Nechápu proč v předpovědi počasí často zazní věta: Výjimečně se objeví přeháňka/bouřka atd. Podle oficiální meteorologické terminologie slovo výjimečně nemá žádné svoje místo ani definici. Proč se tedy poměrně často používá a jaký má význam v předpovědi?

Tady je ta terminologie:

Plošná četnost meteorologických jevů značí, na jaké části či procentu území se jev očekává:

Bez specifikace (se sněžením, občas déšť...) – jev se očekává na více než 70% plochy území (tj. skoro všude nebo všude).
Na většině území - jev se očekává na více než 50% plochy území (tj. na více než polovině území).
Místy - jev se očekává na 30 až 69% plochy území (tj. zhruba na polovině území).
Ojediněle - jev se očekává na 5 až 29% plochy území (tj. na méně než třetině území).
Bez jevů - jev se neočekává nebo nejvýše na 4% plochy území.

https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/c...

aura_33
Je to sporné, ale pokud by se nepoužilo to výjimečně a i přesto, že v meteorologické terminologii je rezerva 4% plochy území, tak pro běžnou veřejnost, která se o terminologii nezajímá je za mě lepší říct, že se výjimečně na horách objeví bouřka, i když jsou to třeba územně 2 % plochy. Příklad dnešní maxima budou 26 - 30 C, počasí bude skoro jasné až polojasné. Budeme se nacházet pod vlivem TV Na horách nelze v odpoledních hodinách vyloučit výjimečně bouřku vs když řeknete dneska náš čeká slunečný den beze srážek se skoro jasnou až polojasnou oblohou v TV s teplotou 26 - 30 C na horách bude okolo 23 C Skoro každého pak napadne aha bude nádherný letní den beze srážek, není potřeba deštník nic. A potom zmoknou v horším případě je chytne bouřka a už si půjdou stěžovat, že za co platíme ty meteorology, když hlásili slunečno a já byl dneska v Peci pod Sněžkou a byl jsem zmoklý jako slepice. Promiňte mi za použití takového výrazu, ale takhle by to přesně ten člověk v naštvání napsal a ještě by tam přidal typické vulgarismy. S použitím výjimečně se vám to nestane. Meteorologickou terminologií to sice není úplně správně, ale pro všechny venku je to slovo výjimečně lepší použit než se striktně držet terminologie.
Jak to vidíte ostatní, za mě lepší né vždy se pouze řídit termíny, ale přidat do toho i trochu ten faktor toho, že opravdu se každý nezajímá o počasí a meteorologii nějak více než jenom, že koukne na mobilní aplikaci, nebo si poslechne předpověď v rádiu, TV

Tomáš J.
Díky, tvoje vysvětlení mě taky napadlo, ale když to slovo často používají, tak by ho mohli officiálně zavést. Přijde mi to takové rozporuplné, když na jednu stranu meteorologové jsou "naštvání", že média a lidi pletou pojmy jako ledovka a náledí a meteorologové se to snaží vysvětlovat, aby to lidi správně používali a potom meteorologové sami používají pojmy, které jakoby ani neexistují. Tím myslím to výjimečně. Další je třeba supertropický den, který se oficiálně neuznává, ale často ho používají i meteorologové.

aura_33
Pojmy náledí a ledovka je třeba rozlišovat. Protože jak jistě víte, to jsou dost odlišné jevy. Zde chápu snahu meteorologů o vysvětlení i veřejnosti. Ale jak chcete vysvětlovat no my nemáme termín pro 3 % zasaženého území pro někoho kdo zmokne, nebo ho zasáhne bouřka, a proto jsme řekli beze srážek. Těžko. Proto pokud byste chtěl přizpůsobit terminologii lidem, tak podle mého názoru tam přidat termín výjimečně pro velmi nepravděpodobné srážky, třeba do 4 % území a beze srážek, opravdu použít až když je zcela bez. Ale tak nějaký důvod to má. Já nejsem meteorolog, takže za mě je to spíše zjednodušující, jako i v jiných oborech. Pak byste tam mohl vymyslet mnoho dalších kategorií četnosti jinde a vznikl by guláš. To je za mě důvod proč je to takhle ustálené a hlavně už se to používá i nějakou dobu, takže se dají použít údaje k srovnání. Když bys se to pořád měnilo na základě potřeb lidí, tak to byste nikdy neměl pořádnou řadu dat. Protože byste je měl pokaždé jinak označené a byl by v tom již výše zmiňovaný guláš

Tomáš J.
Problém je ten, že běžný člověk neví, co si má pod slovem výjimečně představit, jelikož to není definované ani se to nedá nějak zjistit...

