Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Proudí k nám teplý vzduch, většinou se ale neprojeví

Diskuse o počasí Pad pulmetrove ledove koule v obci hurky 1. srpna 1998

# 24.08.2020, 13:01

Dnesni tema bude takove oddychove, ne uplne primo o pocasi, ale dost souvisejici. Pujde o pokus rozlusteni pseudo-meteorologickeho jevu. Puvodni zdroj je clanek na neviditelnypes.cz, z roku 2000, nebo starsi, z dob, kdy jsem poprve uvidel internet a i s pocasim jsem take zacinal. V onen den, kdy se inkriminovana udalost stala, jsem jeste s meteorologii zkusenosti nemel, a ani jsem pobliz udalosti nebyl. Clanek jiz mnoho let neni online a nepodarilo se mi jej najit. A pak samozrejme, neni mozne zjistit, zdali je to pravda, nebo ne, a jak se to stalo puvodne, kolik z toho je pravda. A take, jestli si vsechno z clanku pamatuji presne, tot otazka.

Takze, o co slo ? Dne 01.08.1998, nekdy odpoledne pravdepodobne, pobliz obce Hurky na Plzensku, spadla na pole z vysky asi pul-metrova ledova koule, pod uhlem 60 stupnu a doprovazena velkym hukotem. Takova je vypoved svedku. Po dopadu udelala koule v zemi dulek a kusy ledu se odlomili. Zvedavci sebrali kusy ledu a uchovali je v mrazaku pro dalsi analyzu. Takovy je prubeh udalosti podle svedku.

Kde se to stalo ? Hurky na Plzensku, to je vesnice. Ale na mapy.cz najdeme v CR mist s timto jmenem mnoho. Na Plzensku - jedna vesnice Hurky je od Plzne smer na Unicov, druha pobliz Rokycan. V nektere z techto vesnic se to melo stat.

Co by to mohlo byt ? Tak prvni, co nas na webu o pocasi napada, je kroupa. Clanek o nejvetsich zaznamenanych kroupach jiz tady je a nejvetsi zaznamenane kroupy v Evrope i ve svete jsou zhruba plus minus 1 kg nebo mene a ne uplne kulovy tvar, velikost az cca 18 cm v nejdelsim rozmeru. V CR jsou nejvetsi zaznamenane kroupy okolo 12 cm velke (napr. supercela srpen 1986), hmotnosti 1 kg ani nedosahuji. Ona ledova koule ale vazila okolo 60-80 kg (presny tvar a rozmer nezname). Navic se jednalo o jeden osamely obekt, coz se u krupobiti nestava. Pri downburstu kroupy nepadaji kolmo, ale casto sikmym smerem, ale, zase, nejsou tak velke ani nahodou. V clanku psali, ze ten den nebyly podminky vhodne pro vyskyt krup, na kroupy to ten den nevypada. V cervnu, cervenci i srpnu 1998 se v CR vyskytly vlny veder i se silnymi bourkami a krupobitim, o 06.07.1999 ani nemluve. Ale 01.08.1998 se zda byt pomerne poklidny den. Ten den byly teploty letni, plus minus jen slabe nad normalem, tropicke dny nikoliv. V CR se ten den vyskytovaly srazky v jednotkach mm, nekde i vice. Bourky se v ten den vyskytovali relativne casto, i kdyz spise ne uplne nejsilnejsi. Takhle velka kroupa je kazdopadne nesmysl.

Nejvetsi zaznamenane kroupy:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-2-5169-Nejvetsi_...

Pocasi dne 01.08.1998:
https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?histori...
http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mode...

