Kamčatský poloostrov je pro většinu Evropy synonymem drsného a odlehlého kraje. A jeho hlavní město Petropavlovsk-Kamčatskij to potvrzuje. Zatímco u nás mluvíme o sněhové kalamitě často už při několika desítkách centimetrů sněhu, zdejší obyvatelé začínají zpozorňovat až tehdy, když jim závěje lezou přes okna.... Více >>

100-200 mm srážek resp. 1-3 m nového sněhu, to je reálné. V závějích pak může toho sněhu být o dost více, třeba i ty 4 mm, pak je sníh k prvnímu patru. Když během krátké doby napadne 1-2 m sněhu, doprava samozřejmě zkolabuje, to není jednoduché snadno odklidit.

Závěje se za budovami tvoří v silném větru, to samozřejmě ano. Ale ten tvar závějí a místo, kde je v závěji nafoukáno nejvíce sněhu, to vypadá úplně jinak, než tady na těch obrázcích. Na severu Norska sněhové bouře jsou v zimě něco, s čím se počítá. I se může stát, že z chaty kouká jen střecha (2-2.5 m sněhu). A za baráky nebo chaty se objevují závěje až 3-4 m vysoké. Maximum výšky závěje však není při okraji budovy (tam ten sníh moc není). Ale na závětrné straně ve vzdálenosti i přes dvojnásobek výšky závěje. Tedy dané obrázky jsou docela špatně. A aby uprostřed ulice bylo jen 1-2 m sněhu a přitom u paneláku sníh šahal do 2-3. patra je nesmysl. Hned za budovou nahromaděný sníh v rohu je z aerodynamiky nesmysl.

A nafoukaná závěj je poměrně měkká, do sněhu se vše propadne hluboko. Sjíždění závěje na bobech je nesmysl.

V Antarktidě dosahují blizzardy a sněhové bouře ještě větší intenzity, Nemusí ani sněžit, sníh je zvýřený. A za budovou vysokou 20 m by mohla být i 15 m závěj, ale hned na okraji budovy na závětrné straně toho bude málo. Maximum výšky až daleko za budovou.