, nez 18 stupnu pod obzorem, nesvita vubec.
Obcansta noc nastava, kdyz je Slunce nejmene 6 stupnu pod obzorem. Cast noci muze uz silneji svitat a krajina jde rozpoznat, jsou videt jen nejjasnejsi hvezdy (Slunce 6-12 stupnu pod obzorem). Cast noci (Slunce 12-18 stupnu pod obzorem) jen slabe svita. A cast noci, kdy je Slunce hloubeji, nez 18 stupnu pod obzorem, nesvita vubec.
Severni polarni kruh byl koncem roku 2022 na zemepisne sirce 66°33'49" resp. 66.5636 stupnu severne a sklon rotacni osy Zeme tedy je (konec roku 2022) 23.4364 stupnu. Dlouhodobe tato hodnota kolisa nekde mezi 22.1-24.4 az 21.8-24.5 (poloha polarniho kruhu tedy kolisa mezi 65.6-67.9 az 65.5-68.2), presne rozmezi se nezna.
V dobe nejdelsiho dne na severni polokouli - letniho Slunovratu, severne od polarniho kruhu (66.56 stupne) Slunce nezapada. Nastava tedy polarni den. Kvuli refrakci vsak nezapada Slunce o kousek jizneji od polarniho kruhu. Ale i stovky km jizne od polarniho kruhu je po celou noc 21. cervna pomerne svetlo, i o mistni polnoci, kdy Slunce dosahne nejnizsiho bodu, za jasne oblohy nejsou videt hvezdy a venku neni potreba zadne svetlo (stredni polohy Skandinavie). Nenastava obcanska noc.
Pokud ale pujdeme dal na jih, je 21. cervna resp. cely cerven za jasne oblohy stale pomerne dobre videt, ale uz jsou na obloze videt jasne hvezdy. To plati pro oblast Norsky Bergen, Oslo, Stockholm, Helsinki, Estonsko, i Lotyssko a Litvu. Nenastava nauticka noc az 12 stupnu jizne od polarniho kruhu - Severneji od 54.56 stupne (bez zapocteni refrakce). Tedy i pri nejsevernejsich oblastech Polska nenastava nauticka noc kratkou dobu v cervni.
V Dansku, v severni casti Polska a Nemecka, na samem jihu Svedska, v Litve je v dobe nejdelsich dnu (letni Slunovrat) i o mistni polnoci (Slunce v nejnizsim bode) relativne tma, za jasne oblohy jsou hvezdy videt dobre, ale celou noc na severu trochu svita. Nenastava astronomicka noc az 18 stupnu jizne od polarniho kruhu (Severneji od 48.56 stupne).
Astronomicka noc (Slunce 18 a vice stupnu pod obzorem) v dobe nejdelsich cervnovych dnu (okolo 21. cervna) nenastava v cele CR, take na velke casti Slovenska, v celem Polsku, na vetsine uzemi Nemecka a okrajove i v nejsevernejsich castech Rakouska. A otazka pro ostatni - pokud jse se koukali na sever v dobe nejdelsich dnu (druha pulka cervna) za jasne noci na sever, videli jste na severu nejake svitani ? Ja jsem to zkousel ve strednich Cechach kousek od Caslavi. A nic jsem nevidel, zato svetelne znecisteni. Snezka je severneji a vysoko polozene misto, smerem na sever je nizina. Tam mozna bude sance.
Obraceny extrem v prosinci - polarni noc, jak moc je po cely den tma, vc. poledne:
Obcanska polarni noc nastava, kdy je Slunce aspon jeden den v prave poledne vice nez 6 stupnu pod obzorem, tedy severneji od 72.56 rovnobezky. To je severneji nez Norske pobrezi Barentsova more, vcetne blizkych ostrovu (min. 1.39 stupne severneji od Norkapp). Obcanska polarni noc nastava az na ostrovech v Arktide, severu Kanady (ostrovy), velke casti Gronska a na severu Sibire.
Nauticka polarni noc nastava, kdy je Slunce aspon jeden den v prave poledne vice nez 12 stupnu pod obzorem, tedy severneji od 78.56 rovnobezky. Nauticka polarni noc nastava v severni casti Spicberku a Gronska, v nejsevernejsich oblastech Kanady. Meteorologicka stanice 01007 Ny Alesund 78.92 severne, 12.36 stupne severne od polarniho kruhu. Je to i nejsevernejsi civilne osidlene misto. Nauticka polarni noc by se zde mohla objevit, ale tezko odhadnout kvuli refrakci.
Astronomicka polarni noc nastava, kdy je Slunce aspon jeden den v prave poledne vice nez 18 stupnu pod obzorem, tedy severneji od 84.56 rovnobezky, do vzdalenosti 5.44 stupne od polu. Pri astronomicke polarni noci je cely den tma, i prave poledne je bez jakehokoliv svitani. Na severni polokouli neexistuje pevnina, kde by nastavala astronomicka polarni noc v dobe zimniho Slunovratu. V pripade nejsevernejsiho bodu Gronska resp. pevniny v Arktide chybi 0.8985 az 0.9361 stupne. Na Antarktide pobliz jizniho polu astronomicka polarni noc nastava v cervnu (kvetnu, cervenci).
Priklady (vyska Slunce nad a pod obzorem je bez zapocteni refrakce):
Severni pol 90 stupnu severne a 23.4364 severne od polarniho kruhu. Denni chod vysky Slunce nad obzorem zde neni, pouze rocni chod. V zimnim Slunovratu je Slunce 23.44 stupne pod obzorem, v letnim Slunovratu 23.44 stupne nad obzorem. Astronomicka polarni noc, kdy je Slunce permanentne hloubeji nez 18 stupnu pod obzorem, zde trva vice nez dva mesice.
