Diskuse o počasí Absolutní vlhkost vzduchu
Ta tabulka respektive HX digram je k dispozici zde:
https://www.qpro.cz/Mollieruv-diagram
Nic jednoduššího existovat nemůže. Je to dáno vlastnostmi vzduchu
Absolutni vlhkost vzduchu je mnozstvi vodni pary (g/m3) obsazene ve vzduchu.
Relativni vlhkost vzduchu je podil aktualniho mnozstvi vodnich par / nasyceneho mnozstvi vodnich par. Samotna relativni vlhkost vzduchu neurcuje mnozstvi vodni pary ve vzduchu, da se to dopocitat, kdyz zname teplotu (a i na tlaku vzduchu to trochu zavisi).
100 % relativni vlhkost vzduchu znamena, ze absolutni vlhkost vzduchu dosahla nasycenosti. Tlak vodnich par je na hodnote, kdy by melo nad vodni hladinou dochazet k rovnovaze vyparovani-kondenzace, tedy nulovy vypar. Pri vetsim mnozstvim vodnich par (g/kg) resp. vyssim tlaku vodnich par, nez nasyceny tlak, dochazi ke kondenzaci, nebot vodni pary jsou presycene. Realne musi byt presycenost o neco vyssi, nez slabe nad 100 %, pak para kondenzuje na kondenzacnich jadrech (v oblacich, mlha). Bez kondenzacnich jader voda kondenzuje az pri 400-800 % nasycenosti. Realne ve vzduchu ale tam jsou vzdy kondenzacni jadra.
Mnozstvi pary-tlak nasycenych vodnich par exponencialne zavisi na teplote, pri 0 stupnich je to neco prez 4 g/m3, pri 100 stupnich prez 600 g/m3. Pri hlubokem mrazu je mnozstvi vodni pary ve vzduchu minimalni.
Pokud by celkovy tlak vzduchu byl rovny tlaku nasycene vodni pary pri aktualni teplote, aktualni teplota by byla i bodem varu vody.
Protoze mnozsvi vodni pary, ktere je potreba k 100 % vlhkosti, stoupa s teplotou, Rosny bod je teplota, pri ktere by aktualni mnozstvi vodni pary (g/m3) znamenalo 100 % vlhkost - nasyceny tlak vodni pary. Sytostni doplnek je mnozstvi vodni pary, ktere chybi ke 100 % vlhkosti pri aktualni teplote.
Nasyceny tlak par nad pevnou ci kapalnou latkou neni jen u vody, ale u vsech latek. U zeleza je to za normalni teploty asi radove 10na-15 Pa, u rtuti radove 10na-4 Pa, proto je v trubici teplomeru temer vaakum.
Nasyceny tlak pary cehokoliv pri date teplote (vypar-kondenzace resp. sublimace-desublimace je v rovnovaze) se da i spocitat.
https://en.wikipedia.org/wiki/Vapor_pressure
Specialne pro vodu pak zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vapour_pressure_of_w...
https://en.wikipedia.org/wiki/Clausius%E2%80%93Cla...
Nasyceny tlak vodni pary je mensi nad ledem nez nad vodou (pri stejne teplote).
Nad zakrivenym povrchem je nasyceny tlak vodnich par jiny, velky rozdil je u mikroskopickych castic. Stejne tak u mikroskopickych kapicek vody je bod tuhnuti hluboko pod bodem mrazu, u mlhy -20 az -30 stupnu, v oblacich az -42 stupnu (prechlazena voda). Proto se zmrzla mlha tvori pri teplotach az okolo -30 stupnu, minimalne pod -20 stupnu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Kelvin_equation
http://147.33.74.135/knihy/uid_es-001/hesla/kelvin...
Kriticky bod je teplota a tlak, kdy hustota kapalneho a plynneho skupenstvi (ne jen vody) je stejna a nad timto bodem (vyssi teplota) jiz kapalna latka neexistuje. Pro vodu je to 374 stupnu a 22 060 000 Pa Trojny bod je hodnota teploty a tlaku, kdy se setkava pevne, kapalne, plynne skupenstvi v rovnovaze, pro vodu 611.7 Pa a 0 stupnu (nebo 0.01 stupne).
https://en.wikipedia.org/wiki/Triple_point
https://en.wikipedia.org/wiki/Critical_point_(ther...
ROFA
Na tlaku absolutni vlhkost vzduchu zavisi taky, ale ne tolik.
K dane teplote zname tlak vodnich par nasycenych, coz je vlastne rovno tlaku pri kterem (jakozto celkovem tlaku vzduchu) by to byl bod varu a voda by se varila. Pri tlaku pod 611 Pa (vyska cca 35 km) led rovnou sublimuje na paru, a desublimuje zase na led (vyjimkou jsou male kapicky), bod varu je pod nulou (273.15 K)
Pokud k dane teplote zname relativni vlhkost, relativni vlhkost je procento, neboli pomer aktialni absolutni vlhkosti resp. tlaku vodnich par k nasycenemu mnozstvi-tlaku, 100 % vlhkost znamena nasyceny tlak vodnich par. Z teploty spocitame tlak vodnich par a odtud hustotu vodnich par nasycenou g/m3 a procento relativni vlhkosti je kolik procent nasyceneho mnozstvi je ve vzduchu. Nasyceny tlak vodnich par nad ledem je mensi nez nad kapalnou vodou.
TommyAst
Z čistě fyzikálního pohledu s tím nemám problém.
Očekával bych, že takto položený dotaz směřuje k pocitu komfortu "komfortní teploty", kde absolutní vlhkost hraje zásadní roli ať už přímo v exteriéru, nebo třeba při větrání interiéru.
Tam jistě nerozhoduje mezní vrstva nad povrchem ledu či vodní hladiny, ale třeba vlhkost ve dvou metrech nad zemí nebo v úrovni těla. A naopak významnější měrou se projeví nadmořská výška v kombinaci s tlakem přepočítavaným na hladinu moře.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.