Druhou moznosti by byl meteorit, vzhledem k tomu, ze se jednalo o kus ledu, tak by to mohl byt zejmena ulomek z komety. V clanku psali, ze teleso z vesmiru by padalo k zemi kolmym smerem, ne pod uhlem 60 stupnu. S tim uplne nesouhlasim. Naopak meteority casto padaji pod sikmym uhlem, ale pri pulmetrovem kusu ledu by dopad pri zemi byl relativne kolmy. Odpor vzduchu pomerne rychle eliminuje horizontalni slozku rychlosti. Bylo by slozitejsi spocitat pomoci diferencialnich rovnic, pod jakym uhlem by teleso z vesmiru mohlo dopadnout. Jenze, pri vstupu do atmosfery by muselo byt teleso mnohem vetsi a s mnohem vyssi rychlosti, nez pulmetrovy kus ledu, co dopadl. Zvlaste pokud se jedna o kus ledu - ulomek komety, tak by se teleso rozpadlo nejspis po vstupu do atmosfery a prevazna cast by se vyparila. Fragmentu by bylo nekolik a ruznych velikosti. A samozrejme o par km dal by mohly padat i kameny. Vzhledem k uhlu dopadu by k Zemi puvodni teleso o vaze nekolika tun az stovek tun prilitlo sikmo, rychlosti desitky km/s. Nasledovala by v atmosfere exploze o sile nekolik tun az stovek kilotun TNT, vysoko nad Zemskym povrchem desitky km. Zare by byla na kratko velmi jasna, mozna i jasnejsi ne Slunce (zalezi na velikosti puvodniho telesa). Hrom s tlakovou vlnou by prisel az minuty po vstupu telesa do atmosfery, ale spise pred dopadem telesa na povrch, nebo mozna az po dopadu. Proste neco podobneho jako Cheljabinsk 15.02.2013, i kdyz by to mohlo byt o dost slabsi, treba jen jako meteorit Moravka 07.04.1959, nebo nedavno denni bolid nad Slovinskem. Ale rozhodne by byl astronomy takovy meteorit zaznamenan a o tak vyjimecne udalosti by bylo mnoho clanku. Takze meteorit-kometa spis ne, i kdyz popis se s tim relativne shoduje.

Meteorit Moravka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADbram_(m...

Bolid nad Slovinskem, Chorvatskem 28.02.2020:

https://www.severe-weather.eu/recent-events/first-...

Celjabinsky meteor 15.02.2013 3:20 UTC (9:20 mistniho casu YEKT):

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celjabinsk%C3%B...
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor



Dalsi moznosti je namraza na letadle, nebo obsah WC ci vodni nadrze z letadla. V clanku psali, ze nad obci neni zadny letecky koridior, coz se tezko zkouma, kdyz ani nevime, ktere Hurky to jsou. Dnes se leta vsude mozne, tenkrat se letalo o dost mene a bylo to (nastesti) mohem vice financne nedostupne. Pod uhlem 60 stupnu by kus ledu z letadla padal, jen kdyby letelo dost nizko. Z letadla v hladine 200 hPa by kus ledu uz dopadl relativne kolmo. Hukot by asi ani nebyl nijak velky v prubehu padu, az rana pri dopadu. Tato moznost je jedno z moznych vysvetleni.

Podle hloubky diry v poli v miste dopadu bylo spocitano, ze ledova koule spadla z vysky nejmene 600 m, uvedeno v clanku. Podle stlaceni pudy lze zjistit rychlost dopadu a tim i minimalni moznou vysku. Komplikuje to udajny dopad pod uhlem 60 stupnu. Kus ledu pri padu zrychluje a zrychlovani brzdi odpor vzduchu. Kus ledu muze dosahnout maximalni rychlost padu (pri kolmem padu, pri sikmem padu se horizontalni rychlost porad jen snizuje a draha se priblizuje postupne kolmemu padu). Jak se z velke vysky X km propadava do husci atmosfery, zpomaluje. Pokud koule dopadla rychlosti priblizne prez 90-100 m/s (vertikalni slozka rychlosti), tak nejmensi mozna vyska odkud kus ledu spadnul, muze byt 600 m, coz ale znamena, ze kus ledu mohl padat klidne i z 10 km (z 10 km by kus ledu dopadl zase temer kolmo, nebot horizontalni slozka pohybu se postupne snizuje).