Stanice 04301 Kap Morris Jesup pri nejsevernejsim mysu Gronska je 83.65 stupne severne, to je 17.09 severne od polarniho kruhu. To znamena, ze cele mesice zde trva polarni den i polarni noc. V dobe letniho Slunovratu je Slunce o pulnoci 17.09 stupne nad obzorem (vyse nez v Praze v poledne pri zimnim Slunovratu) a v dobe zimniho Slunovratu je Slunce v prave poledne 17.09 stupne pod obzorem. Nauticka polarni noc zde trva dlouho, ale astronomicka polarni noc zde nenastava, i kdyz moc nechybi. Ale 21. prosince je Slunce i v prave poledne hluboko pod obzorem. Otazkou je, zdali je videt na jihu za jasne oblohy aspon slabe svitani ? Svetelne znecisteni zde neni, takze v prosinci za jasne oblohy jsou hvezdy nonstop dobre videt (kdyz je jasno samozrejme). Podle Wikipedie je severni mys Gronska - Kap Morris Jesup 83.6275 severne (17.0639 severne od polarniho kruhu), ale pobliz je maly ostrov Kaffeklubben 83.6625 severne - 17.0989 severne od polarniho kruhu (podle openstreetmaps.org je nejsevernejsi bod ostrova Kaffeklubben 83.6651 severne - 17.1015 severne od polarniho kruhu a Kap Morris Jesup 83.66085 severne - 17.0973 severne od polarniho kruhu). Tak jako tak nejsevernejsi bod pevniny je 17.10 nebo 17.09 stupne od polarniho kruhu a stejnou vysku je v poledne o zimnim Slunovratu Slunce pod obzorem. Astronomicka polarni noc nenastava. V pripade stanice 04301 Kap Morris Jesup je svitani v prave poledne o zimnim Slunovratu (cca 21. prosince) stejne intenzivni jako svitani na jihu CR v pravou pulnoc o letnim Slunovratu (cca 21. cervna) na 49.47 rovnobezce, konkretne stanice 11487 Kocelovice je 49.47 severne, 17.09 stupne jizne od polarniho kruhu. A otazkou je, jestli vubec z Kocelovic je o letnim Slunovratu k 21. cervnu o pulnoci viditelne svitani za jasne oblohy, pochybuji. Ale v okoli Kocelovic je vyznamne svetelne znecisteni, na severu Gronska nulove.
Meteorologicka stanice 71355 Alert Climate 82.50 severne, 15.94 stupne severne od polarniho kruhu. Je to stanice na samem severu Kanady, provincie Nunavut, ostrov Ellesmere plny ledovcu. Neni to uplne nejsevernejsi bod ostrova a cele Kanady, ten je podle openstreetmap.org 83.1446, 16.5810 severne od polarniho kruhu. V pripade Alert je o zimnim Slunovratu v prave poledne Slunce 15.94 stupne pod obzorem a o letnim Slunovratu o pulnoci 15.94 stupne nad obzorem. Vojenska zakladna Alert byla postavena ve 20. stoleti pro jeden ucel - varovani v pripade, ze by SSSR poslalo raketu na USA prez Arktidu. Vsichni vime, ceho je tento stat schopny. Stale je tam v provozu meteorologicka stanice vysokov Arktide. Alert je od polarniho kruhu ve vetsi vzdalenosti, nez nejsevernejsi bod CR, v mensi vzdalenosti nez Praha a v temer stejne vzdalenosti od polarniho kruhu, jako stanice 11603 Liberec (50.77 severne, 15.79 stupne jizne od polarniho kruhu) a 11509 Doksany (50.47 severne, 16.09 stupne jizne od polarniho kruhu). V Alert nastava na dlouhou dobu nauticka polarni noc, astronomicka polarni noc ale nenastava. O zimnim Slunovratu v prave poledne by mela byt intenzita svitani v Alert ve smeru na jih stejna jako intenzita svitani na severu CR o letnim Slunovratu v prave pulnoci smerem na sever. A tady je ta otazka, jestli je skutecne sviteni pozorovatelne (teoreticky ano) na severu CR 21. cervna o prave pulnoci.
Meteorologicka stanice 01007 Ny Alesund 78.92 severne, 12.36 stupne severne od polarniho kruhu. Ny Alesund je mala vesnice na zapade Spicberku - nejsevernejsi civilne osidlene misto. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 12.36 stupne nad obzorem a v zimnim Slunovratu v prave poledne 12.36 stupne pod obzorem. Ne jen ze Slunce v zime cele mesice nevychazi, nastava zde i na dlouho obcanska polarni noc. Nauticka polarni noc by na kratko take mela nastat - pokud je Slunce cely den hloubeji nez 12 stupnu pod obzorem, ale tezko odhadnout, jak to bude s refrakci. Letiste a meteorologicka stanice u hlavniho mesta Spicberku 01008 Svalbard Lufthavn je 78.25 severne, 11.69 severne od polarniho kruhu. Nauticka polarni noc na Svalbard Lufthavn nenastava.
Meteorologicka stanice 01028 Bjornoya 74.52 severne, 7.96 stupne severne od polarniho kruhu. Je to ostrov v severnim ledovem oceanu. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 7.96 stupne nad obzorem a v zimnim Slunovratu v prave poledne 7.96 stupne pod obzorem. Ne jen ze Slunce v zime cele mesice nevychazi, ale zde uz nastava obcanska polarni noc, kdy nejake obdobi v radu tydnu je Slunce porad hloubeji nez 6 stupnu pod obzorem.
Norsky Nordkapp 71.1737 severne, 4.6101 severne od polarniho kruhu. V lednim Slunovratu je Slunce o pulnoci 4.61 stupne nad obzorem. V dobe zimniho Slunovratu je Slunce 4.61 stupne pod obzorem. Obcanska polarni noc zde nenastava (par hodin kolem poledne svita pomerne dost). Ale polarni den i polarni noc na Nordkapp trva prez 2 mesice.
Podle openstreetmaps.org je nejsevernejsi bod Finska a Evropske unie 70.0912 severne, 3.5276 severne od polarniho kruhu. V lednim Slunovratu je Slunce o pulnoci 3.53 stupne nad obzorem, nastava polarni den. V dobe zimniho Slunovratu je Slunce 3.53 stupne pod obzorem, polarni noc nastava na cele tydny aleobcanska polarni noc zde nenastava (par hodin svita pomerne dost). Nedaleko nejsevernejsiho bodu Finska a EU je obec Nuorgam, kde je i meteorologicka stanice 02825 Utsjoki Nuorgam 70.0819 severne (3.5183 severne od polarniho kruhu). Je to nejsevernejsi stanice EU.
