U nás je sotva poprašek. To v Přerově máte ted' větší zimu nežli my tady na Západě. Nějak se to otočilo.
Administrátor, 6.12.2014: vytvořeno samostatné téma s problematikou chladnějšího východu nebo západu našeho území (z tématu: Ledovka v ČR 1. a 2.12.2014)
Diskuse o počasí Odlišnosti v podnebí na území Česka v zimě
stranik
Ani bych neřekl, že se to otočilo. V zimním období bývá naopak východ chladnější a západ teplejší. Rozhodně nic zvláštního.
Alejandro.Marquéz
Ještě bych navázal na tuto větu ,
Kde čerpáte nebo kde jsou data nad touto úvahou , že východ je v zimě chladnější než západ? Existuje mapa klimatických lokalit u nás v ČR.Zkuste si jí na internetu najít.To jsou podležená čísla a data. Nelze konstatovat , že východ je chladnější jen díky tomu , že se tam o den zdržel chladnější vzduch než se doplazila teplá fronta z Čech . Myslim , že jsou určité úseky , kdy je tam chladněji ale to platí také naopak a hlavně u nás hodně určuje počasí - nadmořská výška.
Jarda.
Vzhledem k tomu, že rád pěstuji subtropické mrazuvzdorné palmy, mám trochu přehled a vím, že západní Čechy bývají prostě v zimě teplejší, neboť tam o poznání méně pronikají studené vzduchové hmoty od východu a častěji zasahuje teplé oceánské proudění. Pod příspěvkem přikládám článek, který hodnotí vhodnost pěstování rostlin v jednotlivých krajích. Podotýkám, že to nejsou statistická data od ČHMÚ, přesto lze data označit za důvěryhodná a reálně odrážející skutečnost (až na zařazení Sokolovska do Ústeckého kraje - to je celkem úlet), neboť jsou shromážděna uživateli, kteří mají bohaté zkušenosti s pěstováním těchto plodin."
Citace z článku:
"Pokud stručně charakterizujeme celou ČR, vhodnější jsou Čechy než Morava a Slezsko, jinými slovy, v Čechách je více oblastí, kde se exotickým rostlinám bude dařit, než na Moravě. To je dáno především větší oceanitou a větší náchylností na proudění ze západních a jihozápadních směrů v Čechách. Z krajů je na tom potom nejlépe kraj Plzeňský, Středočeský a Ústecký, obzvláště díky mírnějším průběhům zimy. Na Moravě je nejvhodnější jižní část kraje Jihomoravského a jihozápadní část kraje Zlínského, kde jsou obzvláště teplá léta a průměrné zimy."
http://tropik.cz/cms.php?id_cms=318
Alejandro.Marquéz
Takto vypadá průměrná teplota v zimě podle Altasu podnebí Česka. Významné rozdíly tam nespatřuji, Česko je moc malé. Mnohem více to závisí na nadmořské výšce.
Ano Plzeňský kraj či Ústecký je teplejší to nepopírám, to také velmi pěkně zahrnuje právě daná mapka klimatických oblastí v ČR. Nicméně nemůžeme brát východ či západ jako celek jak to napsal uživatel Alejandro.Když vemu náš Karlovarský kraj , tak počasí je zde velice podobné například Vysočině popřípadě ještě Libereckému kraji a právem se také řadí jako jeden z nejchladnějších krajů v ČR.Nejteplejším okresem zde je právě ten Sokolovský. To že je zde větší vliv oceánského proudění je známé a často zde trpíme na oblevy než třeba na východě. To ovšem nezmění průměrné teploty daných lokalit či měst. Stačí se podívat na průměrné teploty a né třeba jen celoroční ale pololetní ( zimní) v některých městech jak na východě tak na západě. Já zde píšu pouze fakta , která jsou číselně podložená. To že se někde daří té a té rostlině záleží také spíše na mikroklimatu a terénu či nadmořské výšce dané oblasti.
Petr12
Děkuju za mapu. Mapa bohužel postrádá detaily. Obecně průměr je pěkná věc, ale nic nevypovídá o tom, zda je daná lokalita pro pěstování určité plodiny vhodnější, nebo ne. A například pro ony zmiňované mrazuvzdorné palmy je mnohem zásadnější to, na kolik jsou schopny klesnout minimální teploty při zimním vyjasnění při proudění arktického vzduchu. A to uznejte, že severovýchodní kraje (Moravskoslezský, Olomoucký) jsou mnohem náchylnější, než jihozápadní kraje České republiky (Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský).
Petr12
Ano, máte pravdu. Zásadní opravdu není, jestli je -2,5 °C nebo -3,8 °C, ale opravdu na jaké hodnoty teploty v zimě padají a jak často.
Jarda.
Já jsem v původním příspěvku nic nepsal o průměrných teplotách. To jste začal až vy. Nicméně na tvrzení, že západ je obecně v zimě teplejší, než například severovýchod, si stojím.
Přiložené mapky jsou hezky zpracované, bohužel je ale síť meteostanic natolik děravá a velmi řídká, že ji nelze brát velmi vážně.
