Zdravím, zajímalo by mne, co ovlivňuje výškový rozsah nízké oblačnosti či mlh? Kupříkladu momentálně dle webkamer CHMI na Milešovce sahá nízká oblačnost přibližně do nadmořské výšky 800 metrů a je vidět modrá obloha, zatímco na Lysé hoře v Beskydech o cca 500 metrů výše je mlha. Čím je to dané, že v tuto chvíli v Beskydech sahá nízká oblačnost výše než v Čechách?

Vliv na to má průběh teploty a vlhkosti s výškou - ten není všude stejný. Na východ našeho území se dostává vlhčí a chladnější vzduch než na západ.

Je to hodně rozdílné ne jen v rámci ČR, ale i v rámci malých oblastí. 2 horské údolí na tom mohou být úplně jinak, v jednom se oblačnost protrhala, protože tam fouká vítr, v druhém se naopak oblačnost drží a je zima, protože je závětrné.

Obecně ale docela často za inverzních situací se na Ostravsku a jiho-východní Moravě vlivem tvaru reliéfu oblačnost protrhá, a je teplo, zatímco ve středních Čechách oblačnost zústává. Pak je na Ostravsku až +22, poblíž Prahy 10-12 a v Severních Čechách na Mostecku maxima místy jen 6-8. V posledních letech se tak v listopadu několikrát stalo.

Extrémní je i Churáňov a Kvilda-Perla. Stance jsou nedaleko od sebe a v podobné nadmořské výšce, rozdíl teplot může být i přez 20 stupňů. Místz bývají teplotní gradienty obrovské. Stdený vzduch se drží dole jako voda v nádrži, nebo CO2 ve skleničce a zvrstvení je stabilní, špatně se rozrušuje.

Oteplení 15-20 stupňů (z -10 na +5-10) párkrát byl při silných prosincových inverzích někde okolo 800 m.n.m. Dole pod inverzní oblačností -10 až -5 i v Praze, ale T850 +5, v extrému až +10.

Díky za vaše odpovědi, už tomu rozumím trochu více. Mohu přispět svou zkušeností.
Zde na Vysočině nejsme dostatečně vysoko, abychom se nad nízkou oblačnost dostali. Ale občas se zadaří, především v polohách nad 750 metrů nad mořem. Během zimního období k takovým situacím dochází, když začne vzduch proudit od jihovýchodu. To se mraky snaží převalit i přes ty nejvyšší kopce, co mají přes 800 metrů nad mořem, ale ne vždy se jim to povede. Není tedy výjimečná situace, kdy zde na jižní části Žďárských vrchů je i v těch nejvyšších polohách pod mrakem, ale o pár kilometrů dál severněji na stanici Svratouch je jasno.