Norska stanice 01152 Bodo Vi je pri pobrezi 67.2669 severne, 0.7033 severne od polarniho kruhu. Bodo je pomerne velke mesto za polarnim kruhem, pri pobrezi. Tim padem v letnim Slunovratu ma byt Slunce o pulnoci 0.70 stupne nad obzorem, nastava polarni den. V dobe zimniho Slunovratu by melo byt Slunce 0.70 stupne pod obzorem, polarni noc by tedy mela nastat. Ale podle yr.no v Bodo tesne nenastava polarni noc. Nejspis to bude zpusobeno refrakci a nenulovou velikosti Slunecniho kotouce. V zimnim Slunovratu v poledne bude Slunce tesne nad obzorem (morem), v letnim Slunovratu o pulnoci bude Slunce velmi nizko nad obzorem. Ale par tydnu polarni den potrva. O kousek severneji na konci Lofot je stanice 01107 Rost Flyplass 67.52 severne (0.96 stupne severne od polarniho kruhu) a 01106 Rost Ii 67.50 severne (0.94 stupne severne od polarniho kruhu). Na ostrove Rost uz v prosinci polarni noc nastava.
Norska stanice 01122 Mosjoen Ap je 65.7842 severne, tedy 0.7794 stupne jizne od polarniho kruhu. Tim padem v letnim Slunovratu ma byt Slunce o pulnoci 0.78 stupne pod obzorem, polarni den by nemel nastat. V dobe zimniho Slunovratu by melo byt Slunce 0.78 stupne nad obzorem, polarni noc tedy nenastane, v poledne ale Slunce bude velmi nizko nad obzorem. Ale podle yr.no v Mosjoen polarni den (nezapada Slunce) esne nastava na nekolik dni. Nejspis to bude zpusobeno refrakci a nenulovou velikosti Slunecniho kotouce. V zimnim Slunovratu v poledne bude Slunce velmi nizko nad obzorem (morem), v letnim Slunovratu o pulnoci bude Slunce velmi tesne nad obzorem. Ale nekolik dni polarni den potrva, jestli je to podle yr.no spravne.
Norska stanice 01271 Trondheim - letiste Vaernes je 63.47 severne, 3.09 stupne jizne od polarniho kruhu. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 3.09 stupne pod obzorem, obcanska noc nenastane v cervnu cele tydny. A hvezdy vubec zadne videt nejsou, o pulnoci je pomerne dost svetlo. V dobe zimniho Slunovratu je Slunce v poledne 3.09 stupne nad obzorem - pomerne nizko.
Norska stanice 01317 Bergen - Florida je 60.38 severne, 6.18 stupne jizne od polarniho kruhu. Tedy v letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 6.18 stupne pod obzorem podle vypoctu a obdobi, kdy nenastava obcanska noc (pouze obcansky soumrak) by se kolem letniho Slunovratu nemelo vyskytovat. Z duvodu refrakce se ale preci jen na kratky cas vyskytne obdobi bez obcanske noci. V zimnim Slunovratu je Slunce 6.18 stupne nad obzorem v poledne. Neni to prilis vysoko, ale par hodin Slunce je na obloze i 21. prosince. V Bergenu velmi casto a take casto velmi intenzivne prsi, to je asi nejvyznamejsi pro tuto oblast. Rocni srazkovy normal je 2300-2450 mm.
Mys Danska pri hranici severniho a Baltskeho more - pri meste Skagen je podle openstreetmap.org 57.7468 severne, 8.8168 jizne od polarniho kruhu. Nejsevernejsi mys Danske pevniny je o neco severneji. Nicmene pri hranici severniho a Baltskeho more je v letnim Slunovratu Slunce o pulnoci 8.82 stupne pod obzorem, tedy nastava obcanska noc, ale nauticka noc uz nenastava. O pulnoci je svitani za jasne oblohy velmi dobre videt, i obzor je rozeznatelny. Jasne hvezdy videt jsou. V dobe zimniho Slunovratu je Slunce v poledne 8.82 stupne nad obzorem, den je kratsi nez v CR.
Polska stanice 12135 Hel 54.60 severne, 11.96 jizne od polarniho kruhu Stanice neni uplne nejsevernejsi Polskou stanici, ale je velmi zajimave umistena, na uzke kose merujici od pevniny do more. Vsude kolem je tedy more. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 11.96 stupne pod obzorem, nastava obcanska noc, ale nauticka noc nenastava, i kdyz tesne. A jeste o trochu mene hluboko pod obzorem je Slunce o pulnoci z duvodu refrakce. O pulnoci je svitani za jasne oblohy stale dobre videt, i obzor je jakztak rozeznatelny. Ale jasnejsi hvezdy videt jsou pomerne dobre. V dobe zimniho Slunovratu je Slunce v poledne 11.96 stupne nad obzorem, den je kratsi nez v CR, ale ne o moc. Podle openstreetmaps.org je nejsevernejsi bod Polskeho pobrezi Baltu (hlavni pevnina) 54.8362 severne, 11.7274 jizne od polarniho kruhu. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 11.73 stupne pod obzorem, nauticka noc nenastava a na severu je svitani dobre videt (za jasne oblohy).