Já ze Sokolovska původně pocházím a můžu říct, že na Sokolovsku v nížinách mnohem méně například klesají teploty pod -10 °C než například v nížinách na Ostravsku.
stejně jako nelze říct, že je jihočeský kraj teplejší. Na jihu Čech jsou rozlehlé pánevní oblasti, kde při vyjasnění klesají teploty při vpádu arktického vzduchu za klidných nocích hluboko pod -20 °C a tím smazávají rozdíl kontinentálnějšího severovýchodu. Je zde ale vyšší amplituda teploty než na SV viz. arktické či ledové dny. A co takhle mrazové rozlehlé pláně v Krušných horách, na Šumavě či Jizerkách.
Rozdíly v odlišnostech podnebí na našem území lze vyjádřit i pomocí indexu kontinentality. Před časem o tom vyšel článek, kde jsou výsledky pro Českou republiku: http://www.in...ntinentality/ (velmi zajímavý je trend v čase).
Východ našeho území vykazuje větší charakter kontinentálního podnebí, při němž jsou zpravidla zimy mrazivější.
Díky za tohle téma,
s kolegou jsme autory výše uvedeného článku. Pěstujeme subtropické rostliny na zahradě 12 km u Brna, 350 m n.m. (do r 2013, nyní u Boskovic, 406 m n.m.) a na zahradě na Domažlicku, 465 m n. m. 5 let jezdím každý měsíc mezi těmito zahradami a vzhledem k tomu, jak odlišné počasí je mezi těmito oblastmi jsme se rozhodli, i na základě zkušeností sítě pěstitelů v ČR, sepsat tento článek a vytvořit mapu, která by jako jediná brala v potaz rozdílnost klimatu nehledě na nadm. výšku.
Na zahradě na Moravě, byla zimní minima o 3-8°C nižší, než na Domažlicku, jen v jedné zimě bylo minimum shodné. První sněhová pokrývka byla na Moravě, i první a poslední mrazy. Vegetační období na Domažlicku dříve začalo a později skončilo a navíc, i v létě mají rostliny větší přírůstky, než na moravské zahradě. A to je zahrada na Domažlicku o více než 100 metrů výše, než na Moravě!
Jak psal Alejandro.Marquéz, síť stanic v ČR je slabá na to, aby se mohly vytvořit detailní klimatické mapy. Navíc je jasně vidět, že jsou mapy tvořeny na základě nadm. Výšky.
Není pravda, že je ČR příliš malá na to, aby byly význačné rozdíly mezi V a Z. Srovnejte si průměry, ale i maxima a minima měst ve stejných výškách na JZ; Klatovy, Domažlice a na severu nebo východě ČR; Liberec, Trutnov, Vsetín, Val.Meziříčí apod. Nebo takový Staňkov s 360 metry je v rámci ČR s touto nadm. výškou nesrovnatelný, je tam teplo jako v moravských nížinách okolo 200 metrů.
Západ je teplejší především v zimě a vlny veder na východě to v průběhu roku srovnají tak, že to v průměrných teplotách pak není poznat. To je ale v pěstitelské praxi k ničemu. Jak už bylo zmíněno výše, u pěstování subtropických rostlin jde především o to, kde se vyskytují nejsilnější mrazy, byť je to na pár hodin a pak také, jak dlouho se kritická teplota udrží. A zde jednoznačně platí, že na JZ ČR teploty neklesají na extrémní hodnoty a je zde i minimum dnů s celodenním mrazem.
Týká se to ale spíše opravdu jen vybraných okresů, např. Domažlický, Klatovský a většina okresů v Ústeckém kraji. Zatímco Karlovarský kraj už pod tyto teplé oblasti (vhodné k pěstování subtropů) nespadá.
Nejen zima je v těchto krajích teplá, např Klatovy patří mezi pár měst, kde kdy byla překonána 40°C hranice. Jenže vlny veder zde tak dlouho, jako na kontinentálnějším východě, nevydrží.
Když příjde v tomto oboru "na lámání chleba" a dorazí arktická masa, tak kdekoli v nížině jižní Moravy nebo Polabí je schopno být i o 6°C chladněji, než na JZ.
Také Šumava se teplotně příliš nedá srovnat s Krkonošemi nebo Beskydy. A to, že jsou na Šumavě vybrané mrazové kotliny samozřejmě nesouvisí s geografickou polohou, ale s mikroklimatem kotliny.
Také podle dostupných mapek, kdy v únoru 1929 dorazila arktická masa a na většině území bylo kolem -30 až -40°C, bylo na JZ Čech "pouhých" -26°C.
Na závěr ještě uvádím odkaz na mapku ČHMÚ s teplotními minimy za rok 2013 a teplotním průměrem za leden 2014:
http://www.in...2069273-4.jpg
http://inf...
Pokud Vás meteorologie, počasí a klima zajímá po číselné nebo statistické stránce, postačí Vám mapky a čísla od ČHMÚ, ale pokud tím žijete (přímo souvisí se zaměstnáním či koníčkem), budete brát v potaz každý detail v klimatu.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.