Severonorské město Tromsø se probudilo do pravé zimy – ulice tam nyní pokrývá přes půl metru sněhu. Tamní meteorologická stanice včera naměřila rovných 72 cm. Pro tuto část Norska jde o mimořádně výraznou sněhovou nadílku, která patří k nejsilnějším za poslední roky.... Více >>

Tromso je město na severu Norska, poměrně daleko za polárním kruhem. V Norsku po silnici E6 (a v Nordkjosbotn) odbočka na E8. Od překročení polárního kruhu to po silnici ještě do Tromso potrvá hodně dlouho, přibližně 9 hodin, je to 578 km daleko. Vzdušnou čarou je to pochopitelně méně, vjezd do Tromso na ostrově je 69.6819 severně, polární kruh na Openstreetmap 66.5524 severně.

Tromso je vyspělé město s universitou a spousty pracovními příležitostim, i sociálním zázemním. Je to největší město šikoko daleko, hlavní město kraje Troms a Finmark (sloučení dvou krajů) v Norsku. Kraj Troms a Finmark je větší než ČR a celý za polárním kruhem. V Tromso se také nachází nejsevernější stálé samafory na světě. Do Tromso vlak nejede. V Norsku je nejbližší vlaková stanice Fauske nebo Bodo stovky km daleko a ze Švédska vede trať do Narvik, taky okolo 250 km daleko.

V Tromso jsem několikrát byl a krajina je tam moc krásná. Město je na ostrově, kolem jsou hory poměrně vysoké a hodně fjordů. Nedaleko Tromsko (desítky km) jsou i hory Lingen Alps s ledovci a nejvyšším vrcholem Jiekkevaari 1831 m.

Tromso je v klimatické zoně Dfc pokud vezmeme mezi C a D izotermu nejchladnějšího měsíce 0 °C. Pokud je izoterma nejchladnějšího měsíce hraniční -3 °C, je Tromso v klimatické zoně Cfc. Srážek je v Tromso dost po celý rok.

Ve Fjordech v Tromso a okolí moře nezamrzá ani v zimě - Golfský proud. A zima v Tromso je pochopitelně mírná, nejstudenější měsíc podle normálu (1991-2020) je leden-únor s normálem mezi -2.8 °C a -3.3 °C (v Tromso jsou tři stanice). V ČR jako celek je lednový normál (1991-2020) -1.4 °C. Nejteplejší měsíc v Tromso je červenes s normálem (1991-2020) několik desetin nad +12 °C, někde k 12.1-12.3 °C. V ČR je červencový normál (1991-2020) +18.3 °C.

V Tromso se vyskytuje polární den i polární noc. Slunce vůbec nezapadá od 19. května do 27 července tedy 71 dní. Naopak Slunce v Tromso vůbec nevychází od 28 listopadu do 14 ledna tedy 48 dní. V prosinci je v Tromso normál Slunečního svitu ale i nejvyšší a nejnižší hodnota 0.0000 hodin. Nejvyšší normál Slunečního svitu je v červnu 239 hodin. Rekordně nízký Sluneční svit za měsíc v Tromso je 0.0 hodin (překvapivě, v prosinci je 0.0 hodin i rekordně vysoký Sluneční svit). Inu rekord nejnižšího Slunečního svitu u nás v ČR je rovněž 0.0 hodin a to v lednu 2022 na stanici Slaměnka a v lednu 1957 na stanici Světlá Hora. V Tromso je rekord nejvyššího měsíčního Slunečního svitu 430 hodin v červenci 1980. V ČR je měsíční rekord Slunečního svitu v červenci 2006 v Karviné 379 (379.1) hodin, Dubicko 374 (373.7) hodin, Olomouc 365 (364.8) hodin, Opava 360 (359.9) hodin, Poděbrady 359 (358.9) hodin. Hodnota Štítary (okr. Znojmo) v červnu 1927 396.0 hodin není úplě věruhodná. Na Slovensku je měsíční rekord Slunečního svitu v červnu 2021 Hurbanovo 395 hodin (podle Ogimet SYNOP 398 hodin) a Nitra 395 hodin.

Tromso zaznamenalo podle všeho jediný tropický den v červenci 1972 Tromsø (Vervarslinga) Txx +30.2 °C a poprvé tropickou noc 30.07.2018 Tmin (noc, celý den ?) +20.8 °C. Arktické dny se v Tromso občas vyskytnou, už spíše jednou za několik let. A stále méně.

Nejvíce sněhu v Tromso na vrcholu ostrova mělo být 29.04.1997 240 cm. Podle normálu (1981–2010) je v Tromso průměrně poslední mráz 17. květen a první mráz 3. říjen, bezmrazové období 138 dní. Nejnižší minimum Tnn v Tromso padlo na stanici Tromsø (Vervarslinga) v únoru 1966 -18.4 °C (podobná hodnota rekordu Tnn jako pro Floridu) a na letišti Tromso Tnn -20.1 °C v únoru 1985.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Troms%C3%B8

Tromso je zajímavá lokalita, která kombinuje polární polohu - klima s oceánským prouděním a bohatými srážkami, tedy v podstatě polární oceánské podnebí jako určitá rarita a specifikum oblasti.

Tromso ovšem leží ve velmi nízké nadmořské výšce, proto by mě spíše zajímalo kolik v průměru napadne sněhu na horách kousek za městem, které měří přes 1000 m n.m. a musí se tam výrazně uplatňovat návětří a samozřejmě jsou tam nižší teploty, takže bych tipoval klidně násobně vyšší výšku sněhu, než dole, například ke konci sezóny únor - březen. Také jsou tam ledovce.