Dnesni tema bude takove oddychove, ne uplne primo o pocasi, ale dost souvisejici. Pujde o pokus rozlusteni pseudo-meteorologickeho jevu. Puvodni zdroj je clanek na neviditelnypes.cz, z roku 2000, nebo starsi, z dob, kdy jsem poprve uvidel internet a i s pocasim jsem take zacinal. V onen den, kdy se inkriminovana udalost stala, jsem jeste s meteorologii zkusenosti nemel, a ani jsem pobliz udalosti nebyl. Clanek jiz mnoho let neni online a nepodarilo se mi jej najit. A pak samozrejme, neni mozne zjistit, zdali je to pravda, nebo ne, a jak se to stalo puvodne, kolik z toho je pravda. A take, jestli si vsechno z clanku pamatuji presne, tot otazka.
Takze, o co slo ? Dne 01.08.1998, nekdy odpoledne pravdepodobne, pobliz obce Hurky na Plzensku, spadla na pole z vysky asi pul-metrova ledova koule, pod uhlem 60 stupnu a doprovazena velkym hukotem. Takova je vypoved svedku. Po dopadu udelala koule v zemi dulek a kusy ledu se odlomili. Zvedavci sebrali kusy ledu a uchovali je v mrazaku pro dalsi analyzu. Takovy je prubeh udalosti podle svedku.
Kde se to stalo ? Hurky na Plzensku, to je vesnice. Ale na mapy.cz najdeme v CR mist s timto jmenem mnoho. Na Plzensku - jedna vesnice Hurky je od Plzne smer na Unicov, druha pobliz Rokycan. V nektere z techto vesnic se to melo stat.
Co by to mohlo byt ? Tak prvni, co nas na webu o pocasi napada, je kroupa. Clanek o nejvetsich zaznamenanych kroupach jiz tady je a nejvetsi zaznamenane kroupy v Evrope i ve svete jsou zhruba plus minus 1 kg nebo mene a ne uplne kulovy tvar, velikost az cca 18 cm v nejdelsim rozmeru. V CR jsou nejvetsi zaznamenane kroupy okolo 12 cm velke (napr. supercela srpen 1986), hmotnosti 1 kg ani nedosahuji. Ona ledova koule ale vazila okolo 60-80 kg (presny tvar a rozmer nezname). Navic se jednalo o jeden osamely obekt, coz se u krupobiti nestava. Pri downburstu kroupy nepadaji kolmo, ale casto sikmym smerem, ale, zase, nejsou tak velke ani nahodou. V clanku psali, ze ten den nebyly podminky vhodne pro vyskyt krup, na kroupy to ten den nevypada. V cervnu, cervenci i srpnu 1998 se v CR vyskytly vlny veder i se silnymi bourkami a krupobitim, o 06.07.1999 ani nemluve. Ale 01.08.1998 se zda byt pomerne poklidny den. Ten den byly teploty letni, plus minus jen slabe nad normalem, tropicke dny nikoliv. V CR se ten den vyskytovaly srazky v jednotkach mm, nekde i vice. Bourky se v ten den vyskytovali relativne casto, i kdyz spise ne uplne nejsilnejsi. Takhle velka kroupa je kazdopadne nesmysl.
Nejvetsi zaznamenane kroupy:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-2-5169-Nejvetsi_...
Pocasi dne 01.08.1998:
https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?histori...
http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mode...