Nejsevernejsi bod Ceske Republiky ve Sluknovskem vybezku je 51.0557 severne a tedy 15.5079 stupne jizne od polarniho kruhu. A tak v dobe letniho Slunovratu je o pulnoci Slunce 15.51 stupne pod obzorem, a na nejaky cas nastava obdobi bez astronomicke noci. O mistni pulnoci je i za jasne oblohy 21. cervna docela tma a nejde rozeznat obzor (vubec), pravda, stejne je to v lese, ale z nejake vyvyseniny ? Je ale za jasne oblohy na severu rozeznatelne svitani o pulnoci 21. cervna ? V zimnim Slunovratu je Slunce v poledne 15.71 stupne nad obzorem. Jiz za rovnodennosti je i na Norskem Nordkapp Slunce v poledne vyse - 18.83 stupne nad obzorem. Severni vyhled na Snezce primo u Polske budovy a stanice je 50.7366 severne podle Openstreetmap, to je 15.8270 jizne od polarniho kruhu. O pulnoci v letnim Slunovratu je Slunce 15.83 pod obzorem, v poledne v zimnim Slunovratu 15.83 stupne nad obzorem. V dobe nejdelsich dnu astronomicka noc nenastava, chybi 2.17 stupne (bez zapocteni refrakce). Je tam velke prevyseni s vyhledem na sever. Je ale v dobe letniho Slunovratu o pulnoci ze Snezky videt svitani ? Kousek od nejsevernejsiho bodu Ceske Republiky jsou obce Lobendava a severni - podle vseho nejsevernejsi obce CR.
Stanice 11683 Svratouch 49.73 severne, 16.83 stupne jizne od polarniho kruhu. Je to na severu Vysociny na kopci 735 m nad morem. V dobe letniho Slunovratu je Slunce o pulnoci 16.83 stupne pod obzorem. Astronomicka noc tedy nenastava, ale jestli za jasne oblohy svitani na severu o pulnoci pujde rozeznat, tot otazka.
Nejjiznejsi bod Ceske Republiky je na Sumave u Vyssiho Brodu 48.5518 severne, tedy 18.0118 stupne jizne od polarniho kruhu. Je to 703 m nad morem. Naprosto tesne by tu i o letnim Slunovratu mela nastat astronomicka noc (Slunce 18.01 pod obzorem). Vlivem refrakce ale astronomicka noc nenastane. Ale tezko bude detekovatelne svitani o pulnoci. Pobliz nejjiznejsiho bodu Cerke Republiky je obec Vyssi Brod. V soutoku Moravy a Dyje je bod trojmezi Ceska Republika-Rakousko-Slovensko. Na Morave je nejjiznejsi mys pri tomto soutoku podle openstreetmaps.org 48.6171, tedy 17.9465 jizne od polarniho kruhu. V letnim Slunovratu je Slunce o pulnoci 17.95 stupne pod obzorem (z duvodu refrakce jesne o neco nize), astronomicka noc tedy nenastava. Ale silne pochybuji, ze bude o pulnoci rozeznatelne na obzoru svitani. V CR je pobliz nejjiznejsiho bodu Moravy mala obec Lanzhot a pak mesto Breclav. Na Slovensku je to obec Kuty.
Slovenska stanice 11858 Hurbanovo je v nizine na jihu Slovenska 47.87 severne, 18.69 jizne od polarniho kruhu. V dobe letniho Slunovratu je Slunce o pulnoci 18.69 pod obzorem, v dobe zimniho Slunovratu v poledne 18.69 nad obzorem. Astronomicka noc zde nastava po cely rok, i v nejdelsich dnech v roce v cervnu, byt pomerne kratce. Na jihu Slovenska astronomicka noc nastava vsechny dny v roce.
Jak spocitat vysku Slunce nad obzorem v rozmezi od obratniku raka az k severnimu polu ? Bez zapocteni refrakce samozrejme.
Prave poledne: 90-(zemepisna sirka)+(deklinace Slunce)
Prava pulnoc: (zemepisna sirka)-90+(deklinace Slunce)
Prave poledne letni Slunovrat: 113.44-(zemepisna sirka)
Prave poledne rovnodennost: 90-(zemepisna sirka)
Prave poledne zimni Slunovrat: 66.56-(zemepisna sirka)
Prava pulnoc letni Slunovrat: (zemepisna sirka)-66.56
Prava pulnoc rovnodennost: (zemepisna sirka)-90
Prava pulnoc zimni Slunovrat: (zemepisna sirka)-113.44
Deklinace Slunce se v prubehu roku meni, za rovnodennosti 0, v letnim Slunovratu +23.44, v zimnim Slunovratu -23.44.
23.44 je sklon rotacni osy Zeme, vzdalenost obratniku od rovniku i vzdalenost polarniho kruhu od polu (ve stupnich).
Priklad pro 50. rovnobezku:
Prave poledne letni Slunovrat 63.44 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 16.56 pod obzorem - nenastava astronomicka noc
Prave poledne zimni Slunovrat 16.56 nad obzorem
Prava pulnoc zimni Slunovrat 63.44 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 40.00 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 40.00 pod obzorem
Priklad pro Norsky Nordkapp 71.17 severne:
Prave poledne letni Slunovrat 42.27 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 4.61 nad obzorem - polarni den
Prave poledne zimni Slunovrat 4.61 pod obzorem - polarni noc, svita
Prava pulnoc zimni Slunovrat 42.27 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 18.83 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 18.83 pod obzorem - o rovnodennost jeste nastava polarni noc.
Priklad pro Kap Morris Jesup 83.65 severne:
Prave poledne letni Slunovrat 29.79 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 17.09 nad obzorem - polarni den
Prave poledne zimni Slunovrat 17.09 pod obzorem - polarni noc, nikoliv astronomicka polarni noc, melo by nepatrne svitat, ale kdovi, jestli je to pozorovatelne.
Prava pulnoc zimni Slunovrat 29.79 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 6.35 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 6.35 pod obzorem - je rovnodennost, ale o pulnoci uz je Slunce tak nizko, ze je pomerne svetlo (na hranici, kdy nastane obcanska noc)
21.06.2023 je Slunce nad obzorem (delka dne) v Seville na jihu Spanelska 14:44, v Praze 16:23, v Kodani 17:32, v Oslu 18:50, v Trondheim 20:36, v Mosjoen kousek jizne od polarniho kruhu 24:00 a samozrejme za polarnim kruhem Bodo, Narvik, Tomso, Alta, Gamvik 24:00 a postupne se obdobi bez zapadu Slunce (polarni den) prodluzuje, na Norskem Nordkapp prez 2 mesice.
