Na konci října 2024 zasáhla španělský region Valencie jedna z nejničivějších přívalových povodní v moderní historii. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že významnou roli při zesílení této extrémní události sehrála antropogenní změna klimatu.... Více >>

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-1149-Globalni...

Pěkný rozbor proběhlé situace, Jsem zvědav, co za výjimečné situace dorazí v příštích dvou letech, dle NASA a spol. dorazí super El Nino, a globální teploty díky tomu mohou dosáhnout až +3℃.. No na druhou st by mne též zajímalo, proč se jako průměr preindustriálních teplot bere období od roku 1850 do roku 1900, poctivější by mi připadalo delší období, třeba jen od roku 1800 .. co by to udělalo s oním "preindustriálním průměrem" ?

https://www.techzpravy.cz/nasa-analyzuje-navrat-je...

palma
Tak já počítám že to je z důvodu že teprve od roku 1850 existují ucelené záznamy o počasí. Starších dat je velmi málo například Central England Temperatura (CET) :
https://www.metoffice.gov.uk/hadobs/hadcet/cet_inf...
Kde mimochodem jestli se nepletu tak loňský rok jim vyšel nejteplejší za celou historii od roku 1660...

Každopádně před rokem 1850 máme hodně málo dat a proxy data například z ledovců nebo z letokruhů to podle mě není tak přesné aby se podle toho určovala teplota celé planety na desetiny °C. Já osobně bych období pro porovnání klidně natáhnul na 1850-1950 ono se pořádně oteplovat začalo víceméně až po 1950/1960.

Jinak taky jsem zvědavý na to El Niňo, protože ta poslední La Niňa byla slaboučká a hrozně rychle skončila a nyní odchylky vypadají viz. obrázek: El Niňo tak dá se říct startuje právě teď a uvídíme jak se to vyvine.

JohnyG
Jo, i taky by to šlo zprůměrovat..Já jsem jen vždycky pobaven, jak, když dojde někde v současné době k extrémní události z hlediska počasí, že VŽDY za to může GO.. a minimálně se na to udělá i studie, aby se o tom nepochybovalo.. co tedy způsobovalo extrémní události tohoto typu v minulosti,.. třeba když povodně zaplavovaly Prahu a bořily při tom i mosty.. atd... atd.. Nepopírám GO, ale ta jistota, jak GO může i za to, že důchodce způsobil požár při vypalování trávy, mne fakt baví.

palma
No ono je to těžké stanovit zda za jednu konkrétní údálost může GO nebo ne. GO zvyšuje pravděpodobnost toho že se nějaký extrém vyskytne. Například dříve byla šance že někde bude 100 letá voda v daném roce 1% a dneska je ta šance 2%. Tak když ta stoletá voda zrovna přijde tak které to procento to tedy vlastně zrovna bylo?

Ale nezhlečuji to a že extrémů přibývá je fakt, který jistě nemá smysl rozporovat a byl prokázán mnoha meteorology a klimatology. Jen je třeba vždy mluvit o nějaké pravděpodobnosti a tam 100% jistotu nemáme nikdy.

palma
Dobrý den, u této situace můžeme téměř s jistotou tvrdit, že je důsledkem probíhající antropogenní změna klimatu. K extrémním povodním docházelo i v minulosti. Co se týká povodní v českých zemích tak doporučuji literaturu Historické a současné povodně v České republice (Brázdil a kol., 2005), odkaz:
https://www.researchgate.net/publication/270877334... . Správně zmiňujete, že v minulosti se ničivé povodně vyskytly. Můžeme se podívat např. na dobře zdokumentovanou ničivou povodeň v Praze v březnu 1845. Ta však byla příkladem smíšeného typu povodně, kdy vysoké průtoky způsobil déšť v kombinaci s tajícím sněhem. Těchto povodní bylo v minulosti mnoho, avšak postupně ubývají (prosím zhlédněte obr. 31 v publikaci Brázdil a kol., 2005), protože statisticky významně ubývají zásoby vody ve sněhu (jinými slovy na jaře už nemá co tát, např. letos jsme v půlce března na 10 % průměrných zásob vody ve sněhu). Také dochází k úbytku srážek na jaře díky statisticky významnému nárůstu anticyklonálních cirkulačních typů (ale to je na další debatu). V případě povodní ve Španělsku autoři modelovali pomocí WRF modelu s horizontálním rozlišením 1 km (což je relativně detailní simulace, podrobnější než např. regionální model ALADIN) proběhlou situaci a pak jak by vypadaly povodně bez klimatické změny (v předindustriálním klimatu). Tady je důležitá termodynamická část problému, protože podle Clausius-Clapeyronova vztahu způsobuje oteplení o každý 1 °C je vzduch schopen zadržet o 7 % vodní páry více (protože roste napětí nasycení vodních par). Větší množství vodní páry v atmosféře znamená jednak to, že ji více může ve formě srážek spadnout, ale také více energie v atmosféře obecně. To pak vede k této extremitě srážek. Dokonce v této oblasti byla provedena studie, která ukazuje, že vlny veder (které mj. také vedou k vzestupu povrchových teplot Středozemního moře) z posledních let nemají v posledním tisíciletí obdoby. Psali jsme o tom zde: https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/stredomori-v.... Také pokud by to byla jedna událost, ale v roce 2024 byly o cca měsíc dříve nejintenzivnější povodně ve střední Evropě (co se týče množství srážek a rozlohy zasažené oblasti). A o pár let dříve můžeme vzpomenou katastrofické povodně v Libyi způsobené medikámen Daniel... Ještě když se vrátíme k ČR tak v minulém století byly nejničivější povodně až v roce 1997, předtím na Odře se vyskytly až v roce 1903 (červenec) a následně 1997, 2010 a 2024, přičemž poslední byly bezprecedentní.