Druhou moznosti by byl meteorit, vzhledem k tomu, ze se jednalo o kus ledu, tak by to mohl byt zejmena ulomek z komety. V clanku psali, ze teleso z vesmiru by padalo k zemi kolmym smerem, ne pod uhlem 60 stupnu. S tim uplne nesouhlasim. Naopak meteority casto padaji pod sikmym uhlem, ale pri pulmetrovem kusu ledu by dopad pri zemi byl relativne kolmy. Odpor vzduchu pomerne rychle eliminuje horizontalni slozku rychlosti. Bylo by slozitejsi spocitat pomoci diferencialnich rovnic, pod jakym uhlem by teleso z vesmiru mohlo dopadnout. Jenze, pri vstupu do atmosfery by muselo byt teleso mnohem vetsi a s mnohem vyssi rychlosti, nez pulmetrovy kus ledu, co dopadl. Zvlaste pokud se jedna o kus ledu - ulomek komety, tak by se teleso rozpadlo nejspis po vstupu do atmosfery a prevazna cast by se vyparila. Fragmentu by bylo nekolik a ruznych velikosti. A samozrejme o par km dal by mohly padat i kameny. Vzhledem k uhlu dopadu by k Zemi puvodni teleso o vaze nekolika tun az stovek tun prilitlo sikmo, rychlosti desitky km/s. Nasledovala by v atmosfere exploze o sile nekolik tun az stovek kilotun TNT, vysoko nad Zemskym povrchem desitky km. Zare by byla na kratko velmi jasna, mozna i jasnejsi ne Slunce (zalezi na velikosti puvodniho telesa). Hrom s tlakovou vlnou by prisel az minuty po vstupu telesa do atmosfery, ale spise pred dopadem telesa na povrch, nebo mozna az po dopadu. Proste neco podobneho jako Cheljabinsk 15.02.2013, i kdyz by to mohlo byt o dost slabsi, treba jen jako meteorit Moravka 07.04.1959, nebo nedavno denni bolid nad Slovinskem. Ale rozhodne by byl astronomy takovy meteorit zaznamenan a o tak vyjimecne udalosti by bylo mnoho clanku. Takze meteorit-kometa spis ne, i kdyz popis se s tim relativne shoduje.
Meteorit Moravka:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADbram_(m...
Bolid nad Slovinskem, Chorvatskem 28.02.2020:
https://www.severe-weather.eu/recent-events/first-...
Celjabinsky meteor 15.02.2013 3:20 UTC (9:20 mistniho casu YEKT):
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celjabinsk%C3%B...
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor
Dalsi moznosti je namraza na letadle, nebo obsah WC ci vodni nadrze z letadla. V clanku psali, ze nad obci neni zadny letecky koridior, coz se tezko zkouma, kdyz ani nevime, ktere Hurky to jsou. Dnes se leta vsude mozne, tenkrat se letalo o dost mene a bylo to (nastesti) mohem vice financne nedostupne. Pod uhlem 60 stupnu by kus ledu z letadla padal, jen kdyby letelo dost nizko. Z letadla v hladine 200 hPa by kus ledu uz dopadl relativne kolmo. Hukot by asi ani nebyl nijak velky v prubehu padu, az rana pri dopadu. Tato moznost je jedno z moznych vysvetleni.
Podle hloubky diry v poli v miste dopadu bylo spocitano, ze ledova koule spadla z vysky nejmene 600 m, uvedeno v clanku. Podle stlaceni pudy lze zjistit rychlost dopadu a tim i minimalni moznou vysku. Komplikuje to udajny dopad pod uhlem 60 stupnu. Kus ledu pri padu zrychluje a zrychlovani brzdi odpor vzduchu. Kus ledu muze dosahnout maximalni rychlost padu (pri kolmem padu, pri sikmem padu se horizontalni rychlost porad jen snizuje a draha se priblizuje postupne kolmemu padu). Jak se z velke vysky X km propadava do husci atmosfery, zpomaluje. Pokud koule dopadla rychlosti priblizne prez 90-100 m/s (vertikalni slozka rychlosti), tak nejmensi mozna vyska odkud kus ledu spadnul, muze byt 600 m, coz ale znamena, ze kus ledu mohl padat klidne i z 10 km (z 10 km by kus ledu dopadl zase temer kolmo, nebot horizontalni slozka pohybu se postupne snizuje).