21.12.2023 je Slunce nad obzorem (delka dne) v Seville na jihu Spanelska 9:35, v Praze 8:03, v Kodani 7:01, v Oslo 5:54, Trondheim 4:30, Mosjoen jizne od polarniho kruhu nedaleko 2:56, Mo-I-Rana kousek jizne od polarniho kruhu 2:29, Bodo za polarnim kruhem, ale nedaleko 0:53, Rost (kousek severneji, nez Bodo) na konci Lofot 0:00 (Slunce nevychazi, tesne pri hranici kde nastava polarni noc), a dal na sever Narvik, Tromso, Alta, Gamvik - tam Slunce nevychazi a postupne se obdobi bez vychodu Slunce (polarni noc) prodluzuje, na Norskem Nordkapp prez 2 mesice.
Zdroj:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Diskuse o počasí Obdobi bez astronomicke noci v CR, mozna je videt i o pulnoci svitani
Díky za zajímavý příspěvek. Poloha slunce na obloze mě vždycky zajímala a také se tomu dost věnují. Ještě mohu doporučit skvělou stránku:
https://www.timeanddate.com/sun/czech-republic/pra...
Kde si můžete pro libovolné místo a den v roce najít délku trvání dne, noci a všech druhů soumraků, stejně tak jako výšku slunce nad obzorem.
V mobilu ještě používám aplikaci SunCalc org, která také ukáže pro aktuální polohu přesné údaje o poloze slunce na obloze apod.
Jinak mě osobně moc nevyhovují ty dlouhé změny v délce dne mezi zimou a létem v ČR. Je pravda že jinde více na sever je to ještě horší ale já osobně bych nejradši vyměnil 50°s.š. cca za 40°s.š. a zkrátil tak rozdíly mezi zimou a létem. Tak třeba se toho dočkám na stará kolena a odstehuji se někam do jižní Evropy. 
Středomořské zimy mi přijdou jako skvělé co se počasí týče, ale na druhou stranu Středomořská léta by na mě byly přeci jen krapet teplá takže je to na zvážení...
JohnBattler
V jizni Evrope je ten rozdil v dobe trvani dne a noci o neco mensi. Na jihu Spanelska nebo na Krete uz se stmiva cca o hodinu driv, rano priblizne o hodinu dyl se rozedniva. A blize k rovniku trva po zapadu Slunce stmivani a stejne tak rozednivani kratsi dobu. Stredomorske leto je uz pomerne dost teple, coz by me nevadilo. Ale dat klima v Jahra v Kuvajtu nebo Jask v Iranu, to uz bude o necem jinem.
V Oslu-Stockhol-Helsinkach se v cervnu setmi skutecne na velmi kratkou dobu a navic je i o mistni pulnoci pomerne patrne stmivani, hvezdy videt jsou. V prosinci je den jen o trochu kratsi nez v CR, ale po zapadu a pred vychodem Slunce je svitani delsi a pomalejsi.
21.06.2023 je Slunce nad obzorem (delka dne) v Seville na jihu Spanelska 14:44, v Praze 16:23, v Kodani 17:32, v Oslu 18:50, v Trondheim 20:36, v Mosjoen kousek jizne od polarniho kruhu 24:00 a samozrejme za polarnim kruhem Bodo, Narvik, Tomso, Alta, Gamvik 24:00.
Naopak 21.12.2023 je Slunce nad obzorem (delka dne) v Seville na jihu Spanelska 9:35, v Praze 8:03, v Kodani 7:01, v Oslo 5:54, Trondheim 4:30, Mosjoen jizne od polarniho kruhu nedaleko 2:56, Mo-I-Rana kousek jizne od polarniho kruhu 2:29, Bodo za polarnim kruhem ale nedaleko 0:53, Rost na konci Lofot 0:00 (Slunce nevychazi), a dal na sever Narvik, TRomso, Alta, Gamvik, tam Slunce nevychazi a postupne se obdobi bez vychodu Slunce prodluzuje.
Na urovni Trondheim-Oulu sice i v cervnu Slunce zapada, ale i prez noc je dost svetlo. O pulnoci za jasne oblohy se da i venku cist. V zime se rozedniva az nekdy v 9-10 hod a v 3 hod zapada Slunce uz, v 4 odpoledne uz je tma.
A na severu Skandinavie i par tydnu Slunce vubec nezapada, o pulnoci je 21. cervna i nekolik stupnu nad obzorem. Jen kdyz je zatazeno, nepatrne se setmi. V prosinci Slunce nevychazi, ale od 9-10 rano do 2-3 odpoledne svita a venku je relativne videt. Ale tma i o pulnoci prestane byt uz koncem dubna, nejsou videt hvezdy. A hvezdy jsou pak videt az v pulce srpna. To je napr. Norske Tromso, Alta.
Na Spicberkach samozrejme Slunce cele mesice nezapada, rozdil vysky Slunce o pulnoci - v poledne je maly. I o pulnoci je Slunce relativne vysoko v cervnu. V prosinci pak jen na jihu je pozorovatelne svitani v prave poledne, za jasne oblohy je trochu svetlo. Uplne na severu Gronska ale uz je i to svitani v prosinci tezko viditelne.
Dlouhe dny a porad svetlo, to se jeste da, ale ta zima nic moc. Leto jako v CR duben-kveten, docela ktratke navic a od rijna do kvetna zima a snih. Pravda v rijnu tak casto snih nebyva (sever Skandinavie). Ja mam radsi teple klima.
Tady je videt delka dne v prubehu roku, polarni den a noc pomerne dlouho v mistech za polarnim kruhem.
Primo Gronsky severni mys Kap Morris Jesup jsem nenasel, ale v Kanade na severu Alert 82.50 severne. Tam pochopitelne i nastava nauticka polarni noc (v zimnim Slunovratu v prave poledne 15.94 pod obzorem, stanice je 15.94 severne od polarniho kruhu)
Ny Alesund 78.92 severne, 12.36 stupne, coz plati pro stanici. Pro vesnici muze byt poloha trochu jina.
