Na Ventusky je chyba ve výpočtu sněhové pokrývky. Opakovaně si všímám, že výpočet sněhové pokrývky je nerealisticky podhodnocený. Je to u ICON i u GFS.

Pro pochopení přidávám příklad. Na severu Španělska se čekají velmi výrazné srážky na severním návětří Kantaberského pohoří. Tato oblast je obecně velmi vlhká. Hory jsou velice rozlehlé a měří přes 2500 m.n.m. Teď se tedy podíváme na výpočet srážek a sněhu. Všechny obrázky vztahují ke stejnému období od 16.1. do 23.1.

Mohli byste tuto chybu prosím opravit? Děkuji

model ICON suma srážek - velmi výrazné srážky přes 200 mm, ventusky

GFS odchylka od průměru - velice výrazně nadprůměrné srážky na danou oblast, ventusky

ICON výška nového sněhu za dané období - NESMYSLNÝ VÝPOČET, Ve skutečnosti zde napadne velmi mnoho sněhu, ventusky

Aura1
Mapy jsou v pořádku. Je tam často nad bodem mrazu, takže jde převážné o déšť. A i na hřebenech půjde o mokrý sníh, u kterého rozhodně neplatí 1 mm srážek = 1 cm sněhu. Ještě k tomu model nemá takové rozlišení, aby vypočetl výšku nového sněhu na jednom izolovaném vrcholu (kde v podstatě díky větru ani nejde změřit).

Podle ICONu do neděle bude na celém území ČR aspoň nějaká sněhová pokrývka, kromě snad jen Mnichova Hradiště a kousíčky vlevo od Mostu. Tak schválně

In-počasí
No a kdo teda o těch odhadech nakonec rozhodne, když se modely neshodují?Nebo ta která část kvůli větru nejde změřit?

drakopisek
Máte to tam, model to propočte a zprůměruje, vzhledem k ostatním veličinám, s kterými počítá ( teplota v 850hpa, nulová izoterma, teplota nad mořem (v tomto případě), rychlost větru, vlnění fronty apod.. nevím, co tam všechno má model zadáno a podle čeho počítá, to bude poměrně složitý vzorec, a ano, přesto se může zmýlit..) no a pro nás jsou stejně k mání pouze výstupy modelů a měření,,, kdo se tu hlásí, že to spočítá líp?! (já teda ne)

Jestli se nepletu tak Ventusky pouze dělá vizualizaci výstupů modelů. Takže zde si stěžujete na špatném místě a provozovatel Ventusky to opravit nemůže. To by jste musel napsat do DWD který "provozuje" model ICON nebo do USA ohledně GFS.
Jinak v horských oblastech budou modely mít vždy větší nepřesnosti, protože jedna "buňka" modelového výpočtu má zpravidla několik km krát několik km a tedy v daném místě je použita průměrná nadmorska výška v poměrně velké oblasti a těžko tak vystihne počasí hřebenů hor které jsou výrazně výše než jejich okolí. To samé pro horské údolí vedle vysokých kopců to bude zkreslené opačně. Prostě v horských oblastech je interpretace modelových dat složitá a tím pádem i výška sněhové pokrývky.

JohnBattler
no, tak to tím pádem tady nebudu predikovat týden předem 30-40mm sněhu.

drakopisek
Malá rada... tak na to týden předem nekoukejte..

In-počasí
Děkuji za vysvětlení. Takže jsem měl špatný odhad. Oni jsou ty hory vysoké, ale je fakt, že ty nejvyšší srážky jsou spíše v těch nižších horských polohách, takže je otázka kolik zbude pro ty hřebeny kolem 2500 m.n.m. Zde se už pravděpodobně výrazně projevuje srážková inverze. To mi úplně nedošlo.

Ono obecně ty předpovědi pro horské oblasti jižní Evropy mají jiné parametry. Člověk je zvyklý, že tady hned chumelí, ale tam je větší teplo, i když hory jsou vyšší.

In-počasí
Ještě se chci zeptat. Když si zobrazím výšku nového sněhu od 16.1. u GFS pro Kantaberské pohoří, tak tam mám pro 19.1. skoro 100 cm, ale další dny pokles. Nejedná se o chybu Ventusky? Když se jedná o novou sněhovou pokrývku od, tak by s časem klesat snad neměla, ale buď narůstat nebo zůstávat na stejné hodnotě. Přitom pro stejnou vrstvu i časový rozdíl pro okolí ČR žádný pokles není.

Nová od 16.1. do 19.1., ventusky

Nová od 16.1. do 21.1., ventusky

Aura1
Přesně tak. Sněží tam při mnohem větší vlhkosti a každý lyžař vám řekne, že lyžovat v Norsku je něco úplně jiného než ve Španělsku v Pyrenejích (i když sněhu je stejně). Typ sněhu je tam zcela odlišný.

Jde o množství nového sněhu, které je bráno jako rozdíl pokrývky v aktuální den a vybraný den. Takže zohledňuje taní sněhu.