Když bude území třeba 3%, tak by se mělo říct, že nic nebude podle oficiální definice a vzniká takhle rozpor. Člověk musí počítat s tím, že by mohla být slabá přeháňka v 1 z třeba 30 případů, když nic nehlásí, proto je zbytečné asi říkat výjimečně a ještě mimo definici.

aura_33 Tady nemůžu souhlasit. Raději jako běžný člověk budu vědět, že se můžou srážky vyskytnout a mám si na ně dát pozor než když řeknou bez. Já se na to nepřipravím a zmoknu v horách, protože jsem sebou netahal na 4 hodinovou procházku nějakou výbavu. Právě si myslím že běžný člověk, který se nezajímá o počasí nebude studovat nějaké definice. Poslechne si předpověď v TV a jde s dětmi na výlet na základě toho.
A pozor to neříká procentuální pravděpodobnost srážek. Vezměte si situaci v létě. Objeví se výjimečně bouřky na horách. V nížinách je šance na srážky 0. Ale na horách to může být klidně 50% pravdědobnost. Ale hory přesto netvoří dostatečnou plochu území ČR, aby se dalo použít slovo ojediněle. Protože meteorologové např. vidí, že srážky budou jenom v Krkonoších a Jeseníkách. A to by podle definice měli říct beze srážek, i když šance v těchto dvou pohořích je 60 % na bouřku. To je právě ten rozpor.

Tomáš J.
No nevím, výjimečně může znamenat taky nic. Je to něco, co nepotká 99% lidí a navíc slabšího charakteru.

aura_33
Ano, ale pořád pro těch 5 % lidí v horách na výletech bude raději, když se jim řekne výjimečně bouřky a vezmou si nějakou výbavu. Navíc to nemusí být ani nějakého slabšího charakteru. Jako bouřku, kdy spadne 25 mm srážek během horké vlny na horách to byste být venku bez výbavy nechtěl

Tomáš J.
Nebo to funguje jako klam . Člověk si řekne: Výjimečně? To určitě nic nebude a pak obrovská bouřka s 25 mm . Ne, ten Váš příklad je trochu přehnaný, jako že nikde nic a na jednom místě 25 mm.

aura_33
Ale to je v létě u nějaké stacionární bouřky v horách celkem normální. Nikde v Republice nic a na jednom místě lokální bouřka a s velkým úhrnem, klidně jediná za celý den na našem území. Jinak souhlasím s tím, že pojem výjimečně meteorologicky definován není, ale nemyslím si, že je špatné ho pro tyto situace v předpovědi pro veřejnost použít.

aura_33
Jako 25 mm není obrovská bouřka, ale taková normální letní, podívejte se na dnešní sumarizaci srážek. Nebýt těch pár drobných přeháněk v Karlovarském, Plzeňském kraji a Ústeckém kraji, tak se srážky vyskytly jenom na Šumavě a co se bouřek týče ty jsou dneska skutečně jenom výjimečnou záležitostí. Ale kdyby vám někdo dneska řekl, že bude beze srážek a vy byl na Šumavě, tak taky asi nebudete nadšený. Proto jsem plně pro používat slovo výjimečně pro komunikaci s veřejností v TV, rádiu, a pokud to někdo s lidí vezme jako klam, tak s tím už nic neuděláte, informaci o tom, že může v horách být přeháňka/bouřka dostal. Toť k tomu, nic jdu se chystat na večerní inventuru. Rád si potom pročtu diskusi na toto téma.

ota
Tomáš J.
Úplně nesouhlasím. Správně by taková předpověď měla znít: Beze srážek, na horách ojediněle přeháňka/bouřka. Popř.: Beze srážek, na Šumavě ojediněle přeháňka/bouřka.

V tom případě je jasné, že ojediněle se vztahuje pouze k horským oblastem nebo jednomu pohoří, kde se v případě výskytu lokálních srážek definice ojediněle náplní, protože nepůjde o celkovou plochu ČR.

aura_33
Objevuje se slovo "výjimečně" i v předpovědích vydávaných přímo ČHMÚ?

spurdo
Nejsem si jistý. Nejčastěji je to slyšet přímo z úst meteorologů na ČT, ale třeba v médiích se slovo výjimečně objevuje často. Stačí zagooglit. Například na tomto tweetu od ČHMÚ se operuje s pojmem výjimečně a ještě k tomu zřídka .

https://mobile.twitter.com/CHMUCHMI/status/1522457...