Gamvik je male mesto na samem severu penvinskeho Norska okolo 71.06 severne, 4.50 stupne za polarnim kruhem
Zdroj:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Bodo je je mesto na severu Norska 67.29 severne, 0.73 severne od polarniho kruhu. Konci zde i trat z Trondheim. Vlivem refrakce zde polarni den trva tydny, polarni noc nenastava, i kdyz tesne.
Mosjoen je mesto na severu Norska stale, ale uz jizne od polarniho kruhu, konkretne 65.84 severne a 0.72 stupne jizne od polarniho kruhu. Vlivem refrakce zde nastava polarni den, i kdyz tesne a polarni noc samozrejme nenastava.
Trondheim je velke mesto v Norsku, vzhledem k rozlehlosti lze tezko urcit presnou polohu, ale dejme tomu 63.43 severne a 3.13 stupne jizne od polarniho kruhu. 21. cervna o pulnoci je Slunce vlivem refrakce mene nez 3 stupne pod obzorem a o pulnoci je stale hodne svetlo.
Zdroj:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Bergen je mesto na jiho-zapadnim pobrezi Norska. Vzhledem k rozlehlosti lze tezko urcit polohu, ale dejme tomu 60.39 severne a 6.17 jizne od polarniho kruhu. 21. cervna vlivem refrakce stale nenastava obcanska polarni noc, i kdyz je to vice nez 6 stupnu jizne od polarniho kruhu. Ale o pulnoci by meli byt videt na obloze nejjasnejsi hvezdy.
Hel neni uplne nejsevernejsi misto na pobrezi Baltu v Polsku, ale je to v Baltskem mori na uzkem vybezku, 54.61 severne, 11.95 jizne od polarniho kruhu. Obcanska noc zde nastava i 21. cervna ale nejakou dobu v cervnu nenastava nauticka noc. Na severu je u pulnoci videt svitani, ale hvezdy jsou pomerne dobre videt, obzor rozeznatelny spis jen na severu.
Lobendava je obec ve Sluknovskem vybezku, nejspis nejsevernejsi obec v CR (s jeji casti Severni). Poloha je 51.02 severne a 15.54 stupne jizne od polarniho kruhu. Nauticka noc tedy samozrejme nastava ale nejakou dobu v cervnu vubec nenastava astronomicka noc. [b]Otazkou je, zdali je mozne na severu za jasne oblohy o pulnoci pozorovat svitani 21. cervna.
Vyssi Brod je obec na sumave, pri nejjiznejsim mistu v CR, 48.62 severne a 17.94 stupne jizne od polarniho kruhu. Astronimicka noc tedy tady nenastava k 21. cervnu, ale pochybuji, ze pujde o pulnoci rozeznat svitani na severu.
Hurbanovo je mesto na Jiznim Slovensku a navic v nizine, ve velmi teple oblasti. Poloha je 47.88 severne (vetsi obec, tezko presne urcit), 18.68 stupne jizne od polarniho kruhu. Zde uz po cely rok vcetne 21. cervna nastava alespon kratka astronomicka noc, kazdy den v roce.
Rim v Italii pomerne velke mesto, tezko urcit polohu, ale vlakova stanice Roma Termini je 41.90 severne, 24.66 stupne jizne od polarniho kruhu. Astronomicka noc samozrejme nastava kazdy den a rozdil v delce dne v prubehu roku se snizuje.
Zdroj:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Sevilla na jihu Spanelska je ve velmi teple oblasti, podle novych normalu uz rocni prumerna teplota muze presahovat +20 °C. Tezko presne urcit polohu, ale dejme tomu 37.39 severne, 29.17 jizne od polarniho kruhu. Klesa rozdil delky dne mezi cervnem a prosincem, rozednivani a stmivani se zrychluje.
Las Palmas de Grand Canarias je mesto na Kanarskych ostrovech ve Spanelsku, opet pomerne velke, takze tezko urcit polohu, ale dejme tomu 28.14 severne, 38.42 jizne od polarniho kruhu, stale 4.70 severne od obratniku raka. Tady se Slunce do nadhlavniku (90 stupnu nad obzorem) nebo dio polohy primo pod nohama (90 stupnu pod obzorem) jeste nedostane. Ale rozdil delky dne v prubehu roku je maly a ztmivani-rozednivani rychle.
Quito je hlavni mesto Ekvadoru, vysoko v Andach a navic presne na rovniku je minimalne urcita oblast mesta. U velkomesta urcit polohu lze tezko, stred vypada na 0.21 severne, tedy 0.21 severne od rovniku, 23.23 jizne od obratniku raka, 66.35 jizne od polarniho kruhu. Ale vice-mene na rovniku. Rocni chod delky dne uz je jiny mezi obratniky. Na rovniku velmi rychle se ztmiva a rozedniva, rozdil v delce dne v prubehu roku je minimalni.
Zdroj:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Ondráš
Ve Finsku maji o hodinu vice, ale obecne se mistni Slunecni (skutecna) pulnoc lisi podle zemepisne delky, s kazdym stupnem o 4 minuty a na severu jsou poledniky blize sobe. Prave pro Norsky Nordkapp, tam je presna pulnoc 0:16 letniho casu a 23:16 zimniho casu, poledne 12:16 letniho casu a 11:16 zimniho casu.
Ted uz o pulnoci vyska Slunce nad obzorem klesa, v cervnu nejdriv pomalu, ale pak se to zrychluje. Aktualne je Slunce nad obzorem o pulnoci o 0.35 stupne nizsi, nez 21. cervna. V Mosjoen kousek jizne od polarniho kruhu konci polasrni den 26. cervna, na Nordkapp a v Gamvik 1. srpna (nektere roky 31. cervence), ale v Gronsku severni mys Kap Morris Jesup, tam konci polarni den az 2. zari.