Podle puvodniho clanku bylo zjisteno ze vzorku ledu, ktery zvedavci odnesly s sebou, obsahuje led chlor, a ma slozeni jako voda z vodovodu. Pokud je to pravda, tak to vysvetleni komplikuje. V clanku psali, ze nekdo si pro zabavu mohl vytvorit katapult (treba v ramci living history, proc ne), a otestovat jej s kusem ledu tezsim vic nez 50 kg (rekneme 60-80 kg, presne rozmery kusu ledu nezname), ktery si zmrazil v mrazaku. Pokud ale je pravda, ze koule spadla z vysky nejmene 600 m, tak do tech nejmene 600 m by musela byt vystrelena, navic podle zmineneho uhlu dopadu vystrelena sikmo. Bez odporu vzduchu pri hmotnosti rekneme 70 kg je potreba energie 412 kJ (plus minus stejne, jako ohrati litru vody z 0 °C na 100 °C). Koule by musela dostat rychost 108.5 m/s, tedy 390 km/h (spocteno bez odporu vzduchu, coz neodpovida vubec realite). Pri rozjezdu napriklad na 20 m by musel katapult urychlovat kouli silou 20.6 kN, tedy okolo 2.1 tuny. Jenze pri tak vysokych rychlostech se razantne projevuje odpor vzduchu a aby ledova koule, navic sikmo, vylitla do vysky 600 m, musela by mit rychlost o dost vyssi, rekneme odhadem 200 m/s resp. 720 km/h. V takovem pripade by bylo potreba udelit kinetickou energii uz okolo 1.5 MJ a vice (coz neni tak velka energie, jen 0.42 Kilovat-Hodina, ale udelit takovou energii najednou je problem), a na 20 m pouzit silu nejmene 70 kN, 7.1 tun. Pri rozjezdu na 50 m pak silu 28 kN, tedy 2.85 tuny. Pretizeni by bylo pri rozjezdu na 20 m 102 g a pri rozjezdu na 50 m 41 g. Postavit takovy katapult by bylo velmi nakladne a technicky slozite. Tezko by to nekdo udelal bez povsimnuti. Samotny katapult ma jeste o dost vetsi hmotnost, nez kus ledu a spotreba energie by byla nekolik MJ. A navic by pocatecni rychlost kusu ledu musela asi i byt vyssi, nez 200 m/s a tim uz se bude vytvaret aero-dynamicky tresk. Rychlost zvuku ve vzduchu je okolo 340 m/s, resp. 1225 km/h, presna hodnota ale zalezi na atmosferickych podminkach.
Nejpravdepodobnejsi verzi zustava, ze kus ledu pochazi z letadla. Pokud ma led obsah chloru, nemuze to byt namraza na letadle, ale obsah vodni nadrze, nebo WC. Podobny pripad, kus ledu spadl z nebe, se stal i jinde. Vetsinou to nejspis byla namraza na letadle. Obsah vodni nadrze, nebo obsah WC, ale by mel byt docela zajisten, uz kvuli pretlakovani kabiny, takze to zni dost divne.
Pokud mate nejake napady, nebo znate puvodni clanek, napiste.
Diskuse o počasí Pad pulmetrove ledove koule v obci hurky 1. srpna 1998
Podle me ani neni technicky mozny vypoustet vodu z beznyho dopravniho letadla behem letu. A pokud by ta hrouda ledu mela vazit 70kg tak si ani moc nedovedu predstavit jak by to zmrzlo. Vevnitr sotva a venku by to muselo namrzat postupne nez by se to utrhlo. Mozna by to mohlo vypadnout pri vysouvani podvozku, ale i tak je otazka jak by se to tam dostalo.
Teoreticky by se mohlo dat dohledat ktery letadla tou dobou preletavaly nad danou oblasti, kdyby sme znali presnej cas dopadu
Ai-kun
Puvodni clanek uz se nedalo najit, presny cas prave nezname a asi tam ani nebyl. Melo by to byt 1. srpna 1998, nejspis nekdy odpoledne. Coz uz je pomerne docela dost (22 let) na zpet, tenkrat jeste internety a pocitace ani tolik nebyly.
Problem je, ze ani to misto presne nezname. Pokud to jsou hurky u Rokycan, tak tam je letecky koridor Praha-Mnichov.
Hmotnost presnou a tvar a presnejsi rozmery nezname. Pulmetrova ledova koule vazi 60 kg, krychle 120 kg. Mohl to ale byt i 30 kg nebo 40 kg ledovy valoun.
Taky si moc nedokazu predstavit, jak by slo za letu neco vypustit (WC nebo tak), ale uz se pry parkrat obsah WC dostal za letu ven a dopadl nekde zmrzly. Technicky jak ??? To by to snad muselo vypadnout pri otvirani podvozku.
Kus namrazy by to mohl byt, musela by postupne se na letadle vytvaret. Pak treba pri sestupu dolu (Ruzyne se blizila) by se mohl kus odtrhnout. Namraza by to musela byt intenzivni a nebezpecna, skoro az na nouzove pristani (kolik namrazy na letadle bylo celkem ?). Mozna ze se pri nejakem letu neco stalo a nepise se o tom, nastesti se to obeslo bez nehody a zustalo to uvnitr firmy.
Kroupa z kumulonimbu je vyloucena, ten den zadne extra silne bourky ani nebyly. A meteorit, to by teleso vstupujici do atmosfery bylo podstatne vetsi a bylo by mnoho pozorovatelu denniho bolidu.