Snezeni pri nizsi-vyssi vlhkosti, to moc nechapu. Relativni vlhkost je pri snezeni a srazkach obvykle vysoka, absolutni vlhkost (obsah vodni pary) se lisi podle teploty. Neco jineho je +2 °C a snih s destem a neco jineho je -15 °C a snezeni. Pri silnych mrazech je maly obsah vlhkosti a nizke jsou i uhrny srazek, mala byva i velikost vlocek.

Mokre snezeni se vyskytuje jak ve Spanelskych horach, tak v Norsku. Ale v rozdilnych nadmorskych vyskach. Mokre snezeni (vlhky snih) je, kdyz snehove vlocky pri padu tajou, je nad nulou. Mokry snih na zemi vznika, kdyz prubezne taje a prubezne prsi, snezi, snih se doplnuje. Takovy snih je tezky a vlhky. To se deje vysoko v pyrenejich i na severu Norska pri pobrezi v nizke nadmorske vysce.

Je-li mraz a vice stupnu pod nulou a po celou cestu vzniku a padani vlocek, tak dole na zemi, napadne velmi lehky snih prasan. Vypada jako suchy snih, ale je samozrejme tvoren z vody, jen vubec netaje. 10 mm srazek muze byt vic nez 10 cm noveho snehu. Na severu Finska casto douhou dobu se teplota nad nulu (temer) nedostane a snih pak je lehky prasan, snadno se odhrabuje a pod. Takovy snih je tam cele tydny a mesice. I kdyz ted uz jsou zimni teploty nad nulou v obdobi prosinec-leden-unor v Laponsku stale castejsi, coz je dalsi problem. Snih, kery roztaje a zmrzne, neni tak jednoduche odhrabat a pro soby je problem dostat se k trave. Obvevy male ci zadne jsou jen ve vnitrozemi na severu Skandinavie, nebo vysoko v Alpach, jinde ne.

TommyAst
Přesně tak, byla tím myšlena samozřejmě absolutní vlhkost.

V pripade vysokych hor je tam pomerne velka clenitost a rozdily nadmorskych vysek jsou velke na par km. Navic je tam rozdil vrchol-udoli, zavetrna-navetrna strana a pod. Rozliseni modelu je radove 10-50 km, a to samozrejme nema sanci pokryt male regionalni rozdily. Na horach jsou tyto rozdily na par km docela velke.

Prave srazky jsou podle orografie velmi rozdilne, stejne tak i mnozstvi snehu. A na vrcholu stejne fouka silny vitr, tvori zaveje, vysku poradne nelze urcit.

Ve vysce 2500 m.n.m. byva priblizne o 7°C chladnejsi nez v 850 hPa, v pripade promichani mezni vrstvy, na horach zasahujici i do 700 hPa. Teplota klesa priblizne o 6.5 °C na 100 m vysky. Na vrcholech Vysokych Tater je teplota taky priblizne o 7 °C nizsi nez v 850 hPa. Rozdil Tmax-Tmin je na vyrcholech vsak vyssi,nez ve volne atmosfere, o Alpskych udolich ani nemluve.

Vcholky hor, mrazove kotliny, zavetrne oblasti z duvodu rozliseni poradne model nepodchyti. Na to zejmena u globalnich modelu neni dostatecne rozliseni, a jen tak nebude. Vypocetni narocnost totiz roste neuveritelnych n^5 pri zvetseni rozliseni n-krat. Spotreba pameti roste n^3. A tak zvyseni rozliseni 2x znamena 8x vetsi pametove naroky a 32x vyssi vypocetni vykon.

In-počasí

Ta absolutni vlhkost, mnozstvi vodni pary, bude hrat dost roli na velikost vlocek podle me. A zajimave je, ze treba Eskymaci tvrdi, ze nektere typy snehu v poslednich desetiletich vymizely. V Arktide se dost zimy oteplily, T850 pod -40 °C se tam razantne mene vyskytuje. A i na Spicberkach, kde je obecne tepleji v zime, nez v Nunavut (vyrazne) se propadl pocet Arktickych dnu (lze projet Ogimetova data pro hlavni mesto nebo Ny Alesund).

Ale samotna konzistnence snehu - kdyz je permanentne pod nulou pri snezeni a ani snih prubezne netaje, tak je lehky, snadno se da zvyrit a vitr tvori zaveje. Do snehu se vse bori a ten snih z drobnych vlocek v silnych mrazech, tam nestaci normalni sneznice. Naopak,kdyz je prubezne nad nulou, snih je mokry a tezky, tezko se odklizi. Ale stale se do snehu clovek probori. Az kdyz je obleva a pak prituhne, vytvori se pevny firm nebo naledi a po tom uz se da normalne chodit. I ten mokry a tezky snih, ktery muze zmrznout opetovne (ne prilis), muze vitr smest z hor a utesu. Ale uz je potreba velmi silny vitr (orkan).