Na severnim i jiznim polu se neprojevuje denni chod je vysce Slunce nad obzorem, pouze rocni chod. A pri pozorovani prez den by to vypadalo, ze se Slunce otaci kolem stredu. Na severnim a jiznim polu je astronomicka polarni noc snad prez 2 mesice a svitani i za jasne oblohy neni mozne pozorovat.
Ondras
Taky se mi to nekdy seka, dam restart na puvodni rozcestnik:
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Jak spocitat vysku Slunce nad obzorem v rozmezi od obratniku raka az k severnimu polu ? Bez zapocteni refrakce samozrejme.
Prave poledne: (90-zemepisna sirka)+(deklinace Slunce)
Prava pulnoc: (zemepisna sirka-90)+(deklinace Slunce)
Deklinace Slunce se v prubehu roku meni, za rovnodennosti 0, v letnim Slunovratu +24.44, v zimnim Slunovratu -23.44.
23.44 je sklon rotacni osy Zeme, vzdalenost obratniku od rovniku i vzdalenost polarniho kruhu od polu (ve stupnich).
Priklad pro 50. rovnobezku:
Prave poledne letni Slunovrat 63.44 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 16.56 pod obzorem - nenastava astronomicka noc
Prave poledne zimni Slunovrat 16.56 nad obzorem
Prava pulnoc zimni Slunovrat 63.44 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 40 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 40 pod obzorem
Priklad pro Norsky Nordkapp 71.17 severne:
Prave poledne letni Slunovrat 42.27 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 4.61 nad obzorem - polarni den
Prave poledne zimni Slunovrat 4.61 pod obzorem - polarni noc, svita
Prava pulnoc zimni Slunovrat 42.27 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 18.83 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 18.83 pod obzorem - o rovnodennost jeste nastava polarni noc.
Priklad pro Kap Morris Jesup 83.65 severne:
Prave poledne letni Slunovrat 29.79 nad obzorem
Prava pulnoc letni Slunovrat 17.09 nad obzorem - polarni den
Prave poledne zimni Slunovrat 17.09 pod obzorem - polarni noc, nikoliv astronomicka polarni noc, melo by nepatrne svitat, ale kdovi, jestli je to pozorovatelne.
Prava pulnoc zimni Slunovrat 29.79 pod obzorem
Rovnodennost prave poledne 6.35 nad obzorem
Rovnodennost prava pulnoc 6.35 pod obzorem - je rovnodennost, ale o pulnoci uz je Slunce tak nizko, ze je pomerne svetlo (na hranici, kdy nastane obcanska noc)
Ondras
Skoda ze se ze stranek na in-pocasi.cz neda udelat denni prehled pro mesic-rok a data min-max. vysky Slunce nad obzorem nejsou v textove podobe. Ale jde tu najit cokoliv, i Kap mOrris Jesup:
https://www.in-pocasi.cz/predpoved-pocasi/83.66084...
Tady se da snadno najit, ze pro Prahu nenastava astronomicka noc (Slunce min. 18 stupnu pod obzorem) 01.06.2023-12.07.2023. Kdyz k zemepisne sirce Prahy pripoctu 18 stupnu, na teto rovnobezce by mel 01.06.2023-12.07.2023 probihat polarni den (bez zapocteni refrakce).
Ondráš
Podle openstreetmap.org je Levi Ski resort (67.7844, 24.8557), a nejvyssi bod okoli je prave na kopci 531 m nad morem. Je to 1.2208 severne od polarniho kruhu, polarni den tam trva vic nez mesic a polarni noc se zde uz take vyskytuje (priblizne od 0.75 stupne severneji nez polarni kruh). V Levi je Mistni Slunecni cas MST o proti 15. rovnobezce napred o 39:25 a o 1:39:25 pred UTC. To znamena, ze v Levi je mistni pulnoc 22:20:35 UTC (00:20:35 nas letni cas SELC, 01:20:35 Finsky letni cas). Ale kvuli celkovym parametrum drahy nemusi byt Slunce o pulnoci presne v nejnizsim bode a v poledne presne v nejvyssim bode. Ten rozdil muze byt i 10 minut driv ci pozdeji.
Na Jizni polokouli jsou sezony obracene a obracene je i polarni den-noc. V pripade jizni polokoule je ale polarni kruh az v Antarktide. A tam jsou jen vedecke zakladny, jinak tam nikdo nezije permanentne v nejake vesnici. Nejjiznejsi oblasti (nejblize k polu a polarnimu kruhu) v Jizni Americe jsou na urovni severu Polska, nejjiznejsi oblast Noveho Zeland a Australie je jeste blize k rovniku, o Afrce ani nemluve. Ale na samem jihu Jizni Ameriky je uz videt v prosincovem Slunovratu i o pulnoci svitani, podobne jako sever Nemecka a Polska. V oblasti kolem jizniho polu naopak nastava v nasem cervnu (i kvetnu a cervenci) Astronomicka polarni noc. Zatimco v Arktide je oblacnosti hodne, v Antarktide je oblacnosti minimum ve vnitrozemi.
Samozrejme, i pro Mesic plati, neco jako polarni den a noc. Na obloze se zda, ze Mesic obiha kolem urciteho stredu (denni chod) a s priblizovanim k polu se tento poloner zmensuje, plus se poloha Mesice na obloze vuci hvezdam meni podstatne rychleji nez u Planet a Slunce. Poloha hvezd na obloze (rektascence, deklinace - pozor neni to aktualni vyska a smer na obloze) se meni velmi pomalu, bezny pozorovatel to nepozna. Na severu Skandinavie i v Antarktide pak muze byt Mesic v prubehu polarni noci viditelny 24 hodin denne, krouzici po obloze.
Tady je z webkamery Levi Ski resort (67.7844, 24.8557) z kopce s vrcholem 531 m nad morem podled smer sever, kde se Slunce o pulnoci nachazi. Pulnoc nastava 22:20:35 UTC (00:20:35 nas letni cas SELC, 01:20:35 Finsky letni cas).
