Jedna lidová pranostika říká, že září a březen, jsou si rovny ve všem. Tím samozřejmě naráží na to, že v obou měsících nastává rovnodennost, tedy situace, kdy noc a den trvají zhruba stejně dlouho. Jenže ve skutečnosti – pokud se zaměříme na počasí – najdeme spíše víc rozdílů než podobných rysů.... Více >>

Je to jednoduché. Co se týče teplot, tak téměř úplně platí:

Březen = Listopad
Duben = Říjen
Květen = Září

Jarní měsíce mají trochu vyšší denní maxima a trochu nižší noční minima oproti podzimním.
Tři letní a tří zimní jsou pak víceméně stejné v rámci své skupiny, přičemž statisticky je ale dlouhodobě nejteplejší červenec a nejchladnější leden. Ale to je malej rozdíl.

Na.Guru
Při stejném teplotním normálu je na jaře Slunce výše a den delší, navíc je ještě země chladnější. Tak je denní amplituda vyšší. Právě proto, že Slunce je výše a den delší, se při teplém proudění netvoří teplotní inverze. Říjen, to už je Slunce se stejnou silo jako od plůky února do půlky března a přitom ještě teplo, při teplém proudění i +15 °C v 850 hPa. To pak inverze vzniká snadno.

Ta setrvačnost hlavně na jižní polokouli (kde je méně pevniny) je docela velká. Právě proto je nejvyšší teplotní normál u nás v ČR až 40 dní po nejdelším dni (a Slunce nejvýše) a nejnižší teplotní normál cca 15-25 dní po nejkratším dni (tam těžko přesně určit přesné datum).

A je ještě jedna důležitá věc. Nejblíže jsme Slunci 4. ledna a nejdále od Slunce 4. července. Rozdíl v intenzitě Slunečního záření příslunní-odslunní je okolo 6.9 %. Na severní polokouli s více pevninou je příslunní v zimě a odslunní v létě. To snižuje roční teplotní amplitudu. Excentricita oběžné dráhy je 0.01671022 podle Wikipedie (ale zjednodušeně 0.01671). Podle Wikipedie sklon rotační osy 23.439281° (zjednodušeně 23.439° to už určuje polohu polárního kruhu z chybou 110 m) a geometrické albedo 0.367 (uvádělo se vždy 0.31). Sklon rotační osy se v průběhu dlouhé doby mění až o 2° a i ta excentricita dráhy se mění. Stejně tak se mění část roku, kdy jsme Slunci nejblíže. Představme si maximální excentricitu - rozdíl Slunečního záření v průběhu roku 24 %, maximální skon rotační osy okolo 24.5° a Slunce nejblíže v létě. Pak ten rozdíl zima-léto bude velký.

TommyAst
Pravdu díte. Zajímavej je ten rozdíl ve vzdálenosti Země od Slunce. Kdyby to bylo naopak (v létě nejblíž a v zimě nejdál), jak by to u nás ovlivnilo chod počasí. Zřejmě by zimy byly chladnější a léta teplejší, tedy by nebylo moc o co stát. Ale otázka je jak a o kolik. 🤔

Na.Guru
A co teprve vyšší excentricita (ta se mění v dlouhých cyklech) a v maximu je intenzita záření příslunní a odslunní 24 % (teď to je 6.9 %). A k tomu se mění v dlouhých cyklech ten sklon rotační osy (v maximu okolo 24.5° a čím více, tím větší sezonní rozdíly).

Tak ještě k té setrvačnosti, to znamená že čím teplejší je léto tím více energie se uloží do vody a země a tím pádem bude i teplejší i podzim nebo to tak nefunguje Díky