TommyAst
Hůrky u Úněšova spadlo to těsně vedle mojí babičky já sice byla malá ale dodneška si pamatuju jak to hučelo když to padalo.
Stranik
Tenkrat jeste digitaly nebyly, ale na kinofilm to mozna nekdo zaznamenal. Stejne tak napriklad Oparany 06.07.1999 na kamere (to skutecne kroupy byly).
Monika
Tak se i nekdo na zaklade meho clanku registroval do diskuze.
Je dobre, ze vime, kde se to vlastne stalo. Ja jsem o tom cetl clanek mnoho let na zpet (uz asi v roce 2000), ale ted uz ten clanek par let neexistuje. Cas, ve kterou denni dobu se to stalo, by jsi nevedela ? A jinak ty okolnosti udalosti jsem napsal dobre, nebo tam bylo neco jinak ?
Musela to tam byt tenkrat velka udalost a pravdepodobne se mozna i sebehla cela ves a resilo se, co se stalo. A nejspis nikdo moc nechapal. Jinak hlavne, ze se nikomu nic nestalo a nejspis ani majetkove skody nebyly.
Stejne je zahada, o co slo. Melo by snad i byt mozne dohledat, zdali tam je letecky koridor a nejake letadlo tou dobou. Ale nedokazu si predstavit, ze by bylo neco technicky mozne za letu vypoustet z dopravniho letadla. A aby to namrzlo venku na letadle, to by musel byt poradny kus, mrznout postupne. A meteorit, to by musel byt puvodni obekt vetsi a i prez den poradne zarit. A rozhodne by to bylo v astronomickych zaznamech.
Musím tedy smeknou, tohle dá zabrat daleko více než indexy a spol. Pěkné, moc pěkné.
Zmínka o této záhadě je i zde: https://www.zahadyzivota.cz/clanky/ledove-balvany-...
V ČR dopadly během uplynulých let již třikrát velké kroupy ledu, což vyvolalo značný rozruch. V srpnu roku 1998 spadla pod ostrým úhlem a vysokou rychlostí z bezmračné oblohy půlmetrová kroupa ledu na obec Hůrky na severním Plzeňsku a vytvořila malý kráter.
Jsou tam i další dva podobné případy z jiných let. Tady to dávají do souvislosti s výzkumem NASA o pádech ledových komet.
Takový obecnější souhrn dalších záhadných jevů: https://21stoleti.cz/2005/02/18/z-nebe-prsi-i-zaby... (píše také o této kroupě).
Aidamko
Diky, ze se aspon clanek libi a vzbudilo to i zajem o dizkuzi. Zase tak uplne pracne to nebylo napsat, nebot mimo odkazy z Ogimetu je pro clanek jeden jediny zdroj (clanek na neviditelnypes.cz tusim uz z roku 2000, ktery uz neni online). Ale je to urcite zajimava udalost.
Petr12
Tak aspon nekde o tom pisou a neni to jedina udalost. Pisou tam, ze by se mohlo jednat o obsah WC z letadla. Jak z letadla vypoustet za letu neco je teoreticky technicky mozne, to nechapu a silne o tom pochybuji. Otevrit WC jako ve vlkaku v 10 km, to by mohl nekomu na WC utrhnout zadek. Teoreticky by mohlo profukovat do podvozku a namrzat to tam, pri vysouvani podvozku vypadnout, ale stejne.
Ten clanek na 21. stoleti se zabyva i kometai a meteority, je tam ohledne krup par nepresnosti. Kdyzby to byl meteorit, tak by puvodni teleso bylo dosti vetsi a rychlejsi, velka cast ledu by se vyparila. Takze zablesk by mohl byt velkolepy nad celou CR vc. tlakove vlny.
aura33
Kulovy blesk urcite ne. To je koule horke plazmy nejspis, navic se pohybuje dosti pomalu ve srovnani s padem. Kus telesa (a natoz ledu), ktery po dopadu udela krater, by tezko souvisel s kulovym bleskem. Ale ani kroupa nemuze byt takto velka. Ten den bourky byly, ale zadne extra silne udalosti.