Levi je 1.2208 severne od polarniho kruhu (1.22 stupne uvazujme). Tedy 21. cervna o pulnoci by melo byt Slunce 1.22 stupne nad obzorem. Z duvodu refrakce bude ale Slunce o neco vyse nad obzorem. 4. cervence uz deklinace Slunce klesa a tak je Slunce obecne nad obzorem o priblzne 0.4 stupne nize, nez 21. cervna.
Obrazek je z 0:39 naseho casu, 1:39 Finskeho casu a 22:39 UTC, tedy o 19 minut po prave pulnoci pribizne. Ale v blizkosti maxima-minima vysky se vyska Slunce nad obzorem temer nemeni.
Ondráš
V prosinci je tomu samozrejme naopak. Na severni polokouli pobliz polu nastava polarni noc, v jizni oblasti za polarnim kruhem je porad svetlo. Na severu Norska, Finska, Svedska za polarnim kruhem od nekolika dni az po neco prez 2 mesice Slunce nevychazi. Ale v poledne je Slunce jen velmi nizko pod obzorem a priblizne 3-5 hodin je venku relativne videt. Cim je oblast dal od polarniho kruhu na sever, tim mene svetla je v prave poledne. Ale ani na severnim pobrezi Norska nenastava Obcanska polarni noc, kdy je Slunce i v poledne hloubeji nez 6 stupnu pod obzorem - pokud je jasno, v prave poledne se daji stale venku cist noviny.
Spicberky uz jsou na severu dale, i v prave poledne je tam dost tma, kdyz je zatazeno, nic moc v poledne videt neni, ale kdyz je jasno, je na jihu obloha svetla a obzor jde rozeznat. Nejsevernejsi civilni misto je Ny Alesund na zapadnim pobrezi Spicberku, kde je to na hranici s Nautickou polarni noci (v prave poledne Slunce vice nez 12 stupnu pod obzorem).
Na severu Kanady je vojenska zakladna Alert 82.5 stupnu severne. Je tam pro zachyceni raket, ktere by Rudy mor SSSR nebo soucasne Russko poslalo prez Arktidu. To je nejsevernejsi trvale obydlene misto. A severni mys Gronska - Kap Morris Jesup 83.65 severne, nepatrne severneji maly ostrov s nazvem v cestine Kavovy klub. Tam je Slunce vice nez 12 stupnu pod obzorem v poledne, ale nikde na pevnine na severu nenastava Astronomicka polarni noc. V pripade Kap Morris Jesup k tomu chybi mene nez jeden stupen a pochybuju, ze jde v poledne za jasne oblohy rozeznat svitani.
Na Jizni polokouli na samem jihu Ameriky a ostrovech na jihu Paciifiku, Atlantiku, Indickeho oceanu je obdobi bez astronomicke noci, ale stejne je tam zatazeno. Ne cela Antarktida je za polarnim kruhem. Na casti Antarktidy Slunce o pulnoci ted zapada, ale je porad svetlo. Ani obcanska noc nenastava. Vnitrni cast Antarktidy, tam je o pulnoci Slunce vysoko nad obzorem v tuto dobu, nejvyse je o pulnoci Slunce na jiznim polu, o Slunovratu 23.44 stupne nad obzorem (spocteno bez refrake). V cervnu vsak je oblast kolem jizniho polu, kde nastava astronomicka polarni noc - jako jedina pevnina na svete.
V Arktide je prez leto hodne oblacnosti, v Antarktide temer porad jasno ve vnitrozemi v lete. Na Russke stanici Vostok v prosinci-lednu Slunceni svit presahuje delku 700 hodin, vice nez 23 hodin denne v prumeru. Je mozne dosahnout i absolutni nejvyssi moznou delku Slunecniho svitu za mesic - 744 hodin = prumerne 24.00 hodin denne. Ale v datech o Slunecnim svitu jsou dost diry a data nejsou na vetsine SYNOP stanic dostupna.
Ondráš
Na Norskem Nordkapp je dokonce Slunce o pulnoci i pomerne vysoko nad obzorem (par stupnu) a navic je to pozorovane nad morem, smer sever, z 307 m utesu. Na Spicberkach nebo severu Gronska, Kanady, tam je to Slunce o pulnoci prez 10 stupnu nad obzorem. Ale na Spicberkach je dost zatazeno.
Videl nekdo v CR na severu v cervnu slabe svitani primo o pulnoci ? Me se to v CR nikdy nepodarilo, jen svetla ze vzdalenych mest. Na severu Nemecka, Polska, nebo dokonce v Dansku a Pobalti to uz je videt dobre. A samozrejme, skutecna pulnoc v CR neni o pulnoci SELC, ale priblizne v 01:00 SELC (na 15. poledniku presne).
Tady je vypocet soucasneho sklonu rotacni osy Zeme:
https://www.neoprogrammics.com/obliquity-of-the-ec...
To je cislo, ktere se meni, s periodou okolo 41 000 let kolisa v rozmezi okolo 22.1-24.5 stupne, aktualne 23.4384 stupne. Sklon rotacni osy znamena, jak daleko jsou obratniky od rovniku a jak daleko je polarni kruh od polu. Aktualne je polarni kruh 66.5616 stupne severne. Sklon rotacni osy aktualne klesa, za necelych 10 000 let dojde do minima.
Ondráš
To se da snadno prelozit pomoci translate.google.com
"Kiitos, että katselet keskiyön aurinkoa ja luontoamme kanssamme.
Odotamme lunta talvella."
Prelozeno z Finstiny do Cestiny:
„Děkuji za sledování půlnočního slunce a přírody s námi.
Těšíme se na sníh v zimě. “
A druhy post:
"Köszönjük, hogy velünk nézi az éjféli napot és természetünket.
Télen havazásra számítunk"
Preklad z Madarstiny do Cestiny:
„Děkuji vám za sledování půlnoci a naší přírody s námi.
Očekáváme sněžení v zimě “
V Madarsku bych moc snehu v zime neocekaval, spise dest. V Madarsku je vetsina zeme nizina, nejvyssi hory jsou jen slabe prez 1000 m (nejvyssi bod je 1014 m a je tam i stanice ve vysce 1010 m).
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
