Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří s nadmořskou výškou 837 metrů. Na jejím vrcholu se od roku 1904 nachází meteorologická observatoř. Nepřetržitá meteorologická pozorování (s malou přestávkou v roce 1917 a během 2. světové války) zde probíhají od roku 1905 (v průběhu let ale docházelo i k přemísťování přístrojů).... Více >>

Na Milešovce jsem byl asi nejvíc krát ze všech výraznějších a známějších hor v ČR.

Je to zajímavá hora a nejzajímavější projevy počasí jsou určitě v zimě, zejména pokud jde o námrazy, protože kombinace vysoké vlhkosti, vysoké průměrné rychlosti větru s často mrazivými teplotami vede k tomu, že námrazy se tvoří rychle a bývají opravdu velice silné, často přes 10 nebo 20 cm.

Pokud jde o sněhovou pokrývku, uvádí se, že kvůli srážkovému stínu KH jí bývá v průměru spíše méně, nicméně tahle hora častokrát nabízí opravdu pravou zimu se sněhem tak akorát například 20-30 cm a je hodně znát rozdíl ve výšce sněhu mezi Milešovkou a okolními nižšími kopci, kdy Milešovka má vždy nejvíce, protože zkrátka zde je chladněji, méně taje a častěji zde padá/drží se při teplotách blízko 0°C.

V těch silnějších zimách je tam i 50 cm, naposledy v únoru 2021, ale tak těch 20-30 cm tam bývá prakticky každou zimu a někdy i souvislou řadu dní po sobě.

Jenom čistě fantazie, ale kdyby Milešovka měla stejný tvar, umístění a měřila ne 837 m, ale například 1037 m, poté si myslím, že by na vrcholu bylo počasí už natolik extrémní, že by tam možná ani nešlo měřit , takže vlastně díky bohu, že není vyšší.

Tu extremicitu podnebí tam výrazně navyšuje ten tvar a převýšení, je to velice exponovaná hora a to vytváří více drsné exponované vrcholové podnebí s tím, že 837 m je poměrně hodně.

Já to občas srovnávám s Řípem, který má úplně stejnou podstatu, poměrně výrazná hora, velice exponovaná, jelikož je to jediný vrchol uprostřed rozsáhlejší nížiny 200-250 m n.m., ale protože Říp měří jen 460 m n.m. není tam klima nijak extrémní, nicméně v určitých situacích jsou ty rozdíly opravdu velké mezi vrcholem Řípu a okolní nížinou, znát je to opět hlavně v zimě a nahoře vítr prostě fouká jinak, poryvy jsou prudší a silnější. Kdyby na Řípu byla meteostanice, nárazy přes 100 km/h by byly poměrně běžné. Stejně tak vyšší průměrná vlhkost, mlhy, námrazy, sníh atd.