Pomůže mi někdo s rozluštěním této záhady? Byl jsem před chvílí na procházce venku a našel travní prostor cca 20 x 20 m souvisle pokrytý jinovatkou, která vydržela celý den. Bylo to na svahu orientovaném na SV. Slunce zde pochopitelně nesvítilo, ale kolik bylo dnešní maxima? Asi +5°C, +6, +7°C? Celý den foukal slabý vítr a svítilo slunce. Nechápu, jak tam mohla vydržet jinovatka celý den. Přímo pár metrů od jinovatky jsem viděl na stromech okolo, jak fouká vítr. Čekal bych, že vzhledem k okolnostem nemůže jinovatka vydržet a roztaje. Sáhl jsem na stébla trávy obalené jinovatkou i na holou zem a vše se zdálo úplně tuhé a zmrzlé.
Aura1 Ono na tom není vůbec nic záhadného. Ten kdo se pohybuje nejen v přírodě na takový jev narazí ne zřídka. Za takových podmínek je celkem běžné, že teplota vzduchu ve dvou metrech nad zemí má o několik stupňů vyšší teplotu, než povrchy vystavené radiaci bezoblačné oblohy, která není zároveň ozářena sluncem. Experimentálně je prokázáno, že teploty povrchů mohou být za "velmi příznivých podmínek" až o 10°C nižší než vzduch výše nad nimi.
ROFA Díky. To dává smysl. Mě došlo, že tam musela být teplota pod 0°C, ale ten kontrast, když kolem je všude +5°C nebo víc a na stromech okolo pofukuje vítr, je to poněkud překvapivé a nečekané.
Podle popisovane situace - v breznu 2022 bylo sucho a denni maxima i k +10 °C a v noci mraz, prez den jasno, nizka vlhkost. V mistech, kde nefoukal vitr, nesvitilo Slunce (prave severni svahy, nebo proste tam, kde na louce stini les). Zbytky snehu a led se v techto mistech drzely po nekolik dni, i kdyz prez den bylo dost nad nulou. Duvodem je zejmena pri nizke vlhkosti, ze snih netaje, ale rovnou sublimuje a nebo taje a voda se hned vyparuje. A k vypareni ci sublimaci vody je potreba nekolikrat vice energie na 1 kg, nez ohrati vody z 0 °C na 100 °C. Prez noc navic byl mraz a jasno, zase puda stuhla. Ve stinu v bezvetri nedoslo k promichani s teplejsim okolnim vzduchem.
Severo-vychodni svah, tam Slunce nesviti ted vubec, nebo jen rano, kdy je jeste nizsi teplota nez prez den. Ve stinu v bezvetri se vzduch s teplejsim okolim prilis nepromichava, a pokud je v noci mraz, muze to v techto mistech zustat i prez den. Jinovatka - to je malo hmoty a skupenske teplo vyparu-sublimace to tolik neovlivni.
S mrazovou kotlinou bych to uplne neprirovnaval. Ty nejvyraznejsi mrazove kotliny jsou melke a otevrene, v noci tam ale musi byt bezvetri.
"Jinovatka - to je malo hmoty a skupenske teplo vyparu-sublimace to tolik neovlivni."
Podmínky za kterých se námraza udržela po celý den jsou zcela odlišné od podmínek, které uvádíte ve svém příkladu. Naopak se dá předpokládat, že teplota Zemského povrchu byla lehce nad nulou. To že se jinovatka udržela na stéblech trávy svědčí o převládajícím vlivu radiace oblohy. Pravděpodobně i nejbližší osálané plochy sluncem byly dostatečně vzdálené od popisovaného místa, takže nemohly významně zasáhnout do energetické bilance plochy, kterou popisuje Aura1. To že vyjasněná denní obloha může chladit je celkem snadno prokazatelný fakt.
Pravděpodobně i nejbližší osálané plochy sluncem byly dostatečně vzdálené od popisovaného místa
Prostor s jinovatkou byl na svahu v místě, od kterého směrem nahoru prudce rostl sklon svahu. Jinými slovy místo bylo jakoby schované za kopcem a slunce zde nebylo kolem dokola. Orientace svahu v místě s jinovatkou byla směr SV, nicméně svah v daném místě prudce zatáčel k V/JV/J. Vítr foukal slabý JV, což v daném místě znamená, že musel nejdřív naproti foukat nahoru do svahu a potom padat naopak dolů ze svahu. Tím spíš foukal pouze přes stromy, nikoliv při zemi.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