palma
... je důležité si ještě uvědomit, že citovaná studie neříká, že klimatická změna způsobila tuto situaci. Zdůrazňuje, o kolik % ji klimatická změna zesílila (zde to bylo okolo 20 %). K tomu právě slouží tyto atribuční studie.

palma
Ohledně „super El Niño“ bych byl opatrný. Teplá fáze ENSO, tedy El Niño dokáže globální teplotu krátkodobě zvýšit, ale obvykle jen asi o 0,1–0,2 °C nad dlouhodobý trend. Tvrzení o skoku globální teploty o +3 °C proto nedává fyzikální smysl; spíše se někdy diskutuje možnost, že jednotlivý rok může krátce překročit hranici +1,5 °C nad preindustriál díky kombinaci dlouhodobého oteplování a El Niño. Pokud jde o referenční „preindustriální“ teplotu, období 1850–1900 se používá hlavně proto, že od té doby máme první relativně spolehlivé globální instrumentální řady, což je i konvence používaná např. v hodnoceních IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Kdyby se referenční průměr počítal z delšího období, například od roku 1800, vyšla by dnešní teplotní anomálie jen o něco málo vyšší (řádově o 0,05–0,1 °C), protože určité oteplování už probíhalo i během 19. století. Rozdíl by tedy existoval, ale nebyl by zásadní. Jde spíš o otázku metodické konzistence.

David Tichopád
No, četl jsem o tom zde. https://www.techzpravy.cz/nasa-analyzuje-navrat-je...
Kde to rozpětí 2 až 3℃, v případě supersilného El Nino, zmiňují.. což ovšem neznamená, že to tak určitě bude.. nicméně to tam mají ( možná pro efekt, ale je to tam)..Každopádně nás asi čeká "nejistá sezóna"..
p.s. samozřejmě chápu souvislosti ohledně množství srážek, ohledně nasycení vodní parou, i jsme tu už rozebírali výši sněhové pokrývky, v četně mohutného sněžení v Japonsku apod..Plus díky vydatným srážkám rozkvétají pouště v Africe i údolí smrti v Americe, ano je to tak..

palma
Rozumím, pravděpodobně tam je překlep. ENSO, pokud je silné, může krátkodobě zvýšit globální povrchové teploty o 0.2 °C, obvykle je to ale míň. Pěkně je to vysvětleno v této publikaci: https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/1....

JohnyG
"Jinak taky jsem zvědavý na to El Niňo, protože ta poslední La Niňa byla slaboučká a hrozně rychle skončila/.../"

Nevím, mně dle záznamů nepřipadá slabá ani krátká (spíš taková průměrná?) - navíc si vezměte, že v posledních letech výrazně převládá La Niňa nad jakýmkoli jiným stavem.

Miriam
palma

Tam, kde jsou kladná čísla, tam se objevovaly i nejteplejší roky v historii. Rok 2016 byl rekordní, překonán byl až v roce 2023. Rok 2024 byl ještě teplejší a rok 2025 také překonal rok 2016 (společně s rokem 2020, rozdíl minimální). Samozřejmě, globální průměrná teplota v jednotlivých letech podle dat ERA5:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-7743-Globalni...

Roční průměry jsou spočteny z denních průměrů. A z ročních průměrů pak spočten 30-letý normál. Na tři desetinná místa to moc smysl nemá, standardní odchylka je výrazně vyšší, něco kolem 0.03-0.06 °C odhadem. V dobách El Nino jsou globální průměrnéé teploty vyšší, ale ne o tolik, max o 0.2 °C. Vzhledem k tomu, že globální průměrná teplota se počítá na setiny a rozdíly mezi jednotlivými roky tu nejsou velké - El Nino je tam znát, ale postupný růst teplot je vyšší.

JohnyG
palma
Tak samozřejmě, že je to právě tím že v období 1850-1900 už dejme tomu byly globálně v provozu meteostatnice (na všech kontinentech mimo Antarktidy ?), ale počet stanic byl malý a kvalita dat také žádná sláva. Před rokem 1850 bylo těch stanic mimo Evropu minimum, pokud vůbec nějaké. Globální klimatologická databáze začíná 1750, data z Klementina 1775. V roce 1775 těch stanic bylo opravdu minimum.

V Praze Klementinu vychází nejchladnější období do 19. století, plus mínus do půlky. První desetiletí v Praze Klementinu byla průměrná teplota vyšší, možná kvůli umístění stanice nevhodně. Tady jsou více-leté klouzavé průměry v Praze Klementinu:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-4723-Klementi...

Ono kvalita dat v 19. století nic moc, hlavně ve světě, u nás dejme tomu. I v první půlce 20. století kvalita dat mimo Evropu nic moc. NOAA používá normál globální 20. století. Nejlepší by ale asi bylo použít normál 1961-1990. To už bylo trochu tepleji (i když ne o moc). Kvalita dat byla dobrá už relativně.

David Tichopád
Tak jsem patrně odhalil ty +2 až +3 stupně. co tam jsou v textu.. Původní text, z kterého patrně čerpají je tento : "Průměrná hodnota těchto předpovědí ukazuje vysokou pravděpodobnost vzniku Super El Niño, což vyžaduje, aby sezónní průměr byl udržován na +2 stupních nebo vyšších."
Tato citace je ovšem spajata s teplotami v oblasti kde se měří "síla" El Nino tedy, že oceánská oblast v těch místech bude o +2 až +3 stupně teplejší... což je velmi daleko od toho abychom měli celkový roční průměr teplot vyšší o stejné stupně..Jsem rád, že jsem se toho dopátral..