Kulovy blesk je velmi vzacny jev, ma kratke trvani a neni mozne ho nijak predpovedet, tudiz je dost tezke kulovy blesk pozorovat, nebo vyfotit. To by musel clovek cekat v okruhu 100 m od udalosti, coz je vzhledem k nepredvidatelnosti a male fregvenci vyskytu nerealne (a to i pri pouziti Cinske totalitni spehovaci techniky s kamerama vsude). Pozorovat-vyfotit tornado je tezke, ale uz to jde. Ma mnohem delsi trvani a je mozne predpovedet moznost vyskytu v oblasti a na misto dojet.
Ondras
Tak ne kazdy je tak zdatny, aby se v meteorologii vyznal a tema ze starsi doby si taky lidi casto nezapamatujou, dost lidi je tu stejne novych.
Já si myslím, že věc je zde zcela jasná. Jedná se o obsah nádraže letadla, které mělo rozprašovat nad naším územím tzv. "chemtrails", ale díky technické závadě to shodili celé najednou. Nebo to prostě byli lajdáci jako někteří pošťáci, kteří místo poctivého doručování zásilek házeli tyto do opuštěného železničního tunelu.
A důkaz? Prostě to vím. Pravda zkrátka nemůže být jiná. Uznáme alespoň tuto očividnou skutečnost, nebo si tu budeme hrát na intelektuály?
No v kolik hodin to si nepamatuju ale vim ze to bylo odpoledne mozna kolem 17 nevim presne. Meli jsme ten kus ledu v mrazaku a nicim nezapachal jakoze chlorem nebo tak jen jako cista voda.
Stranik
Analogove fotoaparaty byly uz mnoho destetileti na zpet, samozrejme. I za prvni republiky fotoaparaty byly a pocatky jsou z 19. stoleti (tenkrat samozrejme cerbobile). V 90. letech byly kvalitni analogove foaparaty na kinofilm jiz malych rozmeru, barevne a financne dostupnejsi.
Monika
Kdyz se zna misto a priblizny cas, mozna by bylo mozne i dohledat, ktera dopravni letadla nad oblasti preletavala (tenkrat byl provoz mensi). Technicky neco vypustit-ztratit z dopravniho letadla nejspis nebude mozne, tak jedine ta namraza, a to by muselo dlouho mrznout na letadle a pak se utrhnout. A z kosmu neco, to by mohlo taky byt. Ale vstupni obekt by musel byt o dost vetsi a udelat nad CR humbuk (vcetne toho medialniho). Vojensky prostor je v Doupovskych horach a tenkrat i v Brdech. Stihacky take litaji cvicne v okoli letiste Caslav (cca desitky km daleko).
V puvodnim, jiz neexistujicim clanku pislou, ze ve vode byl obsah chloru (jako voda z vodovodu) a pisou tam i o moznosti, ze nekdo sestrojil velky katapult. Fakt obsahu chloru by situaci velmi komplikoval, ale asi tomu tak nakonec neni, jen to byla cista voda. Ze struktury ledu by slo zjistit, jak to mrzlo (tenkrat). Jestli postupne se obekt dostaval do teplejsiho a chladnejsiho vzduchu jako kroupy a povrchova vrstva roztavala a zmrzla (prave proto jsou kroupy s cibulovitou strukturou nekdy).
Tipuju na 90% fragment nějakého šutru z vesmíru kterých se na zem snaží dopadnout spousty pravidelně skoro pořád, a 10% bych nechal jako rezervu že to byl nějaký vtipálek či bořič mýtů - pak by mělo smyls testovat vodu na obsah poměrů stopových minerálů, jestli se tento otisk nepodobá nějaké místní pozemské vodě (jako u lávy a sopek, kde má každá vlastní originální složení), ale to nejspíš nikdo asi neprovedl tenkrát..
Na těleso z vesmíru to sedí protože:
1. většina těles z kosmu je ledových nebo z ledem, jako většina pozemské vody je z vesmíru,
2. nemusí nutně letět a hořet atmosférou tak dlouho jak v Čeljabinsku a znatelně buchnout, když se to stane hned v horních vrstvách tak nejde slyšet ani uprdnutí, ve světelném smogu ani nic vidět - jen podobný jako malý a vzdálený výbuch střely z římské svíce, navíc, jak jsem mohl jednou vidět (protože jsem se tím směrem díval čistě náhodou když jsem si v noci zapálil cigaretu) tak jsem viděl ''padat hvězdu'' která po vstupu hned buchla, z mého pohledu zastavila okamžitě svůj pohyb vpřed a za místem výbuchu se rozprostřely fragmenty do řady, které pak nehybně jen pomalu padaly k zemi a hned po pár sekundách pohasly, první ty nejblíž explozi postupně až ke konci řady. Celé otázka několika vteřin a ani potom žádný zvuk.