Podle puvodniho clanku bylo zjisteno ze vzorku ledu, ktery zvedavci odnesly s sebou, obsahuje led chlor, a ma slozeni jako voda z vodovodu. Pokud je to pravda, tak to vysvetleni komplikuje. V clanku psali, ze nekdo si pro zabavu mohl vytvorit katapult (treba v ramci living history, proc ne), a otestovat jej s kusem ledu tezsim vic nez 50 kg (rekneme 60-80 kg, presne rozmery kusu ledu nezname), ktery si zmrazil v mrazaku. Pokud ale je pravda, ze koule spadla z vysky nejmene 600 m, tak do tech nejmene 600 m by musela byt vystrelena, navic podle zmineneho uhlu dopadu vystrelena sikmo. Bez odporu vzduchu pri hmotnosti rekneme 70 kg je potreba energie 412 kJ (plus minus stejne, jako ohrati litru vody z 0 °C na 100 °C). Koule by musela dostat rychost 108.5 m/s, tedy 390 km/h (spocteno bez odporu vzduchu, coz neodpovida vubec realite). Pri rozjezdu napriklad na 20 m by musel katapult urychlovat kouli silou 20.6 kN, tedy okolo 2.1 tuny. Jenze pri tak vysokych rychlostech se razantne projevuje odpor vzduchu a aby ledova koule, navic sikmo, vylitla do vysky 600 m, musela by mit rychlost o dost vyssi, rekneme odhadem 200 m/s resp. 720 km/h. V takovem pripade by bylo potreba udelit kinetickou energii uz okolo 1.5 MJ a vice (coz neni tak velka energie, jen 0.42 Kilovat-Hodina, ale udelit takovou energii najednou je problem), a na 20 m pouzit silu nejmene 70 kN, 7.1 tun. Pri rozjezdu na 50 m pak silu 28 kN, tedy 2.85 tuny. Pretizeni by bylo pri rozjezdu na 20 m 102 g a pri rozjezdu na 50 m 41 g. Postavit takovy katapult by bylo velmi nakladne a technicky slozite. Tezko by to nekdo udelal bez povsimnuti. Samotny katapult ma jeste o dost vetsi hmotnost, nez kus ledu a spotreba energie by byla nekolik MJ. A navic by pocatecni rychlost kusu ledu musela asi i byt vyssi, nez 200 m/s a tim uz se bude vytvaret aero-dynamicky tresk. Rychlost zvuku ve vzduchu je okolo 340 m/s, resp. 1225 km/h, presna hodnota ale zalezi na atmosferickych podminkach.

Nejpravdepodobnejsi verzi zustava, ze kus ledu pochazi z letadla. Pokud ma led obsah chloru, nemuze to byt namraza na letadle, ale obsah vodni nadrze, nebo WC. Podobny pripad, kus ledu spadl z nebe, se stal i jinde. Vetsinou to nejspis byla namraza na letadle. Obsah vodni nadrze, nebo obsah WC, ale by mel byt docela zajisten, uz kvuli pretlakovani kabiny, takze to zni dost divne.

Pokud mate nejake napady, nebo znate puvodni clanek, napiste.

4
# 24.08.2020, 22:39

Podle me ani neni technicky mozny vypoustet vodu z beznyho dopravniho letadla behem letu. A pokud by ta hrouda ledu mela vazit 70kg tak si ani moc nedovedu predstavit jak by to zmrzlo. Vevnitr sotva a venku by to muselo namrzat postupne nez by se to utrhlo. Mozna by to mohlo vypadnout pri vysouvani podvozku, ale i tak je otazka jak by se to tam dostalo.
Teoreticky by se mohlo dat dohledat ktery letadla tou dobou preletavaly nad danou oblasti, kdyby sme znali presnej cas dopadu

# 24.08.2020, 23:05

Ai-kun

Puvodni clanek uz se nedalo najit, presny cas prave nezname a asi tam ani nebyl. Melo by to byt 1. srpna 1998, nejspis nekdy odpoledne. Coz uz je pomerne docela dost (22 let) na zpet, tenkrat jeste internety a pocitace ani tolik nebyly.

Problem je, ze ani to misto presne nezname. Pokud to jsou hurky u Rokycan, tak tam je letecky koridor Praha-Mnichov.

Hmotnost presnou a tvar a presnejsi rozmery nezname. Pulmetrova ledova koule vazi 60 kg, krychle 120 kg. Mohl to ale byt i 30 kg nebo 40 kg ledovy valoun.

Taky si moc nedokazu predstavit, jak by slo za letu neco vypustit (WC nebo tak), ale uz se pry parkrat obsah WC dostal za letu ven a dopadl nekde zmrzly. Technicky jak ??? To by to snad muselo vypadnout pri otvirani podvozku.

Kus namrazy by to mohl byt, musela by postupne se na letadle vytvaret. Pak treba pri sestupu dolu (Ruzyne se blizila) by se mohl kus odtrhnout. Namraza by to musela byt intenzivni a nebezpecna, skoro az na nouzove pristani (kolik namrazy na letadle bylo celkem ?). Mozna ze se pri nejakem letu neco stalo a nepise se o tom, nastesti se to obeslo bez nehody a zustalo to uvnitr firmy.

Kroupa z kumulonimbu je vyloucena, ten den zadne extra silne bourky ani nebyly. A meteorit, to by teleso vstupujici do atmosfery bylo podstatne vetsi a bylo by mnoho pozorovatelu denniho bolidu.

# 18.11.2020, 14:55

TommyAst
Hůrky u Úněšova spadlo to těsně vedle mojí babičky já sice byla malá ale dodneška si pamatuju jak to hučelo když to padalo.

147
# 18.11.2020, 16:25

A foto by nebylo?

# 18.11.2020, 22:53

Stranik

Tenkrat jeste digitaly nebyly, ale na kinofilm to mozna nekdo zaznamenal. Stejne tak napriklad Oparany 06.07.1999 na kamere (to skutecne kroupy byly).

Monika

Tak se i nekdo na zaklade meho clanku registroval do diskuze.

Je dobre, ze vime, kde se to vlastne stalo. Ja jsem o tom cetl clanek mnoho let na zpet (uz asi v roce 2000), ale ted uz ten clanek par let neexistuje. Cas, ve kterou denni dobu se to stalo, by jsi nevedela ? A jinak ty okolnosti udalosti jsem napsal dobre, nebo tam bylo neco jinak ?

Musela to tam byt tenkrat velka udalost a pravdepodobne se mozna i sebehla cela ves a resilo se, co se stalo. A nejspis nikdo moc nechapal. Jinak hlavne, ze se nikomu nic nestalo a nejspis ani majetkove skody nebyly.

Stejne je zahada, o co slo. Melo by snad i byt mozne dohledat, zdali tam je letecky koridor a nejake letadlo tou dobou. Ale nedokazu si predstavit, ze by bylo neco technicky mozne za letu vypoustet z dopravniho letadla. A aby to namrzlo venku na letadle, to by musel byt poradny kus, mrznout postupne. A meteorit, to by musel byt puvodni obekt vetsi a i prez den poradne zarit. A rozhodne by to bylo v astronomickych zaznamech.

16
# 18.11.2020, 23:02

TommyAst
Velice pěkná téma a pěkně sepsáno:) Musím tedy smeknou, tohle dá zabrat daleko více než indexy a spol. Pěkné, moc pěkné.

74
# 21.11.2020, 18:07

Zmínka o této záhadě je i zde: https://www.zahadyzivota.cz/clanky/ledove-balvany-...

V ČR dopadly během uplynulých let již třikrát velké kroupy ledu, což vyvolalo značný rozruch. V srpnu roku 1998 spadla pod ostrým úhlem a vysokou rychlostí z bezmračné oblohy půlmetrová kroupa ledu na obec Hůrky na severním Plzeňsku a vytvořila malý kráter.

Jsou tam i další dva podobné případy z jiných let. Tady to dávají do souvislosti s výzkumem NASA o pádech ledových komet.

Takový obecnější souhrn dalších záhadných jevů: https://21stoleti.cz/2005/02/18/z-nebe-prsi-i-zaby... (píše také o této kroupě).

8
# 24.11.2020, 11:54

TommyAst
Mě to připomíná obdobu kulového blesku, taky ho málokdo viděl, vyfotil a nikdo nechápe o co se přesně jedná.
Přijde mi to hodně podobné.

# 24.11.2020, 16:00

aura33
Tak kulový blesk je úplně něco jiného, než toto téma.
Navíc podobné téma už tu existuje.
Stačí zapátrat v diskuzi.
Kdyžtak podobné příspěvky tam....

Kulový blesk

Ale padat z nebe může skutečně cokoliv.
Tady bych připojil tohle video:

https://m.youtube.com/watch?v=tlUpQjKnd4w