3. je prakticky i vědci dokázáno, že i z velkého či malého tělesa po hoření a výbuchu může dopadnout úlomek s tak malou teplotou a kinetickou energií, že někomu vletí do domu a ještě pálí do rukou, nebo je dokázáno že takový úlomek může být z ledu, zůstat zmrzlý i uchovat nějakou formu života živou, i přes let atmosférou, hoření a výbuch, když jeho složení a struktura tomu pomůžou.
Asi ne každý objekt schopný dopadu je tak nepřehlédnutelný jako ty proslavené a myslím že při takovém počtu těles co do atmosféry narazí asi neexistuje kompletní přehled všech ''padajících hvězd'' atd. co po celém nebi všude na Zemi padají
ttM1RA
Male meteoroty, kdyz vletnou do atmosfery 20-70 km/s, tak zacnou jiz ve velkych vyskach (mezosfera) horet, rychle se rozhavi a vypari. Tomu pak lide rikaji padajici hvezda. Ovsem tyto meteority jsou jen zrnka pisku vpodstate, s rozmeny nekolik mm. V atmosfere takovy pad meteoritu udela "padajici hvezdu" se zapornou magnitudou, nekdy dosahuje jasu vetsiho, nez Venuse na obloze. Takove meteorority jsou docela bezne, zejmena protina li draha Zeme drahy komet (ne presne). Pak se obevuji meteoricke roje, praze z ulomku od komet.
Je-li magnituda meteoritu mensi nez -4 (meteorit je jasnejsi), jedna se o bolid. Jasny bolid uz nezpusobuji jen mala zrnka, ale kusy velke az nekolik cm. Obcas se postesti a je mozne videt bolid s magnitudou pod -5, nebo dokonce jasnejsi nez -10. Pred par lety nad Sudanem se obevil bolid s magnitudou -20 (to uz je stejne osvetleni, jako 70 cm od 100 W klasicke zarovky). Takovy meteorit byl velky az par metru a dopad byl i predpovidan. Na zem dopadly kameny az nekolik kg tezne. K tomu dopadu kusu ledu o pul metru (desitky kg) by muselo puvodni teleso mit az nekolik metru, pruled atmosferou s magnitudou okolo -20 (spekulace), po par minitach rana. Ale to nesouvisi s hlukem tesne pred dopadem one ledove koule (pokud tomu tak bylo) a kusy by musely dopadnout i jinde vetsi-mensi. Svedkum by mohl ve dne svetelny ukaz na obloze uniknout, Slunce je podstatne jasnejsi. Zvlaste pak pokud by ten kus precijen byl o trochu mensi, (1-2 m), rychlost do 20 km/s, a temer tecny dopad do atmosfery. Pak by svetelny jev i hluk byl slabsi. Ale kus ledu, ze by dopadl, a jinde nic, to je divne. A bolidove site a astronomicka pozorovani by meteorit zaznamenala (coz mozna i ano, jen nevim, kde prijit k databazi). A tenkrat jsem zpravy na internetu necetl, mozna i neco ve zpravodajstvi bylo (tenkrat moc internet jeste nebyl, PC jsem taky nemel). Zminka o bolidy by mela jit dohledat.
Tak tady je dalsi podobny pripad. Tentokrat to bylo z male vysky a nestacilo to zmrznout.
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/nestastnika-...
Vypoustet-vyhazovat cokoliv za letu z civilniho letadla je samozrejme az na specificke vyjimky zakazane. A taky je vedena dizkuze, zdali je neco takoveho technicky mozne - vypoustet za letu neco z civilniho letadla. Podle vseho se musi vyskytnout nejaka porucha u vypuste (normalne se vypust odsava na letisti).
Podle vseho se to cas od casu stava. Ale cokoliv vypadleho z letadla za letu (voda a pod.) by se ve vzduchu melo rychle rozprasit na male kapicky. Coz taky nechapu, jak vzniknou velke kusy ledu. Tentokrat to ale nestacilo zmrznout.
I kdyz pravdou je, ze clanky na Novinkach prevzate ze zahranici jsou velmi casto prelozeny chybne a v clanku pak uvedene chybne udaje.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
